Recenze: Wolfgang Behringer – Kulturní dějiny klimatu

Kniha Kulturní dějiny klimatu od Wolfganga Behringera zkoumá fascinující propojení mezi klimatickými změnami a vývojem lidské civilizace. Autor osvětluje, jak lidský druh v průběhu dějin ovlivnil klima a jak výkyvy klimatu ovlivňovaly život našich předků. Jeho vědecký záběr sahá od věd přírodních k vědám společenským, opírá se o geologii, klimatologii, paleontologii, archeologii, o kulturní historii a mnoho dalších oborů.

Kniha v roce svého prvního vydání (2007) úspěšně vstoupila na pole současných diskusí o globálním oteplování a do počátku roku 2010 se dočkala již šesti německých a jednoho anglického vydání.

Obsah a zaměření knihy

Na první pohled možná nepříliš jasný název knihy naznačuje, že se autor hodlá zabývat kulturními reakcemi na změnu klimatu. Jejím smyslem je ukázat, jak lidé reagovali na klimatické zvraty v minulosti a jak se z toho můžeme poučit v současnosti.

Behringer výklad dějin klimatu Země pojímá vskutku zodpovědně, začíná přehledem příčin klimatických změn jakými jsou změny v intenzitě slunečního záření, změny ve složení zemské atmosféry či tektonická činnost Země. Podrobně charakterizuje klíčové okamžiky v geologické historii planety; ona velká zalednění, která byla spojená s mohutnými vlnami vymírání živých organismů. Sleduje též vývoj předchůdců dnešních lidí, kteří byli v důsledku dramatické změny klimatu (nástup srážkově vydatnějšího období znamenal pronikání lesa do oblastí afrických savan, na jejichž podmínky byl vázán život člověka vzpřímeného) vystaveni nebývalému evolučnímu tlaku.

Podobný scénář se podle autora v lidských dějinách opakoval hned několikrát. Zatímco ochlazení vyvolávala společenské otřesy, oteplení měla někdy za následek kulturní rozkvět. Všechny velké starověké civilizace „využily“ teplou periodu, jejíž počátky lze datovat někam k roku 10 000 př. n. l. Vlhké a teplé podnebí umožnilo rozvoj zemědělství a nastartovalo tzv. neolitickou revoluci. Fatální závislost celých nově budovaných společenství na optimálních klimatických podmínkách se však projevila např. při prvních nepravidelnostech nilských záplav kolem roku 2150 př. n. l., které přímo vedly k zániku Staré říše, neboť faraoni z pohledu vlastních poddaných ve své funkci garantů úrodnosti země evidentně selhávali.

Čtěte také: Werther – kniha o přírodě

V Evropě je další teplotní optimum spojeno se vzestupem kultur doby bronzové, přičemž je vhodné připomenout, že jedním z vůbec nejvýznamnějších společenství starší doby bronzové byla únětická kultura s centrem v Čechách. n. l.) můžeme podle autora vysledovat příchod chladnějšího a vlhčího období (v porovnání s předchozí dobou i dnešním stavem). Tento stav v zásadě trval až do 20. století a přerušen byl jen dvěma relativně krátkými teplejšími dobami, a to v antice (římské optimum, asi 1. století až do roku 400 n. l.) a raném středověku (roky 1000 až 1300).

Ve vlhčím a chladnějším období se například severní Afrika stala obilnicí římské říše, teplejší optimum zase usnadnilo expanzi římské říše na sever přes celoročně schůdné alpské průsmyky, ovšem zároveň vedlo k růstu moci tamějších národů, které posléze tuto říši zničily. Dosti podrobně se Behringer zabývá teplým obdobím v raném středověku. V této době totiž bylo podnebí ještě teplejší než v době vrcholné industrializace, a to celosvětově. Stromové patro dosahovalo v Alpách výše než dnes, na horských loukách se mohl pást dobytek a Vikingové osídlili Grónsko. Názorným dokladem nám podle autora mohou být právě vikinské hroby v Grónsku, které se nacházejí v místech, kde byl ve 20. století permafrost.

