Australské ekologické standardy a energetická transformace

30.03.2026

Austrálie čelí výzvám v oblasti energetiky a ekologie, které vyžadují komplexní řešení a strategické kroky. Zpráva hodnotící výsledky hospodaření jednotlivých australských energetických sektorů nutí manažery elektráren k přehodnocení strategie. Data vztahující se k výnosu jednotlivých společností, které se soustředí na výrobu a poskytování elektřiny z fosilních zdrojů, jsou podtržena výsledkem nejnižšího dosaženého zisku za poslední dekádu. Zlobiví zákazníci, kteří se zcela nečekaně vydávají cestou obnovitelných zdrojů, nejsou to jediné, z čeho mají manažeři těžkou hlavu.

Ekonomické výzvy v energetickém sektoru

Společnost EnergyAustralia, jeden ze tří hlavních lídrů na trhu s elektřinou, skončila podle výsledků z roku 2013 v těžké ztrátě. S výrazným ziskem se sice nepočítalo, ale ztráta 350 milionů dolarů je skutečně neočekávaná. V tomto případě se příčina hledá snadno. EnergyAustralia totiž musela „odepsat“ hnědouhelnou elektrárnu v Yallourn. Jedná se o dlouhodobě přesluhující komplex šesti elektráren, které dosáhly zenitu už v šedesátých letech. Přesto až donedávna zásobovaly celou Austrálii 8 % elektřiny.

Nedobře se vedlo také holdingu CLP, jehož ekonomické těžiště se nachází u investorů v Hong Kongu. Zatímco ještě v roce 2012 dokázala zařízení této společnosti generovat čistý zisk 236 milionů dolarů, v roce 2013 to bylo překvapivě jen osmnáct milionů. Podobná čísla, která vrcholové manažery energetických koncernů nepotěší, udává i OriginEnergy, AGL Energy či Stanwell Corporation. Za nejpodstatnější považují „nepředvídatelné chování zákazníků, kteří velice ostře a dynamicky reagovali na pobídky a slevy solárních instalací, a nejrůznějších energeticky-efektivních inovací“.

Trápí je také „nejistota národní politiky v oblasti nacenění uhlíkových emisí (emisních daní)“ dále pak „státní podpora a garantované výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie“. Určité starosti jim dělá také vývoj domácích cen zemního plynu, a také dostatečné zásobování tepelných elektráren uhlím.

Daň z emisí CO2 a vládní opatření

Canberra - Pět set australských znečišťovatelů ovzduší bude muset od července příštího roku sáhnout hlouběji do kapsy. Tamní parlament totiž schválil zákony, které zavádí daň z emisí CO2. Už před necelým měsícem normy schválila Sněmovna reprezentantů, nyní pro ni zvedli ruku i senátoři. Daň z emisí oxidu uhličitého patří v Austrálii mezi ožehavá politická témata.

Čtěte také: Australské ekologické zemědělství

Australská vláda přispívá 2,3 mld. AUD na udržení těchto zařízení v provozu až do roku 2030. Vláda také schválila zákon, který do konce roku 2024 zavede standardy kvality paliva, sníží hladinu síry a umožní evropským výrobcům automobilů dodávat svá nejčistší a nejmodernější benzínová vozidla bez obav z ucpání částicových filtrů.

V červnu 2021 vláda schválila strategický materiál k reformě energetického systému, tzv. „Post-2025 Market Design“. Nutno dodat, že Austrálie se zavázala do roku 2050 k redukci emisí na nulu. Reforma zahrnuje nové technologie výroby, skladování a přenosu elektrické energie. Součástí bude výstavba nových energetických zdrojů (plynové turbíny i přečerpávací vodní elektrárny), bateriových úložišť, dále investiční program k posílení výrobních kapacit a jejich konkurenceschopnosti nebo zvláštní fond k posílení spolehlivosti elektrické sítě v hodnotě 1 mld. AUD. Další opatření se týkají integrace distribuovaných energetických zdrojů.

