Kompostování je skvělý způsob, jak recyklovat organický odpad a získat kvalitní půdu pro vaši zahradu. Snižuje odpad, je ekologicky udržitelný, zlepšuje kvalitu půdy, šetří peníze a podporuje růst rostlin. Mikroorganismy v kompostu navíc potlačují patogeny.
Kompostér funguje jako přírodní recyklační zařízení, kde mikroorganismy, houby a půdní organismy rozkládají organickou hmotu za přítomnosti kyslíku. Klíčovými podmínkami jsou dostatek kyslíku, správná vlhkost (40-60 %), teplota (optimálně 40-60 °C) a vyvážený poměr uhlíku a dusíku (C:N přibližně 25:1).
Důležité je vrstvit kompost správně. Uhlíkatého materiálu (listí, piliny, dřevěné štěpky) by mělo být dvojnásobně více než toho dusíkatého (tráva, slupky a rostlinné zbytky). Občas kompost promíchejte, aby se do něj dostal vzduch. Už se pak nikdy nebudete muset ptát, jak kompostovat bez zápachu.
Jehličnatka je kompost vzniklý zetlením jehličí. Záleží však na druhu jehličí a jehličnatka také není určena pro všechny rostliny. Jehličnatku je možné přirovnat k hrabance nebo surovému humusu z jehličnatých lesů. Pozor ale, musí jít o borové porosty. Hlavní součástí je totiž jehličí z borovic, které jsou v různé fázi rozkladu. Určitý podíl v listovce mají i odumřelé podrostové rostliny.
Nejvýraznější vlastností jehličnatky je její kyselost. Hodnota pH se totiž pohybuje v rozmezí 3,5-5,5. Oceňovaná je i její vzdušnost a propustnost, a hlavně nakypřovací schopnost. Ta se ovšem při delším skladování na hromadách snižuje (zhruba po roce). Tím, jak se jehličnatka dále rozkládá, se naopak zvyšuje její nasákavost.
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
Na živiny je jehličnatka chudá (a víceméně živiny ani nepoutá), což však třeba pěnišníkům, ke kterým se často používá, nevadí. Hrabanka z borového jehličí se hodí také k vřesovcovitým rostlinám, azalkám a někdy se přidává do směsí různých substrátů pro další druhy rostlin.
Výroba vlastní hrabanky není nic složitého. Potřebujete k tomu jen jehličí a malé množství hlinité zeminy (jež smícháte v poměru 3:1). Nejlepší volbou pro výrobu hrabanky je jehličí z borovic nebo tújí. Smrkovému jehličí se spíše vyhněte. Dobře promíchanou směs jehličí a zeminy potom uskladněte na stinném a vlhkém místě, kde necháte právě vznikající hrabanku zhruba 2 roky odpočívat.
Pichlavě jehličnatý mulč u nás zatím nepatří ke zrovna častým prvkům údržby zahrad. Své místo na nich ale rozhodně má. Mulč z jehličí není až takový problém sehnat. Většinou je k dostání napytlovaný, k volnému odběru z lesnických školek po kubících, anebo v balících, jako „borová sláma“.
Borovice (Pinus) je jedním z nejoblíbenějších jehličnatých stromů pěstovaných v zahradách po celém světě. Je známá svou odolností, přizpůsobivostí a krásnými jehličnatými větvemi, které poskytují celoroční dekorativní vzhled.
Pěstování borovic je jednoduché, pokud dodržíte správné podmínky:
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
| Výhody | Nevýhody |
|---|---|
| Zlepšuje strukturu půdy | Okyseluje půdu |
| Zadržuje vlhkost | Může zpomalit rozklad kompostu |
| Odrazuje slimáky (jako mulč) | Za sucha je hořlavé (jako mulč) |
| Obsahuje minerály (vápník, fosfor, dusík) | Ve velkém množství může „zamořit“ půdu kyselostí |
Čtěte také: Kompost v permakultuře
tags: #kompost #jehličí #borovice #použití