Historie a současnost lesnické činnosti na Křivoklátsku

Historie Křivoklátska je úzce spjata s dějinami stejnojmenného hradu. Ten byl založen uprostřed hlubokých lesů na počátku 11. století českými knížaty. Křivoklátsko bylo pojmem již v dávném středověku, kdy sem čeští panovníci vyjížděli za účelem lovu. Nejdříve do Zbečna, později do Křivoklátu, od těch dob pak území nazýváme Křivoklátskem. Tento královský hvozd byl samotnými panovníky chráněn, proto i menší hustota lidského osídlení a větší lesnatost krajiny (uvádí se 64%).

V samotné obci a jejím nejbližším okolí se nachází řada kulturních i přírodních památek a pozoruhodností. V současné době je centrem Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, která byla zařazena mezi biosférické rezervace UNESCO.

Významným mezníkem byl příchod lesmistra F. Alstera, který byl povolán na Křivoklát v roce 1795. Společně s inženýrem Janem Bohutínským stál u kolébky moderní lesnické péče o zdejší lesy. V roce 1840 vznikla na Křivoklátsku soukromá lesnická škola, jejíž absolventi převážně působili v oblasti.

První pravidelné výsadby lesních dřevin se datují k roku 1800, ale období úspěšného umělého zalesňování nastalo až v roce 1817. Umělá obnova brzy vytlačila přirozené zmlazení a v roce 1839 se všechny paseky již zalesňovaly uměle. Tento způsob hospodaření zůstával beze změny až do roku 1929, kdy se stal křivoklátský velkostatek vlastnictvím československého státu. Tehdy již byla druhová skladba lesních porostů velmi pozměněna, ve prospěch jehličnatých lesů (smrk je na Křivoklátsku nepůvodní dřevinou, zavádět se začal zhruba mezi roky 1780-1810). To bylo příčinou řady kalamit.

S počátkem 16. století nastala doba větší péče o zvěř a její stavy. Zakládaly se i první obory, Lánská a Ploskovská obora pro zvěř jelení a daňčí, pro divočáky pak obora v polesí Lužná a Řevničov. Kdy byly vyhubeny velké šelmy? Poslední medvěd tu byl zastřelen v roce 1692 v bělečském revíru, poslední rys v roce 1695 v oborském revíru v polesí Rysová, poslední divoká kočka byla zastřelena v roce 1780, opět v bělečském revíru. Poslední vlk byl odstřelen roku 1724.

Čtěte také: Jezero Sadská: Původ a vývoj

Česká lesnická společnost, pobočný spolek Křivoklát

V roce 1970 byla založena Základní pobočka ČSVTS Křivoklát (ZP) a jejím prvním předsedou se stal Ing. Jiří Bulant. Ing. Jiří Bulant byl významná křivoklátská lesnická osobnost. K Lesnímu závodu (LZ) Křivoklát přišel z LZ Klášterec, kde neprošel politickými prověrkami po roce 1968. Na Křivoklátě proběhly prověrky mírněji než jinde, a tak tu našel klidné zázemí a prostor pro odbornou lesnickou práci.

Založení ZP ČSVTS dostal jako politický úkol, který měl přispět k jeho „politické očistě“. Ujal se ho s pílí jemu vlastní, ale svým zásadám zůstal věrný. Členy ZP se stali všichni technicko-hospodářští pracovníci (THP) lesního závodu a základní pobočka se stala brzy součástí běžného provozního života pracovníků LZ. Plnila každoročně zadávané tematické úkoly zaměřené zejména na provozní a provozně ekonomické problémy. Součástí práce pobočky byla ale i snaha o odborný růst členů pobočky, kulturně osvětová práce, prezentace křivoklátského lesnictví a práce s mládeží.

V roce 1990 zanikla ČSVTS a vznikla Česká lesnická společnost (ČLS). Nová pobočka navázala na činnost minulé pobočky a postupně zvětšovala svoji členskou základnu. Po transformaci lesního hospodářství v roce 1992 převzal pobočku i s členskou základnou Oblastní inspektorát LČR, který byl zřízen na Křivoklátě. Někteří pracovníci, kteří přešli k akciové společnosti, v pobočce zůstali, jiní členství v pobočce ukončili, někteří z nich se po letech zase vrátili. Po odchodu Ing. Bulanta do starobního důchodu byl zvolen novým předsedou Ing.

Základní pobočka vyvíjí činnost zejména v propagaci křivoklátského lesnictví i lesního hospodářství jako takového. Soustředí se hlavně na práci s mládeží, se školami od mateřských přes střední až po vysoké, ale i na ostatní odbornou i laickou veřejnost. Křivoklátská pobočka byla jednou z prvních u LČR, která začala provozovat „lesní pedagogiku“.

Do podvědomí v celostátním měřítku se dostala uspořádáním tří konferencí, které přilákaly na Křivoklátsko velký počet účastníků z lesnických i ochranářských kruhů. První proběhla v květnu 1996 a měla název "Změna druhové skladby na přírodě blízký model na Křivoklátsku. Druhá pak v červnu 2000 byla zaměřená na „Přírodě blízké hospodaření v lesích CHKO Křivoklátsko“. Při třetí konferenci v květnu 2010 s názvem „Křivoklátské lesnictví ve 3.

