Klimatický diagram Austrálie: Dopady změn klimatu a reakce

Austrálie čelí stále častějším přírodním katastrofám v důsledku klimatických změn, což představuje větší zátěž pro zdravotnické a záchranné služby. Žádná australská komunita podle vládní zprávy nebude imunní vůči „kaskádovitým, shlukujícím se a souběžným“ rizikům zhoršujícího se klimatu.

V úterý zažila Austrálie vůbec nejteplejší den v historii měření. Průměrná teplota na jejím území dosáhla podle meteorologického úřadu 40,9 stupně Celsia. Dosavadní rekord z ledna 2013 byl o šest desetin stupně nižší.

Obyvatelé Austrálie jsou znepokojeni změnami klimatu a chtějí mít energetiku založenou zejména na obnovitelných zdrojích, tak by se daly shrnout výsledky průzkumu, který každoročně zpracovává australský klimatický institut. „Tři čtvrtiny obyvatel Austrálie uznávají, že posun k čisté energii představuje zlatou příležitost pro hospodářský rozvoj, investice a pracovní místa.

Austrálie nabídla všem obyvatelům tichomořského Tuvalu takzvaný klimatický azyl. Je to součástí klimatické, migrační a bezpečnostní dohody mezi oběma státy. Dohoda umožní všem víc než jedenácti tisícům obyvatel Tuvalu přesídlit do Austrálie, pokud se jejich země kvůli klimatu stane neobyvatelnou.

Jak oznámil tuvalský premiér Kausea Natano, dohoda obyvatelům jeho země umožní získat speciální víza na studium a práci v Austrálii. Australský premiér Anthony Albanese dodal, že víza každý rok získá až 280 lidí. Další finance Austrálie investuje do tuvalské klimatické infrastruktury. Tuvalu totiž patří mezi 13 ostrovních států, kterým kvůli klimatické změně hrozí zánik.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Nemusí se jednat o jedinou podobnou dohodu, kterou Austrálie uzavře. Albanese uvedl, že je země otevřená k podobnému přístupu i u dalších zemí.

Vláda Tuvalu v poslední době pracuje kvůli hrozbě zaplavení nejen na zpevnění pobřeží a stavbě protipovodňových bariér, ale úsilí vyvíjí také na diplomatické frontě. Mimo jiné se snaží přimět země světa, aby jeho státnost uznávaly bez ohledu na to, zda oceán spolkne část nebo celé jeho území a obyvatelé budou nuceni odejít.

Globální kontext klimatických změn

S blížící se klimatickou konferencí OSN (COP30) v Brazílii přinášejí světové organizace varování před nedostatečnými kroky ke snížení emisí. Podle OSN by současné klimatické plány omezily globální emise skleníkových plynů do roku 2035 jen o deset procent. Oxfam upozorňuje, že nejbohatší mají na růstu emisí nepřiměřený podíl, zatímco nové analýzy nevládních organizací identifikují 28 takzvaných „uhlíkových bomb“.

Pařížská dohoda z roku 2015 by mohla globálně pomoci vyhnout se 57 horkým dnům, pokud země dodrží plány na snížení emisí a omezí oteplování v tomto století na 2,6 stupně Celsia, vyplývá z nové studie. Zpráva organizací Climate Central a World Weather Attribution ukazuje, že historická dohoda může pomoci světu směřovat k bezpečnějšímu klimatu.

Průměrná globální teplota je nejvyšší v historii, přičemž za posledních 12 měsíců byla o 1,58 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období,“ řekla zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová. Zastavení dalšího oteplování podle ní vyžaduje rychlé snížení emisí skleníkových plynů.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Extrémní počasí a jeho dopady

Evropané zažívají nejničivější lesní požáry za poslední léta, minimálně od 2006, kdy je EU začala klasifikovat. Oheň zasáhl i národní parky a zcela zpustošil rekordních deset tisíc kilometrů čtverečních. Nejvíce zasažené je Portugalsko a Španělsko, kde požáry zuří už několik týdnů. Dým zhoršil kvalitu ovzduší a vypustil rekordní množství emisí skleníkových plynů. Jen ve Španělsku úřady nařídily evakuovat přes 35 tisíc lidí.

Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature, přímo spojila dvě stovky velkých vln veder od roku 2000 s emisemi z výroby fosilních paliv a cementu. Bez čtrnácti největších producentů by až čtvrtina vln veder byla „prakticky nemožná“, zplodiny z jejich činnosti zvyšují jak pravděpodobnost, tak intenzitu extrémních veder.

Jih Evropy je pod tlakem extrémních veder. Varují před nimi v Itálii, Řecku, Turecku, Španělsku či na Balkánu. Rtuť teploměru tam stoupá nad čtyřicet stupňů Celsia. Kvůli vysokým teplotám zemřelo na italských plážích několik lidí. Na mnoha místech navíc hasiči bojují s mohutnými plameny.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

tags: #klimatický #diagram #Austrálie

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody
• Znaky a loga regionů
• Invazní druhy měkkýšů v ČR
• Výroba kompostéru
• Více o latinských textech o přírodě