Auguste Renoir: Život a dílo impresionistického mistra

13.10.2025

Pierre-Auguste Renoir, známý jako Auguste Renoir, byl francouzský impresionistický malíř. V jeho obrazech naleznete radost ze života, půvab a smyslnou krásu žen, atmosféru pařížských ulic a jejich všudypřítomných kaváren. Ve staří trpěl artritidou a neudržel v rukou malířskou paletu, věnoval se aspoň sochařství, grafice, leptu a litografii.

Raná léta a umělecké začátky

Renoir se narodil 25. února 1841 v Limoges. Ve třech letech se přestěhoval s rodinou do Paříže. Protože jeho otec byl krejčí, jehož plat nemohl uživit celou rodinu, musel se Renoir už jako malý kluk poohlížet po práci. Ve třinácti letech začal pracovat jako malíř porcelánu v jedné pařížské továrně. Už zde byl rozeznán jeho talent.

Brzy ho vybrali aby maloval na porcelán vlastní motivy, ale bohužel, nebo možná bohudík, se v té době začal porcelán malovat mechanicky a tak si Renoir musel hledat práci jinde. Živil se malováním nástěnných dekorací, vějířů a závěsů. V roce 1862 si konečně mohl dovolit začít studovat na umělecké škole École des Beaux Arts v Paříži.

Během studií často navštěvoval Louvre a tak se seznámil s dílem Antoina Watteaua, Nicolase Lancreta a Francoise Bouchera. V dílně učitele Charlese Gleyra Renoir poznal přátele, kteří měli podobné umělecké ideje. Alfréda Sisleyho, Frederica Bazilla a Claudea Moneta. S nimi se vydal v roce 1863 do Fontainebleau, kde začali malovat v přírodě.

Impresionistické období

Ovlivněn mnoha umělci a jejich styly, namaloval v roce 1864 obraz Esmeralda, který byl inspirovaný Zvoníkem u Matky Boží Viktora Huga. V letech mezi 1865 - 1870 Renoir často neměl ani na barvy. Pobýval u rodiny Le Coeur, která ho štědře podporovala do doby, než svedl pánovu dceru Marii. Se ztrátou tohoto prostředí se změnil také umělcův obsah pláten, portrétuje.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Jeho hlavní modelkou je milenka Lise Tréhotová, která pózovala pro obraz Lise se slunečníkem (1867). Tento obraz byl vystaven a sklízel nadšené ovace. S Lise zplodil dvě děti. Záhy následovalo umělcovo impresionistické období. Na první výstavě impresionistů v roce 1874, která však skončila neúspěchem, představil sedm obrazů, například Tanečnice, Lóže a Pařížanka.

Z finančních důvodů začal malovat portréty na zakázku, i přesto z této doby pochází mistrovská díla jako Zábava v Moulin de la Galette, Houpačka, Tanec v Bougivalu, Snídaně v zahradě, Veslaři z Chatou a Snídaně veslařů. V létě roku 1879 měl Renoir svou první samostatnou výstavu v galerii paní Charpentierové. Díky jeho členství v literárním kruhu okolo vydavatelů, manželů Charpetierových se k němu dostalo mnoho zakázek na portréty.

Po uzavření ateliéru se tito přátelé spolu vydali do Chailly, kde spolu začali malovat v přírodě. Scénická příroda ho inspirovala k obrazu Diana, který byl vědomým následováním Courbeta a jeho špachtlovité techniky. Obraz La Grenouilliere je jen jedním z řady obrazů které, prozářeny světlem, odrážejí atmosféru jejich oblíbeného místa, kde se setkávala pařížská společnost. Odlesky světla na vodě. Chvějivý rozehřátý vzduch. Chladné stíny.

Cesty a umělecká krize

Po vojenské službě v roce 1871 se vrátil zpět do Paříže a jal se portrétovat rušné promenády. Díky známosti s renomovaným uměleckým obchodníkem Durand-Ruelem si mohl zařídit velký ateliér, neboť jmenovaný odkoupil mnoho jeho obrazů. Na salonu v roce 1873 měl poprvé úspěch, avšak když jeho přátelé uspořádali první výstavu impresionismu v roce 1874, byl to propadák.

V roce 1881 odcestoval do Alžíru, poté do Madridu a Itálie. Na Sicílii se setkal s Richardem Wagnerem, kterému namaloval portrét během pouhých 45 minut. Poté do Madridu, aby shlédl práci Diega Velázqueze. Následně se vydal do Itálie prozkoumat detaily Tizianových mistrovských děl a Rafaelovy malby v Římě. Tyto cesty vedly k nové inspiraci.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Po návratu z Itálie a Alžíru se dostal do umělecké krize, způsobené dojmy z cest, při kterých hledal nový styl a inspiraci. Od impresionismu přešel na kresbu. Hlavním motivem se stal ženský akt. Následoval dílo Augusta Dominiqua Ingrese a vytvořil tak obrazy Deštníky a Velké koupající se ženy, které silně pracují s konturami. Oba obrazy vznikly z několika náčrtků během chvíle.

Pozdější léta a odkaz

V dubnu 1890 se oženil se svou modelkou Aline Victorine Charigotovou. Často pobýval ve vesnici Essoyes v regionu Champagne, odkud Aline pocházela, zde tvořil díla s tématikou obyčejného života. Často portrétoval své děti a jejich pečovatelku a navrátil se k volnějšímu stylu impresionismu. V roce 1900 byl vyznamenán Řádem čestné legie. O 3 roky později se s rodinu stěhuje do domu blízko Nice, v současnosti Renoirovo muzeum. Díla tohoto období jsou především portréty, akty, zátiší a mytologické výjevy.

Nadále ztvárňoval přírodu a věnoval se krajinomalbě. Na jeden měsíc v roce 1883 odjel do Guernsey, kde namaloval na patnáct obrazů. Mezi nimiž vyčnívají Moulin Huet, Zátoka v Saint Martin, Guersney. Proměnlivá příroda od zátok a útesů, přes ostrovy, pláže, lesy a křoviny až po hory mu byly vděčným tématem. S tím jak postupovala choroba, připoután k vozíku, nebyl už schopen malovat na klasická plátna.

V pozdější fázi života se tedy věnoval sochařství, ale kvůli své nemoci své návrhy nikdy osobně nerealizoval. Na sklonku svého života v roce 1919 navštívil naposledy Louvre aby spatřil svá díla viset vedle starých mistrů. Světoznámý a všeobecně uznávaný umělec August Pierre Renoir zemřel 3.prosince 1919 ve vesničce Cagnes-sur-Mer. Pochován je na hřbitově v Essoyes společně s manželkou i třemi syny.