BBC Dokument: Změna Klimatu a Její Důsledky

Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky.

Žijeme v době klimatické změny, devastace přírody, tání ledovců a masového vymírání živočišných i rostlinných druhů. K největší ekologické katastrofě, kterou lidstvo pamatuje, došlo během jednoho lidského života, říká britský přírodovědec a dokumentarista David Attenborough.

David Attenborough a Jeho Pohled na Klimatickou Krizi

Sir David Attenborough strávil svůj život studiem divoké přírody, cestováním po odlehlých koutech planety a natáčením oceňovaných přírodopisných dokumentů, které od 60. Vystudovaný geolog, zoolog a sociální antropolog začal brzy po studiích pracovat pro BBC.

Už v polovině 50. let ale uvedl svůj první pořad o přírodě, ve kterém sám vystupoval. Následovaly celovečerní dokumentární filmy, pro jejichž natočení Attenborough cestoval do nejodlehlejších koutů světa.

"Bylo to nejlepší období mého života. A zároveň i nejlepší období pro lidstvo," vzpomíná ve svém posledním filmu. Hodinu a půl dlouhý dokument Život na naší planetě měl premiéru v neděli ve videotéce Netflix. Narodil se v roce 1926. Jak sám zdůrazňuje, do úplně jiného světa, než ve kterém žije teď.

Čtěte také: Podrobnosti o úmluvě OSN o klimatu

Jeho poslední film přesto není ohlédnutím za hvězdnou kariérou ani jeho osobním příběhem. "Příroda mizí. Důkazy vidíme všude kolem nás. Došlo k tomu během mého života. Viděl jsem to na vlastní oči. Pro ilustraci úpadku přivádí hned na začátku filmu diváky na Ukrajinu do města Pripjať, které v roce 1986 zničil výbuch černobylské jaderné elektrárny.

Během jediného dne se padesátitisícové město stalo zcela neobyvatelným. "Černobyl ale byl jednou událostí. Ta skutečná tragédie naší doby se dosud odehrává po celém světě, téměř bez povšimnutí, den za dnem.

Podobných chyb a špatného plánování se podle něj lidstvo dopouští i nadále. Špatně hospodaří s přírodními zdroji a lpí na životním stylu, který je neudržitelný. Co se stane s planetou, když budeme pokračovat v jejím ničení?

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jednoho z nejúčinnějších skleníkových plynů, dnes dosahuje takových hodnot, jaké na Zemi nebyly za celou existenci lidstva. Na dříve stabilní klima a střídání ročních období, díky kterým se v zárodcích lidské civilizace mohlo rozvinout zemědělství, se dnes nedá spolehnout.

"Teď vidím, že když jsem si myslel, že se pohybuju v nedotčené divočině, byla to jen iluze. Už tehdy se vyprazdňovala. Život jiných živočichů, než je člověk, je pryč. Zničili jsme ho. Když bylo Attenboroughovi padesát let, žilo na světě dvojnásobné množství lidí, než když se narodil. Dnes tvoří divoká zvířata pouhá čtyři procenta živočichů na Zemi. Přes 70 procent všech ptáků na světě jsou slepice a kuřata žijící v zajetí, většina savců na planetě jsou hospodářská zvířata chovaná na maso.

Čtěte také: Budoucnost přírody

Dokumentarista upozorňuje, že dnes už nestačí zachraňovat jednotlivé ohrožené druhy zvířat, když nebudou mít kde žít. "Teď je to naše planeta, řízená námi a pro nás. Dokument Život na naší planetě je varováním.

David Attenborough totiž nakonec ve své kritice lidského počínání nabízí také naději: ještě není pozdě. Za sto let by naše planeta mohla být zase divoká. Musíme změnit svůj životní styl. Musíme zmenšit plochu, kterou využíváme k zemědělství, aby se divočina mohla vrátit. Nejrychleji toho dosáhneme, když změníme svou stravu.

"Planeta nemůže uživit miliardy velkých masožravců," upozorňuje Attenborough. "Není to o záchraně planety, je to o záchraně nás. Protože pravdou je, že ať s námi, nebo bez nás, svět přírody se obnoví," míní a ukazuje na Ukrajinu.

