Obnovitelné Zdroje Energie v České Republice a Evropské Unii

Po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na společném postupu, jak se vyrovnat s rychle rostoucími cenami energií. Lídři projednávali také otázku další vlny pandemie, problému Unie a Polska nebo migrace. Summit také chce, aby Komise připravila dlouhodobější opatření k zajištění „dostupných cen“ energie a snížení závislosti na jejím dovozu. V dlouhodobější perspektivě Komise hovoří o společných nákupech plynu či rozšiřování strategických zásob.

Regulace Energetického Trhu

Český premiér Andrej Babiš (ANO) zablokoval závazné závěry summitu, požadoval regulaci trhu s emisními povolenkami (ETS). Babiš považuje pokyn unijního summitu, aby Komise zvážila další regulaci energetického trhu, za velký úspěch. „Podařilo se prosadit formulaci, že Evropská komise prověří, jakým způsobem trh funguje. A pokud zjistí nějaké nesrovnalosti, tak je bude řešit,“ uvedl v pátek ráno. Podle něj Evropská komise (EK) na cenový růst nereaguje adekvátně.

Doplnil, že EK si vyžádá ještě studii, která by měla být hotová do poloviny listopadu. Na základě ní by pak mohlo dojít ke změně směrnice, po které volá. „Měla by jasně říci, že emisní povolenky můžou nakupovat jen ti, kteří mají povinnost. Ne spekulanti, ne žádný trh,“ zdůraznil. „Protože jinak, pokud Komise říká, že emisní povolenky budou stoupat na 150 eur, tak je to ,dream deal' a každý, kdo by měl peníze, by investoval. Je potřeba, aby se rychle směrnice změnila,“ dodal Babiš.

Reakce na Summit

Podle předsedy ODS Petra Fialy Babišovo vyjednávání žádný úspěch nepřineslo. „Evropská rada nedospěla k žádnému řešení rostoucích cen energii. Státy se neshodují v míře zásahu do trhu ani v tom, zda je potřeba změnit obchodování s emisními povolenkami. O úspěchu nemůže být řeč,“ uvedl Fiala. Poslední evropský summit, kterého se Babiš zúčastnil, podle Fialy dopadl stejně jako celá jeho evropská politika v předešlých letech.

Původně projednávání povolenek podle zpravodaje České televize v Bruselu Lukáše Dolanského nemělo být na programu. Českému premiérovi se tento aspekt na jednání podařilo dostat i proto, že Babiš jednání na nějakou dobu zablokoval a lídři se tak k tématu museli vrátit. „Výsledky jsou velice obecné. Říkají, že Evropská komise má systém povolenek prověřit, ale už nedodává nic o tom, jestli je potřeba nějaká reforma,“ konstatoval Dolanský.

Čtěte také: Česká republika a Green Deal

Lídři Francie, Španělska či Česka však již před summitem dávali najevo, že chtějí jít dál a reformovat trh s elektřinou či regulovat ceny emisních povolenek. Hlavním sporným tématem večera se podle zdroje seznámeného s průběhem jednání ukázaly být zmíněné povolenky, které chce do závěrů prosadit Babiš, podle něhož jsou jejich ceny neúnosně vysoké. Český premiér před summitem prohlásil, že chce usilovat o úpravu unijních pravidel ve snaze zamezit „spekulativnímu kapitálu“ v nákupu emisních povolenek.

Podobné výraznější kroky však podle zmíněného diplomata narážely na odpor lídrů Nizozemska, Belgie a dalších států, podle nichž není nutné dočasné zdražení řešit tak zásadními zásahy do dosud fungujícího unijního trhu. Evropská komise tvrdí, že ETS se na zdražení energií projevuje jen okrajově a hlavní příčiny jsou ve vysoké poptávce způsobené pokrizovým oživením a nedostatečnými zásobami plynu.

