Slovanské Bohyně Přírody: Zapomenuté Příběhy z Mýtů a Legend

Člověk zná odmala mýty a legendy Řeků, zná bohy starých Římanů i Egypťanů, vždyť Staré řecké báje a pověsti snad četl každý… Nabízí se otázka, zda lidé nezajímající se přímo o slovanskou mytologii někdy slyšeli o víře a mýtech svých předků - starých Slovanů?

Území, které Slované před christianizací obývalí, je obrovské. Na úvod nutno podotknout, že pramenů k čerpání informací není mnoho, krom toho badatelé věnující se problematice slovanské mytologie do svých zápisků a knih uváděli své domněnky, úsudky a názory tam, kde chyběla fakta. Z toho se dá usuzovat, že už tak nevelké množštví literatury, které se bohy pohanských Slovanů zabývá, obsahuje ještě k tomu mnohdy nepřesné či zkreslené informace.

Bohyně Živa: Zosobnění Léta a Života

Živa je bohyně léta, bohyně země, úrody, sytosti a hojnosti, věčná družka boha Velese, krále času a vládce podsvětí. Symbolizuje štědrost, vitalitu, hojnost a plodnost. Přinášela bohatou úrodu a požehnání přírodě. Její jméno je odvozeno od slova “život”. Představuje energii obsaženou ve všem živém na Zemi - v rostlinách, zvířatech i lidech. Živu si můžeme představit jako krásnou zralou ženu s letními květy a klasy v náručí.

Ručně vyřezávaná soška - Bohyně Živa (též známá jako Šiva, Šiwa, Siva, Sieba, Razivia či Ziwia). Je to Bohyně západních Slovanů, zejména polabských Slovanů a jižních Slovanů. Toto božstvo v rámci východoslovanského panteonu znamená velkou záhadu a kolem jeho původu i funkce se vyskytuje velmi mnoho otazníků a nejasností.

Lada: Bohyně Lásky a Krásy

Slovanská bohyně lásky, krásy, harmonie, souladu, radosti a mladosti, paní květů, jejíž obdobou je římská Venuše, řecká Afrodita nebo germánská Freya. Jako světelné božstvo je božstvem jarním a letním. Zasvěcen jí byl květen, ze stromů lípa. Ladě byla přisuzována dvě holoubátka, zapřažená do jejího vozu.

Čtěte také: Ekologický pohled Hildegardy z Bingenu

Další Slovanská Božstva Přírody

Jako božstvo větrů vystupuje ve slovanské mytologii Stribog. Větrné božstvo může být dobrým, ale také škodlivým. Je v úzkém vztahu se sluncem, vodou, počasím a s dušemi zemřelých. Vyznačuje se vševědoucností, protože provane na svých cestách celý svět. Bylo často žádáno o věštby, zejména o jarním vání.

Meluzina byla ženou větru (Striboga). Slované si ji představovali jako bílou paní s rozpuštěnými vlasy. Říkalo se, že když její muž skučí, Meluzina pláče a proto se jí sype mouka nebo sůl za okna nebo k plotu, aby se utišila. O Štědrém večeru se v Čechách házela do vzduchu hrst mouky, jako dar pro Meluzinu. Její božská krása a původ jsou zvěčněny v mnoha pohádkách.

Svátek božstva Jarila byl u Slovanů oslavován od nepaměti. Bohové jara, vládnoucí nad nejkrásnějším obdobím roku, byli nejoblíbenější a nejoslavovanější. Byli to hrdinové, kteří přijížděli na koni a přemohli zlou moc - zimu. Doba jejich panování trvala od jara do léta, do nejvyššího vrcholu Slunce, tedy do svátku Lady, letního slunovratu.

Démon či božstvo lidského osudu, známé u východních a jižních Slovanů jako Rod je některými badateli považován také za stvořitele - tvůrce universa. Persefona, i ona přebývá v podsvětí.

V pomořanském Wolgastu a v polabském Havelbergu požíval úcty bůh Jarovit (Gerovit, Herovith). S největší pravděpodobností šlo o válečné božstvo srovnávané podobně jako Rujevit s Martem.

Čtěte také: Vliv Pachamamy na klima

V jižní části ostrova Rujana, ve významném městě Korenica, stály tři svatyně zasvěcené bohům Rujevitovi, Porevitovi a Porenutiovi, jejichž existenci dokládá jak Saxo Grammaticus, tak později i Knýtlinga saga, tj.

Tiarnaglofi, zobrazovaný prý se stříbrným knírem, měl plnit podobně jako Rugievit či Svantovit úlohu nadpozemského vůdce doprovázejícího slovanské oddíly při válečných výpravách.

Uctívání Radegasta bylo na Moravě velmi rozšířeno. Přesto, že usilovala křesťanská moc během staletí o zastavení radhošťských slavností, nikdy se tyto nepodařilo zcela vymítit. Bodří Valaši dodnes vypravují o božcích na rožnovských pasekách, kteří prý všechno vědí a vyznají se v léčitelském umění.

Srovnání s Řeckou Mytologií: Artemis jako Paralela

Staří Řekové měli 12 olympských bohů a bohyň a jednou z nich byla Artemis. Artemis byla uctívaná (mimo jiné) jako bohyně lovu. Staří Římané jí dali jméno Diana a dodnes je mezi myslivci oblíbená. Obvykle je vyobrazována s lukem a v doprovodu psů nebo lesní zvěře.

Artemis je řecká bohyně lukostřelby, lovu, divokých zvířat a měsíce. Artemis je jedna z nejuctívanějších starověkých řeckých bohů a Artemidin chrám v Efezu postavený na její počest byl jeden ze sedmi divů starověkého světa.

Čtěte také: Více o Bohyni Přírody

tags: #slovanská #mytologie #bohyně #přírody #seznam

Oblíbené příspěvky:

• O daňku skvrnitém
• Jak recyklovat pivní lahve
• Zjistěte více o samovýrobě energie
• Dopad chovu dobytka na planetu
• Emise v Automobilech