Environmentální dopad hydraulického frakování je nutné vidět v širším kontextu. Tato technologie se používá již několik desítek let při těžbě z kolektorů s nízkou propustností. Co je na současném trendu nového je to, že frakování se začalo aplikovat na velmi dlouhé horizontální vrty, často až několik kilometrů dlouhé.
Rizika hydraulického frakování
Hydraulické frakování vyvolává obavy z možné kontaminace zdrojů podzemní vody, nepříznivého ovlivnění kvality ovzduší, možných úniky plynů a jiných látek, zacházení s odpadními materiály a různých přímých i nepřímých zdravotních dopadů.
Do kapaliny používané při hydraulickém štěpení se přidává asi 0,5 % chemikálií - mimo jiné látky pro snižování tření, látky zamezující korozi, látky likvidující mikroorganismy, gely a lubrikanty k chlazení vrtné hlavice atd.
Pokud je ložisko mělké, zdá se pravděpodobně, že umělé trhliny by mohly zasáhnout do mělčích vrstev, které obsahují aquifery pitné vody. Chemikálie používané při frakování by potom zdroj pitné vody kontaminovaly.
Srovnání s jinými formami těžby
Zcela odlišná je situace s těžbou ropy a plynu. Jednak se zde pracuje s hořlavými nebo výbušnými látkami a plyny a nebezpečí plynoucí z tohoto faktu dokazují mnohé havárie ať již na pevnině nebo při těžbě na moři v kontinentálních šelfech (např. nedávná katastrofa v Mexickém zálivu či havárie v Dimocku v Pennsylvánii).
Čtěte také: Pravidla soutěže - emise
Těžba černého uhlí popř. uranových rud v hlubinných dolech má jistě svá jiná ekologická úskalí a souvisí zejména s uskladňováním hlušiny a následnými rekultivacemi, popř. úniky metanu při a po těžbě nebo sesuvy a propady v průběhu a po těžbě.
Geologická rizika
Ukázalo se, že pokud těžební vrt není pomocí geofyziky (karotáž) dobře lokalizován, hrozí při hydraulickém rozpukání vznik kruhových tzv. „zřícených komínů“, které se šíří od vrtu stovky metrů daleko.
V období od října 2008 do května 2009 se vyskytla série malých zemětřesení v okolí mezinárodního letiště Dallas-Fort Worth.
Dopady na krajinu a ekosystémy
Těžba břidlicového plynu znamená nevyhnutelný zábor volné krajiny v oblasti těžby, působí změnu původní tváře krajiny, kterou mění na krajinu industriální a to s ohledem na hustotu vrtů výrazným způsobem. Popis jednotlivých těžebně průmyslových objektů i jejich obvyklá hustota v krajině je uvedena výše.
Krajina se nemění jen vizuálně, zásadní dopady na krajinný ráz má i rostoucí hluk, který působí jak vlastní technologická zařízení těžby, tak ve velké míře indukovaná těžká nákladní doprava. Vybudování jedné těžební základny se svazkovým vrtem vyvolá potřebu až 2000 přejezdů nákladních vozidel.
Čtěte také: Ústecký kraj: emise plynů
Výše popsaný zábor volné krajiny a nárůst těžké nákladní dopravy znamená také dopady na terestrické ekosystémy, které v krajině existují. Dochází k jejich fragmentaci a plošnému úbytku, hrozí zábor cenných lokalit významných pro zachování biodiverzity. Díky vyvolanému nárůstu nákladní automobilové dopravy lze očekávat i větší množství usmrcených živočichů při střetech s vozidly.
Spotřeba vody a její dopady
Těžba břidlicového plynu vyvolává potřebu odběru velkého množství vody, které je zapotřebí pro technologii hydraulického štěpení. Pro těžbu břidlicového plynu je třeba velkých objemů vody, což může v oblastech těžby potenciálně ohrozit její dodávky.
Každá jednotlivá operace frakování vyžaduje až 16 milionů litrů vody, na jednom vrtu je přitom nutné uskutečnit až 10 operací frakování. Podle výpočtů by voda, spotřebovaná na frakování na jednom vrtu, stačila na jeden rok pro 10 000 Evropanů.
Vysoká spotřeba vody je problémem zejména v oblastech, kde se jí už v současnosti nedostává nebo tam, kde může nastat nedostatek vody v budoucnosti díky změnám klimatu. Německo a Polsko, země s velkými zásobami břidlicového plynu, mají v evropském srovnání velmi nízký podíl obnovitelných zdrojů vody na hlavu. Ve Spojeném království probíhá těžba v oblasti, kde jsou lokální zdroje vody již považovány za přečerpané.
Letní sucho, které postihlo značnou část USA v roce 2012 odhalilo dopady vysoké poptávky po vodě - v některých oblastech Texasu a Kansasu musela být těžba zastavena, v Pensylvánii bylo zakázáno odebírat vodu z řek. V dalších oblastech se těžaři pokusili přeplatit farmáře a nabízeli za přístup k vodě vysoké částky vlastníkům pozemků a vodních zdrojů.
Čtěte také: Podmínky pro daňové osvobození
Znečištění vod
Při použití technologie hydraulického štěpení hrozí úniky škodlivých látek do podzemních i povrchových vod, a to jak z důvodu havárií (špatná cementace vrtu v úrovni zvodní, průniky škodlivin podél vrtu ze spodních nezacementovaných úseků vrtu, úniky z nádrží, netěsnosti a koroze potrubí), tak v důsledku nepředpokládaných průniků štěpné vody horninovými vrstvami, puklinami a zlomy v důsledku štěpení.