Čtěte také: Historie jezera Sadská

Členové ZP žijí také bohatým kulturním životem. Tradicí a společenskou událostí se stal lesnický ples v městyse Křivoklát, pořádaný každým rokem v lednu. K odbornému růstu členů pobočky přispívají odborné exkurze na jiných lesních správách, oblíbený je vícedenní zájezd pořádaný každým rokem do zajímavých oblastí ČR i do zahraničí. Ke dni 20.11.2015 byl v souladu s novelou Občanského zákoníku v spolkovém rejstříku vymazán název Česká lesnická společnost, základní pobočka Křivoklát a byl zapsán nový název Česká lesnická společnost, pobočný spolek Křivoklát.

Snahy o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko

V předchozích článcích, v nichž jsem se věnoval problematice vyhlašování Národního parku (NP) Křivoklátsko, jsem komentoval podmínky vyhlášení tohoto NP dle platného zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon) a pravidel mezinárodní organizace pro ochranu přírody (IUCN). Zároveň dle IUCN mají být tyto ekosystémy natolik cenné, že si pro své zachování zaslouží ochranu v podobě dalšího nerušeného vývoje. NP není o kvalitě území z hlediska ochrany přírody, ale o potřebě zachovat tuto kvalitu ponecháním samovolnému vývoji - nerušenému průběhu přírodních dějů. NP není území, kde je jakákoli nejcennější příroda, ale nejcennější příroda, která se dochovala přirozeným vývojem. Tedy vývojem, do kterého se člověk nepletl.

Pokud si dokážeme přiznat nebo alespoň říct, že nápad na vyhlášení NP Křivoklátsko stojí na velmi chabých odborných základech, začne někdo uvažovat, zda jsou prostředky na jeho vyhlášení a následný provoz v dalších letech opravdu nákladem, který je potřeba za všech okolností realizovat. Nezpochybňuji potřebu zajištění ochrany tohoto jedinečného území a případné navýšení současných nedostatečných prostředků. Nicméně vyhlášení NP tam, kde 40 let byla chráněná krajinná oblast (CHKO), tudíž se tam nejen mohlo, ale i vesele nějak hospodařilo, je na diskuzi o tom, jak CHKO plnila své cíle.

A to ještě příliš nezdůrazňujeme, že obyvatelé žijící na uvažovaném území NP zastoupení svými obcemi jsou docela hlasitě proti myšlence na jeho vyhlášení. Takže se snažíme chránit přírodu proti vůli obyvatel, kteří v ní žijí. Je otázkou, zda krajští zastupitelé a vláda vědí, co se v dotčeném území děje a jak vůbec vypadá. Jaké jsou hlavní problémy. I co je potřeba udělat pro zajištění ochrany přírody. Ale vyhlášením NP se můžeme hrdinně bušit do propadlých prsou, jak jsme udělali vše pro přírodu.

Průmyslová historie Křivoklátska

Křivoklátsko může být vedle Brd nazýváno kolébkou českého železářství. Stará Huť (dnes Hýskov), Nová Huť (dnes Nižbor), Nový Jáchymov s Krušnou horou či Roztoky začínaly výrazně své dějiny dobýváním a zpracováním železné rudy. Věhlas křivoklátských železáren zajistila ve světě především jejich umělecká litina. Doly na železnou rudu jsou tu již z dob českých králů, ne-li ještě starší, z keltského období (Existují teorie o Stradonicích jako dávném centru keltského železářství).

Čtěte také: Byvalá Skladka v Motole Dnes

Zpracování rudy se provádělo nejdříve v místech kolem řeky Berounky. Tak vznikla Stará Huť, kde se dobývala ruda (podle nepříliš věrohodného Hájka) snad již v 8. století, severně od Hýskova v údolí Jakubinky. Roku 1386 se připomíná místo Héskova huť, která je v roce 1417 zaznamenána jako léno bratří Falkenauerů, kteří tu měli železné a měděné doly. V roce 1512 byla za Otů z Losu postavena výše nad Hýskovem, proti proudu řeky Nová huť, jako druhá v povodí Berounky, za Valdštejnů tu byly zbrojařské dílny. Obě hutě zanikly v roce 1872 díky poškození velkou povodní.

V Hudlicích se připomíná huť k roku 1656, s německými hutníky. V Roztokách byly v 19. století železárny, výroba plechu a drátu, v roce 1825 tu byly postaveny velké hamry. Význačnou historii v železářství však má především Nový Jáchymov. Železnou rudu ukrývající se v Krušné hoře znali již dávní Keltové a stopy po starých kutištích nalezneme na severozápadním hřbetu vrchu.

tags: #byvala #obecni #skladka #Krivoklat #historie

Oblíbené příspěvky:

• Využití gumového granulátu v ČR
• Informace o sběrném dvoře Teplice
• Rostliny Středomoří: obecný přehled
• Německá transformace energetiky
• Zapomenuté Příběhy z Mýtů a Legend