Bergmanovo klimatické pravidlo: Vysvětlení a souvislosti

27.12.2025

Organismy žijící na naší planetě vypadají, nebo se chovají podle určitých zásad. Jsou to nejčastěji adaptace na klimatické podmínky, které panují v areálu, ve kterém konkrétní taxon žije. Po zjištění některých zásad, byla v minulosti formulována řada biogeografických pravidel. Ty mají poněkud omezenější uplatnění než předchozí zákony.

Jedná se o jedno ze základních ekologických pravidel, které bylo formulováno už v roce 1840. Také Bergmanovo pravidlo se věnuje tělesné stavbě příbuzných živočichů žijících v odlišných klimatických podmínkách a uplatňuje se u teplokrevných obratlovců.

Roku 1847 vyslovil Carl Bergmann poučku týkající se souvislosti mezi velikostí těla příbuzných druhů savců a ptáků a jejich výskytem v různých zeměpisných šířkách. Udává, že živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mají menší tělní výběžky (zobáky, uši, ocasy) a končetiny než jejich příbuzní, se kterými se setkáváme blíže rovníku.

Definice a princip Bergmanova pravidla

Toto pravidlo říká, že druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Tím se zmenšují tepelné ztráty na jednotku hmotnosti a jedinci v chladných oblastech si tak lépe udržují tělesnou teplotu.

Důvodem tohoto morfologického přizpůsobení je zřejmě zamezení ztrát tepla větším povrchem tělních výběžků v chladných oblastech a naopak rychlejší ochlazování krve u živočichů, žijících v oblastech horkých.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Po Bergmannovi se tímto vztahem zabývalo mnoho dalších studií, jejichž výsledky rovněž dokumentovaly pozitivní korelaci mezi velikostí těla teplokrevných živočichů a zeměpisnou šířkou. Samozřejmě však existuje mnoho výjimek, neboť Bergmanovo pravidlo je velice dynamické v prostoru, čase a sledovaných taxonech.

Příklady Bergmanova pravidla

Velikost švédských losů (Alces alces) se zvětšuje se zvyšující se zeměpisnou šířkou. Jiným příkladem je geografické rozložení variability ve velikosti těla ptačích druhů. Velikost těla je mapována jako střední hodnota dekadického logaritmu velikostí těl ptáků obývajících každou gridovou buňku o velikosti 1°.

Další zoogeografická pravidla:

Glogerovo pravidlo: Teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří.
Hesseho pravidlo: Teplokrevní živočichové žijící ve vyšších zeměpisných šířkách nebo ve vyšších nadmořských výškách mají oproti druhům z teplejších oblastí větší srdce.
Renschovo pravidlo: Hustota a délka srsti savců se se vzrůstající teplotou prostředí zmenšuje.

Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.).

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #bergmanovo #klimaticke #pravidlo #vysvetleni