Borovice lesní: Ekologické nároky a současné výzvy

Borovice lesní (Pinus sylvestris) je nejrozšířenější druh borovice v české krajině. V zahradě dokáže zaujmout jako volně rostoucí solitéra s přirozenou estetikou, ale i v podobě kompaktních kultivarů vhodných pro menší výsadby.

Současné zastoupení borovice lesní dosahuje v ČR 16,2 % (422 tis. ha), což je více než čtyřnásobek jejího přirozeného zastoupení. Právě schopnost této dřeviny tvořit produkčně zajímavé porosty i na extrémnějších stanovištích, kde se další hospodářské dřeviny nedají uplatnit, byla důvodem jejího historického rozšíření v hospodářských lesích. V rámci plánovaných a probíhajících přeměn jehličnatých monokultur se na rozdíl od smrku nepočítá u borovice s radikálním snížením zastoupení (v doporučené druhové skladbě 16,8 %).

Zdravotní stav a problémy s borovicí lesní

Nad její budoucností se však vznášejí otazníky, které znepokojují vědce i lesníky. Protože od roku 2015 je zaznamenáván rychle se zhoršující zdravotní stav zejména dospělých borových porostů. Za poslední dekádu se však zastoupení borovice snížilo o 1,4 % (31 tis. ha). Od roku 2015 je zaznamenáván rychle se zhoršující zdravotní stav zejména dospělých borových porostů.

Kromě současných problémů se suchými periodami je jednou z příčin zhoršování zdravotního stavu stále se zvyšující zastoupení přestárlých borových porostů. Zatímco v roce 1950 byl střední plošný věk borových porostů 60 let, v roce 2000 to bylo již 69 let a v roce 2018 dokonce 75 let. Výrazně také narůstá poškození borovic podkorním hmyzem, přičemž obranná opatření se prakticky neuskutečňují a škůdci se množí na většině lokalit nekontrolovaně.

Stav borových porostů se bude pravděpodobně nadále zhoršovat a zejména v dospělých porostech lze očekávat nárůst nahodilé těžby. V souvislosti s nárůstem teplot a suchými léty se dokonce předpokládalo pravděpodobné rozšiřování růstového areálu borovice. Na možné problémy však poukázal ústup borovic z porostů v suché oblasti Švýcarska a jejich náhrada dubem pýřitým, což ukázalo, že borovice snáší více let trvající suché periody hůře než dub. V borových porostech stresovaných suchem je také snížena schopnost přirozené obnovy kvůli omezené produkci šišek.

Čtěte také: Využití borového jehličí v zahradě

Obnova a pěstování borových porostů

Významné pro budoucnost lesů je zakládání a pěstování porostních směsí s borovicí. Takové porosty v podmínkách normálního klimatu ukazují potenciál zvýšení produkce dřeva a vytvoření příznivější porostní struktury ve srovnání s borovou monokulturou. Dominantním způsobem obnovy bude ve vhodných podmínkách přirozená obnova náletem na volnou plochu. V podmínkách rychlého rozpadu mnohdy přestárlých borových porostů, případně při zavádění borovice do směsí na stanovištích, kde není dosud zastoupena, bude nutné nadále využívat i umělou obnovu a věnovat dostatečnou pozornost volbě sadebního materiálu.

Při obnově bude nutno v maximální míře využít možnosti tvorby smíšených porostů. Mezi hlavní adaptivní opatření, která slouží k omezení náchylnosti lesních porostů ke změně klimatu, patří snížení zakmenění porostu prořezávkami a probírkami. Po provedeném výchovném zásahu bývá zvýšena dostupnost vody v půdě díky nižší intercepci porostu a nižší spotřebě vody transpirací u ponechaných jedinců, což se také projeví vyšší dostupností živin. Výchovný zásah provedený v borové mlazině zvýšil na více než pět následujících let podkorunové srážky až o 8 %.

Ačkoliv má borovice lesní vysoké nároky na světlo, a proto je její obnova v hospodářských lesích pod clonou mateřského porostu poměrně méně běžná než na holině, uplatňuje se tento postup stále ve větší míře, a to především jako opatření pro úsporu nákladů na obnovu lesních porostů, ale i jako adaptační opatření na probíhající klimatickou změnu.

V metodice, určené pro lesnickou veřejnost i pro státní správu v oblasti ochrany přírody, předkládají autoři z České zemědělské univerzity v Praze, praktický návod, jak optimálně postupovat v případě clonné obnovy v porostech s převažujícím zastoupením borovice lesní. Snížení zápoje porostu nelze chápat jako izolované opatření. Jeho pozitivní dopad se v mnohých případech může projevit jen v kombinaci s cílenou přípravou půdy, kdy je na nezbytnou dobu potlačen vliv přízemní vegetace.

