Černá skládka u Chrášťan: Viník uniká trestu, majitelé bez odškodnění

16.04.2026

Představte si, že vám na pozemek vyvážejí odpad bez vašeho souhlasu. Z černé skládky se stane hora, z níž by při troše fantazie mohla vést kratší sjezdovka. To je případ skládky demoličního odpadu mezi Chýní a Chrášťany u Prahy. Viník uniká trestu a majitelům, kteří proti haldám odpadu na svých polích bojují desítky let, se šance na odškodnění vzdaluje.

Zemina a stavební suť se sem vyvážely přes dvacet let. Jednu dobu se tady otočilo i 150 nákladních aut denně, ale dnes by nikdo nepoznal, že jde o černou skládku. Kopec je porostlý nálety, sem tam vzrostlejší stromek, na obloze krouží draví ptáci a místní sem chodí venčit psy nebo jezdit na čtyřkolkách. „Já tady bydlím sedm let.

Stavební odpad sem vršil řadu let podnikatel Jindřich Frýdl. Svoje skládkové podnikání kdysi založil na starém stavebním povolení z roku 1988 pro tehdejší JZD Chýně, které slíbilo rekultivovat tehdejší skládku v bývalé pískovně a vybudovat tam lesopark. Podnikatel ale místo revitalizace krajiny pouze přidával stavební odpad. Navzdory protestům majitelů, na jejichž pozemcích skládka rostla.

Soudy ani stát majitelům pozemků dosud nepomohly. Černá skládka pokrývá více než 20 hektarů, její svahy nejsou zpevněné.

Vedoucí stavebního úřadu v Hostivicích Vojtěch Budil dostal v roce 2019 tříletý podmíněný trest a zákaz činnosti na sedm let za nezákonné prodlužování skládky. Budil vydal v roce 2015 povolení k navážení odpadu na pozemky, přestože soud několik měsíců předtím jeho totožné dřívější rozhodnutí zrušil. Frýdla shledal soud vinným z trestného činu poškození cizí věci. Dostal pokutu a také tři roky s podmínkou. Nejvyšší soud však v roce 2020 vydal usnesení, kterým rozsudek nižších soudů zrušil s odůvodněním, že nebylo dostatečně prokázáno, že jednáním podnikatele skutečně došlo k poškození dotčených pozemků. Nařídil nové projednání.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Zdůvodnění je podle Hlaváčové absurdní. „Takový přístup by vedl k tomu, že by na pozemky mohl být dále neomezeně navážen další odpad bez rizika postihu. Soudy nižších stupňů ovšem byly ve svém dalším rozhodování vázány vysloveným právním názorem Nejvyššího soudu a pana Frýdla musely obžaloby zprostit,“ řekla Hlaváčová. „Naše ústavní stížnost byla odmítnuta s tím, že náhrady škody se mohou klienti domáhat před civilními soudy,“ dodala.

Frýdl dostal za černou sládku v roce 2018 pokutu pět milionů korun od České inspekce životního prostředí. Ta mu totiž, jak dříve upozornil sever iDNES.cz, dokázala, že jen za první čtyři měsíce roku 2017 uložil na kopci nejméně 214 tisíc kubíků odpadu, za které inkasoval 135 až 155 korun za kubík. To dělá nejméně 29 milionů korun. Podle České inspekce životního prostředí podnikatel pokutu nezaplatil.

Advokátní kancelář Frank Bold podala v roce 2019 žalobu na Frýdla o náhradu škody a bezdůvodné obohacení, řízení však bylo kvůli úpadku podnikatele přerušeno. „Z tohoto důvodu jsme se museli přihlásit do probíhajícího insolvenčního řízení a pohledávky klientů uplatnit znovu, tentokrát formou incidenčních žalob. Majitelé pozemků mezitím pokračují v boji i na druhé frontě.

„Nárok klientů jsme nejprve uplatnili u ministerstva pro místní rozvoj, které jej ovšem odmítlo. V roce 2018 jsme proto podali žalobu. Že by se na řešení černé skládky měl podílet stát, si myslí také starostka Chýně Anna Chvojková. Vlastníci, na jejichž pozemcích skládka vyrostla, se podle ní nikdy nedočkali zastání úřadů. „Přijde mi to jako totální selhání struktur, které tady máme, nebo na které si hrajeme. Myslím, že v tu chvíli se ukázala moc systému.

Ve funkci je od roku 2014 a jako starostka zažila dobu, kdy se na nelegální skládku vozilo nejvíc odpadu. „Jezdilo tam i 150 aut denně, dopravní zátěž byla obrovská,“ uvedla. Obec v minulosti jednala s ministerstvem životního prostředí pod vedením někdejšího ministra Richarda Brabce o možné dotaci na sanaci skládky nebo vykoupení pozemků státem za zůstatkové ceny s tím, že po rekultivaci by stát pozemky převedl pod správu obce. Některých jednání se v minulosti účastnil i ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jan Maršák.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

„Rozumím argumentům obce i majitelů těch pozemků, v tomto případě ale víme, kdo tam odpad navážel, a celá kauza je předmětem dlouhých soudních sporů. I Česká inspekce životního prostředí a ministerstvo životního prostředí tuto záležitost řešily, byly uloženy pokuty, které soudy potvrdily. Těžko tedy můžeme přebírat odpovědnost za někoho, kdo problematický stav způsobil.

Nelegální kopce ze suti nejsou jen problémem Chýně. Zřejmě nejznámější kauzou je černá skládka demoličního odpadu v pražském Motole. Tu má na svědomí rovněž Jindřich Frýdl, respektive jeho společnost EkoMotol. Scénář byl podobný jako v Chýni: Frýdlova firma dostala v roce 2004 do nájmu tehdejší skládku s tím, že ji revitalizuje, naveze zeminu a vybuduje sportovní areál. Ve skutečnosti tam ale provozovala skládku stavebního odpadu. Nelegální skládku řešili také ve Vážanech nad Litavou v Jihomoravském kraji. Na místě, kde měla vzniknout motokrosová dráha, vyrostla na sedmi hektarech černá skládka. Sesuvy poškodily okolní pozemky a životní prostředí. V roce 2018 soud rozhodl o tom, že pozemky propadly státu.

Velké navážky stavebního odpadu ohrožují jak životní prostředí, tak bezpečnost lidí, kteří se v jejich okolí pohybují. Nezpevněné svahy snadněji podléhají erozi a navíc nikdo netuší, zda v hromadách suti nejsou nebezpečné látky. Inspekce podle něj každoročně prošetřuje přibližně stovku případů, které se týkají neoprávněného nakládání se stavebními a demoličními odpady, včetně výkopových zemin. Jedná se o rozsáhlé terénní úpravy či zasypávání stejně jako drobné nepovolené navážky. Každý rok inspekce prošetří okolo stovky případů, kdy jsou odpady ukládány v rozporu se zákonem, téměř ve dvou třetinách dochází na přestupkové řízení. V roce 2020 uložila za neoprávněné nakládání s odpady pokuty ve výši tří milionů korun.

Článek je součástí série věnované skládkovému byznysu v České republice, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Veronika NěmcováVeronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance.