Ekologické Problémy v České Republice: Výzvy a Pokrok

Ekologie a ochrana přírody v moderním pojetí patří mezi velmi mladé obory. O tom svědčí i to, že termíny jako například trvale udržitelný rozvoj se začaly ve větší míře používat až ve druhé polovině 20. století. Česká republika se prvního zákona o ochraně přírody dočkala v 50. letech.

Od té doby se vnímání ekologie velmi proměnilo a stalo se i předmětem politických debat. I proto vznikl v roce 1979 Český svaz ochránců přírody, který nedávno oslavil 35 let své existence. Jak se proměňují témata, kterými se zabývají ochránci přírody?

Ve dnech 14.-23. července probíhá v sídle OSN v New Yorku Politické fórum na vysoké úrovni (HLPF), nejvýznamnější globální akce k udržitelnému rozvoji. Česká republika je zde zastoupena řadou odborníků napříč oblastmi z ministerstev pro místní rozvoj, životního prostředí, zahraničních věcí, práce a sociálních věcí a Úřadem vlády, ale i z neziskového sektoru. Českou delegaci vede ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. Česká delegace v čele s ministrem Kulhánkem na HLPF představí 3. dobrovolný národní přezkum (VNR) plnění Agendy 2030 a Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), dále přednese národní projev při zahájení ministerského segmentu.

Přezkum ukázal, že za poslední čtyři roky Česko postoupilo v plnění deseti SDGs, zatímco šest SDGs spíše stagnuje. Pozitivní vývoj potvrzuje i tzv. SDG index za rok 2025, kde se Česko umístilo na 10. příčce ze 167 hodnocených států světa.

„Je skvělé, že se Česko zařadilo do top 10 v plnění Cílů udržitelného rozvoje. Dokládá to, že plníme své globální závazky i lokálně a jsme zodpovědným partnerem. Je to také díky rostoucím investicím do výzkumu, vzdělávání a zdravotnictví, které zlepšují kvalitu života v České republice. Nepochybuji o tom, že máme v OSN co prezentovat. VNR je výsledkem společného úsilí resortů, které komplexně hodnotí pokrok v udržitelném rozvoji dosažený za poslední čtyři roky,“ uvádí ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.

Čtěte také: Problémy ekologie v ČR

ČR si vede dobře v SDG 15 (Život na souši), kde se řadí mezi pět států na dobré cestě ke splnění cíle, a to díky vývoji v hospodaření s lesy a ochraně biodiverzity. Globálně však tento cíl ukazuje spíše zhoršení a přetrvávající výzvy. Další výrazné zlepšení se ukazuje v oblasti čistých a dostupných energií (SDG 7), kde klesá uhlíková náročnost ekonomiky.

„V roce 2023 emise skleníkových plynů poprvé klesly pod 100 Mt ekvivalentu CO2 a od roku 1990 jsme zaznamenali pokles o 47 %. K tomu přispěly investice do dekarbonizačních projektů a opatření na úspory energie,“ cituje z Dobrovolného národního přezkumu ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje Anna Pasková.

Nicméně prestižní pozice ČR v globálním žebříčku neznamená, že máme splněno. Dlouhodobě se Česku nedaří dosahovat cílů v oblasti SDG 2 (Konec hladu), kde pokračuje trend minulého roku, a to zhoršení ukazatelů obezity, energetické náročnosti potravin a vývozu nebezpečných pesticidů. Oblast odpovědné výroby a spotřeby (SDG 12) také představuje dlouhodobou výzvu, a to zejména kvůli znečištění ovzduší, emisím dusíku a exportu plastového odpadu, což je problém většiny evropských států. Nicméně přezkum ukázal, že i zde lze pozorovat pozitivní trendy, domácí materiálová spotřeba na jednoho obyvatele dosáhla v roce 2023 historického minima 13,9 tun surovin, oproti 15,6 tun v roce 2022.

Česká delegace bude na HLPF sdílet zkušenosti a úspěchy České republiky mimo jiné i na řadě doprovodných akcích, tzv. side-eventech, které se zaměří např. na přizpůsobení a realizaci Cílů udržitelného rozvoje SDGs na místní nebo regionální úrovni, koherenci politik či meziresortní spolupráci.