Premiér Albanese představil 11. dubna 2024 svoji vizi „The Future Made in Australia“ (Budoucnost vytvořená v Austrálii), která představuje souhrn opatření k nastartování hospodářství, realizaci přechodu sektoru energetiky na obnovitelné zdroje, k podpoře sociálního rozvoje v zemi s cílem zajistit konkurenceschopnost Austrálie ve světovém měřítku. Současná vláda již od svého nástupu v květnu 2022 učinila několik konkrétních kroků v uvedeném trendu: přijala opatření k širšímu využívání čistých energií, vytvořila Národní fond pro rekonstrukci v objemu 15 mld. AUD (230 mld. CZK), založila Úřad pro bezemisní ekonomiku, jmenovala zodpovědné osoby k propojení vědy a průmyslu s cílem komercializovat příležitosti z australského výzkumu, vývoje a inovací.

Konkrétní opatření v oblasti energetiky:

Solar SunShot Manufacturing Program na posílení výrobních kapacit solárních panelů v objemu 1 mld. AUD (15 mld. CZK), kdy bývalé elektrárny na uhlí budou převedeny na výrobu solárních panelů (prvním příkladem je elektrárna Liddell v Hunter Valley).
Hydrogen Headstart Program - investiční program v objemu 2 mld. AUD na výstavbu velkokapacitních zařízení na výrobu obnovitelného vodíku, mj. s využitím energie ze solárních systémů.
Critical Minerals Facilitation Office - koordinační místo vlády k zajištění rozvoje sektoru a maximálně efektivnímu využití ložisek kritických minerálů. Jedním z témat je i výroba baterií v zemi.

Strategický dokument „Technology Roadmap“ definoval jako prioritně podporované technologie na cestě ke snížení emisí vodík, baterie, separaci, jímání a ukládání oxidu uhličitého, zelenou ocel a půdní uhlík. Vláda schválila „Australian Clean Hydrogen Trade Program“ ve výši 150 mil. AUD, kdy hlavním partnerem je Japonsko, kam bude směřovat první komerční dodávka vodíku na světě. Je plánována roční produkce 225 tis. tun vodíku.

Do druhé kategorie nastupujících technologií zařazuje zvýšenou energetickou účinnost, nabíjecí infrastrukturu pro elektrická a vodíková vozidla, do třetí kategorie pak jaderné technologie. Čtvrtá kategorie zahrnuje již vyspělé technologie - uhlí, plyn, větrné a solární řešení; do těchto technologií již vláda nehodlá dále investovat. Souběžně minulý premiér oznámil ústup od spalování uhlí k intenzivnějšímu využití plynu jako tranzitního zdroje energie při přechodu na obnovitelné zdroje.

Čtěte také: Požáry a ekosystémy v Austrálii

Energetický mix a export

Podle vládního dokumentu Australian Energy Update ze září 2023 zahrnovala primární produkce energie v Austrálii ve finančním roce 2021-2022 následující zdroje: uhlí (60,9 %), zemní plyn (31,8 %), ropu (3,8 %), a obnovitelné zdroje (2,7 %) a LNG 0,9 %. Celková produkce elektřiny v uvedeném období činila 272 TWh (978 petajoulů, PJ) a zahrnovala jak elektrárny, tak i výrobu elektřiny v průmyslu, fotovoltaických systémech na střechách i výrobu energie mimo přenosovou síť. Přes přenosovou síť bylo přepraveno 76 % vyrobené elektřiny.

Fosilní paliva se na celkové produkci elektřiny podílela 69.1 % a obnovitelné zdroje energie 30,9 %. Energetický mix se skládal z: 49,2 % uhlí, 18,1 % plyn a 1,7 % ropa. Mix byl doplněn o obnovitelné zdroje energie ve skladbě: solární energie 12,8 %, větrné energie 10,7 %, vodní energie 6,3 % a biomasa 1,2 %.

