Letani Emise Síranu: Definice a Kontext

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. Jménem České republiky byl Protokol podepsán dne 1. S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Protokolu, dne 12. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 17 odst. 1 dne 17.

UZNÁVAJÍCE vyhodnocení vědeckých poznatků o tom, jak je snížení černého uhlíku a přízemního ozonu přínosné pro lidské zdraví a klima, která provedly mezinárodní organizace, např. PŘIPOMÍNAJÍCE, že Protokol o omezování emisí oxidů dusíku nebo jejich toků přes hranice států přijatý v Sofii dne 31. října 1988 a Protokol o omezování emisí těkavých organických sloučenin nebo jejich toků přes hranice států přijatý v Ženevě dne 18. PŘIPOMÍNAJÍCE TAKÉ, že Protokol o dalším snižování emisí síry přijatý v Oslo dne 4.

Definice a terminologie

Pro účely tohoto protokolu se používají následující definice:

1. “úmluvou” rozumí Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států přijatá v Ženevě dne 13.
2. “výkonným orgánem” rozumí výkonný orgán úmluvy ustanovený podle čl. 10 odst.
3. “geografickým rozsahem EMEP” rozumí oblast definovaná v čl. 1 odst. 4 Protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států z roku 1979 o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP), přijatém v Ženevě dne 28.
4. „částicemi“ nebo „PM” rozumí látka znečišťující ovzduší, která sestává ze směsi částic rozptýlených v ovzduší. Tyto částice se liší fyzikálními vlastnostmi (např. velikostí a tvarem) a chemickým složením.
5. “oblastí řízení emisí znečišťujících látek” neboli "PEMA" rozumí oblast určená v příloze III za podmínek stanovených v čl. 3 odst.
6. „novým stacionárním zdrojem“ rozumí jakýkoli stacionární zdroj, jehož stavba či podstatná přestavba je zahájena po uplynutí jednoho roku ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost pro danou stranu. Strana se může rozhodnout, že stacionární zdroj, kterému již bylo patřičnými příslušnými vnitrostátními orgány uděleno schválení v době vstupu tohoto protokolu pro danou stranu v platnost, nebude považovat za nový stacionární zdroj, pokud je stavba či podstatná přestavba zahájena do 5 let od uvedeného data. Rozhodování o tom, zda určitá modifikace je podstatná či nikoli, je záležitostí příslušného vnitrostátního orgánu, který vezme v úvahu faktory, jako jsou např.

Cíle protokolu a závazky smluvních stran

Cílem tohoto protokolu je chránit lidské zdraví a životní prostředí před nepříznivými účinky způsobenými znečištěním ovzduší.

• Každá smluvní strana, která má určitý emisní závazek snížení v kterékoli tabulce v příloze II, sníží a udrží své roční emise v souladu s tímto závazkem a s harmonogramy specifikovanými v uvedené příloze.
• Každá smluvní strana minimálně omezí své roční emise znečišťujících látek v souladu se závazky v příloze II.
• S výhradou odstavců 2a a 2b každá smluvní strana uplatní mezní hodnoty specifikované v přílohách IV, V, VI a X na každý nový stacionární zdroj z kategorie stacionárních zdrojů uvedených v těchto přílohách nejpozději ve lhůtách stanovených v příloze VII.
• Každá smluvní strana, v míře technicky a ekonomicky schůdné, s uvážením nákladů a přínosů, uplatní mezní hodnoty emisí specifikované v přílohách IV, V, VI a X na každý stávající stacionární zdroj z kategorie stacionárních zdrojů uvedených v těchto přílohách, nejpozději do lhůty stanovené v příloze VII.

Každá smluvní strana vypracuje a aktualizuje inventury a prognózy emisi oxidu siřičitého, oxidů dusíku, amoniaku, těkavých organických sloučenin a částic. Smluvní strany v geografickém rozsahu EMEP používají metodiky stanovené v pokynech vypracovaných řídícím subjektem EMEP á přijatých smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu. Každá smluvní strana se aktivně účastní programů v rámci Úmluvy o vlivech znečištění ovzduší na. Pro srovnání celkových emisí jednotlivých zemí se závazky snížení emisí, které jsou stanoveny v odstavci 1, může strana využít postup popsaný v rozhodnutí výkonného orgánu.

Čtěte také: Dopad dopravy na klima

Flexibilní přechodná opatření

Bez ohledu na čí. 3 odst. 2, 3, 5 a 6 může smluvní strana úmluvy, která se v období od 1. ledna 2013 do 31. Plán provádění podle odst. 2 písm. b) obsahuje přinejmenším ustanovení o provedení mezních hodnot pro nové a stávající stacionární zdroje uvedené v tabulkách 1 a 5 přílohy VI a tabulkách 1, 2, 3,13 a 14 přílohy VHI, a to nejpozději do osmi let poté, co stávající protokol vstoupil pro danou stranu v platnost, nebo do 31. V žádném případě nesmí smluvní strana odložit provedení mezních hodnot pro nové a stávající stacionární zdroje stanovených v příloze VI nebo příloze VIII na období po 31. Smluvní strana, která se rozhodne, že použije pružná přechodná opatření podle tohoto článku, předloží výkonnému tajemníkovi Komise tříletou zprávu o pokroku při provádění přílohy VI a/nebo přílohy VID.