Příklady dobré praxe a propojení jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje prezentuje ČR ve videu, které doprovodí národní prezentaci VNR. Video i zpráva z 3.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

Hlavní Environmentální Problémy ČR

Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. Pozitivní je, že se přístup Čechů k životnímu prostředí za posledních roky výrazně změnil k lepšímu. O environmentálních problémech se mluví víc a víc.

Globální Problémy a Jejich Dopad

Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny. Známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry.

Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy. Nahrazovány jsou infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím.

K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře. Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Asi nejhůře je na tom východní a jihovýchodní asie a Latinská Amerika.

Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie. Při její výrobě se do ovzduší vypouští skleníkové plyny a je z valné části zajišťována spalováním fosilních paliv. A bohužel ani energie z jiných, než fosilních zdrojů, není bez problémů. Nové výstavby například větrných či vodních elektráren zabírají mnohdy ornou půdu, musí se kvůli nim stěhovat část obyvatelstva z jejich obydlí a likvidují se původní porosty.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Výroba energie z obnovitelných zdrojů je i přesto v globálním měřítku lepší variantou.

Změna Přístupu Čechů k Životnímu Prostředí

Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). To není vůbec špatné.

Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. To platí i u šetření energiemi. Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent. Stále je však na čem pracovat například v třídění bioodpadu.

Hlavní Problémy Životního Prostředí v ČR

Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší. Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci. Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit. Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek.

Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.

V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podtatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů.

Důležité je však nyní alespoň to, že se politici o životní prostředí začínají zajímat více, než tomu bylo v předchozích letech. Většina české populace vidí stav životního prostředí u nás jako dobrý.

Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (z r. 2021), kde uvedlo 69 % dotázaných, že jsou životním prostředím v Česku spokojeni. S podobnými výsledky přišel v roce 2018 i neziskový výzkum STEM. Jako dobrý označila stav životního prostředí v ČR nadpoloviční většina dotázaných (57 %). U obou průzkumů odpověděla zhruba čtvrtina lidí, že se o environmentální problémy v Česku aktivně zajímá.

Zajímavostí je, jak jsou výsledky průzkumů odlišné ve srovnání s rokem 1997. V té době životní prostředí v ČR hodnotilo pozitivně pouhých 13 procent respondentů. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním vzorku obyvatel ČR starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů.

Nutná Řešení a Zodpovědnost Jednotlivců

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů.

V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

Analýza Indexu Prosperity ČR

Analýza 4. pilíře Indexu prosperity Česka z května tohoto roku odhalila, že stav životního prostředí v České republice ve srovnání s dalšími unijními zeměmi není dobrý. Na základě hodnocení pomocí 14 indikátorů se Česká republika umístila na 23. místě z 27 zemí EU. Velmi dobře si však ČR vede ve spotřebě vody či v produkci emisí z dopravy, které jsou dokonce třetí nejnižší z hodnocených zemí.

K největším problémům, kterým ČR čelí, patří sucho a emise skleníkových plynů. Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, což odpovídá 19. umístění. S 507 kg odpadu na obyvatele byla ČR ohodnocena 15. příčkou.

Celkově na tom jsou nejlépe severské země v čele se Švédskem, nejhůře se umístil Kypr. Výsledky Německa trochu překvapily, protože hodnocení v rámci 14 indikátorů ho odsunulo na 16. místo. Hodnocení nebylo příznivé zejména pro země střední Evropy, z nichž výjimku tvoří Rakousko, dále pro Benelux a Balkánský poloostrov.

Podrobné Ukazatele

• Produkce odpadů: V České republice se ročně vyprodukuje 507 kg odpadu na obyvatele, což znamenalo v hodnocení 15. příčku.
• Míra recyklace: Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, za což si vysloužila 19. místo. Eurounijní průměr zde činí 40 %.
• Emise z vytápění domácností: Z vytápění či ochlazování domácností vzniká v České republice 813,53 kg skleníkových plynů na člověka. Tento výsledek odpovídá 20. pozici v hodnocení.
• Emise z dopravy: Z dopravy a skladování vzniká v České republice 1133,87 kg skleníkových plynů na člověka, což vyneslo ČR na 3 příčku za Rumunsko a Polsko.
• Emise z průmyslu: Česká republika zaujala 17. pozici v hodnocení.

