Diskuse o potřebě a efektivitě navrhovaného povinného zálohování se nyní zaměřuje na plnění cílů sběru a recyklace hliníkových nápojových plechovek. Podle prosazovatelů povinných záloh tyto cíle sběru a recyklace ČR nezvládne.
Současný systém sběru kovových obalů
Nápojové plechovky z hliníku jsou nyní součástí sběru všech kovových obalů tzn. včetně ocelových plechovek na konzervované potraviny, folií apod. Kovové obalové odpady a i celokovové předměty jsou tříděny do šedých popelnic pouze na kovy nebo do žlutých popelnic spolu s plasty.
Podle údajů autorizované obalové společnosti EKO-KOM bylo v loňském roce každým občanem ČR vytříděno v průměru 21 kg kovového odpadu. Recyklováno je pak 99 % těchto vytříděných kovů.
Od 1. září rozšířilo město Brno možnosti třídění odpadů také o sběr nápojových kartonů a hliníkových obalů od nápojů. Tzv. Do této doby bylo možné odhazovat vytříděné nápojové kartony a plechovky pouze ve sběrných střediscích, nyní získají Brňané komfortnější možnost - třídit domácí odpad v dostupných vzdálenostech od místa bydliště. Žlutých kontejnerů v ulicích bude ještě přibývat, v těchto dnech je jich v Brně rozmisťováno dalších 50 právě v souvislosti s připravovaným rozšířením sortimentu tříděných odpadů. Celkem jich tak bude k dispozici zhruba 800, což je takřka šestinásobek ve srovnání s rokem 2006.
Do žlutých kontejnerů bude možné ukládat společně s PET lahvemi i vymyté nápojové kartony a obaly od limonád, piva, energetických nápojů, ledové kávy apod.
Čtěte také: Nová pravidla pro třídění odpadu pro firmy a obce
Co všechno patří do kovového odpadu?
Kromě plechovek od fazolí se mi doma pomalu, ale jistě hromadí i další druh obalů, který si zaslouží vytřídit do kovů. Plechovky od piva, limonád nebo třeba tuby od sladkýho kondenzovanýho mlíka nebo od krému na ruce. A taky víčka od jogurtů (těch prej ale musí být hodně - ideálně ve větší kuličce).
Přesně tyhle drobnosti, kterých se ale za týden nebo dva může nahromadit pěkná kupička, jsou ty typy obalů, který patří do starýho železa. Teda ne-e. Pokud hliník nehodíte ignorantsky do nádoby na směsný odpad, ale odnesete ho do kontíku na kovové obaly, tak jste pomohli tomu, že bude zrecyklován a dostane se zpátky do oběhu.
Evropské směrnice a cíle recyklace
Podle evropské Směrnice o odpadech a obalových odpadech musí členské státy EU v roce 2025 recyklovat 50 % hliníku, v roce 2030 je to 60 %. Česká republika využila možnosti výjimky na cíle recyklace vybraného druhu materiálu obalového odpadu, které Směrnice státům povolovala při její transpozici do národních legislativ. V českém Zákoně o obalech jsou proto uvedeny cíle pro recyklaci hliníkových obalů.
Nyní přichází nové evropské nařízení, které má nahradit Směrnici o obalech a obalových odpadech.
Nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation - PPWR) bylo schváleno předběžnou dohodou Evropským parlamentem. Finální potvrzení by mělo podle aktuálních informací proběhnout 13. - 14. 11. 2024. PPWR zachovalo povinné cíle recyklace obalových odpadů se Směrnice beze změny. Nepromítlo se v něm ovšem zachování platných výjimek. Pokud by platné a schválené výjimky pro členské státy nebyly zachovány, budou výrazně narušeny plány odpadového hospodářství a rozsáhlé investice lze považovat za zmařené.
Čtěte také: Jak efektivní je recyklace plastů?