Malá doba ledová

Nejpodrobněji a asi i nejlépe je v knize zpracováno období tzv. malé doby ledové (14. až 19. století). To jistě souvisí s autorovým dlouhodobým zájmem o raný novověk, jakož i s prostou skutečností, že pro toto období s výrazným sklonem k ochlazování a větší srážkové aktivitě máme již dostatek písemných, ikonografických a dalších podkladů.

V této době například v zimě často zamrzaly velké evropské řeky, na Temži se dokonce konaly proslulé trhy, ledové kry ohrožovaly námořní dopravu v severních mořích (zhoršené klima se přímo podílelo na vymření vikinské populace v Grónsku, které bylo osídleno v předchozím teplejším období), růst alpských ledovců ohrozil či přímo zničil řadu tamějších vesnic. Studená a vlhká léta se spolu s politickou nestabilitou podílela na řadě hladomorů na počátku 14. století.

Čtenářsky patrně nejzajímavější částí knihy je popis kulturních následků malé doby ledové. Vinou dlouhodobého nedostatku slunečního záření se šířily psychické choroby a dobovou nemocí se stává „melancholie“. Autor udává prudký nárůst zločinnosti nejen v Evropě, ale i v Číně, zároveň zaznamenává větší uplatňování tvrdších trestů než v minulosti, včetně trestů absolutních.

Čtěte také: Ocenění Energy Globe v Česku

Doba zhoršeného klimatu též vyvolává u majoritní většiny potřebu nalézt v souladu s náboženskou vírou viníky této situace. V dobovém pohledu musela větší nouze či kriminalita pramenit pouze z většího množství lidských hříchů ve srovnání s minulostí. Tyto hříchy se staly příčinou Božího hněvu a bylo třeba je odčinit. Je smutnou zkušeností lidských dějin, že v takových situacích jsou vyhledáváni obětní beránci, zde konkrétně nejprve Židé a poté čarodějnice. Wolfgang Behringer se důsledně vyhýbá laciným přímým souvislostem mezi změnami klimatu a společenskými jevy, a vždy poukazuje na další spolupůsobící příčiny.

V případě čarodějnických procesů však takto opatrný není a hovoří o zjevné souvislosti mezi malou dobou ledovou a pronásledováním čarodějnic. Jeho argumenty podpořené lety archivního studia stojí za promyšlení (přestože právě v českých zemích najdeme jen jediný rozsáhlý příklad čarodějnického procesu za celý raný novověk, a to ve Velkých Losinách).

Moderní doba a globální oteplování

Závěrečné oddíly věnuje autor nové industriální době, počátkům využívání fosilních paliv a všemu, co je s tím neodmyslitelně spojeno. Podrobně rozebírá objev nejprve fenoménu globálního ochlazování a následně oteplování, stejně jako zprávy IPCC. Informovaný čtenář tyto skutečnosti většinou zná, popřípadě ví, kde se o nich podrobněji - a lépe - poučit.

Doslov Rudolfa Brázdila a Oldřicha Kotyzy obohacuje české vydání o tuzemský pohled na dějiny klimatu, přičemž jej doprovází také medailonek autora z pera Petra Kreuze.

V závěru Wolfgang Behringer jednoznačně shrnuje svůj náhled na změny klimatu a jejich politické a vědecké konotace. Svým postojem se dosti blíží českému biologovi a známému provokatérovi Janu Zrzavému, podle kterého se „s ledovci něco děje“, protože klima „prostě nesedí na zadku“. Behringer to takto ostře pochopitelně neříká, ale jeho rétorika je podobně jako ta Zrzavého založena v sociálním darwinismu.

Čtěte také: Tillmans: Fotografie a přírodní motivy

Neodmítá existenci globálního oteplování, ale staví se proti apokalyptickým předpovědím a jednoznačně upřednostňuje adaptační strategie lidstva. Čtenáři pochopitelně nemusí s jeho vývody souhlasit, ale otázky, které v celé knize nenápadně klade, nelze jen tak snadno odmítnout.