Emise skleníkových plynů z využívání půdy a lesnictví, označované zkratkou LULUCF, byly České lesy dlouhodobě schopny absorbovat. Od roku 2018 však vlivem rozsáhlé těžby dřeva při kůrovcové kalamitě tyto emise vzrostly a lesy a půda si s nimi již neporadí. Dle projekcí Evropské agentury pro životní prostředí navíc podobná situace v Česku zůstane minimálně až do roku 2030.

Ročně se v ČR emituje 11,7 tun ekvivalentu CO2 na obyvatele, což posunulo ČR až na 25. příčku. Horších výsledků dosáhly jen Irsko a Lucembursko. Naopak třeba ve Švédsku se v přepočtu na obyvatele ročně vypustí do atmosféry více než o polovinu méně emisí než u nás, a to 5,4 tun ekvivalentu CO2.

Česká republika dosáhla na 20. místo v znečištění ovzduší ve městech. Indikátory zhodnotily kvalitu ovzduší v České republice jako nepříliš dobrou a posunuly ČR na 21. místo z 27 zemí EU. místo.

OZE se podílejí na produkci energie ČR 17,303 %, v rámci zemí je to umístění na 19. příčce. Lesy pokrývají 36,2 % půdy země, což znamená 11. místo. Podle Eurostatu investuje ČR do ochrany životního prostředí třetí nejvyšší podíl HDP v EU, konkrétně 2,7 % HDP.

Zemědělství a Jeho Dopady

Většina zemědělské výroby v České republice se odehrává na velkých farmách, kde se hospodaří konvenčně se snahou o maximální výnosy. To znamená s použitím chemie s cílem dostat z půdy maximum. Důsledky na životní prostředí jsou dalekosáhlé. Orná půda ale ubývá, stejně jako zemědělská zvířata. Naproti tomu existují ekologické farmy, i když je jich jen zlomek, kde se hospodaří bez chemie, hospodářská zvířata žijí v jim přirozeném prostředí. Produkty ekologického zemědělství jsou tak zdravější, ale také dražší a náročnější na pracovní sílu. Mohlo by takto fungovat celé české zemědělství?

Vliv Evropské Unie

Z EU do Česka za 15 let od vstupu přišla řada směrnic, které hájí životní prostředí. Například jde o klimatické závazky nutící ČR rozhýbat obnovitelné zdroje energie nebo o pravidla pro oběhové hospodářství. Bez legislativy z Evropské unie by česká ekologie byla v podstatně horším stavu, než je nyní.

"Vstup do EU bylo to nejlepší, co jsme pro ochranu české přírody za posledních 15 let udělali," řekla Balcarová. Podle Jana Rovenského z Greenpeace se od vstupu Česka do EU institucionální ochrana životního prostředí zlepšila a stále zlepšuje.

"Pozitivní pravidla EU jsou třeba klimatické závazky nutící ČR rozhýbat obnovitelné zdroje energie nebo pravidla pro oběhové hospodářství," uvedl Jan Piňos z Hnutí Duha. Podle Balcarové má Česko díky EU také povolovací proces chemických látek zajištěný evropskou agenturou. "Díky rámcové vodní směrnici se daří zlepšovat kvalitu vod. Jan Freidinger z Greenpeace jako příklad dobrých pravidel uvedl také omezení jednorázových plastů. To pozitivně hodnotí i ministerstvo životního prostředí (MŽP), které se v loňském roce zapojilo do kampaně Dost bylo plastu.

K dalšímu snižování spotřeby jednorázových plastů by podle MŽP mělo dojít i v souvislosti s novou evropskou směrnicí, která by měla být platná od letošního května. Členské státy by ji měly zavést do dvou let. Podle Freidingera EU dává na různé ekologické programy velké množství peněz. Dobrým příkladem je podle Piňose využití EU fondů na čištění vod. Často ale prostředky, jak tvrdí, směřují do dopravních a jiných staveb, které ničí krajinu.

Negativním příkladem evropské legislativy je pro Freidingera povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. "Zde EU selhala tím, že vůbec agrobiopaliva zavedla a že se jich nedokáže zbavit. Podle Piňose a Balcarové je ale často evropská legislativa chránící životní prostředí v Česku oslabována nebo se snaží najít únikovou cestu.

"Zatímco v české politice jsou aktuální problémy životního prostředí bagatelizovány, v EU pracují na jejich řešení stovky špičkových vědců," řekla Balcarová. Díky tomu se podle ní daří všem členským zemím snižovat emise oxidu uhličitého s cílem je snížit o 40 procent do roku 2030.

