Co patří do hnědé popelnice na bioodpad?

Z ulic českých měst jsme zvyklí na tři typy barevných kontejnerů: žluté na plasty, modré na papír a zelené na sklo. Většina z nás (podle statistik až dvě třetiny českých domácností) také odpad na tyto tři základní druhy dělí a považuje to za zcela samozřejmé. Již méně však máme zafixovanou existenci ještě čtvrté barvy, a sice hnědé.

První jarní velkoobjemové kontejnery na bioodpad už jsou v ulicích. Dřívější nástup jara uspíšil i práce na zahrádkách. Mnohé obce proto už začaly s přistavováním velkoobjemových kontejnerů na rostlinný odpad a zároveň svážením hnědých popelnic.

Tzv. bioodpad je souhrnné označení pro veškerý odpad, který je schopen rozkladu na základě procesů aerobní nebo anaerobní fermentace. To zní složitě a odborně, ve skutečnosti na tom však nic záhadného není. Laicky řečeno, jde o všechno, co byste mohli vyhodit na kompost. Biologický odpad vzniká však nejen na zahrádkách, ale i v běžném provozu domácnosti. Jeho vznik je standardní součástí každého procesu přípravy jídla, tudíž je jasné, že celkové množství vyprodukovaného bioodpadu nebude nijak zanedbatelné. V součtu může jedna průměrná domácnost „vyrobit“ i několik kilogramů bioodpadu týdně. A jistě se shodneme na tom, že pokud by tolik materiálu skončilo ve standardním kontejneru na směsný komunální odpad, byla by to určitě škoda. Má totiž velký potenciál v další využitím - zahrádkáři moc dobře vědí, jak cenný je čerstvý kompost a kolik živin dodá pěstovaným rostlinkám. Bioodpad však můžete třídit i v případě, že vás pěstitelský koníček minul.

Proč třídit bioodpad?

Pokud je rostlinný bioodpad vytříděn do nádob na biologicky rozložitelný materiál, je dále využit pro výrobu kompostu. Tak jsou dále využity cenné látky, které bioodpad obsahuje.

Netříděný bioodpad končí ve směsném odpadu. Tím nejenže dochází k plýtvání surovinou, kterou lze dále využít, ale zbytečně se tak navyšuje množství směsného komunálního odpadu. Likvidace směsného odpadu je finančně velmi náročná (a ceny za jeho skládkování ještě porostou). Ani pro spalování není bioodpad nejvhodnější surovinou, obsahuje značné množství vody.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Co patří do hnědé popelnice?

Právě podle možností zpracování si každá obec sama určuje, co přesně do nádoby na bioodpad můžeme vyhodit. Většinou se do nich ale nesmí házet živočišný odpad, jako třeba zbytky vařených potravin. Každý druh bioodpadu se totiž rozkládá jinak a v kompostárnách by to mohl být problém.

Do popelnice na bioodpad patří:

• zbytky ovoce a zeleniny, slupky (včetně citrusových plodů)
• čajové sáčky, kávová sedlina včetně papírových filtrů
• papírové proložky od vajec
• květiny (BEZ celofánu, šňůrky a květináče)
• tráva, plevel, drny se zeminou
• košťály a celé rostliny, zbytky rostlin
• listí
• větve keřů i stromů
• piliny, hobliny, kůra, štěpka
• seno, sláma
• vychladlý popel ze spalování dřeva

Jako rostlinný bioodpad označujeme například větve, trávu, listí, ale i zbytky ovoce a zeleniny. Jedná se o objemnou a těžkou složku. Jeho odkloněním ze směsného odpadu lze ušetřit náklady za svoz a likvidaci a zároveň využít cenné látky, které biologicky rozložitelný odpad obsahuje.