Behringerův ekocentrický přístup k přírodě, podle kterého některým rostlinám a živočichům teplejší podnebí jednoduše vadí, zatímco jiným naopak prospívá, přičemž z celkového pohledu jsou změny ekosystémů jevem neutrálním, nemusí vyhovovat všem, podobně jako názor, že teplé periody byly pro lidstvo vždy příznivé a že současné globální oteplování není ničím příliš výjimečné.

Lze mu vyčíst, že mnohdy mluví do věcí, kterým evidentně nerozumí - a asi ani rozumět nemůže, neboť taková odbornost není dnes již v silách jednotlivce -, ale jeho Kulturní dějiny klimatu jsou napsány velmi poutavě, s maximální snahou o porozumění dané problematice a v klíčové kapitole o malé době ledové čerpají z autorovy nezpochybnitelné erudice. Již jenom z tohoto důvodu je stojí za to číst.

Jeho vědecký záběr přitom sahá od věd přírodních k vědám společenským, opírá se o geologii, klimatologii, paleontologii, archeologii, o kulturní historii a mnoho dalších oborů.

„Nesmíme přenechat interpretaci klimatické změny lidem, kteří nic nevědí o dějinách civilizace,“ říká Wolfgang Behringer v závěru své knihy Kulturní dějiny klimatu. To přesně shrnuje základní myšlenku čtyřsetstránkového průvodce po společných dějinách proměny klimatu na Zemi a vývoje lidské civilizace. Behringerův důraz na historickou perspektivu při diskusích o globální klimatické změně je pochopitelný. Coby profesor dějin raného novověku univerzity v Saarbrückenu se více než 30 let věnuje bádání v různých evropských archivech, především v oblasti čarodějnických procesů a dějin poštovnictví.

Behringer si všímá, že jedním z největších problémů současných diskusí o globálním oteplování je nedostatečná obeznámenost s obsahem těchto „archivů lidské společnosti“. Podle jeho názoru by humanitně vzdělaní badatelé, zvláště pak historici, mohli na základě znalosti archivního materiálu významně napomoci s přesnější datací klimatických změn.

Wolfgang Behringer odborne, avšak pochopiteľne aj pre laickú verejnosť, poukazuje na klimatické zmeny súvisiace s vývojom ľudstva. Každá zmena počasia sa určitou formou prejavila na spoločnosti a jej chode v každom období od praveku až po súčasnosť. Dnes si málokedy uvedomíme, ako veľmi závisíme od počasia. Máme pocit, že všetko ovládame, všetko máme pod kontrolou, ale nie je to úplne pravda. Príroda je určovateľom, ako s tým my naložíme a ako sa s tým vyrovnáme, je už na nás. Autor naložil s množstvom odborných informácií tak, aby sa k tejto problematike, dnes tak aktuálnej, ako sú klimatické zmeny a budúcnosť ľudstva, mohol priblížiť každý. Pýtavá, užitočná a veľavravná kniha.

Čtyřsetstránková kniha německého, mírně a v mezích „zákona“ kontroverzního historika, který studoval čarodějnické procesy, se zabývá dopadem klimatických změn na ekonomiku, a zejména na kulturu lidské společnosti. Hned na začátek mohu říct, že to je nepřesná a povrchní kniha, ale přesto to nejlepší, co na dané téma v češtině existuje. Určitě bych ji koupil třeba do univerzitní knihovny jako vhodný úvod pro studenty, aby pochopili, jakou roli klima může hrát i v takových oblastech, jako je kultura odívání či vnímání smrti. Jádro knihy se týká období zhruba mezi rokem 1000-1800. Český doslov, který obsahuje řadu klimatických křivek zejména z období po roce 1500 a roce 1750, je velice užitečný. Rovněž přiblížení autorovy osobnosti z pera P.

Ale musím říct, že jako vědecká publikace je psaná srozumitelně i pro laiky.

tags: #behringer #wolfgang #2010 #kulturni #dejiny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Revitalizace Národní Kulturní Památky Důl Michal
• Recept na pizzu do přírody
• Autovraky Uherský Brod a okolí
• Jak na perfektně lesklé zrcadlo ekologicky?
• Nakládání s radioaktivním odpadem v ČR