Alternativní řešení a intenzifikace sběru
Například Česká asociace odpadového hospodářství uvádí: „I v případě recyklace kovových obalů jsme v první třetině nejlepších států EU. Navíc aktuálně obce a firmy připravují širokou kampaň na další intenzifikaci sběru všech kovových obalů, včetně nápojových plechovek. Na splnění finálních cílů máme ještě dostatek času a víme, jak je splnit. Zatím jsme jako ČR platné obalové cíle vždy splnili.
Dalším faktem je, že platný zákon v ČR počítá s tím, že veškeré kovové obaly budou muset být od roku 2030, tedy od zákazu skládkování využitelných odpadů, vytříděny buď na třídících a dotřiďovacích linkách, nebo za zdroji na energetické využití odpadů. To platí i pro kovy ve směsném komunálním odpadu. Zvýšení úrovně recyklace kovových obalů (vč. hliníkových plechovek) s větším využitím dotřiďovacích linek a za zdroji energetického využití odpadů potvrzuje i odborný text společnosti EKO-KOM z roku 2019.
Starostka a předsedkyně komise životního prostředí Svazu měst a obcí ČR Olga Dočkalová uvádí k dopisu ministra Hladíka adresovaný starostům: „V dopise se uvádí, že musíme zavést povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky proto, že nesplníme sběr plechových obalů od nápojů v roce 2026. Není to pravda. ČR má vyjednanou výjimku s Evropskou komisí na hliník do roku 2035. Každý stát mohl zažádat o jednu výjimku a toho využila řada dalších členských států. Tuto výjimku vyjednalo ministerstvo za bývalého ministra Richarda Brabce.
Proces recyklace hliníku
Hliníkový obaly jsou vlastně docela bezva, protože hliník je na recyklaci docela easy - jak dva čízy. Prakticky ho stačí jen přetavit. Mimochodem - podobně jako sklo můžeme i hliník recyklovat téměř donekonečna.
Už při výrobě jedné nápojové plechovky vznikne až trojnásobně více odpadu než hliníku. Společné třídění plastů a kovů (zejména hliníku) je i podle ekologických organizací krok správným směrem. Aktuální spotřeba všech kovových obalů představuje zhruba pět kilogramů na osobu, nápojových plechovek zhruba 1,5 kila na osobu. Plechovky jsou nápojovým obalem, který má v rámci svého životního cyklu největší dopad na životní prostředí. Dle dosavadních zkušeností se systém sběru kovových odpadů v kombinaci s jinými tříděnými odpady osvědčil. Podle informací od firmy EKO-KOM i z třídíren kombinovaný systém funguje bezproblémově.
Čtěte také: Třídění odpadu v České republice
Recyklace hliníku se na linkách v České republice provádí, ale recyklace plechovek je problematická. Množství materiálu, který se použije na výrobu plechového nápojového obalu, je totiž poměrně malé. Na druhou stranu kvalita zrecyklovaného hliníku je vysoká, v podstatě stejná jako hliníku primárního, vyrobeného z bauxitu. Hliník tak může být znovu bez problémů použit k výrobě nápojových obalů. To je luxus, kterého se třeba u plastového odpadu dosahuje jen velmi těžko.
Plechovky od nápojů mají v rámci svého životního cyklu největší dopad na životní prostředí. Při jejich výrobě totiž vznikne 3x více odpadu než samotného hliníku. Proto je důležitá jejich recyklace, která znamená až 75% úsporu energie! Hliník se průmyslově získává z bauxitu a kryolitu při teplotě asi 950 stupňů. Bauxit se u nás ale netěží a při jeho zpracování vznikají až 3 tuny odpadového materiálu a pouze 1 tuna čistého hliníku. Hliník je pro své vlastnosti sice skvělým konstrukčním a obalovým materiálem, ale je taky mnohem náročnější na spotřebu energie a vody v porovnání s plasty nebo sklem.
Hliník a jiné kovy patří do 14 tisíc šedých kontejnerů nebo na sběrný dvůr. Ve většině měst a obcí Česka se ale od roku 2020 třídí kovy společně s plastem, k tomu slouží celkem 115 tisíc žlutých kontejnerů doplněných samolepkou „Kovy“. Proces recyklace kovů začíná na dotřiďovací lince, kde dochází k ručnímu oddělení od všeho nekovového. Kovy lze recyklovat, stejně jako sklo - donekonečna! Díky recyklaci 1 kg hliníku můžeme ušetřit až 5 kg bauxitu, 4 kg chemických látek a 14 kWh elektřiny! Recyklace znamená až 75% úsporu energie. Tak až se příště osvěžíš lahodným studeným nápojem v plechu, nezapomeň jej vytřídit.
Recyklace nápojových plechovek není tak snadná, jak se leckde můžete dočíst. Fólie, ze které je plechovka vyrobená je tenká. Při běžném tavení by shořela. Proto se plechovky lisují do „briket„. Takovéto slisované plechovky již je možné zpracovávat metalurgicky. I tak při jejich recyklaci vzniká množství odpadních látek, jako jsou laky a barviva. Barviva a laky tvoří zanedbatelnou váhu každé plechovky (cca 2%) a vypálí se ještě před tím, než dojde k tavení kovu. K recyklaci nápojových plechovek je nutné používat speciální technologie. V České republice se recyklací nápojových plechovek věnují například Alutherm nebo Kovošrot Moravia.
Jak probíhá zpracování nápojových plechovek?
Nejběžnější zpracování nápojových plechovek (a drobných kovových odpadů z šedivých kontejnerů) je zhruba následující: obsah kontejnerů (popř. ze sběrných dvorů) se sveze k dotřiďovací lince. Zde se vše vyklopí na pás a přichází ruční dotřídění - odstraňuje se vše, co není kovové. tedy plasty, papír, guma a vůbec vše, co jsme spolu s kovovým odpadem do kontejnerů naházeli. Vyřazují se i tlakové nádobky. Dotříděný odpad putuje po pásu dál k magnetickým separátorům, které dokáží magnetickou cestou oddělit všechny magnetické obaly (rozuměj ty materiály, které magnet přitáhne). Vše neželezné putuje k dalšímu dotřídění. Zde bývá další separátor, který funguje na principu vířivých proudů. Ten dokáže oddělit hliníkové materiály. Odpad je pak následně slisován do balíků a prodáván. Tam následuje tavení, lisování... a výsledný produkt je dále prodáván do továren, kde se z nich vyrábějí nové plechovky, popřípadě jiná udělátka.
Z toho vyplývá, že k recyklaci hliníku se váže masivní doprava a zpracovatelský průmysl. Kovová část dotříděného odpadu se prodává ke zpracování v metalurgickém průmyslu. I přes náročnost recyklace jsou hliníkové plechovky stále oblíbenější. Jsou ideálně skladovatelné, dobře chrání obsah a jsou zjevně levné. Porto, nakupujete-li v hliníkových plechovkách, třiďte je. To je to nejmenší, co můžete udělat. Otázkou je, zda-li by ke zvýšení úrovně vytříděných nápojových plechovek nepřispělo jejich zálohování.
Zálohování plechových obalů
S nástupem nového roku se v České republice spustil sběr plechovek a obecně kovových obalů do žlutých odpadových nádob. Druhý systém se připravuje a nyní je v legislativním procesu a je jím zálohování. Oba mají veřejností vnímané výhody a nevýhody, ale ne vždy je toto obecné vnímání správné.
Výhody a nevýhody zálohování
- Výhody zálohování
- Vyšší míra sběru: Zálohování motivuje spotřebitele k vracení plechovek, což vede k vyšší míře sběru.
- Snížení odpadu v přírodě: Finanční motivace snižuje množství odhozených plechovek v přírodě a na veřejných prostranstvích.
- Podpora cirkulární ekonomiky: Zálohování podporuje opakovanou recyklaci materiálů, což přispívá k udržitelnosti.
- Čistší materiál: Zálohované plechovky jsou méně kontaminované, což usnadňuje jejich recyklaci.
- Nevýhody zálohování
- Náklady na zavedení systému: Zavedení zálohového systému vyžaduje investice do infrastruktury, jako jsou zálohomaty a logistika.