Informace a podávání zpráv

• Každá smluvní strana podává zprávu výkonnému orgánu prostřednictvím výkonného tajemníka Komise v pravidelných intervalech určených smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu o opatřeních, která přijala k provádění tohoto protokolu.
  • Pokud některá smluvní strana uplatňuje odlišné strategie snížení emisí podle čl. 3 odst.
  • Pokud některá smluvní strana pokládá určité mezní hodnoty podle čl. 3 odst.
• Smluvní strany ležící mimo geografický rozsah EMEP předkládají zprávy s dostupnými údaji o úrovních emisí včetně údajů za referenční rok uvedený v příloze II, které se týkají geografické oblasti, na niž se vztahují jejich závazky snížení emisí.

Informace, které mají být zahrnuty do zpráv v souladu s odst. 1 písm. a), se podávají v souladu s rozhodnutím ohledně formátu a obsahu přijatého smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu. Výkonný orgán v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. Smluvní strany na zasedání výkonného orgánu zajistí pravidelné zpracování revidovaných informací o výpočtech a mezinárodně optimalizovaných přídělech snížení emisí pro státy v geografickém rozsahu EMEP prostřednictvím využití modelů integrovaného posuzování, včetně modelů atmosférického přenosu, s cílem dále snížit rozdíl mezi skutečnými depozicemi síry a depozicemi sloučenin dusíku a hodnotami kritických zátěží, pro účely čl. 3 odst. Bez ohledu na čl. 7 odst. 1 písm. b) může smluvní strana požádat výkonný orgán o povolení vykázat omezenou inventuru u. Výkonný orgán takovéto povolení uděluje každoročně až po dobu pěti let od vstupu tohoto protokolu pro danou stranu v platnost, ale v žádném případě pro podávání zpráv o emisích za jakýkoli rok po roce 2019.

(da) prohlubováním vědeckého poznání potenciálních přínosů možných scénářů snižování emisí pro látky znečišťující ovzduší (např. f) zdokonalováním strategií dalšího snižování emisí síry, sloučenin dusíku, amoniaku, těkavých organických sloučenin a jiných prekurzorů ozonu a částic založených na kritických zátěžích a na kritických úrovních a na technickém vývoji, a zdokonalováním modelů integrovaného posuzování k výpočtu mezinárodně optimalizovaných přídělů snížení emisí, přičemž je brána v úvahu potřeba vyloučit nadměrné náklady pro kteroukoli smluvní stranu. Plnění závazků stanovených tímto protokolem všemi smluvními stranami se pravidelně přezkoumává.

Přezkum a úpravy

Smluvní strany na zasedáních výkonného orgánu přezkoumají v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. i) svých závazků ve vztahu k vypočteným a mezinárodně optimalizovaným přiděleným úkolem snížení emisí uvedeným v čl. 7 odst. c) postupy, metody a načasování těchto přezkoumání specifikují smluvní strany na zasedání výkonného orgánu.

Řešení sporů

V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo uplatňování tohoto protokolu hledají sporné strany řešení jednáním nebo jakýmkoli jiným smírným prostředkem urovnávání sporů podle vlastní volby. Pro účel odstavce 5 se ustaví smírčí komise. Tato komise se skládá ze stejného počtu členů jmenovaných jednotlivými zúčastněnými stranami nebo, pokud strany sporu sdílejí stejný zájem na smíření, skupinou s tímto zájmem, a předsedou, kterého společně zvolí takto jmenovaní členové.

Čtěte také: Dopad letectví na klima

Kterákoli smluvní strana může navrhnout úpravu svých závazků snížení emisí, které jsou již uvedeny v příloze II. Takovýto návrh musí obsahovat podklady a bude přezkoumán, jak je stanoveno v rozhodnutí výkonného orgánu. Kterákoli smluvní strana, která je způsobilá podle čl. 3 odst. Navrhované úpravy se předkládají písemně výkonnému tajemníkovi Komise a ten je sdělí všem smluvním stranám.

Změny protokolu

Navrhované změny se předkládají písemně výkonnému tajemníkovi Komise a ten je sdělí všem smluvním stranám. Jiné změny stávajícího protokolu než změny příloh I a III se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je přijaly, devadesátým dnem ode dne, kdy dvě třetiny smluvních stran, jež byly smluvními stranami v okamžiku přijetí, uloží u depozitáře své listiny o přijetí zmíněných změn.

