Klimatická Změna: Definice a Souvislosti

Klimatická změna označuje změny v dlouhodobém stavu atmosféry. Klima se za dobu existence Země v různých geologických dobách přirozeně měnilo. V současné době se však mění nebývalou rychlostí, a to zejména vlivem činnosti člověka. Dochází mj. ke stoupání koncentrace skleníkových plynů, což má za následek pozvolné zvyšování průměrné teploty.

Co je to Klima?

Klima je dlouhodobý stav atmosféry (např. co se týče průměrných teplot, srážek), kdežto počasí je její krátkodobý stav. Klima se během geologického času postupně měnilo.

Přirozené Změny Klimatu

V současném období čtvrtohor (kvartéru, od doby před 2,58 miliony let dodnes) přirozeně docházelo ke střídání meziledových a ledových dob. Přirozené změny klimatu souvisejí s tzv. Milankovičovými cykly, v rámci nichž dochází k astronomicky podmíněnému kolísání množství slunečního záření dopadajícího na Zemi.

Skleníkový Efekt

Skleníkový efekt ovlivňuje klima vlivem toho, že některé plyny jsou schopné zabraňovat úniku tepla (infračerveného záření) z povrchu planety zpět do vesmíru. Tyto plyny se označují jako skleníkové, mezi nejvýznamnější patří oxid uhličitý (\mathrm{CO_2}) či methan (\mathrm{CH_4}). V současnosti se v atmosféře Země nachází asi 0,042 % (420 ppm) oxidu uhličitého. Při fotosyntéze dochází k vázání oxidu uhličitého do organických sloučenin a tím jeho odstraňování z atmosféry. Skleníkový efekt sám o sobě není negativním jevem. Kdyby se na Zemi neprojevoval, průměrná teplota by byla asi −18 °C (oproti dnešním 15 °C).

Současné Globální Oteplování

Současná teplota na Zemi je asi o 1,3 °C vyšší než v období před průmyslovou revolucí (1850-1900). Zpětné vazby souvisejí s tím, že změna některé veličiny pozitivně či negativně ovlivňuje jinou veličinu.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Skleníkové Plyny a Jejich Zdroje

Skleníkové plyny jsou zodpovědné za skleníkový efekt.

• Oxid uhličitý (\mathrm{CO_2}) - Jeho množství v atmosféře stoupá zejména vlivem spalování fosilních paliv.
• Methan (\mathrm{CH_4}) - Uvolňuje se rozkladem biomasy, např. v mokřadech či žaludcích zvířat. Také je produkován průmyslem.

Pro jednotlivé plyny se udává tzv. GWP (global warming potential), neboli schopnost ovlivňovat skleníkový efekt za určitý čas ve srovnání s oxidem uhličitým.

Skleníkové plyny vytvořené člověkem vznikají při výrobě, transportu i odstraňování statků (např. zboží, potravin). Rostoucí světová populace spotřebovává stále více zboží a mnohdy podléhá konzumnímu způsobu života. Výrobky jsou často navrhovány tak, aby měly jen omezenou životnost (plánované opotřebení). Uhlíková stopa přeneseně popisuje množství skleníkových plynů, které vznikly při produkci určitého výrobku, nebo které jsou produkované jedincem či společností. Nejde o jediný ukazatel vlivu na životní prostředí (např. postupy s nízkými emisemi skleníkových plynů mohou produkovat více toxického odpadu aj.).

Mitigace a Adaptace

Opatření s cílem snížení emisí skleníkových plynů (či zmenšení jejich množství v atmosféře) se označují jako mitigace. Lze řešit příčiny emisí, např. zmenšením spotřeby, výrobou energie bez spalování fosilních paliv (obnovitelné zdroje, jaderná energetika, v budoucnu snad termojaderná fúze). Co se týče stravování, méně skleníkových plynů produkuje výroba rostlinné stravy (ve srovnání s produkcí masa a mléčných výrobků). Hromadná doprava produkuje méně skleníkových plynů než doprava individuální. Dlouhodobé zmenšení množství skleníkových plynů v atmosféře přirozenými či průmyslovými procesy se nazývá sekvestrace.

V rámci klimatické změny v současnosti dochází k nerovnoměrnému zvyšování teploty na Zemi. Klimatická změna způsobuje tání ledovců, což výhledově povede ke zvyšování hladiny oceánů. Vlivem klimatické změny dochází k proměnám ekosystémů. Velké ekosystémy jsou schopné snášet jen určité rozpětí podmínek. Příkladem překročení bodu zlomu je odumírání korálových útesů při zvýšení teploty o více než 1,5 °C, což dále povede např. ke snížení počtů ryb a ohrožení rybolovu. Přizpůsobení se (např. klimatickým změnám) se označuje jako adaptace. Formou přizpůsobení může být např. zajišťování protipovodňových opatření či včasného varování před extrémním počasím, zlepšování hospodaření s vodou, zvyšování odolnosti infrastruktury či pěstování odolnějších plodin.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Mezinárodní Dohody

Kjótský protokol byl dojednán v roce 1997 a vstoupil v platnost v roce 2005. Jeho cílem bylo snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %. Některé státy tento cíl splnily, jiné nikoli. V roce 2015 byla sjednána Pařížská dohoda mající za cíl udržet dlouhodobé zvýšení teploty (ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí) o 2 °C, ideálně pod 1,5 °C. Přijalo ji 193 států světa. Průměrná globální teplota v roce 2024 byla o 1,5 °C vyšší oproti stavu před průmyslovou revolucí.

