Brslen obecný (Euonymus europaeus): Výskyt a charakteristika

Brslen evropský (Euonymus europaeus L.) je opadavý keř nebo menší strom, který dorůstá výšky 1-7 m s široce klenutou korunou. Lidově se mu říká „farářovy čepičky“, protože jeho tobolka připomíná biret katolického kněze.

Popis a charakteristika

Větve jsou velmi husté, strnule odstávající a kůra je šedohnědá nebo černohnědá. Mladší větévky jsou zelenohnědé, nevýrazně čtyřhranné nebo se dvěma až čtyřmi korkovými lištnami, občas jsou i křídlaté s četnými korkovými bradavičkami.

Pupeny jsou zelené, 3-5 mm dlouhé, vejčité. Listy jsou jednoduché, 3-10 cm dlouhé a 2-3,5 cm široké, podlouhle kopinaté nebo podlouhle vejčité, na horním konci špičaté až tupé, na bázi klínovité, na okraji jemně vroubkovaně pilovité, lysé, na lícní straně modrozelené, rub je světlejší, s 5 až 12 mm dlouhým rýhovaným řapíkem. Olistění je na podzim nažloutlé, pak svítivě červené.

Květy jsou oboupohlavné, ale někdy i jednopohlavné, čtyřčetné, zelenobílé, 8-10 mm v průměru, po 3-9 v úžlabních nících vidlanech. Kališní lístky jsou 1-1,5 mm dlouhé, okrouhlé, lysé. Korunní plátky jsou 3-5 mm dlouhé a 2 až 3 mm široké, trojúhlé až vejčité, na okrajích lehce třepenité, na lícní straně nevýrazně papilózní. Tyčinky jsou volné, se žlutými prašníky, květní lůžko se širokým diskem vylučujícím nektar.

Plod je čtyřpouzdrá tobolka s kulatými, 1-1,5 cm dlouhými, růžovými nebo karmínově červenými, 2-4 semennými segmenty. Semena jsou vejčitá, 6-7 mm dlouhá, obalená oranžovým masitým míškem, po prasknutí tobolky visí na niti z plodu. Semena jsou jedovatá. Brslen evropský kvete od května do konce června.

Čtěte také: Přírodní homosexualita a její projevy

Pro mnoho ptáků představují plody zdroj potravy a ptáci rostlinu také rozšiřují. Tento druh patří k eurosibiřské květeně a vyskytuje se ve střední Evropě zejména v doprovodu trnky, šípkové růže, ptačího zobu a dřínu.

Výskyt

Brslen evropský roste téměř po celé Evropě a také v Irsku, Skotsku, jižním Švédsku a Dánsku, východně na Sibiř, na jihu od Španělska přes Balkánský poloostrov po Kavkaz a západně až po Atlantik. Na našem území je dost hojný.

Roste v lužních a listnatých lesích, v křovinách, na skalách, pastvinách, březích a na zdech. Nachází se od nížin do nadmořské výšky 1200 m. Miluje živné, vápenaté, dobře provlhčené a hluboké jílovité půdy.

Je to typická dřevina křovin podél potoků, lužních lesů, lesních lemů a remízků, smíšených habrodubových a dubobukových lesů. Areál zabírá podstatnou část Evropy a zasahuje do Malé Asie a na Kavkaz.

Použití

Lesnicky je brslen bezvýznamný, jen někdy se vysazuje na zpevňování dun a srázů. Jeho světlé, bezjádrové dřevo je jemně porézní a používá se v řezbářství a při výrobě hudebních nástrojů. Dříve sloužil ke zhotovování vřeten.

Čtěte také: Techniky focení přírody pro začátečníky

Na trhu jsou dnes k dostání různé odrůdy, např. ´Albus´, s bílými plody, ´Atropurpureus´ s úzce kopinatými, purpurově červenými, na podzim šarlatově červeně až fialově barvícími listy a temně červenými plody. Odrůda ´Pumilus´ je zakrslého vzrůstu a má hustě vystoupavé větve a ´Red Cascade´ je vysoký s lehce převislými výhony a velkým množstvím žlutých plodů.

Rozmnožování

Brslen evropský se rozmnožuje především vegetativně tvorbou mnoha kořenových puků. Během několika málo let se takto mohou ozelenit rozlehlé plochy.

Významné druhy keřů v lesích ČR

V rámci projektu výzkumného záměru MZe „Šlechtění lesních dřevin a záchrana genových zdrojů cenných a ohrožených populací včetně využití biotechnologických postupů v lesním hospodářství“ byla pozornost zaměřena mimo jiné také na tyto druhy: Cornus mas, Euonymus europaeus, Euonymus verrucosus, Staphylea pinnata, Viburnum lantana a Viburnum opulus.

Dřín obecný, brslen bradavičnatý a kalina tušalaj se uvádějí jako vzácnější druhy vyžadující pozornost - jejich ohrožení se předpokládá vzhledem k určitým rizikovým faktorům, relativně vzácnějšímu výskytu a vazbě na stanoviště různým způsobem ohrožená. Jsou také označeny jako taxony nedostatečně prozkoumané (Maděra, Úradníček, 2001).

Lesnický význam keřů

Sledované druhy se vyskytují především jako spodní patro v lesních porostech v mnoha souborech lesních typů, v lesních a porostních okrajích. Řadu z nich nalezneme v ekosystémech, které nemají charakter lesa, zejména na plochách lesostepního charakteru, např. na skalnatých svazích s mělkou půdou.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Keře jsou často hojné v křovinách, které jsou na Moravě většinou náhradní vegetací po lese, obvykle ve formě lesních plášťů (křovinaté okraje lesa) nebo sukcesních stádií směřujících k lesu - dřín obecný, brslen evropský, brslen bradavičnatý, ptačí zob obecný, svída krvavá a další (Novák, Hudec a kol., 1997).

Nelze pochybovat, že na biodiverzitě lesních ekosystémů se křovinné patro významně podílí hlavně v nižších lesních vegetačních stupních a v lesích ochranného charakteru nižších poloh.

Ochrana rostlin

Silnější výskyt škůdců nebo nemocí na okrasných keřích je velmi zřídkavý a signalizuje chyby v hnojení nebo oslabení rostliny pro ni nevhodným stanovištěm.

Mšice: Jejich sání vede ponejvíce ke svinování listů a zakřivení mladých výhonů. Jejich výskyt podporuje sucho. Bezproblémová ochrana je pomocí speciálních prostředků. Přípravky střídáme, abychom předešli vytvoření rezistence.

Housenky hmyzu: Snadno zjistitelné na místech žíru, při silnějším napadení mohou být ožrány všechny listy na větvi nebo celé partie větví až na listová žebra. Odstranění a spálení vrcholů výhonů je nejúčinnější, nejlevnější a nejzdravější způsob ochrany.

tags: #brslen #obecný #výskyt

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost skrze recyklaci
• Úroveň světelného znečištění – Česká republika
• Kvalita ovzduší Plzeňsko
• České vinařské oblasti a pěstování hroznů
• Ohrožení vydry v ČR