Ochrana Čejky Chocholaté v České Republice

14.04.2026

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) patří mezi typické zástupce polních ptáků. Původním hnízdním prostředím čejky byly zamokřené travní porosty, ale postupně začala více využívat polní kultury, zejména jarní plodiny. Jako potrava ji slouží výhradně drobní bezobratlí živočichové.

Počty hnízdících párů se u nás silně snižují, v letech 1985-89 byly odhadnuty na 20-40 tisíc párů. Mezi lety 2001-2004 se početnost čejky chocholaté pohybovala na úrovni pouhých 7 000-10 000 párů (Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice), ale od roku 1982 do roku 2006 došlo podle výsledků Jednotného programu sčítání ptáků k poklesu početnosti téměř o 90%.

Slouží k ochraně hnízdišť čejky chocholaté, jejichž stavy v ČR dlouhodobě klesají. Čejka je stěhovavý pták, který se na svá hnízdiště pravidelně vrací. Přilétá od konce února a odlétá v březnu. Vymezené plochy pro čejku, zvyšují pravděpodobnost odchovu mláďat.

Popis a stanoviště čejky chocholaté

Čejka chocholatá. Je zavalitý pták velikosti holuba, o délce těla 28-31 cm, rozpětí křídel 82-87 cm a hmotnosti 128-330 g. Zbarvení je u obou pohlaví podobné, převážně černobílé, se zeleně a nachově lesklým hřbetem a křídly a okrovými spodními krovkami ocasními. Zobák krátký, v zátylku typická úzká chocholka. V létě se samec od samice liší delší chocholkou a sytě černým zbarvením krku a tváří (u samice s bílým skvrněním), za letu má také širší a kulatější konce křídel. V zimě mají obě pohlaví větší bílé pole pod zobákem a šupinatou kresbu na svrchní straně těla (způsobenou béžovými lemy na špičkách per). Evropa a dále široký pás středem celé Asie.

Převážně tažný druh, některé populace na jihu a západě Evropy jsou stálé. Tažné populace zimují ve Středomoří po sever Afriky. V ČR pravidelně hnízdí na celém území do zhruba 750 m.n.m., místy (Šumava) i výše. Opožděná hejna u nás můžeme pozorovat vzácně až do poloviny prosince, ze zimovišť se začínají vracet od února. Pole a louky v nížinách, převážně ve vlhkých polohách. Dříve čejky hnízdily na lukách a mokřadech, na mnoha místech se však změnily v ptáky hnízdící v polích. Stalo se tak proto, aby přežily i tam, kde jsou louky na jaře vícekrát válcovány a vláčeny. Čejka není přísně vázána na vodu a spokojí se, může-li se vícekrát denně vykoupat třeba v zavlažovacím kanále.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Čejky jsou díky nápadnému toku a nízké vegetaci nejsnáze zjistitelné a jejich početnost dosahuje na obsazených lokalitách maximálních hodnot. Proto se raději věnujte hledání nových hnízdišť než kontrole už nalezených lokalit. Návrat na již sčítanou lokalitu má význam pouze v případech, kdy jste při první kontrole nezaznamenali čejky při toku (mohlo se jednat pouze o protahující ptáky) nebo v době návštěvy nebylo možné odhadnout početnost čejek např. z důvodu špatného počasí.

Hnízdění a chování

V období toku během března předvádějí samečkové nad hnízdními koloniemi nápadné svatební lety, při nichž sviští křídly, křičí „kjuvít“ a dělají poloviční přemety. V letu lze odlišit samečky od samiček podle širších konců křídel. Sameček však toká i na zemi. Zajímavá je příprava hnízdní kotlinky. Sameček přitom naznačuje její přípravu tím, že podklesne na paty a tlačí hrudí do kotlinky trávu. Pak symbolicky přehazuje hnízdní materiál, tj. stébla a kamínky, přes hřbet směrem k hnízdní jamce. Čejka chocholatá hnízdí časně. Ve většině oblastí sedí na 4 vejcích ptáci už od poloviny března.

Na rozdíl od ptáků, které jejich zbarvení dobře maskuje, odkrádají se nápadné čejky už při sebemenším vyrušení daleko od hnízda a spoléhají se na to. Dříve byla čejčí vejce sbírána a prodávána jako delikatesa. Když se zhruba po 26 denním sezení vyklubou z vajec mláďata, mění se chování starých ptáků vůči vetřelcům. Obletují je s hlasitým křikem a zastrašují je nálety. Účastní se toho všichni staří ptáci v kolonii - v tom je vlastně biologický smysl tohoto způsobu hnízdění.

Na varovný křik rodičů mláďata vyběhnou z hnízda a strnou na místě, takže je nelze dík jejich maskovacímu zbarvení od okolí rozeznat. Noci a chladné období tráví čejčata většinou zakrytá peřím samice. Ta vodí s oblibou mladé na první požnuté louky, kde se lehčeji pohybují než ve vysoké trávě, husté pro ně jako prales. Jakmile mladí ptáci dovedou létat - většinou už v červnu - opouštějí čejky hnízdiště a podnikají tahy na bahnité břehy rybníků a jezer, kde v hejnu přečkávají léto. Až do podzimu poznáme mladé ptáky podle nápadně krátké chocholky.

Ohrožení a ochrana

Mezi nejvýznamnější lidské aktivity ovlivňující přežívání tohoto druhu patří zemědělská činnost. Stalo se tak proto, aby přežily i tam, kde jsou louky na jaře vícekrát válcovány a vláčeny. Moderní způsoby obhospodařování travních porostů zřejmě vytvářejí pro čejku nepřijatelné hnízdní podmínky a tak je nucená k hnízdění na orné půdě. Nejoblíbenějším stanovištěm je přímo oranice s přítomností podmáčených ploch, dokáže však úspěšně hnízdit i v nasetých plodinách. Zjednodušeně řečeno, čejka chocholatá dokáže úspěšně vyhnízdit v plodinách, které v době hnízdění nepřerůstají inkubujícího jedince. Čejka totiž potřebuje mít při sezení na hnízdě přehled o blížících se predátorech.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Vlhká travnatá společenstva a mokřady, které byly tradičními hnízdišti čejek, jsou pro ně dnes již většinou nevhodné z důvodu odvodnění či degradace stanoviště nebo příliš intenzivního, nešetrného obhospodařování. Přeorientování se na ornou půdu byla pro tento druh zjevně nutnost. Za stávajících podmínek zemědělského hospodaření však ani hnízdění na orné půdě nezajišťuje dlouhodobé přežití druhu v České republice.

Ohrožujících faktorů je sice celá řada, ale mezi nejvýznamnější patří zejména jarní zemědělské práce a stav zemědělské krajiny. Proto je jedním z hlavních cílů monitoringu zmapovat charakter stávajících hnízdišť a s ohledem na pravidelnost výskytu navrhnout pro nejvýznamnější hnízdiště takové úpravy hospodaření, které jim zajistí odpovídající ochranu. Monitoring bude probíhat během celé hnízdní sezóny, ale stěžejní je zejména období od 20.3 do 10.4., kdy bychom rádi vymapovali co největší počet čejčích hnízdišť v celé ČR.

Doporučení a možnosti podpory

Zachovejte zamokřená místa v polích, kde čejky s oblibou hnízdí a vyhledávají potravu.
Při orbě ponechte okolo zamokřených ploch několikametrové nezorané pásy neošetřené chemickými prostředky.
Pro péči o místa s trvalejším či rozsáhlejším zamokřením můžete využít finanční prostředky z Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí ČR.
Pokud víte o konkrétních hnízdech čejek na vámi obdělávaných pozemcích, snažte se předejít jejich zničení při jarních pracích.
Pokud práce nelze odložit, pokuste se na pozemcích, kde čejky hnízdí, provést všechny nezbytné zásahy v co nejkratším období.
Pokud je to možné, zachovejte v osevním postupu dostatečné zastoupení jarních plodin, které čejky s oblibou využívají pro hnízdění.
Vytvořte a zachovejte zamokřené travní porosty. Čejky na těchto plochách najdou více potravy i v letních měsících. Vytvoření těchto ploch je možné např. ucpáním části drenážních sítí nebo zvýšením hladiny spodní vody přehrazením zavlažovacích kanálů.
Vláčení a válcování luk s hnízdícími čejkami se pokuste provést již během podzimu nebo nejpozději do 15. Kosení trávy provádějte od středu pozemku k jeho okrajům, případně se sečí vyčkejte, až čejky s mláďaty opustí pozemek.
Pokud hnízdí čejky na pastvinách, omezte v období od poloviny března do konce června zatížení na jednu dobytčí jednotku na hektar - čejka bude schopna uchránit hnízdo před ušlapáním.
Obzvláště významná hnízdiště čejek ani jejich bezprostřední okraje by neměly zarůstat vyššími dřevinami. Umožněte čejkám hnízdit na vlhkých loukách.

Agroenvironmentální opatření (AEKO) - Ochrana čejky chocholaté

Na vymezených půdních blocích je možné od roku 2015 vstupovat do agro-environntálního opatření (AEKO) Ochrana čejky chocholaté. Detailní podmínky tohoto dotačního titulu lze nalézt v aktuálně platné Metodice k provádění nařízení vlády o stanovení podmínek provádění AEKO. Aktuálně vymezené půdní bloky pro ochranu čejky chocholaté na orné půdě je možné najít ve veřejném registru půdy LPIS. Jedná se o geografický informační systém vytvořený zejména k evidenci využití zemědělské půdy.

Dotace se poskytuje na orné půdě, na které je vymezeno hnízdiště čejky chocholaté v rámci vrstvy ENVIRO v LPIS. Minimální výměra je 0,5 ha. V termínu od 1.1. do 15.6. se vymezená plocha neobhospodařuje, nutné je zabránit jakýmkoli přejezdům zemědělské i jiné techniky. Následuje setí certifikované nebo uznané směsi v termínu od 16.6. do 15.7. Vysetá směs zajistí čejkám po vyvedení mláďat, ale i dalšímu polnímu ptactvu a bezobratlým vhodné prostředí pro shromažďování. Porost se následně zapraví do půdy v termínu od 15. 11. do 31. 12.

Podpora populace čejky chocholaté a dalších druhů ptáků vázaných na ornou půdu v zemědělské krajině ochranou hnízdišť v době rozmnožování. Dotace je vyplácena na ha dílu půdního bloku s kulturou standardní orná půda vymezeného v LPIS jako hnízdiště čejky chocholaté.

Čtěte také: Pracovní rizika

Podmínky získání dotace:Žadatelem musí být subjekt obhospodařující v evidenci půdy (LPIS) alespoň minimální výměru zemědělské půdy. Žadatel nemusí být zemědělským podnikatelem. Žadatel je povinen po celou dobu trvání závazku dodržovat stanovený způsob obhospodařování hnízdiště.

Doporučujeme pro zemědělského podnikatele, protože pak spolu s touto dotací může čerpat další dotace na plochu.

Kontakt: Státní zemědělský intervenční fond, Regionální odbor dle místa realizace - kontakty na webu SZIF.

AEKO Podopatření Ochrana čejky chocholaté Příjem žádostí: 15. 4. 2026 - 15. 5. 2026 Maximální výše uhrazených nákladů: 630 eur/ha

tags: #cejka #chocholata #ochrana