Hodnocení vhodnosti klimatu a udržitelný cestovní ruch

Pod tlakem změn zemského klimatu dochází v cestovním ruchu k rostoucímu posunu směrem k udržitelnějšímu cestování. Ochrana klimatu a udržitelná opatření dnes již nejsou doplňkem, ale pronikají téměř do všech oblastí života a v tomto smyslu ovlivňují také všechny aspekty cestování: Kromě autentických a individuálních zážitků z cestování mimo mainstream roste také touha po udržitelných nabídkách a ubytování, stejně jako po dopravních prostředcích šetrných k životnímu prostředí. V Německu je udržitelnost zakotvena ve vládní strategii cestovního ruchu.

Německo jako udržitelná destinace

V mezinárodním srovnání má Německo jako udržitelná cestovní destinace již nyní velmi dobrou image. Studie, kterou si Německá turistická centrála objednala u společnosti IPK International, ukazuje, jak silně se Německo jako turistická země dokázala prosadit jako udržitelná značka: V evropském srovnání je Německo podle zahraničních cestovatelů na třetím místě, pokud jde o udržitelnou nabídku. V mezinárodním indexu udržitelného rozvoje, který sleduje pokrok při plnění cílů OSN v oblasti klimatu, bylo Německo v roce 2022 na šestém místě. Tři čtvrtiny z 280 osob s rozhodovací pravomocí z mezinárodních společností, působících v oblasti cestovního ruchu, vnímají Německo jako udržitelnou destinaci.

Jako sdružení cestovního ruchu s poskytovateli služeb neustále sdílíme nejnovější údaje - od skupin zákazníků, které je třeba oslovit, až po trendy ve výběru dopravy. To jsou pro poskytovatele rozhodující faktory. V rámci transformace je také nesmírně důležitá neustálá výměna osvědčených postupů, aby se marketéři mohli společně rychleji posouvat vpřed - v této oblasti působíme jakožto sdružení cestovního ruchu jako síťová a znalostní platforma. Novým sdělením „Together we care“ dáváme jasně najevo cílevědomý přístup. Mnoho z konečných spotřebitelů již má na mysli udržitelné Německo, protože ekologicky šetrné certifikované výrobky, podpora veřejné dopravy, dovolená na venkově a inkluze jsou u nás i v zahraničí propagovány již mnoho let.

Zajištění zaměstnanosti a prosperity - a to i ve venkovských oblastech - je neoddělitelně spjato s ochranou klimatu a životního prostředí a tedy i s rozvojem občanské společnosti a obyvatelstva. Pozitivní image Německa jako turistické destinace vcelku dobře koresponduje se zájmy a přáními udržitelných cestovatelů. Aby se Německo stalo důvěryhodnou a udržitelnou turistickou destinací, je zapotřebí více certifikovaných cestovních nabídek.

Podle analýzy společnosti IPK International jsou udržitelnost, ochrana klimatu a ochrana životního prostředí důležitými nebo dokonce velmi důležitými tématy pro 80 % zahraničních cestovatelů. Přibližně 40 % respondentů v této souvislosti očekává širší a cenově výhodnější nabídku a také konkrétní informace o pobytu. Cca 90 % respondentů také rádo spojí výlet do města s pobytem na venkově. To nejen prodlužuje dobu pobytu, ale také snižuje stopu CO₂. Důležitými faktory pro poskytovatele jsou certifikované nabídky, viditelnost na webu a propagace pobytů mimo hlavní sezónu.

Čtěte také: Metody hodnocení klimatu třídy

Propagace německého kulturního dědictví

Jako národní turistická centrála neustále využíváme příležitosti propojit stávající motivaci turistů s udržitelností. Příkladem našeho přístupu může být propagace německého kulturního dědictví od roku 2023. Cestující v Německu mají mimořádný zájem o kulturní zážitky. Pokud jde o celosvětové cestování Evropanů, je například Německo kulturní destinací číslo jedna: V číslech je to osm milionů cest za kulturou, což odpovídá 13% podílu na trhu. Proto má velký smysl cíleně podchytit zájem hostů o kulturu a ukázat jim, jak ji mohou zažít udržitelným způsobem.

Kampaň „51 památek světového dědictví UNESCO - Historic.Modern.Germany“ je zaměřena především na kontrast mezi historickým světovým dědictvím a rozmanitostí produktů v městských a venkovských oblastech. Abychom hostům z celého světa nabídli nejen jedinečné a autentické zážitky v kombinaci s pobytem ve městě a v přírodě, ale také zážitky z udržitelného cestování, je mnoho nabídek našich památek světového dědictví dostupných veřejnou dopravou šetrnou ke klimatu.

Kampaně pro rok 2023

Měnící se hodnoty zahraničních cestovatelů jasně ukazují, jak moc se cestovní chování od vypuknutí pandemie změnilo a jasně posunulo směrem k větší udržitelnosti. Proto v nadcházejícím roce kromě kampaně UNESCO využijeme další dvě kampaně se silným ekologickým zaměřením, které měly úspěch již v roce 2022 i dříve. V roce 2023 poběží kampaně s novými nápady a inspirací pro cestování. Za prvé kampaň FEEL GOOD, zaměřená na udržitelnost, která cíleně propaguje nabídky šetrné ke klimatu a životnímu prostředí. A za druhé kampaň Embrace.German.Nature, která ukazuje, jak rozmanitá a jedinečná je německá příroda a jak šetrně možné po ní cestovat.

Vliv klimatické změny na cestovní ruch

Vzhledem k tomu, že počasí a podnebí mají rozhodující vliv na cestovní sezónu a výběr prázdninových destinací, je na nich odvětví cestovního ruchu vysoce závislé. Existuje také silná vazba mezi přírodou a cestovním ruchem, jakož i mezi kulturním dědictvím a cestovním ruchem. Změna klimatu může například snížit sněhovou pokrývku, zvýšit a prodloužit vlny veder nebo změnit vzorce ročních srážek.

Dopady extrémních povětrnostních jevů malého rozsahu (bouře, silné deště, přívalové povodně, sesuvy půdy a sesuvy půdy) představují velkou výzvu. Představují bezprostřední hrozbu pro infrastrukturu cestovního ruchu. Způsobují rostoucí náklady na opravu stavebních konstrukcí a infrastrukturních zařízení, vedou k přerušení dopravních prostředků a uzavření silničních spojení, turistických nebo lyžařských oblastí. Zdůraznění pro hosta také vyplývá ze změny biologických podmínek, zejména v důsledku nárůstu škodlivého hmyzu, zvýšení růstu řas v ohřátých vodách a šířením neofytů a alergenních rostlin.

Čtěte také: Hodnocení nebezpečných odpadů dle české metodiky

Objevují se také specifické problémy, které jsou dány zvláštními charakteristikami evropského odvětví cestovního ruchu. Ty jsou spojeny na jedné straně se spotřebitelskými modely, zejména se sezónní distribucí a pohyby turistů, a na druhé straně s výrobními modely, tj. hodnotovým řetězcem a turistickými destinacemi. Poptávka po turistice je v současné době velmi silně soustředěna na měsíce červenec a srpen. V důsledku změny klimatu mohou být některé destinace v této době příliš horké.

Na druhou stranu by z klimatických změn mohl těžit i cestovní ruch. Například vyšší (a tedy i chladnější) oblasti by mohly těžit z rostoucího počtu turistů, kteří se vyhýbají horkým městům.

Politický rámec EU

Pravomoc EU v oblasti cestovního ruchu spočívá v podpoře a koordinaci činností členských států. V červnu 2010 přijala Evropská komise sdělení Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu - nový politický rámec pro evropský cestovní ruch. Toto sdělení stanoví novou strategii a akční plán pro cestovní ruch v EU. Byly stanoveny čtyři priority činnosti:

• stimulovat konkurenceschopnost evropského odvětví cestovního ruchu;
• podporovat rozvoj udržitelného, odpovědného a vysoce kvalitního cestovního ruchu;
• upevnit obraz Evropy jako souboru udržitelných a vysoce kvalitních destinací;
• maximalizovat potenciál finančních politik EU pro rozvoj cestovního ruchu.

Byl vypracován pravidelně aktualizovaný průběžný prováděcí plán, který nastiňuje hlavní iniciativy, jež mají být v rámci strategie provedeny ve spolupráci s veřejnými orgány, sdruženími cestovního ruchu a dalšími zúčastněnými stranami z veřejného a soukromého sektoru v oblasti cestovního ruchu.

Je důležité zmínit, že některé činnosti nebo atrakce v oblasti cestovního ruchu se řídí jinými odvětvovými politikami EU, jako je vodohospodářství (např. zajištění čisté vody ke koupání), zemědělství (např. zajištění určitých krajinných prvků), biologická rozmanitost a několik dalších.

Čtěte také: Indikátory ovzduší

Zlepšení znalostní základny

Studie „Čas má zásadní význam: přizpůsobení poptávky po cestovním ruchu změně klimatu v Evropě“ analyzuje potenciální dopad změny klimatu na poptávku po cestovním ruchu v Evropské unii (EU) a poskytuje dlouhodobé (2100) prognózy zohledňující přizpůsobení se změně klimatu, pokud jde o délku a četnost prázdnin.

Služba programu Copernicus „Evropský cestovní ruch“ poskytuje uživateli řízený klimatický informační systém pro odvětví cestovního ruchu. Zavedením kritických celoevropských klimatických ukazatelů (sněhové podmínky, indexy klimatické vhodnosti pro cestovní ruch, index lesních požárů) má demonstrátor za cíl usnadnit probíhající a dlouhodobé přizpůsobování tohoto odvětví měnícímu se klimatu. Demonstrační služba nabízí interaktivní sady nástrojů, které vycházejí z kvalitních dat a nástrojů z úložiště klimatických dat (CDS). Jedná se o různé časové horizonty, včetně minulého klimatu (údaje z opětovné analýzy) a dlouhodobého (regionální klimatické projekce). Příslušné informace jsou volně dostupné různými způsoby (mapování, stahování ukazatelů dopadu na klima, stahování nebo grafika založená na informacích získaných po zpracování), které zohledňují specifické potřeby uživatelů.

Program Interreg Euro-MED poskytuje finanční prostředky na projekty vyvíjené a řízené orgány veřejné správy, univerzitami, soukromými organizacemi a organizacemi občanské společnosti ve středomořské oblasti související s udržitelným cestovním ruchem. Prohlášení MED je konečným politickým dokumentem vypracovaným po šesti letech práce a spolupráce pro inteligentnější a ekologičtější udržitelný ekosystém cestovního ruchu ve Středomoří.

Podpora investic a financování

Evropská komise vypracovala příručku, která se zaměřuje na praktické otázky související s nejdůležitějšími programy financování EU pro odvětví cestovního ruchu. Zaměřuje se mimo jiné na podniky, fyzické osoby, malé a střední podniky a veřejné orgány působící v odvětví cestovního ruchu.

Je však důležité uznat, že většina finančních prostředků pro odvětví cestovního ruchu pochází z vnitrostátní nebo regionální úrovně.

Podpora provádění

Odvětví cestovního ruchu jistě nemůže přizpůsobit nabídky cestovního ruchu samo, neboť ostatní organizace často sdílejí odpovědnost za činnosti související s cestovním ruchem. Například vodohospodářská část základních služeb obcí nebo protipovodňový úkol vlády jsou adaptačními oblastmi, které jsou nezbytné pro cestovní ruch. Totéž platí pro čisté a zdravé životní prostředí a ekosystém, které jsou nezbytné pro několik činností v oblasti cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu se proto musí propojit a propojit s dalšími odvětvími, jako je biologická rozmanitost, územní plánování, řízení rizika katastrof, vodohospodářství, zemědělství.

V zájmu diverzifikace nabídky cestovního ruchu v EU nabízí Evropská komise prostřednictvím programu COSME spolufinancování udržitelných produktů nadnárodního cestovního ruchu. Jedná se o tematické produkty cestovního ruchu, jako jsou nadnárodní trasy, trasy, stezky zaměřené na různá témata, jako jsou: cestovní ruch šetrný k životnímu prostředí, sportovní cestovní ruch, cestovní ruch zaměřený na potraviny a víno, cestovní ruch zaměřený na zdraví a dobré životní podmínky, cestovní ruch zaměřený na přírodu nebo „pomalý cestovní ruch“ - cestovní ruch, který turistům umožňuje plněji se zapojit do komunit na jejich trase.

Vývoj cestovního ruchu do roku 2020

Budoucí rozvoj cestovního ruchu je v centru zájmu řady institucí na celém světě. Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) zpracovala na základě analýz jeho vývoje prognózu rozvoje cestovního ruchu do roku 2020. Podle uvedených údajů se předpokládá do roku 2020 další růst cestovního ruchu, který má v roce 2010 dosáhnout 1 006,4 mi­lionů příjezdů a v roce 2020 dokonce 1 561,1 milionů příjezdů. V porovnání s rokem 2000 se tedy v roce 2020 odhaduje více než dvojnásobné zvýšení příjezdů v rámci mezinárodního cestovního ruchu.