- Komplikace pro malé prodejce: Malé prodejny mohou mít problémy s implementací a provozem zálohového systému.
- Omezený rozsah: Zálohování se obvykle vztahuje pouze na nápojové plechovky, což neřeší ostatní kovové obaly.
- Výrazné omezení tržního prostředí.
- Násobné navýšení logistiky a dopadů dopravy.
Výhody a nevýhody sběru do žlutých nádob
- Výhody sběru do žlutých nádob
- Jednoduchost pro spotřebitele: Spotřebitelé mohou třídit kovové obaly do stejných nádob jako plasty, což zjednodušuje proces třídění.
- Nižší náklady na infrastrukturu.
- Vyšší míra třídění: Rozšíření možností třídění kovových obalů do žlutých nádob může zvýšit celkovou míru třídění.
- Systém třídění kovů má již nyní velmi dobré výsledky.
- Největší výhodou stávajícího systému je fakt, že lidé třídí dobrovolně, z přesvědčení a zcela zdarma.
- Nevýhody sběru do žlutých nádob
- Kvalita třídění: Kombinovaný sběr kovů a plastů může vést k nižší kvalitě vytříděných materiálů, což může ovlivnit recyklaci.
- Kontaminace: Kovové obaly mohou kontaminovat plasty, což může ztížit jejich recyklaci.
Praktické tipy pro třídění kovů
- Na sběrné dvory lze kromě těchto menších odpadů odvážet i další kovové odpady - trubky, roury, plechy, hrnce, vany, kola a další objemnější předměty.
- Do kontejnerů určených pro sběr kovů na ulici nepatří plechovky od barev, tlakové nádobky se zbytky nebezpečných látek, ani domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů. Tyto druhy odpadů se třídí na sběrných dvorech samostatně.
- Nepatří do nich ani těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť.
Budoucnost recyklace hliníku
Do pěti let bychom podle evropské směrnice o oběhovém hospodářství měli recyklovat 50 % hliníku. Podle statistik ministerstva životního prostředí přitom téměř 4 miliony obyvatel České republiky nemají možnost třídit kovové obaly samostatně. Ekologické organizace tvrdí, že zlepšení v recyklaci nelze dosáhnout bez zavedení záloh na nápojové plechovky. Ministerstvo životního prostředí jde ale cestou takzvané intenzifikace, tedy chce zlepšit třídění kovů pomocí většího počtu kontejnerů a vyhazování plechovek společně s plasty do žlutých popelnic.
Recyklace v Praze
V metropoli se kovové obaly třídí od poloviny roku 2016 a od roku 2019 pomáhá se separací obsahu šedých nádob poloautomatická linka ve Vysočanech. Za první půl rok letošního roku linka zpracovala přes 408 tun kovových obalů a 3,86 tun hliníkových kávových kapslí.
Linka se skládá z pásového dopravníku a dvou separátorů. První tvoří magnet, který vyseparuje železné kovy. Obaly a produkty z neželezných kovů putují do druhého separátoru. Ten funguje na bázi vířivých proudů. Následně je odpad slisován a odevzdán odběratelům k dalšímu zpracování.
Česká republika se ocitá pod tlakem evropských legislativních cílů v oblasti recyklace nápojových obalů, současný systém třídění je splnit nepomůže, varuje Iniciativa pro zálohování. Poukazuje přitom na nejnovější data společnosti EKO-KOM, z nichž vyplývá, že bez zavedení funkčního zálohového systému na PET lahve a plechovky je splnění požadavků Evropské unie prakticky nemožné. Míra zpětného sběru PET lahví v Česku dokonce meziročně klesla. Oproti 75 % v roce 2023, auditovaná čísla za rok 2024 ukazují pokles na 73 %. Ještě dál k dosažení cílů mají plechovky, jejichž míra sběru se pohybuje na 36 % a které požadovaných 80 % v roce 2026 nesplní, upozorňuje Iniciativa pro zálohování.
tags: #ekokom #recyklace #plechovky #jak #funguje
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]