IPCC

IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change = Mezivládní panel pro změnu klimatu) je mezivládní orgán OSN, jehož úkolem je podávat vědecké posouzení klimatické změny a navrhovat adaptační či mitigační opatření. IPCC neprovádí vlastní výzkum, ale shrnuje publikované výzkumy. Vydává mj. Mezi ekonomická mitigační opatření patří např. uhlíková daň či prodej emisních povolenek (v rámci EU ETS). Na zmírňování (dopadů) klimatické změny se mohou podílet jak státy, tak společnosti a jednotlivci. Důležitou roli hraje informovanost a odpovídající vzdělání lidí (umět pochopit data popisující klimatickou změnu a uvědomovat si přírodní zákonitosti, které s ní souvisejí).

Globální Změna

Globální změnou rozumíme široké spektrum biofyzikálních, ekosystémových a socioekonomických změn, které mění fungování Země jako systému v planetárním měřítku (proměny klimatu, produktivity krajiny a oceánů, chemie ovzduší, ekosystémů). Globální změna není věcí víry, ale otázkou vědeckého poznání, proto ji lze dokázat mnoha způsoby - nerovnováhou v energetické bilanci Země, nárůstem koncentrace skleníkových plynů, nárůstem teploty oceánů, poklesem biodiverzity atd.

Definice Klimatické Změny dle UNFCCC

Podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) je globální změna klimatu „taková změna klimatu, která je vázána přímo nebo nepřímo na lidskou činnost měnící složení globální atmosféry a která je vedle přirozené variability klimatu pozorována za srovnatelný časový úsek“.

Klimatický Systém Země

Klimatický systém se vyvíjí v čase. Jeho vývoj má 2 příčiny: za prvé se klimatický systém vyvíjí vlivem vlastní vnitřní dynamiky, za druhé se klimatický systém vyvíjí vlivem vnějšího působení.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Globální Oteplování a Jeho Nerovnoměrnost

Dochází ke globálnímu oteplování nerovnoměrně. Země do vesmíru vyzařuje v průměru menší výkon, než je příkon (slunečního) záření, které pohlcuje. Země si nadbytečné teplo ponechá. Alespoň 90% použije k zahřátí oceánů a jen několik procent z něj se projeví nárůstem teploty ovzduší.

Důsledky Změny Teploty

Malá změna průměrné teploty způsobuje velké změny výskytu různých typů počasí.

Antropogenní Změny Klimatu

V souvislosti s aktivitou člověka se k přirozeným změnám přidávají antropogenní změny klimatu, na které je někdy význam termínů změna klimatu a klimatická změna nevhodně zužován.

Dopady Změny Klimatu v České Republice

V létě jsou kvůli změně klimatu v Česku výrazně horší vedra, v zimě ubývá sněhu a mrazu, jaro začíná dřív. Ale co podzim? Ten oteplování dlouho odolával, ale v posledních dekádách se už i toto roční období začíná citelně měnit.

Příčinou změny klimatu je dle nejnovějších vědeckých poznatků Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s největší pravděpodobností zesilování přirozeného skleníkového efektu atmosféry v důsledku lidské činnosti, tj. v důsledku nadměrného zvyšování antropogenních emisí skleníkových plynů.

Změnou klimatu je ohroženo fungování všech krajinných složek včetně lidské společnosti. Pochopit a předpovědět její vývoj a dopady, je vzhledem ke komplikovaným zpětným vazbám v celém klimatickém systému značně náročné.

Pro tento účel jsou vyvíjeny složité předpovědní klimatické modely, které se zaměřují na prognózu možných klimatických změn. Abychom předešli pravděpodobným negativním dopadům změny klimatu, je potřeba se zaměřit na efektivní snižování emisí skleníkových plynů (redukce, respektive mitigace) a zároveň se těmto dopadům postupně přizpůsobovat (adaptace).

Národní a Evropské Politiky Ochrany Klimatu

Na národní úrovni byla dne 22. března 2017 vládou schválena Politika ochrany klimatu v České republice (POK), která obsahuje cíle a opatření na snižování emisí skleníkových plynů. Průběžné hodnocení POK proběhlo v roce 2021 a mj. na jeho základě byla v roce 2024 připravena a v roce 2025 schválena poradou vedení MŽP aktualizace POK pro období 2025 až 2050.

