V posledních pěti letech se v České republice významně zvýšilo využití moderních úsporných osvětlovacích zařízení. Alespoň jednu "úsporku" má dnes polovina českých domácností, jsou běžné ve firmách, na úřadech, v nemocnicích, ve školách. Úsporné formy veřejného osvětlení se rovněž prosazují v řadě měst, která tak ušetří milionové částky. O finanční výhodnosti kompaktních zářivek, které proti klasické žárovce potřebují o 80 % elektrické energie méně, se může přesvědčit každý. Přímé ekonomické přínosy při rostoucích cenách elektrické energie jsou nesporné a jdou ruku v ruce s efekty ekologickými.
Tato skutečnost však platí absolutně jen v případě, že jsou osvětlovací zařízení po svém dosloužení ekologicky zlikvidována a recyklována. Zářivky a některé výbojky obsahují malé množství rtuti, které se při nesprávné likvidaci může dostat do životního prostředí. Po rozdrcení se totiž separuje nejen rtuť, ale i sklo, plasty, mosaz a další materiály. Opětovné využití recyklovatelných surovin šetří další finanční i přírodní zdroje. Nevyrobená elektrická energie neznečišťuje životní prostředí, nepoškozuje krajinu těžbou, dochází k úspoře financí potřebných k nákupu surovin. Díky zpětnému odběru nefunkčních zářivek se ročně do životního prostředí nedostane několik desítek kilogramů rtuti.
Aktuální komunikační kampaň upozorňuje na přínos a nezastupitelnou úlohu včel v přírodě. Podle Radoslava Chmely je to proto, že jejich význam je stále nedoceňován, podobně jako recyklace zářivek. Skutečnost, že rozhodující vliv na životní prostředí může mít i tak malý živočich, je paralelou k malým zářivkám, které by neměly končit v komunálním odpadu.
Vedle apelu na společenskou odpovědnost firem se Ekolamp rozšiřováním sběrné sítě snaží zvyšovat přímý zpětný odběr i z českých domácností. V posledních dvou letech z tohoto důvodu Ekolamp vybudoval unikátní síť malých sběrných nádob, jejímž cílem je přiblížit sběrná místa běžným spotřebitelům. Ve veřejných budovách a institucích, ve velkoobchodech a maloobchodech je dnes rozmístěno více než 1200 moderních modrých kontejnerů. Odběr světelných zdrojů, tj. trubicových a úsporných zářivek a výbojek, probíhá rovněž prostřednictvím zhruba 1000 provozoven velkoobchodní a maloobchodní sítě a zapojeno je také 138 konečných uživatelů spolu s 56 odpadovými společnostmi. Celkově tak kolektivní systém pokrývá 84 % obyvatel ČR. Letošní novinkou pro firemní partnery je zavádění velkokapacitních kontejnerů se zvýšenou odolností vůči klimatickým podmínkám.
Ekolamp je nezisková organizace zajišťující od roku 2005 sběr, svoz a zpracování osvětlovacích zařízení. Za své účastníky se zavázal sbírat všechna použitá elektrozařízení skupiny 5, neboli světelné zdroje a svítidla, bez ohledu na značku a datum, kdy byla uvedena na trh. Tuto povinnost naplňuje pro více než 300 svých členů, mezi nimiž jsou i významné mezinárodní společnosti jako Philips, Osram nebo Narva.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Nařízení Komise (EU) č. ze dne 12. s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie ( 1 ), a zejména na čl. 15 odst. Ustanovení čl. 16 odst. 2 písm. a) směrnice 2009/125/ES stanoví, že v souladu s postupem podle čl. 19 odst. 3, s kritérii stanovenými v čl. 15 odst. Komise provedla přípravnou studii, která analyzovala technické, environmentální a hospodářské aspekty směrových světelných zdrojů, elektroluminiscenčních diod a jejich příslušenství. Toto nařízení se vztahuje na výrobky, které jsou v zásadě určeny pro plné nebo částečné osvětlení prostor prostřednictvím nahrazení nebo doplnění přirozeného světla světlem umělým za účelem zlepšení viditelnosti v daném prostoru.