Změny příloh I a III stávajícího protokolu se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu. Strana, která není schopna schválit změnu přílohy I a/nebo III, to oznámí písemně depozitáři do devadesáti dnů ode dne sdělení o jejím přijetí. Depozitář neprodleně oznámí všem smluvním stranám obdržená oznámení.

Změny příloh IV až XI budou přijaly konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu. a) Smluvní strana, která není schopna schválit změnu přílohy IV až XI, to oznámí depozitáři písemně do jednoho roku ode dne sdělení o jejím přijetí. Depozitář neprodleně oznámí všem smluvním stranám obdržená oznámení.

Podpis, ratifikace a přistoupení

Tento protokol je otevřen k podpisu v Goteborgu (Švédsko) dne 30. listopadu a 1. prosince 1999, a potom v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 30. května 2000, pro členské státy Komise i pro státy s poradním statutem při Komisi na základě odstavce 8 usnesení Hospodářské a sociální rady 36 (IV) ze dne 28. V záležitostech v rámci svých pravomocí uplatňují tyto regionální organizace hospodářské integrace svým jménem práva a plní povinnosti, které tento protokol přiřazuje jejich členským státům.

Čtěte také: Stanoviště řídícího létání: Co to je?

Tento protokol je od 31. května 2000 otevřen pro přistoupení států a organizací, které splňují požadavky čl. 14 odst. Stát nebo regionální organizace hospodářské integrace prohlásí v listině o podpisu, přijetí nebo schválení nebo o přistoupení, že pokud jde o změny příloh IV-XI, nehodlají být vázány postupy stanovenými v čl. 13a odst.

Pro každý stát nebo organizaci splňující požadavky čl. 14 odst. Kdykoli po uplynutí pěti let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost vzhledem k určité smluvní straně může tato smluvní strana od protokolu odstoupit tím, že o tom podá písemné oznámení depozitáři.

Emise síry v zemědělství a průmyslu

Ještě donedávna platilo, že největším zdrojem emisí síry, přispívající například ke kyselým dešťům, byly uhelné elektrárny a jimi spalované uhlí. Aktuální studie z univerzity v coloradském Boulder nyní tuto informaci upravuje. Globální znečišťující jedničkou se nově stává zemědělství a síra vnášená do prostředí v podobě pesticidů a hnojiv.

„Naše analýzy to bohužel nepotvrzují,“ upozorňuje Eve-Lyn Hinckleyová, docentka environmentálních věd univerzity z Boulderu. „Ukazuje se, že aplikace síry v zemědělství, kde jsou součástí postřiků a hnojiv, nyní dosahuje přibližně desetinásobku stavu, kdy byla produkce emisí uhelnými elektrárnami na svém vrcholu.“ S tím, že tento lidský sirný příspěvek a jeho vliv na životní prostředí nikdo zatím nehodnotil.

„Síra je dnes, v nejrůznějších podobách, nedílnou součástí hnojiv vylepšujících stav obdělávané půdy, je podstatným příspěvkem ke zdraví pěstovaných plodin a úrody,“ vysvětluje profesor Charles Driscoll, spoluautor studie. „Ale bohužel může přitom mít na půdu i na vodní toky stejně zničující efekt jako měly kyselé deště na severskou zalesněnou a říční krajinu.“ A z modelů vypracovaných americkými vědci je to patrné. Síra je přirozeně se vyskytující chemický prvek, který se v prostředí vesměs nachází ve stabilní geologické formě. Na povrch země se dostává většinou v důsledku těžby, protože doprovází ložiska uhlí. A také je součástí výroby hnojiv a pesticidů.

Uhelné elektrárny a zemědělské aplikace se pak stojí za tím, že se síra v původní i pozměněné podobě dostává do vod, půd, ovzduší. „Pak může poměrně rychle zreagovat, byť trvá desetiletí, než je onen efekt kyselých dešťů a dalších ekosystémových změn zaznamenán,“ popisuje Hinckleyová. Síra může ovlivnit lidské zdraví a přírodu často nepřímo, třeba tím, že promění cyklus těžkých kovů.

Dosud se výzkum zaměřoval na základní prvky v zemědělských hnojivech - dusík a fosfor - ani ty totiž nepředstavují univerzální dobro a mohou přispívat k eutrofizaci říčních toků, tvorbě vodního květu nebo likvidaci ryb. Hinckleyová i Driscoll soudí, že síra ze zemědělství jen tak nezmizí. „Přesto existuje příležitost spojit vědu a praxi a vytvořit životaschopná řešení, která dlouhodobé ochrání životní prostředí, hospodářství i zdraví lidí,“ dodávají.

tags: #letani #emise #siranu #definice

Oblíbené příspěvky:

• Výhody hygienických košů
• Aktuální novinky ze světa přírody
• Vlastnosti a klasifikace vápna
• Důležitost klimatu třídy
• Jelen lesní: život a prostředí