Skutečné emise zemního plynu: Studie a srovnání s obnovitelnými zdroji

Plynové zdroje budou do budoucna stále významným prvkem elektrizačních soustav kvůli potřebě řiditelných zdrojů zajišťujících pokrytí poptávky po elektřině v době nedostatečné výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Ve snaze o snižování emisí CO2 bude nicméně zapotřebí jejich „ozelenění“, které lze v zásadě realizovat dvěma způsoby. Tím prvním je přechod na nízkouhlíkové palivo, jako je biometan či obnovitelný vodík. Tím druhým je využití technologií na zachycování emisí CO2 (Carbon Capture and Storage - CCS) při současném zajištění minimálních emisí skleníkových plynů při těžbě a dopravě paliva.

Výzkumníci z Oxfordského institutu pro energetická studia ve své nedávné studii posuzovali efektivitu druhé zmíněné metody ozelenění výroby elektřiny z plynových elektráren a došli k závěru, že elektrárny spalující zemní plyn vybavené technologií na zachycování emisí CO2 mohou mít srovnatelnou emisní intenzitu za životní cyklus jako solární či větrné elektrárny. Při doplnění o bateriové úložiště jsou na tom dokonce větrné a solární elektrárny často hůře.

Uhlíková stopa za životní cyklus elektráren spalujících zemní plyn vybavených technologiemi na zachycování emisí CO2 může být srovnatelná se solárními či větrnými elektrárnami. Při využití bateriového úložiště k sesouladění výroby elektřiny z větrných či solárních elektráren a poptávky po elektřině jsou na tom uvedené obnovitelné zdroje dokonce hůře. Vyplývá to ze studie výzkumníků z Oxfordského institutu pro energetická studia.

Srovnání uhlíkové stopy různých zdrojů energie

„Cena elektřiny z větrných a solárních elektráren se za poslední dekádu významně snížila a v mnoha regionech je nyní nižší než cena elektřiny z fosilních či jaderných elektráren. Proměnlivá výroba nicméně zůstává významnou nevýhodou větrných a solárních elektráren a v každé elektrizační soustavě bude proto muset být kombinace úložišť a řiditelných zdrojů, která zajistí udržení vyrovnané výroby a spotřeby elektřiny,“ uvedli výzkumníci s tím, že sezónní a meziroční změny jak ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, tak ve spotřebě elektřiny dále zvyšují důraz na potřebu udržení vyrovnané bilance.

Čtěte také: Statistiky ohrožení v ČR

Spojení bateriových úložišť s obnovitelnými zdroji nicméně podle Oxfordského institutu pro energetická studia vede k významnému růstu nákladů na vyrobenou elektřinu a zároveň k poměrně zásadnímu navýšení uhlíkové stopy.

„Uhlíková stopa bateriových úložišť může významně ovlivnit emise skleníkových plynů za životní cyklus u dodané elektřiny, například lithium-iontové baterie mají průměrnou uhlíkovou stopu 74 kg CO2e/MWh u dodané elektřiny,“ uvádí studie.

Podle autorů studie tak bude zemní plyn i do budoucna hojně využívaným palivem a to zejména v regionech, kde je ve velkém těžen. Regiony s omezenou těžbou mohou zase využít diverzifikované dodávky ve formě zkapalněného zemního plynu.

„Paroplynové zdroje mohou být provozovány flexibilně a tím podpořit udržování vyrovnané bilance v soustavě a reagovat na krátkodobé změny ceny elektřiny.

Uhlíková stopa za životní cyklus výroby elektřiny

Uhlíková stopa za životní cyklus pro 6 různých scénářů výroby elektřiny v paroplynovém zdroji vybaveném technologií CCS a srovnání s větrnými a solárními elektrárnami. Scénáře se liší v uhlíkové stopě z dodavatelského řetězce použitého zemního plynu: GA = globální průměr; UK = Spojené království; BC = Britská Kolumbie; M1 = Britská Kolumbie (Montney) s kompresory poháněnými zemním plynem; M2 = Britská Kolumbie (Montney) s kompresory poháněnými elektřinou; M3 = Britská Kolumbie (Montney) s kompresory poháněnými elektřinou a sníženými emisemi z těžby. Výsledky pro solární a větrné elektrárny jsou uvedeny pro Britskou Kolumbii (šrafované sloupce) a pro západ USA (plné sloupce). Zdroj: Oxfordský institut pro energetická studia

Čtěte také: Ekologie v Ziva Gaia

Čtěte také: OPŽP a objem odpadu

tags: #skutecne #emise #zemni #plyn #studie

Oblíbené příspěvky:

• Měření emisí TOC
• Moderní řešení bioodpadu v Lounech
• Využití jedlé sody v domácnosti
• Dopad výroby elektromobilů na životní prostředí
• Zpráva o činnosti ÚSBE za uplynulý rok