Biodiverzita a její vliv na ekosystémy

04.12.2025

Biodiverzita se globálně mění, a proto je podoba vztahu biodiverzity a produktivity významnou výzkumnou otázkou. Bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem ubývání živočišných a rostlinných druhů. Definuje pojem biodiverzita a rozebírá důvody, proč vůbec rozmanitost přírody chránit.

Mokřady a biodiverzita

V práci jsou popsány mokřady jako biotopy s významným postavením jak v přírodě, tak pro zachování vodního režimu krajiny. Je uvedeno, že pojem mokřad může být různými autory definován poněkud rozličně. V práci jsou popsáni významní zástupci flory a fauny mokřadů a je zdůrazněn význam mokřadních stanovišť pro záchyt a udržení vody v krajině.

Vliv biodiverzity na produktivitu

V této diplomové práci se zabývám vlivem biodiverzity na produktivitu ve společenstvech krásivek. Velký vliv na produktivitu mají tři aspekty diverzity: druhová bohatost, funkční diverzita a fylogenetická diverzita. Studie ukazují, že s vyšší diverzitou obecně produktivita stoupá. Je však málo studií, které porovnávají vliv vícero aspektů diverzity současně. Existující studie ukazují, že aspekty mohou být vzájemně propojeny. Studie jsou zaměřeny převážně na rostlinná společenstva, méně pak na další organismy, například řasy.

Ve své práci jsem zkoumala, jak se při změně druhové bohatosti proměňuje vztah funkční či fylogenetické diverzity a produktivity ve společenstvech krásivek. Sestavila jsem experimentální společenstva krásivek o dvou až 12 druzích. Společenstva se lišila ve zvolených aspektech diverzity. Měřila jsem nárůst biomasy. Pro analýzy jsem použila index overyielding, který srovnává produkci polykultur s produkcí očekávanou na základě monokultur. Vztah overyielding vůči funkční diverzitě se lišil v závislosti na druhové bohatosti daných společenstev.

Studium společenstev brouků

Obsahem diplomové práce bylo studium společenstev epigeických brouků na třech odlišných stanovištích v katastrálním území obce Mačice (nedaleko Soběšic), Západočeský kraj. Biotopy byly obhospodařovány v režimu ekologického zemědělství, kontrétně se jednalo o pole oseté tritikále, louku a pastvinu. Pro sběr biologického materiálu byla použita metoda zemních pastí. Za sledované období bylo celkem odchyceno a determinováno 640 jedinců z 57 druhů a ze 14 čeledí. Na všech biotopech byla nejvíce druhově zastoupenou čeledí čeleď střevlíkovití (Carabidae) (23 druhů), následovala čeleď drabčíkovití (Staphylinidae) (11 druhů) a čeleď mrchožroutovití (Silphidae) (6 druhů).

Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity

Nejvíce jedinců bylo nalezeno na biotopu pole s počtem 255 (30 druhů z 8 čeledí), následoval biotop louka se 198 jedinci (36 druhů z 9 čeledí) a na pastvině bylo nalezeno 187 jedinců (34 druhů z 10 čeledí). Druhové spektrum epigeických brouků bylo rozděleno do skupin podle citlivosti k antropogenním vlivům. Na všech biotopech převládaly druhy, které nemají zvláštní požadavky na kvalitu a charakter prostředí (skupina E) s počtem druhů 48. Druhů obývajících biotopy středně ovlivněné činností člověka (skupina R2) bylo celkem 9 na všech biotopech, z toho se jich nejméně vyskytovalo na poli (1 druh), na pastvině (5 druhů) a na louce jich bylo nalezeno nejvíce (6 druhů). Index antropogenního ovlivnění ukazuje, že se jedná o velmi silně ovlivněné biotopy. Při porovnání jednotlivých stanovišť bylo zjištěno, že nejvíce ovlivněným biotopem bylo pole (ISD 1,67 %). Nejméně ovlivněným biotopem byla louka (ISD 8,34 %).

Společenstva epigeických brouků byla studována na čtyřech agroekosystémech s různými pěstovanými plodinami. Všechny čtyři agroekosystémy se nacházely v blízkém okolí Českých Budějovice (Jižní čechy). Na prvním agroekosystému se konvenčním způsobem pěstovala kukuřice. Na druhém agroekosystému se opět konvenčním způsobem pěstovala pšenice. Jednotlivé lokality se lišily nejen v pěstované plodině, ale i v množství prováděných agrotechnických operaci v období odchytu. Pro odchyt materiálu byla na všech agroekosystémech použita metoda zemních pastí. Aktivita brouků byla nejvyšší na agroekosystému s kukuřicí, kde byla nalezena téměř polovina ze všech odchycených jedinců. Na všech lokalitách naprosto převládaly expanzivní druhy (E).

Ochrana biodiverzity

Práce uvádí přehled legislativy na ochranu biodiverzity v České republice, a to konkrétně mezinárodní smlouvy přijaté ČR a zákony. Jsou zde uvedeny změny, které nastaly v souvislosti se vstupem do Evropské unie, především v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tato bakalářská práce se zabývá důvody, proč rozmanitost přírody chránit, jaká jsou její ohrožení a jakými způsoby lze rozmanitost chránit (závazně v rámci právních předpisů).

Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce

Čtěte také: O biodiverzitě štěrkopískovny Hulín

tags: #biodiverzita #diplomová #práce