Hodnotící Zpráva o Životním Prostředí v EU

Jednou za pět let vzniká velká hodnotící zpráva, která se týká kvality životního prostředí zemí Evropské unie. Ta nejnovější aktuálně varuje před křehkostí evropských ekosystémů.

Při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší se sice podařilo dosáhnout významného pokroku, ale celkový stav životního prostředí v Evropě přesto není dobrý, vyplývá z nejucelenější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o stavu životního prostředí.

Přírodní prostředí zemí Evropské unie podle této zprávy i nadále čelí degradaci a dochází také k nadměrnému využívání přírody a současně k úbytku biologické rozmanitosti. Výhled je přitom u většiny environmentálních trendů znepokojivý a představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost i kvalitu života v Evropě, uvedla k dokumentu EEA.

Zprávu o životním prostředí v Evropě zveřejňuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) každých pět let. Zpráva Europe’s environment 2025 je už sedmou zprávou z této řady, kterou EEA od roku 1995 vydala.

Téměř třísetstránkový materiál zdůrazňuje, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují přímou hrozbu pro konkurenceschopnost Evropy, která je závislá na svých přírodních zdrojích. Dále se v dokumentu uvádí, že dosažení klimatické neutrality do roku 2050 je podmíněno také lepším a odpovědnějším hospodařením s půdou, vodou a dalšími zdroji.

Nemůžeme si dovolit snížit naše ambice v oblasti klimatu, životního prostředí a udržitelnosti. Naše zpráva o stavu životního prostředí vytvořená ve spolupráci s 38 zeměmi jasně uvádí vědecky podložené poznatky a dokládá, proč musíme jednat. V Evropské unii máme politiky, nástroje a znalosti i desítky let zkušeností se společnou prací na dosažení našich cílů v oblasti udržitelnosti. To, co děláme dnes, bude utvářet naši budoucnost.

„Ochrana přírodních zdrojů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a snižování znečištění zvýší odolnost životně důležitých společenských funkcí závislých na přírodě, jako jsou například potravinové zabezpečení, zabezpečení pitné vody a protipovodňová ochrana,“ upozornila EEA. Zpráva v této souvislosti vyzývá, aby státy urychlily opatření podporující dlouhodobou udržitelnost, která už byla schválena v rámci Zelené dohody pro Evropu (Green Deal).

Úspěchy a Výzvy EU

Evropská unie je podle zprávy světovým lídrem v ochraně klimatu, protože od roku 2005 snížila emise skleníkových plynů a spotřebu fosilních paliv a zároveň zdvojnásobila podíl obnovitelných zdrojů energie. V posledních deseti až patnácti letech také došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší a zvyšování míry recyklace odpadu a účinného využívání zdrojů.

„Tato zpráva nám jasně připomíná, že Evropa musí pokračovat v nastoupeném kurzu, a dokonce urychlit své ambice v oblasti klimatu a životního prostředí,“ reagovala místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Nedávné extrémní povětrnostní jevy podle ní dokládají, jak křehká je „naše prosperita a bezpečnost v době, kdy dochází k degradaci přírodního prostředí a zesilují dopady změny klimatu“.

„Zpoždění nebo odložení plnění našich klimatických cílů by pouze zvýšilo náklady, prohloubilo nerovnosti a oslabilo naši odolnost,“ dodala Riberaová s tím, že ochrana přírody je investicí do konkurenceschopnosti, odolnosti a blahobytu občanů kontinentu.

Hodnocení České Republiky

Česko podle této zprávy v posledních několika desetiletích dosáhlo významného pokroku v oddělení environmentálních tlaků od ekonomické aktivity. „Země ale zůstává jednou z nejvíce energeticky, uhlíkově a zdrojově náročných ekonomik v EU, a to především kvůli své silné průmyslové základně a značné závislosti na uhlí,“ uvádí se ale také v sekci věnované tuzemsku.

tags: #Česká #republika #ekologie #problémy

Oblíbené příspěvky:

• Druhy nalepků v umyvadle
• Plasty: Od zázraku k výzvě
• Bydlení šetrné k přírodě ve Šternberku
• Co třídíme v komunálním odpadu?
• Ovzduší v Československu vs. současnost