Na základě dosavadního vývoje tempa růstu cestovního ruchu v jednotlivých regionech se očekává největší rozmach v oblasti východní Asie a Tichomoří. Tento region by měl v počtech příjezdů v roce 2020 předstihnout Ameriku, kde tempo růstu mezinárodního cestovního ruchu bude v období let 2000-2020 nižší. Podobný vývoj zaznamená i Afrika, Střední východ a jižní Asie. Očekává se, že Evropa si udrží své prvenství v absolutním počtu příjezdů, ale společně s Amerikou vykáže podstatné snížení tempa růstu.

Vývoj mezinárodního cestovního ruchu je ovlivňován řadou faktorů. Jde o faktory demografické, ekonomické, politické a ekologické. V souvislosti s ekologickými vlivy je nutné připomenout klimatické změny, jako např. globální oteplování, skleníkový efekt, ubývání ledovců. Pravidelné záplavy, lesní požáry nebo nepříznivé povětrnostní podmínky mohou v krátké době odsoudit i některá tradiční oblíbená střediska cestovního ruchu k postupnému zániku. Reakcí na celosvětové zpomalení ekonomického růstu v roce 2009 je v současnosti pokles mezinárodních příjezdů.

Vedle prognózy rozvoje cestovního ruchu do roku 2020 vytyčila UNWTO i strategii jeho dalšího rozvoje, reagující na nové trendy. Lze ji shrnout do následujících bodů:

• tvorba nových a diverzifikovaných produktů služeb,
• zahrnutí obcí do procesu plánování i konečného výkonu služeb,
• rozvoj partnerského vztahu mezi úřady a poskytovateli služeb,
• tvorba hodnot,
• investice do životního prostředí,
• eliminace amatérismu,
• přístup k turistům jako k hostům,
• cílený marketing a propagace.

Naznačený přístup k dalšímu rozvoji cestovního ruchu podtrhuje snahu o jeho systematický plánovitý rozvoj, podložený výzkumem trhu s přihlédnutím k ochraně životního prostředí. Je zde zdůrazněna nutnost spolupráce úřadů s podnikateli a obcemi, s cílem rozšíření cestovního ruchu i mimo tradiční destinace, které jsou v současné době přetížené. Značný důraz je kladen na pracovníky v cestovním ruchu, na jejich profesionalitu a kvalifikaci, která může do značné míry ovlivnit výslednou kvalitu poskytovaných služeb.

Cestovní ruch jako významný faktor zaměstnanosti

Z mnohostranného vztahu cestovního ruchu k odvětvové struktuře národního hospodářství je možné odvodit i úlohu cestovního ruchu při vytváření podmínek pro zvyšování zaměstnanosti, ale i podmínek pro vytváření podnikatelských příležitostí. Je nutno zejména podtrhnout, že cestovní ruch vytváří nová pracovní místa i v ekonomicky méně rozvinutých oblastech a často i v místech, která lze jinak ekonomicky obtížně využít (např. horské a pobřežní oblasti). Přínosem je také to, že vytváří pracovní místa v široké škále profesí a různorodé náročnosti.

Pro celkové zhodnocení významu cestovního ruchu pro zaměstnanost obyvatelstva je tedy nutné brát v úvahu nejen přímou zaměstnanost v podnicích, které poskytují služby výhradně nebo převážně účastníkům cestovního ruchu (ubytování, doprava, stravovací zařízení, cestovní kanceláře a cestovní agentury, turistická informační střediska, organizace cestovního ruchu, profesní svazy apod.), ale i zaměstnanost v podnicích doplňkových služeb, u nichž účastníci cestovního ruchu tvoří jen určitou část klientely (pojišťovny, obchodní síť, servisní a opravárenské služby, apod.). Při hodnocení celkového vlivu cestovního ruchu by měla být brána v úvahu i tzv. vyvolaná (sekundární) zaměstnanost, tj. zaměstnanost v odvětvích, která zajišťují chod podniků s přímou zaměstnaností (dodavatelé hotelů a restaurací, stavební firmy apod.).