Do závěrů se nakonec dostala výzva Komisi, aby „prověřila fungování trhu s plynem a elektřinou, stejně jako ETS“, a to za pomoci evropského regulátora ESMA. „Komise následně zhodnotí, zda některé obchodní chování vyžaduje další regulatorní kroky,“ píše se dále v závěrech, což za vítězství českého premiéra označil také například bruselský server Politico.

Přijatý text nezmiňuje spekulace s povolenkami ani neslibuje konkrétní opatření, Babiš v pátek ráno přesto přijetí formulace prezentoval jako vítězství. Uznal nicméně, že bezprostředně k žádné změně pravidel nedojde a že se nyní bude čekat na zmíněnou analýzu.

Debata o DPH

Dolanský také doplnil, že závěry jednání z prvního dne neobsahují nic konkrétního o snížení DPH na energie. „Před samotným summitem o snížení DPH Babiš několikrát mluvil, nicméně nyní se ukázalo, že tohle je věc, která na Evropskou radu nepatří. Český premiér přiznal, že došlo k šumu a že tuto věc na Evropské radě neotevíral.“

Čtěte také: Odmítnutí klimatických cílů EU?

Podle Dolanského by se musela drtivá většina členských států přidat k návrhu českého premiéra, aby se jím zabývala Unie na celoevropské úrovni, a to se nestalo. „Systém je takový, že veškeré komodity jsou jasně definovány v sazebníku DPH. Členské státy musí jednat samy za sebe s Evropskou komisí, pokud chtějí některé zboží přesunout do jiné kategorie.“

„Lídři souhlasili s balíkem opatření, který Evropská komise připravila. Ten míří především na jednotlivé občany, kteří by mohli být postihnuti vysokými cenami energií,“ doplnil Dolanský. Žádné konkrétnější dlouhodobé strategické plány ze summitu podle něj nevzešly. „Mluvilo se o tom, že by se měli příští týden ministři potkat v Lucemburku, kde by měla pokračovat debata o tom, jakým způsobem proměnit fungování evropského trhu s energiemi. Ovšem ukazuje se, že členské státy jsou rozděleny a neexistuje jednotný pohled na to, jestli je vůbec potřeba ten systém nějakým způsobem reformovat.“

Konflikt s Varšavou

Lídři řešili i současný konflikt Polska s Unií. Polský premiér Mateusz Morawieczki podle Dolanského přijel do Bruselu v bojové náladě a opakoval, že Polsko se nenechá Unií zastrašovat. Některé státy, jako je například Nizozemsko, dávaly Polsku jasně najevo, že je potřeba, aby dodržovalo pravidla.

„Oproti očekávání debata nebyla příliš dlouhá. Podle diplomatických zdrojů, se kterými jsme mluvili, byl Morawieczki připraven mluvit celý den i celou noc, ale ani předseda Evropské Rady Charles Michel neuspořádal po skočení ani tiskovou konferenci. Je to netypické a poukazuje to na fakt, že lídři nechtěli vířit dál situaci okolo Polska.“ Dolanský doplnil, že Polsko je pravděpodobně připraveno na scénář, že by se situace vyhrotila a země by tak mohla přijít i o dotace z plánu obnovy.

Zastání našlo Polsko tradičně u maďarského premiéra Viktora Orbána. „Jeho vláda má také dlouholeté spory s Unií,“ doplnil zpravodaj České televize v Polsku Lukáš Mathé. Kdo se naopak snažil vyzývat k dialogu a říkal, že není dobré, aby Polsko bylo dále trestáno, byla podle Mathého odcházející německá kancléřka Angela Merkelová. Podpořil ji rovněž slovinský premiér Janez Janša. Velmi tvrdý postoj vůči Polsku naopak zastává Nizozemsko. To říká otevřeně, že by Polsko nemělo dostávat žádné peníze z národního plánu obnovy, dokud nebude zajištěna nezávislost polského soudnictví.

