Včela jako součást ekosystému: Význam a ochrana

Včely, tyto malé létající zázraky, jsou jedny z nejdůležitějších tvorů na naší planetě. Přestože jejich existence často přechází bez povšimnutí, jejich role v přírodě je nesmírně významná. Včely jsou známé svou sociální strukturou a organizací.

Role včel v ekosystému

Včela hraje velice důležitou úlohu v ekosystému jako „třetí sexuální partner“ při rozmnožování rostlin. Ačkoli v průběhu vývoje přírody tato role náležela nejprve větru, opylení hmyzem (ale i kolibříky, netopýry, či hlodavci) je pro rostliny mnohem výhodnější. Jednak umožňuje reprodukci i za bezvětří a přenos pylu na větší vzdálenosti zaručuje vyšší genetickou variabilitu.

V širším smyslu jsou včely ohrožovány v důsledku negativních antropogenních změn životního prostředí.

Jejich největší význam a přínos je v opylování. Přestože včelí produkty mají na trhu své místo, jejich hodnota se zdaleka nedá srovnávat s národohospodářským významem opylovací činnosti včel. Motivací včelaře k jeho činnosti však zůstávají včelí produkty, ty ovšem tvoří pouhých 10 % z celkového přínosu včel. Opylovací službu svému okolí tak včelař poskytuje většinou nevědomky, jelikož nevnímá jeho přímé důsledky.

Včely jsou po dobu snůšky nektaru „věrné“ vždy jednomu konkrétnímu druhu rostliny. Navštěvují její květy a při sběru nektaru sbírají z květů zároveň pylová zrna na rousky zadních párů nožiček. Přenáší tak na svém těle pyl z květu na květ a z prašníku na pestík, čímž provádějí opylení u hmyzosnubných rostlin, tedy rostlin závislých na opylovačích, kdy včely tvoří přibližně 80 %.

Čtěte také: Včely, těhotenství a vědecké poznatky.

Důležitý je však i přínos pro opylování rostlin, které jsou důležitou součástí našeho potravního řetězce a zachování druhové rozmanitosti rostlin. Bez včel by převládly tzv. větrosnubné rostliny, které by následně vytlačily většinu ostatních rostlin. To by mělo za následek vymizení živočišných druhů, které jsou na tyto rostliny navázány.

Včely jako bioindikátory

Včely jsou v poslední době využívání také jako bioindikátor kvality životního prostředí, jelikož jsou velmi citlivé vůči škodlivým látkám, proto se využívají například i k určení míst s výskytem kovů jako je Pb, Mn, Zu nebo Cu. Mimo to je se včelami, díky jejich výjimečnému čichu, pracováno také při hledání výbušnin nebo drog. Pomocí výcviku si na danou látku navyknou a ve spojení s odměnou jí ve své blízkosti aktivně vyhledávají.

Ohrožení včel

Navzdory své nezastupitelné roli čelí v posledních desetiletích včely mnoha vážným hrozbám. Jednou z největších hrozeb je varroáza, nemoc způsobená roztočem Varroa destructor. Mezi úhlavní nepřátele včel, který v posledních letech sužuje včely i včelaře, patří roztoč Varroa destructor. Na včelu medonosnou (Apis mellifera) přešel ze svého původního hostitele včely indické (Apis cerana indica). V roce 1977 se jeho areál rozšířil i na území bývalé ČSSR. V současné době je jeho výskyt prakticky celoplošný.

Škodí jak dospělým včelám, tak včelímu plodu a při přemnožení může dojít až ke zhroucení včelstva. Neměla by se podceňovat ani jeho negativní úloha, jakožto přenašeče a hostitele včelích virů. Obecně snižuje celkový fitness včelstva, což vede ke zvýšení pravděpodobnosti propuknutí vážných nemocí.

