Nejspíš máme každý zkušenost, že příroda má na nás blahodárný vliv. Někomu z nás pomáhá s naším psychickým stavem, někomu s fyzickým stavem a někomu s obojím. Někteří z nás potřebují trávit čas v přírodě více, někdo možná kolikrát ani přírodu kolem sebe nevnímá. Ale kolikrát jsme si během zimních měsíců říkali, že už opravdu potřebujeme více světla a alespoň trochu slunce.
Sama vnímám přírodu jako obrovsky důležitou pro nás všechny a velmi často je právě příroda mým nenahraditelným pomocníkem při terapiích s Vámi. A s čím jiným začít, než s přírodou a jejími benefity, na nás, naší pohodu a zdraví. Co takhle nechat čas chvilku plynout, splynout s přírodou a věnovat se sobě?
I řada výzkumů potvrdila, že příroda může zvýšit naši spokojenost, zdraví a celkové štěstí. Příroda uklidňuje naší mysl a vyžaduje méně pozornosti než ruch měst. Nicméně klidně i krátká procházka v městském parku během přestávky na oběd nám může pomoci, abychom se lépe soustředili na naše studijní nebo pracovní povinnosti.
Věděli jste, že procházka přírodou může snížit riziko deprese? Zajímavé výsledky o pozitivním vlivu přírody na naše zdraví ukázal výzkum “Health Benefits of Gardens in Hospitals” (R.S.Ulrich). Na základě tohoto výzkumu bylo prokázáno, že pacienti v pokojích s výhledem do přírody nebo ti, kteří se dívali na obrázky přírody, byli méně nervózní a potřebovali menší dávky léků proti bolesti. Vědci zjistili, že i při pohledu na obrázky přírody se snižuje bolest a úzkost. Spojení s přírodou je slibnou cestou k celkové spokojenosti v životě.
Výhled do přírody, ani příroda rozhodně není lékem na všechny problémy. Přesto každý moment v přírodě může mít velký vliv na zdraví a pohodu. Čas strávený v přírodě může být jednou z možností jak si zlepšit náladu, snížit stres a podpořit celkovou spokojenost. Příroda nám dává mnoho po celý rok, ale určitě se můžeme shodnout na tom, že v přicházejícím období, nám nabízí ze sebe maximum. A svou krásou nás přímo vybízí si (laskavě) vzít pro naší pohodu vše, co potřebujeme.
Čtěte také: Duševní a Fyzická Rovnováha
Takže kdykoliv můžete, vydávejte se, co nejčastěji ven, do přírody. Může to mít velký vliv na Vaše fyzické zdraví i psychickou spokojenost. (Já rozhodně doporučuji nejlépe za zvířaty!:))
Nabízím Vám zažít přírodu i během terapie. Můžete si vybrat z těchto dvou variant:
Pro kohokoliv, kdo rád tráví čas v přírodě, nemá strach z koní, nemá alergie na chlupy, prach nebo seno. Budeme mluvit o všem, co vám leží na srdci. Po celou dobu terapie s námi bude moc hodná koňská holka. Podle počasí a Vaší chuti můžeme kobylku pást na louce, jít se projít, nebo jí společně můžeme vyčistit. Terapie probíhá v středočeské obci Svárov.
Tato forma terapie je pro Vás, komu se líbí terapie v pohybu a preferujete brouzdání v centru Prahy, nebo procházku v jednom z pražským parků. Radši si povídáte za chůze, nežli v terapeutické místnosti nebo přes počítač? Můžete si říct, kam byste chtěli vyrazit, nebo nechat výběr trasy na mně.
Bylo to asi v roce 1997. Tehdy mi bylo šestatřicet, měl jsem za sebou hodně velký projekt a z toho vyplynula spousta otázek. Najednou jsem se setkal s korupcí, s různými taktikami a také s lidmi, jaké jsem dosud jako tvůrce nikdy nepotkal. Úplně jsem se vydal ze všech sil a ztratil skoro všechny ideály. A právě tehdy se konala mezinárodní konference o feng-shui. Oslovilo mě to, protože to bylo velmi sofistikované téma, o léčení prostoru a zasazení člověka do prostoru a času. Jako architekta mě to úplně chytlo.
Čtěte také: Blog o uctě k přírodě: inspirace
Zhruba v ten samý čas jsem zároveň potkal svého prvního mistra na tai-chi, který mě fascinoval. Přišlo to tedy tak nějak dohromady jako disciplína cvičící a zároveň i vzdělávací. Zapochyboval jsem také o své roli architekta. Najednou mi připadalo, že zkušenost, kterou k navrhování potřebuji, by měla být širší. To byl hlavní motiv počátku mého hledání. Zároveň jsem ale od začátku vnímal ten odlišný kulturní kontext.