Čtěte také: Změna klimatu v ČR

Covid-19 a Migrace

Zástupci členských států také jednali o řešení další nastupující vlny onemocnění covidu-19. Podle Dolanského chtějí všechny členské státy dál posilovat očkování. V Unii jsou momentálně naočkovány asi dvě třetiny populace.

Na jednání v pátek je na programu téma migrace. „Debata bude poměrně dlouhá. Bude se projednávat migrační vlna, která míří přes Bělorusko a která je podle některých lídrů řízena, a také otázka sankcí vůči Bělorusku.“ Velmi často se podle Dolanského zmiňují například sankce proti běloruské letecké společnosti.

Evropské Jaderné Fórum v Praze

Premiér Andrej Babiš se v úterý 30. dubna 2019 zúčastnil 14. plenárního zasedání Evropského jaderného fóra v Praze. Babiš uvedl, že Evropě se nedaří stavět jaderné elektrárny, které by se obešly bez průtahů a z toho vyplývajícího zvyšování cen za výstavbu. Ukočírovat takto velký projekt je samozřejmě těžké, ale pokud jsou procesy nastavené dobře, vše je transparentní a všechny strany mají zájem projekt dokončit, tak se stavba jaderné elektrárny výrazně neliší od stavby obdobně velkého industriálního projektu. My jsme takový proces zahájili a já stále věřím, že se nám podaří projekt realizovat hladce. Zatím tomu všechno nasvědčuje.

Také je potřebné vnímat, že v jaderné energetice se mísí několik směrů. Jde o zájmy provozovatele. Ty jsou z podstaty věci hlavně ekonomické. Firma musí vydělávat. Pak je tu stát, pro který je to strategická a bezpečnostní otázka. Musí myslet na mnoho desítek let dopředu. Zároveň musí myslet na dostatek dostupné energie pro celé hospodářství, pro celou společnost, pro všechny občany. Jaderná energetika znamená nejen kvalitní vzdělávací soustavu, ale i vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, dostatek stabilní a bezemisní energie, pomáhající životnímu prostředí a celé ekonomice.

To mě přivádí k dalšímu trendu poslední doby, kterým je tlak na boj se změnou klimatu. Existují klimatické cíle na národní úrovni, další cíle na úrovni Evropské unie i cíle mezinárodní. Česká republika je v této oblasti vysoce zodpovědnou zemí, která všechny mezinárodně přijaté závazky plnila a plní. Nemáme pro obnovitelné zdroje energie takové podmínky jako jiné státy. Nemáme přístup k moři pro výstavbu větrných elektráren, nemáme rozsáhlé plochy pro fotovoltaické elektrárny a nemáme prostor ani pro další vodní elektrárny. Jaderná energie nabízí bezemisní výrobu elektřiny, která není závislá na počasí. Pro nás je proto jádro naprosto jasnou volbou. Jaderné zdroje, které nyní připravujeme, mají nahradit postupně dosluhující jadernou elektrárnu v Dukovanech. Té by dle původního plánu měla životnost končit do roku 2037.

Tlak na plnění klimatických cílů s sebou nese ještě další průvodní jev: ukončení provozu, a tedy trvalé odstavení velké části systémových elektráren spalujících uhlí. V budoucnosti již nebudeme stavět uhelné elektrárny a ty staré budou také na konci své životnosti. V České republice bude chybět výkon, který sem budeme muset odněkud dostat. Poprvé bychom se stali dovozci elektřiny. Jenže nebude odkud elektřinu brát a na tuto budoucnost se musíme připravit. I tyto faktory bereme v úvahu, když plánujeme naši energetickou strategii. Máme zodpovědnost za stabilitu přenosových a distribučních soustav elektrické energie. Ideální by v tomto případě bylo, kdybychom měli k dispozici jaderné zdroje menšího výkonu. Neříkám, že to je jediná cesta, ale ve spojení s obnovitelnými zdroji doplněnými v omezené míře o plynové elektrárny se tato cesta ukazuje jako optimální řešení.

Návrh ANO na Snížení Cen Elektřiny

Hnutí ANO tvrdí, že by konečná cena elektřiny mohla už od příštího roku v Česku klesnout nejméně o pětinu. Znamenalo by to ale zajistit dotaci ve výši 50 miliard korun ročně.

Místopředseda ANO Karel Havlíček (kandiduje ve sněmovních volbách) pro Český rozhlas Plus připustil, že v roce 2026 by se možná muselo improvizovat, aby se potřebné peníze daly dohromady. „V roce 2027 a 2028 ale už by to mělo běžet normálně,“ tvrdí.

Polovinu padesátimiliardové částky chce ANO najít přímo ve státním rozpočtu a zadotovat firmám i domácnostem poplatky za obnovitelné zdroje, které stát v minulosti, do roku 2010, přiznal solárním elektrárnám až po dobu dalších dvaceti let. ANO se tak na rozdíl od SPD nebo Motoristů sobě nechce již o rušení dotací pokoušet. „Je vyloučeno, že zničíme tuzemské investiční prostředí a budeme se soudit se stovkami nebo tisíci různých podnikatelů. To se musí do roku 2030 uhrát,“ vysvětluje Havlíček.

Tím, že na sebe vezme 25 až 30 miliard korun, které teď platí formou poplatku za obnovitelné zdroje spotřebitelé, podle něj stát zároveň uzná svou minulou chybu. „Že je to de facto problém, který udělal stát v letech 2009 až 2010 a není důvod, proč by to dnes měli platit spotřebitelé a firmy,“ míní Havlíček.

Druhých 25 miliard korun z padesátimiliardové dotace by ANO chtělo zaplatit za regulovanou část ceny elektřiny, v níž lidé a firmy hradí služby za dodávku a fungování sítí. Podle Havlíčka by šlo o dotaci investic distributorů a přenosové soustavy, na což se podle něj mohou použít peníze z Modernizačního fondu.

Reakce na Návrh ANO

Možnost vzít příští rok 25 miliard z Modernizačního fondu popírá ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL (kandiduje za koalici Spolu). „Alokaci do těchto investic je možné za určitých podmínek navýšit, ale idea, že by příští rok šlo z tohoto fondu uvolnit desítky miliard na snížení regulovaných cen, není možná. Podle evropských pravidel tento fond není určen na provozní výdaje. Proto je to nesmyslné a nerealistické,“ reaguje pro Český rozhlas Petr Hladík.

Za technicky nemožné považuje dotování regulované části ceny elektřiny z programů Modernizačního fondu také ministr průmyslu a obchodu a místopředseda Starostů Lukáš Vlček (kandiduje ve sněmovních volbách). „Ty programy jsou dlouho vyjednávané a jsou vypsány na věci, které už běží. Takže by to za prvé bylo technicky velmi komplikované, spíš nemožné, a za druhé by to znamenalo zastavit nutné projekty na modernizaci energetiky. Ať je to modernizace přenosových a distribučních soustav, teplárenství nebo projekty, které se týkají zateplování bytových či rodinných domů,“ říká Vlček. Odmítá také, že by byly volné peníze v operačních programech. „Je to nesmysl a tohle vyjádření je až velmi neprofesionální a šlendriánské bez znalosti věci, jak ty programy fungují,“ reaguje Vlček.

Podle něj neexistuje žádná rychlá cesta, jak bez obrovského zadlužení státu cenu elektřiny snížit. Dlouhodobě může stát ale přispět například podporou investic do nových jaderných zdrojů, úspor a právě sítí.

Ceny Elektřiny v EU

Faktem je, že ceny elektřiny podle Eurostatu ještě loni byly pro průměrnou domácnost v Česku páté nejvyšší v EU a v přepočtu na kupní sílu obyvatel vůbec nejvyšší. Důvody jsou různé, kromě výhodnějšího energetického mixu zdrojů nebo nižších daní, hlavně DPH, jsou za tím v některých případech právě i národní dotace v jiných evropských zemích.