Stejně jako v jakémkoli procesu těžby může znečištění vzniknout také mnoha jinými způsoby, například při požáru nádrží a techniky na vrtech, explozích vrtů, dopravních nehodách, únicích metanu, zemního plynu a dalších chemických látek. když nastane problém. V dubnu 2011 došlo k masivní explozi vrtu společnosti Chesapeake v Pensylvánii. Jednalo se o podobnou událost, jaká se před několika lety stala na ropné plošině BP v Mexickém zálivu, jen se místo ropy jednalo o břidlicový plyn. Obruba vrtací hlavy praskla a z vrtu několik dní nekontrolovaně tryskala toxická voda. Než se podařilo proud zastavit, muselo být evakuováno 7 rodin a 38 000 litrů frakovací kapaliny uniklo do okolních polí a potoků.
Znečištění ovzduší
Důkazy o znečištění ovzduší vlivem technologie frakování pochází především z USA. V oblastech těžby břidlicového plynu lze nalézt zvýšené koncentrace benzenu a jiných potenciálně toxických uhlovodíků včetně ethylbenzenzenu, toluenu a xylenu. Ty mohou způsobovat podráždění očí, bolesti hlavy, dýchací potíže a vyšší riziko rakoviny.
Emise skleníkových plynů
Zastánci břidlicového plynu často tvrdí, že jde o vhodný typ paliva, které nám umožní přechod od fosilních paliv s vysokou uhlíkovou stopou k čistšímu energetickému mixu. Spalování plynu v elektrárnách, říkají jeho zastánci, vede k polovičním emisím oxidu uhličitého než spalování uhlí, což činí z břidlicového plynu ekologičtější palivo. Je proto vhodnou variantou ochrany klimatu.
Nedávná studie Evropské komise pro klima však potvrdila, že uhlíková náročnost, poměr emisí skleníkových plynů k získané energii, z těžby a spotřeby břidlicového plynu je v průměru vyšší než u zemního plynu a ropných paliv. I přes ekonomickou krizi byly emise skleníkových plynů v roce 2010 nejvyšší v historii, koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře výrazně přesáhla hladinu 350 ppm, považovanou za nutnou pro zastavení nárůstu globální průměrné teploty na úrovni do 2 °C. Z toho vyplývají vážné důsledky pro způsob, jakým využíváme energii.
Emise přímo z těžby břidlicového plynu byly dříve považovány za poměrně nízké (0,2-0,9 procenta emisí ze spalovacích procesů). Nové studie ale popisují stále více důkazů o vyšších emisích a metan také uniká během zpracování a dopravy. Tyto úniky metanu mohou být omezeny při využití nejlepších technologií, ale nedaří se je zastavit úplně.
Dopady podpory pro břidlicový plyn na sektor obnovitelných zdrojů je významným problémem, který může stát v cestě splnění klimatických cílů Evropské unie v roce 2020. Studie uvádějí, že investice do břidlicového plynu by měly negativní dopad na rozvoj obnovitelných zdrojů.
Sociální a ekonomické dopady
Vysoká hustota zalidnění v Evropě a pravděpodobná blízkost břidlicových vrtů k obydleným oblastem představují hrozbu pro životní prostředí, zdraví i bezpečnost. Ve Spojených státech, kde je hustota obyvatelstva v některých oblastech nízká, nebrali často tyto hrozby tak vážně, v zemi jako Nizozemí s 1285 obyvateli na km2 mohou být problémy mnohem vážnější.
V USA se také vyskytly obavy ze sociálních a ekonomických dopadů frakování na obce, které jsou vystaveny cyklu náhlého růstu a poté rychlého úpadku místní ekonomiky. Vybudování nového vrtu a navazující aktivity podpoří růst místní ekonomiky, s příchodem velkého počtu migrujících pracovníků do malých obcí ale vzniká také řada problémů. Nárůst počtu pracovních míst skončí když je vrt vytěžen.
Seismická aktivita
V souvislosti s frakováním byla zaznamenána zvýšená seismická aktivita včetně menších zemětřesení. Otřesy jsou způsobeny zřejmě samotným procesem frakování nebo vháněním odpadní vody do vrtů. Další příčinou seismické aktivity je znečištění podzemních vod, které svým chemickým působením otevírá nové trhliny v horninách.
Spojené státy registrují od roku 2008 čtyřnásobný nárůst počtu zemětřesení o síle 3 nebo více stupňů Richterovy stupnice v centrální oblasti země. Podle Úřadu pro přírodní zdroje v Ohiu jsou tato zemětřesení téměř určitě způsobena využíváním podzemních prostor vrtů k ukládání odpadních vod z frakování. Odpadní voda působí v trhlinách hornin jako lubrikant, který usnadňuje jejich pohyby.
Společnost Cuadrilla Resources, těžící pomocí frakování v Preese Hall ve Velké Británii, musela po dvou zemětřeseních o síle 1,5 a 2,3 stupňů zastavit v dubnu a květnu 2011 těžbu. Experti, kteří zemětřesení zkoumali, tvrdí, že bylo způsobeno procesem frakování.
Legislativní opatření
V USA se připravuje legislativní opatření, které by těžaře břidlicového plynu zavázalo zveřejňovat složení roztoků užívaných k hydraulickému štěpení. Jedna ze společností těžících v Barnett Shale se v červenci 2010 dobrovolně rozhodla tato složení zveřejnit, a to pro každý ze svých vrtů.
tags: #bridlicovy #plyn #ropa #emise #dopad #na
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]