Tehdy jsem zrovna měl za sebou takové těžší kroky, bylo mi zrovna 40, tak jsem si půjčil 40 000 korun a odjel jsem na 40 dnů do Číny. Mně připadalo, že tam nalézám to, co mi tady schází, a to je spojení s lidmi a zároveň blízké sepětí lidí s přírodou. A teď jsme u obrovského kontrastu. My v Česku dnes kážeme o ekologii, snažíme se jíst zdravě, starat se o přírodu - ano, to je dobře, ale od přírody jsme ve skutečnosti velmi odtrženi. Protože příroda není jenom les a čistá voda, ale také historie, kultura, čas a cykly. A oni jsou s tím vším spjatí. My s nimi vůbec nežijeme.
My s nimi vůbec nežijeme. Máme jediný svátek, který skutečně slavíme, a to jsou Vánoce. Oni mají spoustu svátků, které souvisí s pulzem přírody. Oni si to právě uvědomují. Mají to v historii odnepaměti, a navíc i v písmu - jejich znaky vycházejí z přírody. Jang je slunce a kopec, Jin je měsíc a kopec. je a umějí je využít ve svůj prospěch. To je něco, na co jsme my úplně zapomněli. Pro nás je feng-shui o tom, že si zaoblíme rohy a postel si postavíme tak a tak.
Zároveň bych ale řekl, že mě v kariéře architekta tolik nepoznamenala, spíše v životní filozofii. Po návštěvě Číny jsem se vrátil k tradičnímu navrhování architektury, jenom s respektem k zákonům feng-shui. Ale už jsem po tom tolik nehořel jako předtím. zdravý člověk. Když se projedu naším městem, tak lidé nad padesát chodí o holích, ale v Číně lidé nad šedesát začínají cvičit, protože mají teprve čas. a každý večer. Můžete vidět lidi i nad sedmdesát let ladně cvičící, to je ohromující. Přestože mají zplundrovanou zemi, jsou více spjatí s přírodou a historií a žijí pospolu více než my.
Je potřeba především zařadit do běžného života kvalitu přítomnosti a přirozený spád okamžiku, což je o respektu k přírodě. Třeba že dám před jídlem nové prostírání nebo si natřesu peřinu. Často to automaticky děláme, stačí to jen zdůraznit, uvědomit si to. Připravit tělo na spánek znamená zároveň určitou vnitřní rozpravu, pro věřící je to modlitba, pro nevěřící například určitá rekapitulace.
Čtěte také: Data o neočkovaných dětech
Vrátím se zpět k architektuře a bydlení. Základní rozdíl je v tom, že u nás se feng-shui hodně promítá do designu a do vnějšího projevu. Ale pro Číňana feng-shui tkví v součinnosti s časem a kulturou. Například: je rok Draka a Číňan automaticky ví, kam si má draka umístit. Ví, jak se v roce Draka má chovat a co si kde pověsit. Dělá během roku svoje rituály a to je jeho základní feng-shui.
Především se čím dál více feng-shui chápe jako seriózní disciplína. Feng-shui nabízí vyvážení. Jde o to, docílit klidu a harmonie, a to člověka navrátí k přírodě. Žít v přírodě neznamená, že musím bydlet uprostřed lesa. Jde to i ve městě.
Řekněme, že bydlím ve velkém městě v sedmém patře paneláku, podívám se z okna - vidím zase samé paneláky. Nejdříve musíme udělat diagnózu. Ta je u feng-shui nesmírně důležitá. Sedmička sama o sobě je ostré, hodně živé číslo, je tedy potřeba byt zklidnit. Zaměřit se už na vstup, aby byl čistý, jednou za rok bych vyměnil rohožku, odstranil bych všechny defekty u vchodu. Dále je třeba si uvědomit, že panelák je velmi umělé prostředí, protože je vytvořený z betonu a oceli. Abych to vyvážil, snažil bych se používat co nejvíce přírodní materiály. To může být dřevěná podlaha (z pravého dřeva), květiny nebo dřevěný nábytek, záclony z přírodního materiálu nebo použití ekobarvy na výmalbu. Když budu mít chalupu v přírodě, tak si tam mohu dovolit dát třeba linoleum. Do paneláku ne. Panelák je prošpikovaný ocelí. To je neutrální materiál, ale je to vodič, všechno vede, rezonuje.
Největší chyba lidí je, že chtějí mít byt zařízený dokonale podle feng-shui. Zaměňují cíl a prostředek. Feng-shui je jen prostředek, ale cílem je být zdravý a šťastný. Na druhou stranu ale poradce feng-shui musí u klienta rozpoznat, co je jeho přirozený spád a co je jeho zlozvyk, kde se zkrátka jen vychýlil ve své přirozenosti.