Do popelnice na bioodpad nepatří:

• maso, masové omáčky, vývary, kosti, kůže
• mléčné výrobky
• vajíčka, včetně skořápek
• zbytky z kuchyní rostlinného původu, které obsahují suroviny živočišného původu (pokrmy z masa, z vajec a mléka)
• zbytky z kuchyní jako prošlé pečivo, těstoviny, knedlíky
• skořápky z ořechů, pecky z ovoce
• jedlý olej a tuk
• zvířecí trus, moč a hnůj jako podestýlka domácích zvířat včetně exkrementů
• peří, chlupy, vlasy
• uhynulá zvířata
• kontaminované piliny, hobliny, kůra, štěpka
• nebezpečné odpady
• obalové materiály
• papírové kapesníky, ubrousky

Potraviny živočišného původu (maso, kosti, dokonce uhynulá zvířata), oleje, exkrementy nebo znečištěná podestýlka by se správně neměly objevit ani v soukromých zahradních kompostech, mohou totiž obsahovat nebezpečné látky, které svým rozkladem nepříznivě ovlivňují kvalitu výsledného humusu a pokračují tak v nežádoucím koloběhu životním prostředím.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Proč do biopopelnice nepatří skořápky?

Proč lze skořápky od vajec ukládat na domácí kompost a do popelnice na bioodpad nepatří? „Jde o to, že skořápky od vajec jsou odpad živočišného původu, tudíž je na koncovém zařízení - kompostárně nemohou přijmout. Kompostárny mají úřadem schválený provozní řád, který jasně určuje, jaký odpad mohou přijímat.

Kvalita třídění je rozhodující

Důležité je dbát na správné třídění bioodpadu. Zejména plastové sáčky představují velký problém. K ručnímu dotřiďování v průmyslových kompostárnách, kde je většina bioodpadu dále zpracovávána, již nedochází. Vzhledem k jeho velkému množství a k technologii zpracování je tedy po odvezení bioodpadu nemožné rozlišit, zda se jedná o sáčky kompostovatelné nebo plastové, tudíž materiál, který obsahuje jakékoliv sáčky, je nepoužitelný pro kompost.

Bioodpad, který na první pohled obsahuje sáčky a další nevhodné složky, není kompostárnou přijat ke zpracování, protože se zpracovatelé snaží o co nejvyšší možnou kvalitu kompostu. Praha dlouhodobě věnuje bioodpadu velkou pozornost. V lednu 2020 byl svoz biologicky rozložitelného odpadu zařazen do systému celoměstského odpadového hospodářství. Téměř 14 000 vlastníků nemovitostí v Praze v současné době používá nádoby na bioodpad.

V přírodě se BRKO, tedy biologicky rozložitelný komunální odpad, dříve nebo později rozloží. V případě průmyslového zpracování ale musíme rostlinný a živočišný odpad oddělit. V přírodě se rozkládá za pomoci mikroorganismů a bakteriálních procesů. Kyslík, tedy vzduch, rozkládá rostlinný odpad. Ten se proto v kompostárnách pravidelně provzdušňuje. To znamená dostat kyslík do jeho spodních částí. Bakterie, které rozklad zvládají, potřebují kyslík. Jakmile jsou v kompostu nějaké zóny, které jsou málo prokysličené, tak rozklad neprobíhá správně, bakterie nejsou v optimálních podmínkách, a tím pádem to může začít třeba zapáchat, kompost kysne a děje se tam něco, co nechceme. A stejné je to, pokud se tam dostane živočišný odpad, například zbytky jídla nebo odřezky masa. Pro svůj rozklad kyslík nepotřebují.

Ze zbytků potravin tak můžeme získat teplo a energii, zatímco kompost nám slouží jako hnojivo. Pokud v jedné sběrné nádobě budou oba materiály současně, pak podle Dočkala zřejmě skončí na skládce, v lepším případě ve spalovně. Každý z těch materiálů zpracováváme jinými způsoby a nádoby na biodpad už nejsou znovu tříděny, už nedokážeme oddělit ty dvě složky, které bychom dokázali zpracovat.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

tags: #bio #odpad #hnědá #popelnice #co #tam

Oblíbené příspěvky:

• Úspěšná obhajoba - rady
• Ekologické výzvy v Česku
• Co by měla splňovat škola v přírodě
• Zábava a učení v lůně přírody
• Zákon č. 383/2001 Sb.