V říjnu 2015 byla vládou schválena Strategie přiizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a v lednu 2017 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který je jejím implementačním dokumentem. 1. aktualizace adaptační strategie pro období 2021-2030 a akčního plánu adaptace pro období 2021-2025 byla schválena vládou dne 13. k 8. národnímu sdělení a 5. dvouleté zprávě ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Dvouletá zpráva o transparentnosti.

Ochrana klimatu je jednou z prioritních oblastí politiky EU. V prosinci 2019 byla Evropskou komisí představena jedna z jejích klíčových priorit - Zelená dohoda pro Evropu, která představuje strategii pro přechod na klimaticky neutrální, udržitelnou a oběhovou ekonomiku. V rámci Dohody se všech 27 členských států shodlo na legislativním balíčku „Fit for 55“, který představil mimo jiné i Evropský právní rámec pro klima. Ten je zavazující pro všechny členské státy a stanovil cíle snížení evropských emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 a zároveň k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050.

Balíček tedy vytváří soudržný a vyvážený rámec pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu, který:

• zajistí spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci,
• zachová a posílí inovace a konkurenceschopnost průmyslu EU a současně zajistí rovné podmínky vůči hospodářským subjektům ze třetích zemí,
• podpoří vedoucí postavení EU v rámci celosvětového boje proti změně klimatu.

Adaptace na změnu klimatu je pak řešena v rámci Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Adaptační strategie EU). V EU jsou politické přístupy ke změně klimatu koordinovány tak, aby na mezinárodních jednáních Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) vystupovala jednotně, zároveň má ale vyjednávací sílu 27 hlasů.

Shrnutí Klíčových Informací

Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů.

Současná Klimatická Změna je Způsobena Činností Člověka

Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny.

Planetární Klima a jeho Faktory

Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety.

Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje. Často se jako citlivost klimatu nazývá oteplení, ke kterému by došlo při zdvojnásobení koncentrací CO2.

Globální Uhlíkový Rozpočet

Podobně jako rodinný rozpočet na dovolenou udává, kolik peněz je celkově možné utratit v průběhu dovolené, globální uhlíkový rozpočet říká, jaké množství CO2 může ještě lidstvo vypustit, aby nebyla překročena určitá hodnota globálního oteplení.

Dopady Klimatické Změny

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny. Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme.

Body Zlomu v Ekosystémech

Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

Emise Skleníkových Plynů Dle Sektoru

Podle šesté hodnotící zprávy IPCC dosáhly v roce 2019 celosvětové emise skleníkových plynů 59 mld. tun. Byť záleží na nastavení hranic jednotlivých sektorů, tak podle metodiky IPCC je přibližně za třetinu světových emisí zodpovědný sektor energetiky. Přibližně čtvrtina emisí pak pochází z průmyslu. Ze zemí jednoznačně dominuje Čína.

Emise Skleníkových Plynů Dle Zemí

V přepočtu emisí na jednoho obyvatele se nicméně do popředí dostává Austrálie, Saudská Arábie, Kanada a Spojené státy americké. Kumulativní historické emise mají potom nejvyšší regiony našeho civilizačního okruhu - tedy Evropy a Severní Ameriky.

Cíle EU Pro Snižování Emisí

Snižování emisí je v EU jednou z politik, která výrazně formovala a formuje zejména evropskou energetiku, ale s naléhavostí tématu se čím dál častěji propisuje i do ostatních sektorů a politik. EU i její členské státy ratifikovaly Pařížskou klimatickou dohodu z roku 2015 a přihlásily se k jejím cílům.

Cíle Pařížské Dohody

Cílem Pařížské dohody je:

• udržení nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C oproti předindustriální úrovni a usilování o omezení nárůstu teploty na 1,5 °C oproti předindustriální úrovni, což by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu;
• zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin; a
• zajištění souladu finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

Aby se teploty vlivem lidské společnosti a činnosti dále nezvyšovaly, je nutné výrazně snížit množství vypouštěných skleníkových plynů včetně CO2. Přes veškeré snahy snižovat emise skleníkových plynů mají tyto emise stále vzrůstající trend. Dle hodnotící zprávy IPCC z března 2023 se mezinárodnímu společenství zatím nedaří emise snižovat dostatečně rychle. Přesto je dle vědců stále možnost, že se globální nárůst teplot podaří zpomalit a nedojde tak ke globálním změnám, které by nastaly, pokud se nepodaří oteplení udržet pod hranicí 1,5 °C. Je však potřeba radikálně omezit vypouštění skleníkových plynů, včetně právě CO2.

tags: #změna #klimatu #definice #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Obnovitelné zdroje v ČR
• Řešení pro obec Běhařov
• Význam Lípy Velkolisté
• Ochrana krajiny ve Středních Čechách
• Odpadkový koš 35 l – modrý