V České republice jsou definovány dvě základní vinařské oblasti: vinařská oblast Morava a vinařská oblast Čechy. Celková plocha vinic v České republice činí více než 18 700 ha. Vinařská oblast Morava má rozlohu cca 17 450 hektarů a rozkládá se zejména v kraji Jihomoravském a částečně v kraji Zlínském mezi 48° 40´severní šířky v jižním cípu Moravy a mezi 49° 20´ v okolí Brna.
Moravská vinařská oblast zahrnuje cca 96 % vinic v České republice. Ve vinařské oblasti Morava se vyprodukuje cca 80 % ročníků s dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína a pouze 20 % ročníků přináší jakost horší. Vegetační období je kratší než v západní Evropě, léto však poskytuje vyšší tepelnou intenzitu pro pěstování i vinných odrůd s pozdním vyzráváním hroznu pro zpracování vysoce jakostních vín. Zrání vinné révy probíhá v této oblasti pomaleji, což dává některým odrůdám specifické aroma. Vinařská oblast Morava má výborné předpoklady pro tvorbu bílých vín se specifickou vůní a kořenitostí s obsahem plné kyselinky.
Vinařská oblast Čechy patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví. Praha leží na 50° severní šířky. Nejvíce vinic je v okolí Mělníka, Litoměřic a Mostu, kde průměrná denní teplota dosahuje 8,7 °C, průměrné roční srážky činí 547 mm. Vinice nejsou souvislé a táhnou se nepravidelně kolem řek Labe, Vltavy a Berounky na jižních chráněných svazích. Větší proměnlivost počasí v jednotlivých ročnících vedla odjakživa české vinaře k dlouholetému uchovávání a zrání vín na sudech. Vína jsou tu voňavější, ale také kyselejší.
V současnosti je v Čechách registrováno kolem 730 hektarů vinic. Více než polovina se nachází v okolí Mělníka, větší rozlohy jsou také na Litoměřicku a Mostecku. Území tohoto regionu osázené vinicemi není souvislé, ale skládá se z jednotlivých příhodných lokalit ležících na chráněných jižních svazích v nižší nadmořské výšce. Většinou jsou rozprostřeny kolem vodních toků, jejichž mikroklima příznivě působí na vyzrávání hroznů. Variabilita půdních podmínek je v takto rozhozených lokalitách vysoká a je jednou z příčin velké proměnlivosti v charakteru českých vín. K tomu přistupuje i značná proměnlivost počasí v jednotlivých ročnících.
Mělnická vinařská podoblast se rozkládá na 343 ha vinic, zahrnuje 37 vinařských obcí a zaujímá 2,4 % z vinic ČR. Mělnická vinařská podoblast se nachází na soutoku Labe a Vltavy a patří sem vinice Mělnicka, Roudnicka, Prahy i Čáslavska, ležící většinou na lehkých půdách s vápenitým podložím nebo na štěrkopískových náplavech. Vinice jsou proti studeným severním větrům chráněny masivem Českého středohoří. Labe svými teplými výpary dodává podzimním hroznům zvláštní chuť a buket a vytváří tak dobré podmínky k pěstování modrých odrůd jako Rulandské modré a Modrý Portugal.
Čtěte také: Dolní Beřkovice – skládka
Mělnické vinice ležely a většinou doposud leží na vápenitém podkladu vrstev opuky, který je překryt hlinitopísčitými náplavami. Půdy jsou lehčí, záhřevné a poskytují výborné stanovištní podmínky pro pěstování odrůdy Burgundské modré (dnes uváděné pod názvem Rulandské modré), která byla dovezena z Burgundska. Pěstování této odrůdy v minulosti převládalo tak silně, že jiné odrůdy se vyskytovali jen ojediněle. Teprve v minulém století započali vinaři s pěstováním Ryzlinku rýnského a k modrým odrůdám přibyly Portugalské modré a Svatovavřinecké.
Pěstování vinné révy má na Mělnicku velmi dlouhou tradici. Pověst praví, že první sud nechal do Čech poslat moravský kníže Svatopluk jako svatební dar knížeti Bořivojovi a kněžně Ludmile. Oběma lahodný mok natolik zachutnal, že se kněžna rozhodla nechat révu vysázet nedaleko svého rodiště, dnešního Mělníka. Péči o vinice se věnoval také její vnuk Václav, jenž se později stal patronem vinařů. Pěstování vína bylo důležité také pro výrobu mešního vína k christianizaci.
To vystihli dobře zdejší vinaři již ve středověku, kdy se soustředili hlavně na pěstování odrůdy Rulandské modré, která sem přišla z Burgundska spolu s tamními vinařskými rodinami, od nichž se domácí obyvatelstvo učilo pěstovat révu po burgundském způsobu. Teprve v 19. stol. se ve zdejších vinicích objevil Ryzlink rýnský a z modrých odrůd Modrý Portugal a Svatovavřinecké. V roce 1882 byla v Mělníku založena Vinařská škola, která měla zajistit odbornost v tomto odvětví.
Na Mělnicku v současnosti převažuje pěstování bílých odrůd révy. Vína jsou obvykle svěží, ovocitá s minerálními podtóny. Na lehčí vína je vhodný Müller Thurgau nebo Muškát moravský (MOPR), kvalitativní potenciál má zejména Ryzlink rýnský, Tramín a burgundské odrůdy. Zajímavou novinkou jsou výsadby nové generace rezistentních odrůd, zejména Hibernal a Solaris.