Z dlouhodobého hlediska jsou ale pro tyto státy velmi náročné. Například Francie v minulých letech kvůli energetické krizi zavedla takzvaný energetický štít, loni ho ale přes velké protesty veřejnosti zase zrušila. Kromě toho, že krize skončila, byla důvodem právě velká finanční náročnost pro stát. A také pro tamní energetickou firmu EDF, která z rozhodnutí vlády musela snížit ceny a přišla o zisk kolem osmi miliard eur (200 miliard korun). Celkově stál Francii plošný „štít“ v přepočtu až dva biliony korun.

Dotace elektřiny tak ve Francii dnes již mají jen lidé s nízkými příjmy. „Ve Francii je dnes zhruba pět a půl milionu chudých domácností, které mají nárok na energetický šek. Jde o finanční pomoc, která je odstupňovaná v závislosti na platu. Šeky mají hodnotu od 48 do 277 eur. Tyto domácnosti nemusí o šeky nijak žádat, automaticky jim je pošle Agentura pro platební služby. Je to opatření, které funguje poměrně dobře, je zacílené a pomáhá zvládnout část výdajů,“ vysvětluje Goldberg.

Aktualizace Energetické Koncepce

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že Česko bude aktualizovat svou energetickou koncepci v souvislosti se změnami ve světě včetně Evropy. Při dnešních sněmovních interpelacích ministerský předseda mluvil o případném prodloužení životnosti Jaderné elektrárny Dukovany jako o možnosti. Munzar označil za hazard s energetickou bezpečností a soběstačností úvahy o odložení rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků. Je nutné se podle Babiše podívat na to, proč stojí plynová elektrárna Počerady, Česko má podle něho rezervy i ve využití větrné energie. Plánů je několik, není to naše vláda, která rozhoduje, uvedl. Česko se může podle něho vrátit i k solární energii.

Názor Václava Bartušky na Obnovitelné Zdroje

Podle velvyslance pro otázky energetické bezpečnosti Václava Bartušky v přechodu na obnovitelné zdroje energie Česko zaspalo. Zbrzdil ho nezvládnutý fotovoltaický boom, neochota vlády investovat do malých projektů a zbytečně složitá administrativa. Pomohlo by zjednodušit legislativu a začít o proměně energetiky mluvit upřímněji. „Nebude to rychlé, levné ani bezproblémové.

V Česku se bohužel nestalo to, co se podařilo například v Bavorsku, kde vláda investovala do toho, aby na každé druhé stodole byl solární panel. Tohle jsme zaspali a zůstali jsme s přesvědčením, že v našich klimatických podmínkách to nemá smysl, protože tu nemáme tolik sluníčka jako třeba ve Španělsku nebo v Itálii. Teď se ale i tohle povědomí u nás mění a především díky válce si lidé uvědomují, že odchod od fosilních paliv je něco, co se stát musí. A že právě obnovitelné zdroje mohou pomoci.

Myslím, že v celé Evropské unii je zatím komunikace kolem „Zeleného údělu“ strašně nešťastná. Politici všem slibují, že to bude rychlé, levné, bezproblémové, zkrátka samospasitelné. A veřejnost je logicky nedůvěřivá. Proto si myslím, že je potřeba mluvit o proměně energetiky mnohem upřímněji. Myslím, že to bude trvat ještě několik desetiletí. A rozhodně s tím budou spojené obrovské náklady, protože většina těch technologií se musí ještě vyvinout. Pořád ještě nemáme vymyšlené, jak ve velkých kapacitách skladovat elektřinu a teplo.

Proto dává smysl propojovat národní sítě. To si vyzkoušíme na letošní zimě a na těch příštích. Čekají nás tři složité zimy a uvidíme, jakou míru důvěry si naši sousedé zaslouží - a jakou si od nich zasloužíme my. Covid nám ukázal, že umíme být naprostí sobci a zároveň velmi solidární. Řekl bych, že jsme zatím solidární, a to zejména díky tomu, že vnímáme vnější ohrožení. V tomhle nám vlastně Putin udělal obrovskou službu, když ukázal, jak moc nenávidí Evropu. Rusko je znovu společný nepřítel nás všech.

Tím podnikatelem je Andrej Babiš. A je to podle mě neštěstí, protože používat rostlinné přebytky pro výrobu energie všude tam, kde to jde, mi dává smysl. Protože máme předpisy, které v zásadě znemožňují výstavbu větrného parku na více než 90 procentech území našeho státu. Zbyl na ně prostor jen tam, kde by měly nejmenší výkonnost. Když se podíváme na větrnou mapu Česka, největší potenciální výkon je samozřejmě v pohraničních horách, kde jsou národní parky a chráněné krajinné oblasti. Na příkladu Německa a dalších okolních zemí vidíme, že se větrná elektrárna dá postavit i tam, kde nefouká tolik. Otázka ale je, jaká je pak její ekonomická návratnost. Vítr je navíc nejméně předvídatelný zdroj energie. My spíš potřebujeme obnovitelné zdroje, které jsou zároveň kontrolovatelné.

Nejvíc asi to, že máme složité stavební předpisy a nejsme pružní. Ukážu to na příkladu z Nizozemska: letos v září premiér Fiala otevíral terminál v Eemshavenu, kde máme pronajatou kapacitu tří miliard kubíků plynu ročně. Rozhodnutí postavit Eemshaven padlo v březnu letošního roku, v dubnu byly hotové všechny papíry a 8. září bylo otevřeno. Kdyby byl Eemshaven u nás, tak ho otevíráme za deset let. Země jako Německo, Nizozemsko a Francie na rozdíl od nás dramaticky zkrátily schvalovací řízení. Jestli k nám dnes fyzicky teče zemní plyn i po uzavření plynovodu Nord Stream, je to díky tomu, že Němci během jara a léta tohoto roku velmi zásadně posílili svou síť. Od srpna už k nám neteče žádný ruský plyn. Máme tu norský, nizozemský a plyn z terminálu LNG. A je to díky tomu, že Němci velice rychle udělali přeložky sítí a posílili soustavu. Zatímco u nás pořád platí stejné předpisy, jaké platily 23. února letošního roku.

Ne, musíme si pomoci sami. My se pořád vymlouváme na Evropskou unii, že nám něco znemožňuje nebo že nám v něčem pomůže. Ale je to přece naše země! Němci nebo Nizozemci si nastavili pravidla tak, jak potřebovali, a nikoho se na nic neptali. Ten mýtus o Evropské unii, která všechno řídí, je nesmysl. Jsme bohatá země, a pokud něco potřebujeme, tak to prostě musíme udělat.

Od vstupu do Evropské unie naší zemi říkám Hobitín. Tady je klídek. Věřil jsem, že po únoru letošního roku lidé pochopí, že se něco zásadního děje, ale ani válka s tím moc nepohnula. Teď žijeme v situaci, kterou někteří označují za permakrizi - dlouhodobé, možná desetiletí trvající období nejistoty. Covid, válka, klimatická změna… mnoho zásadních parametrů našich životů se mění najednou.

Rozdíl je v tom, jak samostatně se k řešení problémů postavíme. Tahle nejistota, ve které teď žijeme, neskončí pozítří ani za půl roku. Bude nás provázet možná po desetiletí.

tags: #babis #obnovitelne #zdroje #energie

Oblíbené příspěvky:

• Praktické vlastnosti koše Curver Flipbin Paris
• Průvodce výběrem čističe odpadu Golem
• Ekologická likvidace mopedu Babetta
• Pokrytectví v ochraně přírody: Analýza
• Negativní EIA