Mezi nejzávažnější onemocnění včel patří mor včelího plodu. Způsobuje ho bakterie Paenibacillus larvae. Napadení se projevuje rozkladem larvy a jejím následným zaschnutím. Během napadení jedné larvy se vytvoří až 5 miliard spor. Pro dospělé včely není patogenní, ale právě jejich prostřednictvím se šíří.

Čtěte také: Život včely medonosné

Původcem onemocnění je prvok Hmyzomorka včelí (Nosema apis). Množí se v závislosti na teplotě a bývá příčinou úhynu včelstev hlavně na jaře.

V poslední době se objevují zprávy o vysokých úhynech včel po celém světě. Tyto katastrofy postihly nejvíce USA (90%), Kanadu (40%), ale i Austrálii, Asii a Evropu (Španělsko, Francie, Německo, Itálie). V roce 2007 uhynulo kolem 30% včelstev v České republice. Tento fenomén dostal označení jako CCD (Colony Collapse Disorder) a projevuje se náhlým mizením včel z úlů. Příčiny zatím nebyly zcela objasněny. Odborníci se domnívají, že se jedná o celý komplex vlivů, jejichž účinek je prohlouben tím, že působí současně.

Z pesticidů jsou nebezpečné především neonicotinoidy, které u hmyzu způsobují paralýzu mající za následek smrt. Včelám údajně neškodí, ale mezi odborníky se objevují názory, že smrtící účinek na včely není okamžitý, ale postupný.

Přímé otravy mají za následek úhyn jednotlivých včel či fatální kolapsy celých včelstev. Problémem jsou ale také subletální efekty. Ty se projevují jejich sníženou zdravotní kondicí a sníženým rozvojem. Také je třeba brát v potaz chronickou kumulaci pesticidů nejen ve včelstvech, ale i úlech a včelích produktech, jako jsou med a vosk.

Když jsou včely vystaveny nižším dávkám pesticidů či chronické zátěži, dochází u nich k řadě fyziologických změn - v chování, pohybové aktivitě, metabolismu či komunikaci.

Čtěte také: Znečištění ovzduší: role rostlin

Život včel však neohrožují nemoci ani jejich přirození škůdci, ale především člověk a jeho nerozumné změny přirozeného prostředí a užívání pesticidů v krajině.

Tabulka: Srovnání používání pesticidů v Evropě

Ochrana včel

Způsobů, jak efektivně chránit a podporovat včelstva, existuje celá řada. Aby se zabránilo dalšímu poklesu včelích populací, jsou nezbytné kroky jak na individuální, tak i institucionální úrovni.

• Osvěta veřejnosti: Zvyšování povědomí o významu včel a roli včelařství v hospodářství.
• Upravit a osázet krajinu kolem sebe bohatě kvetoucími loukami a remízky.
• Při hospodaření využívat přírodní prostředky, vyvarovat se zbytečných pesticidů.

Ve městech si stačí trochu zkrášlit balkón nebo zahrádku - hmyz ocení například lobelku, bakopu, krásnoočko, ostálku, vějířovku či otočník. Do intenzivně využívané zemědělské krajiny stačí navrátit medonosné či krmné pásy, stačí i deset metrů.

Jedním z praktických kroků, jak podpořit včely, je budování včelích hotelů. Tyto struktury poskytují úkryty pro včely samotářky, které nemají své úly. Včelí hotely mohou být umístěny v zahradách, parcích nebo na městských balkonech.

Ochrana včel je investicí do budoucnosti, která vyžaduje angažovanost společnosti, zemědělců i politických rozhodovatelů.

Světový den včel se slaví 20. května, v den narozenin jednoho ze zakladatelů moderního včelařství Antona Janši. Smyslem je upozornit na důležitost opylovačů pro naši planetu.

tags: #včela #jako #součást #ekosystému #význam

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu podle piktogramů
• Ochrana kobylky ságy v ČR
• Projekty zaměřené na ekologii na Gymnáziu Čáslav
• Návod montáže WC Jika Deep
• Třídění Odpadu ve Staré Pace