Vliv Klimatických Změn na Rostlinstvo

Kvůli klimatickým změnám šplhají rostliny stále výš a výš, hledají totiž studenější místa pro svůj růst. Studie o 171 druhu lesních porostů v horských oblastech západní Evropy ukazuje, že vystoupaly v průměru o 29 metrů za každých deset let.

Závěry studie publikoval časopis Science. "Je to poprvé, co se prokázalo, že klimatické změny mají skutečně podstatný vliv na rostliny. Důvodem jsou velké změny teplot, které proběhly za posledních sto let," vysvětlil BBC Jonathan Lenoir, hlavní autor studie z AgroParisTech.

Čtěte také: Ochrana přírody v ČR

Jeho tým prý chtěl zjistit, zda je již možné pozorovat vliv klimatických změn na běžné ekosystémy. Tým vědců z Francie a Chile proto zkoumal údaje o lesních porostech a výskytu druhů rostlin mezi lety 1905 a 1980 a porovnával je s údaji z let 1986 a 2005.

"Našli jsme podstatné změny ve výškovém výskytu rostlin, které se posouvají v průměru o 29 metrů za desetiletí," vysvětlil Lenoir. Většina druhů se vyšplhala výše kvůli tomu, aby si zachovala optimální teplotní podmínky pro svůj růst a rozvoj, píše BBC.

Spoluautor studie Jean-Claude Gegout dodal, že různé druhy rostlin reagují na změněné teplotní podmínky různě. "Dlouhověké druhy, jako jsou stromy nebo keře, nevykazují žádné dramatické změny, zatímco rostliny, které žijí jen několik let, ukazují velmi rychlý přesun do vyšších míst," prohlásil Gegout.

Proto je také podle Gegouta pravděpodobné, že dlouhověké druhy budou daleko více postiženy měnícím se klimatem, než rychle se obnovující generace rostlin, jako je například tráva. "Což může vést k vážným proměnám ve složení porostů a výskytu jak rostlinných, tak živočišných druhů, které jsou na rostlinách závislé," vysvětlil Gegout.

Mediální Pokrytí Klimatické Změny v Evropě

Klimatická změna patří mezi „hlavní mediální témata dnešní doby“. Přesto nemá značná část evropských médií přesně stanovenou redakční politiku, jak k této otázce přistupovat. Zejména veřejnoprávní média se k tématu klimatické změny zdráhají zaujmout konkrétní postoj a trvají na používání zajetých redakčních principů.

Na druhou stranu pro některé další tituly představoval rok 2019 zlomový moment ve způsobu, jakým k tematice přistupují. Právě loni Evropu postihla vlna veder a šlo o vůbec nejteplejší rok. Po celém světě docházelo k neočekávaným výkyvům počasí.

Rostoucí mediální záběr je hlavním důvodem, proč se Evropská observatoř žurnalistiky (EJO) zabývala způsobem, jakým evropská média problematiku klimatu pokrývají. Na studii spolupracovalo šest partnerů sítě EJO (Česká republika, Německo, Itálie, Polsko, Ukrajina a Velká Británie).

Obecně lze říci, že média uznávají závažnost klimatické krize a snaží se, aby bylo jejich publikum plně informováno o jejích důsledcích. Cílem projektu CCN je zlepšit povědomí veřejnosti o dopadech klimatické změny a zvýšit tak rozsah a kvalitu mediálního pokrytí. Do listopadu 2019 se k iniciativě přihlásilo více než 350 zpravodajských organizací po celém světě.

Všechny přitom souhlasily s tím, že se téma klimatu stane rutinní součástí jejich každodenního zpravodajství. Ze zkoumaných zemí se pod CCN podepsalo pouze jedno veřejnoprávní médium, italská stanice RAI.

Veřejnoprávní média si také uvědomují problém, který pro ně představuje změna vzorců konzumace zpráv. Starší publikum v celé Evropě se stále spoléhá na televizi jako na svůj hlavní zdroj informací. Průzkum EJO ovšem naznačuje, že tato realita se pomalu proměňuje.