Litoměřická vinařská podoblast se rozkládá na 288 ha vinic, zahrnuje 29 vinařských obcí a zaujímá 1,5 % z vinic ČR. Litoměřická podoblast je nejmenší vinařskou podoblastí České republiky a v obchodu s vínem na trzích v Praze vždy konkurovala Mělníku. Patří do ní i vinice na Mostecku s čedičovým podložím. V okolí Roudnice nad Labem je v podloží pískovec i opuka a zdejší vína tak mají bohatou mineralitu.
Čtěte také: Problémy se znečištěnými hrozny
Vinařským centrem severních Čech jsou Litoměřice. V oblasti je větší část viničních poloh na půdách čedičových, které jsou vhodné pro získání plných červených vín a extraktivních vín bílých. Oblast však byla vždy zaměřena na vína bílá, která dosahují výborné jakosti hlavně z tradičních jakostních odrůd jako je Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a dříve pěstovaný Sylván zelený. Dnes zabírá značné plochy odrůda Müller Thurgau.
Zahrnují se sem roztroušené viniční polohy v okolí Mostu, Bíliny a Loun, kde je v současnosti 6 obcí. V mosteckých vinicích se dnes pěstují pro výrobu bílých vín odrůdy Ryzlink rýnský, Rulandské a Müller Thurgau. Pro výrobu červených vín pak Rulandské modré, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe.
Réva se tu pěstovávala na prudkých svazích spadajících k Labi v Brzánkách a Kochovicích i na terasách v Hoštce. Zvláště bývala ceněna z této oblasti bílá vína odrůdy Sylvánské, pěstované v těžké jílovité půdě. Svoji význačnou jakost si vydobyla a stále ji udržují, podobně jako na Mělníce i zde, výborná vína červená, zvláště dobře vyzrálá na sudech v ležáckých sklepích.
G. B. Je nejmenší vinařskou oblastí v Čechách a vinice se tu nacházely roztroušené v podhůří Železných hor na Kolínsku, Kutnohorsku a kolem Čáslavi. Dnes zbyly v této oblasti 4 vinařské obce. V současné době nabízí produkci z této oblasti společnost Vitamina.
Vinařská oblast Praha leží uprostřed středočeské kotliny v okruhu cca do 25 km.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Na jižní Moravě dosahuje 80 % ročníků s dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína, jen 20 % ročníků přináší jakost horší. Zrání hroznů probíhá na Moravě pomaleji, a proto se v nich udrží a koncentruje větší množství a rozmanitost aromatických látek. Jsou zde výborné předpolklady pro výrobu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti. Jejich plnost dále doplňují látky pocházející z charakteru moravských úrodných půd. Moravská červená vína provázela odjakživa venkovskou stravu a posilňovala vinaře v jejich těžké práci.
Velkopavlovická vinařská podoblast se rozkládá na 5143 ha vinic, zahrnuje 75 vinařských obcí a zaujímá 27,5 % z vinic ČR. Velkopavlovická podoblast se nachází na území Jihomoravského kraje a zahrnuje v sobě 5 okresů - Brno-venkov, Vyškov, Břeclav, Hodonín a Brno-město.
Mírné svahy Hustopečské pahorkatiny se vlní za největší vinařskou obcí ČR Velké Bílovice a pozvolna klesají k Brnu. Svahy v severní oblasti z vápenitých jílů, slíny i pískovce dávají bílým vínům z této oblasti dostatek minerality, ovocného tónu s výraznou svěží vůní a vysokým obsahem kyselin. Nejrozšířenější odrůdy jsou Veltlínské zelené, Tramín, Neuburské.
Jde o největší a nejteplejší vinařskou podoblast pod bělostnými svahy Pálavy. Na jejích prohřátých svazích jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje, což dává především bílým vínům nezaměnitelnou chuť a aroma. Mimořádně se zde daří bílým odrůdám jako Sauvignon, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Miller Thurgau, Rulandské šedé i bílé, Veltlínské zelené, Chardonnay a místní odrůdy Pálava, Aurelius nebo Neronet.
Slovácká vinařská podoblast se rozkládá na 4514 ha vinic, zahrnuje 115 vinařských obcí a zaujímá 24,1 % z vinic ČR. Slovácká podoblast leží na jihovýchodě Moravy a táhne se od Břeclavi podél hranic se Slovenskem až k Uherskému Hradišti.
Vína z této oblasti jsou vyhledávána pro zvláštní krásu, výrazné aroma a nezaměnitelný charakter svěží kyselinky. Výše položené vinice dávají plná vína se svěžím charakterem a výraznými aromatickými látkami.
Následující tabulka uvádí některé z nejčastěji pěstovaných odrůd révy vinné v různých vinařských oblastech České republiky:
| Odrůda | Charakteristika | Oblasti pěstování |
|---|---|---|
| Ryzlink rýnský | Aromatické, kořenité, s vysokou kyselinkou | Mělnicko, Litoměřicko, Znojemsko |
| Rulandské modré | Plné, ovocité, s jemnou tříslovinou | Mělnicko, Mostecko |
| Müller Thurgau | Svěží, ovocité, s jemnou kyselinkou | Kyjovsko, Mělnicko |
| Veltlínské zelené | Kořenité, s lipovou vůní | Znojemsko, Velkopavlovicko |
| Sauvignon | Aromatické, s tóny černého rybízu a angreštu | Znojemsko, Mikulovsko |
tags: #dilni #berkovice #hrozny #pěstování