Poznávání přírody je pro děti nejkrásnější a nejzdravější činností. Přesto se dnes do divočiny a volné přírody děti nedostanou tolik, kolik by bylo zdrávo. Předpokládejme, že jste rodiče nebo jinak pečujete o děti a chtěli byste své svěřence přístupnou formou seznámit s životním prostředím, ochranou přírody, prostě s ekologickou problematikou. Můžete si pomoci knihou na ekologické téma.
Osobně se mi zdá, že nejlepší a čtenářsky nejzajímavější knihy o ekologii jsou ty, které primárně o ekologii nejsou.
Bushcraft, woodcraft, woodlore, scoutcraft… mnoho exotických pojmů, ze kterých se až točí hlava kolem. Přitom všechny v současnosti nesou velmi podobný význam, ke kterému má asi nejblíže české slovo „zálesáctví“. Jedná se o dovednosti a zkušenosti potřebné pro bytí v přírodě, tedy o táboření, lov, sběr, rozdělávání ohně, zpracovávání dřeva, výrobu nástrojů, léčitelství, orientaci v terénu atd.
Jednoduše řečeno, bushcraft vnímám jako poznávání přírody skrze řemesla a dovednosti, které nám umožňují v ní žít. Bydlím-li soběstačně na samotě u lesa, stejně jako mí předkové využívám bushcraft dennodenně. Potom to není koníček, ale život. Hledání klidu mimo hluk a shon lidí. A touha po poznání skutečného světa kolem mne a sebe sama. Ne jen skrze obrazovku počítače a přetechnizovanou západní civilizaci.
Jako architekt se snažím hledat cesty, jak hranici mezi přírodou a městem prolnout. S každou další vysazenou rostlinou v truhlíku na balkóně, nábytkem z masivu či nasbíranou usušenou bylinou, přinesenou z louky, vnáším do svého (současného) domova ve městě kousek čisté přírody, a to mne těší.
Bushcraft jako filozofie se neodmyslitelně projevuje v každodenním životě. Je o vztahu k přírodě a ke světu. Je o touze poznávat a učit se, aby byl můj život plnější a snadnější.
Od nepaměti bylo soužití člověka s přírodou velmi důležité. Příroda nám vždy dávala vše, co jsme potřebovali. Dnes je všechno jiné, to je pravda. Doba se vyvinula, začali jsme stavět paneláky, různé továrny a najednou se všude spěcháme. Nemáme už pomalu čas ani na obyčejnou procházku v přírodě. Nejhorší je, že pomalu zapomínáme, co všechno nám příroda může dát.
Jak se vrátit k přírodě zpět? Měli bychom na to jít postupně. Nelze vše najednou a hned. V první řadě bychom se měli vyhýbat nekonečnému sezení před televizí, počítačem či telefonem. Co kdybyste místo sdílení videí a fotek na sociálních sítích šli na procházku? Právě tento čas Vám může pomoci cítit se lépe, protože čas, který ztrácíte nesmyslnou virtuální komunikací můžete využít v přírodě, kde se vaše tělo cítí jako ryba ve vodě. Ne nadarmo se při psychiatrických pacientů dbá o to, aby byly venku v přírodě. Nebo slyšeli jste už o terapii koňmi?
Další věc, kterou bych chtěla pozvednout je čerpání z přírody. Kdysi nebyly léky, sice se umíralo na již dnes banální nemoci, ale lidé si uměli vyrobit vše, co potřebovali. Zda to byl sirup na kašel nebo nějaká mastička na bolavá kolena.
V neposlední řadě, cesta, jak se vrátit k přírodě by měla vést i přes pěstování si svých produktů. Vím, že času je málo, ale pokud si na jaře zasadíte nějakou zeleninu, ostříháte ovocné stromky, následně budete v zahrádce okopávat a zalévat, budete mít nejen více energie, ale si i zasportujete a budete mnohem zdravější. A až tak mnoho času to zase nezabere, pokud si pěstujete sami pro sebe. A proč bychom si měli pěstovat vlastní zeleninu a ovoce? Protože Vy si svou úrodu určitě nepotřísnili pesticidy, naproti tomu, jak to je u ovoce a zeleniny, které najdete v obchodech.
Nejedna studie prokázala, že člověk může čerpat energii z přírody, a to hlavně ze stromů. Určitě jste už párkrát viděli lidi, kterých byste považovali za blázny, protože objímají stromy. Víte, proč to dělají? Právě kvůli tomu, aby načerpali energii!
tags: #blog #o #přírodě #a #člověku