Novější média stále vedou při hledání inovativních způsobů, jak oslovit publikum prostřednictvím sociálních sítí. Na druhou stranu klasické tituly se poučily od svých mladších konkurentů.

Ve způsobu, jakým evropská média pokrývají změny klimatu, se projevuje rozdělení na Východ/Západ. Země střední a východní Evropy, jako je Česká republika nebo Polsko, jsou energeticky závislé na fosilních palivech. Mnoho Čechů a Poláků si myslí, že přechod k zelenějším zdrojům energetiky negativně ovlivní ekonomiku jejich země.

Situace je ještě výrazně odlišnější v zemích mimo Evropskou unii. Zde mezi zástupci médií převládá představa, že velká část publika je příliš zaměstnaná každodenními starostmi, a tak již nezbývá čas na péči nebo citlivost vůči životnímu prostředí.

Otázka klimatické změny mnoho let patřila k okrajovým tématům a nejčastěji si nacházela prostor v nezávislých titulech. Jejich mladší publikum pocházející ze skupiny vzdělaných městských obyvatel se zajímalo o progresivní témata, která mainstreamová média buď přehlížela, nebo se jim nevěnovala vůbec. Situace se značně změnila v roce 2019.

EJO oslovila několik redakcí a ptala se na redakční politiku týkající se klimatických témat. Redaktoři České televize a Hospodářských novin odpověděli na otázky EJO pouze stručně a vyhýbavě. Přitom obě média patří mezi ta, která se problematikou zabývají a berou ji vážně.

Při jejím pokrytí se spoléhají na běžné redakční zásady (nestrannost, objektivita a veřejný zájem), které aplikují rovnocenně i na všechna ostatní témata. Redaktoři stanic Českého rozhlasu - Radiožurnál a Plus - na dotazy EJO nereagovali. Odpovědi EJO neobdrželo ani od internetového deníku Seznam Zprávy.

Také Erik Tabery, šéfredaktor časopisu Respekt, se zdráhal prozradit jakékoliv informace o redakční politice při pokrývání klimatické krize. Respekt je přitom jedním z mála českých titulů, které se otázkami životního prostředí zabývají již od 90. let.

Jakub Patočka, šéfredaktor levicového Deníku Referendum, řekl EJO, že jeho titul má stanovenou konkrétní redakční politiku s ohledem na životní prostředí již od svého založení v roce 2009. První ze tří hlavních principů je, že „nedávají prostor relativismu a už vůbec ne popírání”.

Téma bere vážně také levicový A2larm, který loni přišel se sérií článků „Budoucnost je teď“, v níž se klimatické krizi věnoval z různých perspektiv.

Společně s ním další dvě stanice Rai - Radio 1 a 3, přičemž poslední zmíněný se věnuje kultuře a vědě. Přestože Rai Radio 3 se zaměřuje především na informování o nejnovějších vědeckých poznatcích, neopomíjí komplexitu tématu ani praktické tipy.

Panarese zdůrazňuje, že jako novinářka zaznamenala „efekt Grety“, jak se hovoří o důsledcích globálního vlivu mladé švédské aktivistky Grety Thungerg. Panarese také poznamenala, že se od vysílatelů očekává vyváženost; že budou rozdílné pohledy brát rovnocenně a každému věnují dostatečnou pozornost. To je podle jejích slov v případě popíračů klimatických změn problém.

EJO mluvila s Paolem Virtuanim z deníku Corriere della Sera, jedněch z nejstarších italských novin. Nicméně klimatická témata se často dostanou na titulní stranu a Virtuani sdělil EJO, že hnutí Fridays for Future inspirované Gretou Thunberg „jistě zvýšilo náš zájem pro environmentální témata“.

Vice Italy věnuje značný prostor klimatické změně, především na italské mutaci vědecko-technologického webu Motherboard. Společně s dalšími kanály Viceu se redakce Vice Italy připojila k iniciativě „Covering Climate Now“.

Stejně jako mnoho jiných poskytovatelů veřejnoprávních služeb nemá německá veřejnoprávní stanice ARD stanovenou zvláštní redakční politiku pro pokrytí změny klimatu. Tomuto problému se však věnuje značná vysílací doba.