Řešitelé též jako první vyzkoušeli, jaký dopad má tento způsob na samotnou kvalitu dřeva borovice, aby bylo zjevné opodstatnění tohoto obnovního postupu i z hlediska následného využití dřeva. „Na základě našich analýz můžeme prohlásit, že tento způsob hospodaření má pozitivní vliv na kvalitu dřeva. Podstatou dopadu clonného obnovního postupu na vlastnosti dřeva je omezení rychlosti růstu stromů v raném věku. Tento fakt způsobuje tvorbu výrazně užších letokruhů ve srovnání s holosečným způsobem. Šířka letokruhů, respektive s tím související zastoupení letního dřeva v letokruhu, je v případě jehličnanů klíčová. Mezi šířkou letokruhů a hustotou dřeva existuje těsná pozitivní závislost. Na většině hodnocených lokalit (Západočeská pahorkatina, Severočeská pískovcová plošina a Český ráj, Jihočeské pánve, Polabí), byla dosažena vyšší hodnota hustoty dřeva stromů z porostů obnovených clonným způsobem.

Čtěte také: Borovice lesní: vlastnosti a využití

Vedle pozitivních ekonomických dopadů přinese metoda clonné obnovy snížení podílu nahodilých (kalamitních) těžeb. Jedná se tedy o účinný management rizika a zajištění trvalosti a vyrovnanosti produkce.

Vlastnosti a využití borovice lesní

Borovice lesní vytváří nepravidelnou, malebnou korunu s typicky oranžově hnědou, odlupující se borkou v horní části kmene. Jehlice jsou modrozelené, vyrůstají ve svazečcích po dvou a zůstávají na stromě po celý rok. Na jaře tvoří nenápadné samčí a samičí šištice, ze kterých dozrávají klasické šišky.

Borovice lesní prospívá na plném slunci. Vyhovuje jí lehká, dobře propustná půda, snese i sušší a písčité podmínky. Po výsadbě zalévejte pravidelně, jakmile zakoření, zvládá sucho bez problémů. Krásný jehličnan může dorůst až 40 metrů, průměr kmenu mít až 1 metr a může se dožít až několika stovek let. Relativně řídké větve rostou vysoko na kmeni, tvar koruny mladých stromů je kuželovitý, později na vrcholu plochý.

Borovice se hojně pěstuje kvůli svému dřevu. Z borovice se připravuje nálev pro vnitřní i vnější použití (koupele, inhalace, výplachy, kloktání), odvar, z mladých výhonků se vyrábí borovicový sirup, extrakt z pupenů se může přidávat do koupele při revmatismu. Přestože lze léčebně využít prakticky všechny části stromu, není jeho léčebné síly v současnosti příliš využíváno.

Oblíbené je jeho trvanlivé a pružné dřevo, jenž je nejsilnějším mezi měkkými dřevy, jak ve stavitelství, tak v truhlářství, pro výrobu papíru i jako palivo, pěstuje se pro zpevňování půdy i jako okrasný. Destilací pryskyřice se získává terpentýn, který dříve rovněž sloužil coby lék. Destilačním zbytkem je kalafuna, která své uplatnění najde při zvyšování třecího odporu u smyčcových nástrojů, při pájení a zpracování pryže.

Čtěte také: Borovice a znečištění ovzduší

Borovice černá: Alternativa a její specifika

Jednou z nepůvodních dřevin, s níž máme v České republice dlouhodobé zkušenosti, je borovice černá, která pochází z jižní Evropy. Negativní vliv na biodiverzitu, který bývá nejvýraznější u nepůvodních dřevin, jejichž areály jsou geograficky velmi vzdálené, není u borovice černé v ČR významný. V určitých specifických situacích (např. při rekultivaci bývalých výsypek) je dokonce schopna zlepšovat úrodnost půdy.

Se středoevropskými přírodními podmínkami se na rozdíl od rychle rostoucích proveniencí z Korsiky a Kalábrie lépe vyrovnává borovice černá - rakouská, která má minimální nároky na vodu, odolává mrazu, je dlouhověká a relativně odolná vůči větru. Suchovzdornost borovice černé nepovažují vědci za striktně vázanou na lokalitu původu, a proto k podpoře adaptační schopnosti doporučují místo výběru jedné optimální zdrojové provenience využívat raději přirozenou obnovu či směs více genotypů.

V ČR se zatím borovice černá příliš dobře nezmlazuje, mimo přirozený areál se však dokáže chovat i invazně. K častým příčinám odumírání v našich podmínkách patří sypavky, poslední dobou pak vlivem teplotních extrémů a přísušků trpí prosycháním, které může v akutní formě vést po několika letech až k odumření.

Srovnání borovice lesní a borovice černé

tags: #borovice #lesní #ekologické #nároky

Oblíbené příspěvky:

• Aktuální data o znečištění ovzduší
• Jak funguje recyklace baterií?
• Sucho v Krnově: Ochrana životního prostředí
• České úložiště jaderného odpadu
• Prodej kovového odpadu a daně v ČR