Podíl obnovitelných zdrojů energie v České republice

04.03.2026

V roce 2010 byla Česká republika jedním ze států Evropské unie, které splnily orientační cíl pro podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny. Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů dosáhla v tomto roce celkového objemu 5851 GWh, což odpovídá 8,24 % hrubé spotřeby elektřiny v České republice v daném období.

Největší podíl z celkového množství měly vodní elektrárny (47,7 %) a elektrárny na biomasu (25,8 %) a menší podíl fotovoltaické elektrárny (10,5 %), bioplynové elektrárny (8,7 %) a větrné farmy (5,7 %). Toto množství stačí na pokrytí roční spotřeby více než 700 000 domácností.

Navzdory růstu v posledních letech výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice dlouhodobě zaostává. V České republice však růst stagnuje. Co brzdí české OZE?

Současná situace a potenciál OZE v ČR

Jaký má země potenciál pro solární, větrné, vodní a další obnovitelné zdroje? Aktuálně nejrychleji roste instalovaný výkon fotovoltaických elektráren (2100 MW) ze všech zdrojů elektřiny. Současný instalovaný výkon větrné energie v České republice je 278 MW. Nicméně potenciál pro rok 2030 je mnohem vyšší.

Současný instalovaný výkon bioplynu je 332 MW, zatímco jeho potenciál je 485 MW v roce 2030. Nicméně kvůli stížnostem občanů musely některé bioplynové stanice ukončit provoz kvůli zápachu.

Čtěte také: Česká příroda očima Jakuba Vágnera

Jak jsme viděli, existují různé překážky pro využití plného potenciálu obnovitelných zdrojů energie v České republice: geografické podmínky, neochota veřejnosti k OZE, vysoká konkurence na trhu s elektřinou atd.

Vývoj a legislativa

Cílem této bakalářské práce je poskytnout informace o obnovitelných zdrojích energie v Německu a v České republice, a to zejména z pohledu historického vývoje, energetické politiky, využití a možností dalšího rozvoje těchto technologií. Po shrnutí klíčových událostí a smluv s přímým vlivem na obnovitelné zdroje, práce analyzuje danou problematiku v Německu včetně energetické transformace této země, nazvané Energiewende. Stejná metodologie je použita při analýze obnovitelných zdrojů energie v České republice včetně srovnání finanční podpory obnovitelných zdrojů v obou zemích.

Bakalářská práce se zabývá problematikou obnovitelných zdrojů a jejich úlohou v rámci energetického trhu v České republice. V teoretické části práce jsou vymezeny základní pojmy související s problematikou, zákonná úprava energetického trhu a obnovitelných zdrojů v rámci české a evropské legislativy.

Hlavním cílem výzkumu, vývoje a inovací v České republice a Evropě v oblasti energetiky je zajistit udržitelnou, bezpečnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. V roce 2007 vydala Evropská komise „Plán SET“ (Strategický plán pro energetické technologie), který zdůrazňuje potřebu rozvoje energetických technologií s jasně definovanými cíli pro rok 2020 - 20% snížení emisí skleníkových plynů, 20% podíl obnovitelných zdrojů energie a 20% snížení spotřeby energie zvýšením účinnosti jejího využití.

Do roku 2050 se Evropský strategický plán pro energetické technologie zaměří na snížení míry klimatických změn (globální oteplování pod 2 °C), a to především snížením emisí skleníkových plynů o 80 % až 95 %. Plán SET se rovněž zaměřuje na snížení nákladů na nízkouhlíkovou výrobu energie a na transformaci energetického průmyslu v kontextu nízkouhlíkových energetických technologií. Výše uvedené cíle představují pro Českou republiku velké výzvy z hlediska snižování energetické náročnosti a zvyšování odolnosti elektrizační soustavy.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

Analýza mediálního pokrytí OZE

Tato diplomová práce zkoumá mediální pokrytí tématu obnovitelných zdrojů energie v českých tištěných denících během osmiletého období od roku 2015 do roku 2022. Hlavními zjištěními práce je fluktuace počtu článků během sledovaných let a významný nárůst mediální pozornosti vůči obnovitelným zdrojům energie v roce 2022. Články nejčastěji pojednávaly o solární energii. Citováni byli převážně elitní aktéři z řad politiků, průmyslníků a podnikatelů a nejčastěji se vyskytujícími rámci byly rámce ekonomické.

Data a statistiky

Pokračující modernizace vodních elektráren, vyšší průtoky v českých řekách a více slunečných a větrných dnů v prvním čtvrtletí letošního roku. To jsou hlavní důvody téměř třetinového meziročního nárůstu produkce zelené energie v elektrárnách ČEZ v České republice. Od ledna do března dodaly vodní a větrné turbíny spolu s fotovoltaickými panely do sítě více než třetinu toho, co za celý loňský rok. Vyrobená zelená energie by plně pokryla roční spotřebu čtyř 100 000 regionálních měst v České republice.

V budoucnu plánuje ČEZ zvýšit produkci především ve fotovoltaických a větrných elektrárnách. Vodní zdroje, velké i malé, vyrobily loni v České republice více než 2,36 TWh elektřiny, což je meziročně asi o 12 procent více. Dobrý rok zažila i fotovoltaika, která loni dodala do sítě zhruba 130 GWh, uvedl Kalina. Největší podíl měla solární elektrárna v Ralsku s 55 GWh elektřiny. V budoucnu se ČEZ zaměří také na větrnou energii, řekl. Poukázal na nutnost výrazně urychlit povolovací procesy. ČEZ má zelené elektrárny v 11 krajích země. Loni vyrobily nejvíce elektřiny zdroje ve středních Čechách, Olomouckém kraji a na Vysočině.

Jaderné elektrárny zaznamenaly pokles výroby. Elektrárny Dukovany a Temelín dodaly do přenosové soustavy celkem 30,4 TWh elektřiny, což je meziročně o 0,6 TWh méně. Celkově výroba elektřiny ze všech zdrojů v České republice klesla meziročně o 10 procent na 72 TWh, což je nejnižší úroveň od roku 2002, uvádí analýza poradenské společnosti EGU Brno.

Z analýzy vyplývá, že nejnižšími provozními a investičními náklady disponují fotovoltaické a větrné elektrárny. Z hlediska ekonomické doby životnosti dominují vodní elektrárny. Práce dále přichází mj. na to, že v rámci stanovených cílů podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě je nejúspěšnější Česká republika s 15,2 % podílem. Z hlediska pracovní produktivity je na tom nejlépe Slovensko s vyprodukovanými 482 kWh energie na jednoho pracovníka za rok.

Čtěte také: Příroda v designu interiéru