Odhaduje se, že emise rtuti v různých fázích životního cyklu těchto světelných zdrojů, včetně emisí z výroby elektrické energie ve fázi používání výrobku a z 80 % směrových kompaktních zářivek s obsahem rtuti, o nichž se předpokládá, že na konci své životnosti nejsou recyklovány, činily v roce 2007 0,7 tuny ze všech instalovaných světelných zdrojů. Ustanovení čl. 14 odst. 2 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ( 5 ) vyžaduje od členských států, aby zajistily, že budou uživatelům elektrických a elektronických zařízení v domácnostech poskytnuty nezbytné informace o potenciálních účincích na životní prostředí a lidské zdraví v důsledku přítomnosti nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Kombinovaný účinek požadavků na ekodesign stanovených v tomto nařízení a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. Požadavky na ekodesign by neměly ovlivnit funkčnost z hlediska uživatele a neměly by mít nepříznivý vliv na zdraví, bezpečnost ani životní prostředí.
S cílem zajistit spokojenost spotřebitelů s energeticky úspornými světelnými zdroji, zejména se světelnými zdroji LED, by měly být požadavky na funkčnost stanoveny nejen pro směrové světelné zdroje, ale rovněž pro nesměrové světelné zdroje LED vzhledem k tomu, že se na ně nevztahovaly požadavky na funkčnost uvedené v nařízení Komise (ES) č. 244/2009 ( 7 ). Je vhodné stanovit konkrétní požadavky na takové úrovni, která u všech již instalovaných osvětlovacích zařízení umožní provoz s alternativními světelnými zdroji. Zároveň by měly být stanoveny obecné požadavky, které budou prováděny harmonizovanými normami a které zajistí vyšší kompatibilitu nových osvětlovacích zařízení s energeticky úspornými světelnými zdroji a kompatibilitu energeticky úsporných světelných zdrojů s širším okruhem osvětlovacích zařízení. Postupné zavádění požadavků na ekodesign by mělo výrobcům zajistit dostatek času na potřebné změny návrhu výrobků, které podléhají tomuto nařízení.
Komise stanovila požadavky na ekodesign světelnětechnických výrobků v nařízeních Komise (ES) č. 244/2009 (3), (ES) č. 245/2009 (4) a (EU) č. 1194/2012 (5). Komise tato nařízení přezkoumala a analyzovala technické, environmentální a ekonomické aspekty světelnětechnických výrobků, jakož i chování uživatelů v reálných podmínkách. Obecně by se v souladu s přezkumem mělo na všechny světelnětechnické výrobky, které spadají do oblasti působnosti tří stávajících nařízení, vztahovat toto nařízení. Roční spotřeba elektrické energie v Unii byla v roce 2015 u výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, odhadnuta na 336 TWh.
Používání nebezpečných látek, včetně rtuti, ve světelných zdrojích upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU (6). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (8) odkazuje na směrnici 2009/125/ES a uvádí, že požadavky na ekodesign by měly usnadnit opětovné použití, demontáž a využití odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) tím, že řeší problémy v předcházející fázi. Směrnice o OEEZ stanoví požadavky na tříděný sběr a recyklaci světelnětechnických výrobků pomocí nových ustanovení od srpna 2018. Toto nařízení by proto nemělo stanovit další požadavky v této oblasti.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Výrobci, dovozci nebo zplnomocnění zástupci výrobků obsahujících světelný zdroj/předřadný přístroj poskytnou informace o tom, zda koncoví uživatelé nebo kvalifikované osoby mohou či nemohou světelné zdroje a předřadné přístroje vyměnit bez trvalého poškození výrobku, který je obsahuje. Tyto informace musí být dostupné na volně přístupných internetových stránkách. Výrobci, dovozci nebo zplnomocnění zástupci výrobků obsahujících světelný zdroj/předřadný přístroj zajistí, aby světelné zdroje a samostatné předřadné přístroje mohly být na konci doby životnosti z těchto výrobků vymontovány.