Podle Rainalda Beckera, šéfredaktora ARD, používá stanice celou řadu novinářských formátů, včetně zpravodajských programů, dokumentárních filmů a politických pořadů, ve kterých se tématu věnuje. Neviděl proto potřebu, aby se ARD připojila k celosvětovým iniciativám, jako je „Covering Climate Now“.

Der Spiegel - německý zpravodajský časopis s největším nákladem a také s jedním z nejčtenějších německých webů - nemá pro klimatickou změnu specifickou redakční politiku. Pokrytí tématu v podání Der Spiegelu se váže spíš ke zpravodajským událostem, ale Stukenberg trvá na tom, že jeho sekce téma monitoruje kontinuálně.

Podle jeho slov se nezaměřují jenom na výkyvy teplot, ale snaží se vysvětlit čtenářům dopad tohoto jevu na všechny oblasti lidského života.

Süddeutsche Zeitung, jedny z největších německých novin, podobně jako Der Spiegel nemají pro klimatické změny stanovenou redakční politiku. Vivien Timmler, redaktorka zaměřující se na téma udržitelnosti v rámci ekonomické redakce, sdělila EJO, že klimatu věnují stejnou pozornost a aplikují stejná kritéria jako na jakékoliv jiné téma.

Podobně jako u Der Spiegelu klimatické změny pokrývají v rámci zpravodajských událostí. „Je vcelku výzva snažit se oslovit co nejvíce čtenářů a přimět je, aby si vážnost klimatických změn uvědomili,“ řekla Timmler pro EJO.

„Při pokrývání tématu musíte balancovat mezi komplexitou a zároveň vše podávat tak, abyste neodradili méně informované čtenáře.“ Dodala, že je rovněž výzvou snažit se čtenáře naučit přijmout méně optimistické vědecké předpovědi, ale také je přesvědčit, že ještě není příliš pozdě jednat.

Michał Olszewski, šéfeditor sekce Zelená Gazeta z výše zmíněného deníku Gazeta Wyborcza, řekl pro EJO, že klimatická změna je jedním z nejdůležitějších témat, které deník kdy pokrýval. Podobně jako britský The Guardian, se kterým Gazeta Wyborcza spolupracovala za uplynulé roky na mnoha článcích, neváhal se polský deník připojit k iniciativě „Covering Climate Now“.

On-line verze deníku má speciální rubriku „Wyborcza na zielono“, která se věnuje environmentálním tématům z lokální, národní i globální perspektivy. Projekt “Oddychaj Polsko” [Dýchej, Polsko] se snaží zvýšit povědomí o životním prostředí.

Soustředí se na boj se smogem v zemi.Portál Onet bere klimatickou změnu seriózně, ale neosvojil si agitační postoj do takové míry jako Gazeta Wyborcza. Nicméně Kozanecki EJO také sdělil, že Onet v minulosti zkoušel čtenáře přesvědčit o významu různých faktorů ovlivňujících změnu klimatu, ale ne vždy byly takové články dobře přijaty.

Kozanecki řekl, že Onet zakládá své pokrytí klimatické změny především na vědeckých datech a důkazech, aby neposkytovali prostor pseudo nebo paravědeckým hlasům. V listopadu server - ve spolupráci se společností Airly monitorující kvalitu ovzduší - nastartoval projekt „Oddychaj Polsko“.

Ukrajinská média obecně nevěnují změně klimatu příliš mnoho prostoru. Zpravodajské pokrytí téměř vždy reaguje jen na události přitahující velkou pozornost, jakou byl například projev Grety Thunbergové na klimatickém summitu OSN v září loňského roku.

Ukrajinský tým EJO se obrátil na tři média - veřejnoprávní televizi UA: PBC, týdeník Ukrainskyi Tyzhden a zpravodajský web Ukrainska Pravda Zhyttia. Zástupci veřejnoprávní televizní stanice a serveru Ukrainska Pravda Zhyttia uvedli, že nemají žádnou konkrétní redakční politiku.

tags: #bbc #dokument #změna #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Jak funguje elektrická čistička odpadu?
• Šetrné automobily
• Katalog odpadů a emulze
• Čistička odpadních vod pro domácnost
• CNG emise Brno: Kompletní servis