Těkavé organické látky (VOC) hrají důležitou roli v chemickém systému troposféry. Společně s oxidy dusíku tvoří dvě hlavní složky chemických reakcí, které vedou ke vzniku přízemního ozonu.
VOC (Volatile Organic Compounds, těkavé organické látky) - organické sloučeniny, jejichž počáteční bod varu, měřený za standardního atmosférického tlaku 101,3 kPa, je nižší nebo roven 250 °C. Důsledkem je vysoký tlak jejich nasycených par v oboru normálních (pokojových) teplot a intenzivní výpar nebo sublimace z kapalné nebo pevné fáze do okolního ovzduší, kde jsou široce rozšířené. Dle této Směrnice se do VOC, na rozdíl od dříve obvyklé praxe, zařazuje i metan. Pro těkavé organické látky jiné než metan se běžně používá termín nemethanické VOC (NMVOC, non-methane volatile organic compounds).
Těkavé organické látky jsou do atmosféry vypouštěny jak z antropogenních, tak z přírodních zdrojů. V globálním měřítku je podíl VOC z biogenních zdrojů na celkovém množství těchto látek v ovzduší až desetkrát vyšší než podíl VOC antropogenního původu. VOC vznikají z velmi odlišných zdrojů. Ty jsou buď přírodního původu, nebo vytvořené člověkem.
Už při běžných pokojových teplotách se VOC mění v plyn a uvolňují se do vzduchu v místnosti. K tomu dochází, když se odpaří rozpouštědla nebo kapalná paliva nebo vyschnou kapalné nebo pastovité produkty. Snadněji identifikovatelný je únik z produktů jako jsou lepidlo nebo barva. Problematičtější jsou tzv. materiálové emise, které neustále vypouštějí některé plasty. Typickým příkladem jsou různá změkčovadla, rozpouštědla, antioxidanty nebo vůně a zpomalovače hoření.
Vzhledem k tomu, že trávíme většinu času uvnitř budov, mají zvýšené hladiny VOC větší zdravotní význam. Zejména proto, že v interiéru je vzdálenost ke zdrojům VOC obvykle menší. Zvýšená koncentrace VOC se projevuje obtěžujícím zápachem. Ten může způsobit změnu ve vnímání vůně a chutí a také podráždění očí a sliznic. Při dlouhodobé expozici VOC je velmi pravděpodobné, že si odnesete chronické následky, a to v nemalé míře. Důsledkem totiž může být rakovinné bujení, mutace v genotypu nebo problémy s plodností. Zvláště náchylní jsou vůči VOC kojenci a malé děti, které ještě nemají vyvinutou dostatečně silnou obranyschopnost.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Těkavé organické sloučeniny za přítomnosti slunečního záření reagují s oxidy dusíku. Při tomto procesu vznikají nebezpečné látky, které jsou potenciálně nebezpečné pro lidské zdraví nebo ozonovou vrstvu v atmosféře.
Imisní limit přízemního ozonu (O3) byl za tříleté období 2018-2020 překročen na 34 ze 67 stanic (51 %), na kterých byly koncentrace O3 měřeny. K překročení imisního limitu O3 došlo ve tříletém období 2018-2020 na 62 % území ČR s 52 % obyvatel.
Maximální denní 8hod. koncentrace (průměr pro všechny stanice, pro které je k dispozici měření za celé hodnocené období) se v letech 2010-2020 pohybovaly v rozmezí od cca 136 µg.m-3 do 173 µg.m-3.
Nejnižší hodnoty koncentrací přízemního O3 jsou měřeny na dopravně zatížených lokalitách, kde je přízemní O3 odbouráván chemickou reakcí s NO (NO je součástí NOX).
Hodnoty koncentrací přízemního O3 na venkovských, předměstských a městských stanicích dosahují podobných úrovní a jsou v porovnání s koncentracemi na dopravních stanicích vyšší.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Imisní limit přízemního O3 pro ochranu vegetace 18 000 µg.m-3.h (průměr za pět let) byl překročen na 18 stanicích (46,2 %) z celkového počtu 39 venkovských a předměstských stanic, pro které byl podle legislativy relevantní výpočet expozičního indexu AOT40 (jedná o průměr za roky 2016-2020).
Roční hodnoty indexu AOT40 dlouhodobě překračuji hodnotu dlouhodobého imisního limitu (6 000 µg.m-3.h) na všech venkovských a předměstských stanicích.
Skupina těchto látek zahrnuje širokou škálu oxidů dusíku, ve směsích se označují jako NOx. NO se při styku oxiduje na NO2. Mezi nejčastěji se vyskytující patří: oxid dusnatý (NO, bezbarvý plyn bez zápachu) a oxid dusičitý (NO2, červenohnědý plyn štiplavého zápachu).
Emise oxidů dusíku jsou dnes velmi závažným problémem hlavě díky tomu, že jsou spojeny se spalováním i ušlechtilých paliv (plyn, nafta) a biomasy. Primárním zdrojem (vytvářejícím až 55 % antropogenních NOx) jsou i přes využívání katalyzátorů motorová vozidla.
Oxid dusičitý (NO2) společně s kyslíkem a těkavými organickými látkami (VOC) přispívá k tvorbě přízemního ozonu a vzniku tzv. fotochemického smogu. Vysoké koncentrace přízemního ozonu poškozují živé rostliny včetně mnohých zemědělských plodin.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Oxidy dusíku mohou negativně působit na zdraví člověka především ve vyšších koncentracích, které se ovšem běžně v ovzduší nevyskytují. Vdechování vysokých koncentrací oxidů dusíku dráždí dýchací cesty.
tags: #biogenní #emise #VOC #co #to #je