Na distributory a prodejce se vztahovalo přechodné období, během kterého ještě mohli prodávat světelné zdroje se starými energetickými štítky. Toto přechodné období však skončilo 28. února a nyní již musí být světelné zdroje při prodeji opatřeny pouze novými štítky. Staré štítky musí být přelepeny, pokud výrobky budou v prodeji po 28. únoru 2023. Světelný zdroj musí být přelepen novým energetickým štítkem na místech, kde je vystaven nebo nabízen zákazníkovi k prodeji, tedy v prodejně či ve veřejném skladě.
Je mnoho možností, jak správně třídit elektroodpady a přispět tak k jejich recyklaci. Recyklace elektroodpadu skrze prodejny a e-shopy může být velmi jednoduchá a pohodlná. Zde jsou některé možnosti, jak postupovat:
Recyklovat skrze sběrné dvory a kontejnery je snadné. Stačí vyhledat ve vašem okolí nejbližší sběrné místo. Zde je pár tipů:
Primárně dochází k úspoře primárních surovin, které se tak nemusí těžit. Co recyklovat? Lednice a klimatizace: Mimo chladničky, mrazničky a klimatizace do této kategorie patří také tepelná čerpadla, nebo olejové radiátory.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Kovohutě Příbram jsou významným zpracovatelem olověných odpadů v ČR. Osmdesát procent vykupovaných olověných odpadů tvoří olověné baterie. Přijímáme i další druhy odpadů, například kusové olovo, staniční a trakční baterie i prachové materiály s obsahem olova. Kovohutě Příbram vykupují a recyklují odpady s obsahem drahých kovů jako je zlato, stříbro, palladium, platina nebo rhodium. Kovohutě Příbram v rámci svých ekologických služeb pro široký region nabízí členům OHK Příbram, všem podnikatelům, školám i občanům svoz veškerého elektroodpadu vč. Kovohutě Příbram nabízejí občanům ekologický servis denně od 06:00 hod. do 20:00 hod., kdy lze do firmy přijet a odevzdat odpady k ekologickému zpracování. Výkupní místo olověných baterii je vrátnici firmy.
Divize Recyklace se zabývá výkupem a recyklací odpadů olova a jeho slitin, kam patří z 80 % staré, vyřazené olověné autobaterie. Divize Produkty se zabývá výrobou a prodejem široké palety výrobků na bázi olova a cínu. Divize Elektroodpad rozšiřuje ekologické služby společnosti o zpracování odpadů z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ). Akreditovaná laboratoř v areálu Vám nabízí chemickou analýzu olova, cínu a slitin na bázi těchto kovů. Jsme tradičním a spolehlivým dodavatelem výrobků a slitin na bázi olova, cínu a drahých kovů a zpracovatelem odpadů s obsahem olova, drahých kovů a elektroodpadu. Usilujeme o trvalé postavení uznávaného regionálního zaměstnavatele.
Výrobci a provozovatelé kolektivních systémů vedou do konce roku 2023 evidenci a podávají roční zprávu o výrobcích s ukončenou životností za roky 2021 až 2023 podle požadavků vyhlášky č. 352/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb., vyhlášky č. 170/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb., nebo vyhlášky č. 248/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb. (2) Zpracovatelé odpadních elektrozařízení vedou do konce roku 2024 průběžnou evidenci o odpadních elektrozařízeních a jiných odpadech a způsobech nakládání s nimi a podávají hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za roky 2021 až 2024 podle požadavků vyhlášky č. 352/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb.
tags: #recyklace #světelných #zdrojů #dokumentace