Vliv cestovního ruchu na rozvoj regionů

V řadě míst a oblastí, které nemají předpoklady pro rozvoj jiných ekonomických činností, nebo v takových místech a oblastech, které jsou atraktivní díky svým přírodním a kulturním hodnotám, se cestovní ruch může stát důležitým činitelem jejich rozvoje s významnými ekonomickými dopady. Mezi pozitivní ekonomické dopady lze zahrnout zejména výdaje účastníků cestovního ruchu, daňové příjmy a různé poplatky (např. lázeňské taxy), které se mohou stát významnými zdroji místních rozpočtů. Vznik podnikatelských příležitostí, tvorba nových pracovních míst, vytváření investičních příležitostí, zlepšování celkové úrovně infrastruktury a vybavenosti, která slouží nejen účastníkům cestovního ruchu, ale také místnímu obyvatelstvu, a v neposlední řadě i podněcování rozvoje řady ekonomických aktivit, zejména místních řemesel, patří mezi pozitivní vlivy cestovního ruchu.

Cestovní ruch v regionech umožňuje ekonomicky zhodnotit přírodní a kulturně historické atraktivity, které by jinak zůstaly většinou nevyužity. Význam cestovního ruchu pro určitý region je tím vyšší, čím více využívá místní zdroje a místní ekonomiku. Cestovní ruch nabízí lidem uspokojení jejich potřeb, např. odpočinek, reprodukci pracovní síly, zlepšení zdravotního stavu prostřednictvím využití speciálních lázeňských procedur, pohyb - při využití sportovních zařízení, poznání nových míst a kultur. S vlastní realizací cestovního ruchu pak souvisí uspokojování potřeb, které nejsou cílem cestovního ruchu, ale bez nichž se toto odvětví neobejde, jako např. stravování, ubytování, přemísťování (doprava), zajištění hygieny.

Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

Mohutný rozvoj cestovního ruchu přináší v posledních letech vedle pozitivních vlivů na ekonomiku a rozvoj regionů i hrozbu devastace životního prostředí a postupné ničení vlastních předpokladů rozvoje cestovního ruchu, tj. vhodné a nenarušené krajiny, vod a ovzduší. Aktuálnost tohoto problému je podtržena nejenom v materiálech UNWTO a WTTC (Světová rada cestování a cestovního ruchu), ale je prioritou i v rámci EU. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu je chápán jako zajišťování potřeb účastníků cestovního ruchu takovým způsobem, který pomáhá rozvoji území s přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot a vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti, aniž by ohrozil uspokojení potřeb budoucích generací.

Z uvedené charakteristiky vyplývá, že udržitelný rozvoj cestovního ruchu má ekonomické, ekologické a sociální aspekty a při jeho uplatňování je nutné přihlížet ke kulturním, právním a etickým zásadám té které země. Počátkem 90. let 20. století převládal názor, že cestovní ruch se rozvíjí sám a není ho třeba žádným způsobem podporovat či systematicky rozvíjet. Řada příkladů ze zahraničí však ukázala, že spoléhat na dobré předpoklady rozvoje cestovního ruchu a na mocnou sílu trhu v současné době již nestačí. Cestovní ruch je třeba systematicky rozvíjet jak na celostátní úrovni, tak i na úrovni krajů a turistických regionů. Důležité je podporovat účelnou spolupráci orgánů a organizací podnikajících v této oblasti národního hospodářství, neziskového sektoru a vzdělávacích institucí připravujících specializované odborníky.

Naplňování základních úkolů Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013, která byla zpracována MMR, postupně přináší pozitivní výsledky. Jednotná kvantifikace přínosů cestovního ruchu pro národní hospodářství podle metodiky Evropského statistického úřadu (EUROSTAT) v Satelitním účtu cestovního ruchu nám umožňuje srovnávat výsledky ČR s ostatními členskými státy EU a může být podnětem pro odstranění slabých stránek v naší činnosti a pro podporu předností a využití příležitostí.

Tabulka: Prognóza mezinárodních turistických příjezdů podle regionů do roku 2020 (v mil. osob)

Pramen: Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2001, mag CONSULTING, Praha 2002

tags: #balove #hodnoceni #vhodnosti #klimatu #na #cestovni

Oblíbené příspěvky:

• Stanoviště pro kaly
• Imisní zatížení ovzduší Brno - analýza
• Eriksonova teorie psychosociálního vývoje
• Proč je užovka hladká ohrožena?
• Vodovky pro děti: ekologická volba