Ve finančním roce 2021-2022 Austrálie vyvezla 82 % energie, resp. energetických zdrojů (nosičů) v objemu 15 623 PJ. Čistý export činil 71 % (vývoz mínus dovoz). 91 % vytěženého uhlí bylo vyvezeno a u ropných produktů se jednalo o 85 %. V přepočtu na PJ činilo 65,2 % vývozu uhlí, 29,7 % LNG, 4 % ropa, 1 % LPG a 0,1 % rafinované produkty. Do těchto údajů není započten vývoz uranu (v zemi nejsou jaderné elektrárny), kdy Austrálie má 4. největší zdroje na světě a v roce 2021-2022 bylo vyvezeno 4 485 tun.

Dovoz dosáhl objemu 2 129 PJ, 73 % tvořily rafinované produkty (nafta, benzín apod., které jsou z 90 % dováženy ze Singapuru). Ropa se podílela 18,2 %, přírodní plyn 7,1 %, LPG 1 % a uhlí a produkty 0,7 %. Austrálie je z 90 % závislá na dovozu zahraniční ropy a má pouze 2 rafinérie ropy, které se nachází v Brisbane a Geelongu.

Příležitosti pro české firmy

Nabízí se možnosti pro české firmy, které se zabývají výrobou těžebních součástí a souvisejících zařízení a zařízení pro vedení zemního plynu, ale i vodíku; obnovitelných zdrojů zejména z prioritní skupiny nastupujících technologií a zelených technologií obecně. Nabídka a poptávka elektřiny v reálném čase je řešena prostřednictvím Australského národního energetického trhu (NEM), který je jedním z největších propojených systémů na světě, pokrývá 40 000 km přenosových linek.

Čtěte také: Reakce na změny klimatu v Austrálii

Přestože například trh solárních systémů pro domácí užití je již saturován, poptávka po domácích bateriových úložištích a souvisejících řešeních, jako jsou sdílené sítě, zůstává vysoká. Austrálie potřebuje rozšířit škálu nabíjecích možností pro elektrická vozidla, včetně nabíjení doma, veřejného nabíjení a rychlého nabíjení. Vzhledem k obrovské zemědělské nadprodukci lze předpokládat i zájem o řešení využívajících spalování biomasy.

České firmy mohou na trhu expandovat s dodávkami klasické energetiky (parní nebo vodní turbíny, generátory, regulátory, automatizace pro energetický systém). Další možnosti skýtají dodávky pro obnovitelné energetické zdroje, jako jsou celé systémy větrných elektráren nebo jen převodovek, tepelná čerpadla a bioplynové stanice. Dále se jedná o dodávky pro plánovanou výstavbu linek vysokého napětí (keramické izolátory) nebo o systémy digitální správy lokálních energetických sítí a výroby energie (tzv. smart grid).

Nové standardy pro vozidla

Změna je zásadním posunem v politice Austrálie. Má omezit vysoké emise vozidel na australském trhu. Zatímco NVES samotný začne platit 1. ledna 2025, sankce za překročení emisních cílů budou uvaleny až po 1. Přechod na měření emisí v okamžiku prodeje místo při dovozu by měl zajistit, že výrobci vozidel s předstihem nezaplaví trh zásobami, aby se vyhnuli novým normám, což by mohlo neúměrně zatížit dealery, kteří by museli nést náklady na financování i skladování vozidel, dokud by je neprodali. Změna má vytvořit spravedlivější a konkurenceschopnější trh pro australské automobilové firmy, podpořit větší investice a udržitelnost. NVES se vztahuje na nová osobní a lehká užitková vozidla s celkovou hmotností (GVM) do 4,5 tuny.

Pokud porovnáme australský NVES s emisními standardy v Evropě, existují výrazné rozdíly v přísnosti a harmonogramu zavádění. Australská norma NVES naopak stanovuje počáteční limit 141 g/km pro osobní vozidla v roce 2025, což je vyšší než evropský standard. Nicméně australské normy se budou postupně zpřísňovat s cílem dosáhnout 58 g/km do roku 2029, což se více přibližuje evropským cílům.