Tým českých expertů představil v Mostě přelomovou recyklační technologii, která má potenciál změnit způsob, jakým nakládáme s odpadem. Tato inovativní technologie dokáže proměnit odpad zpět na průmyslové suroviny, čímž může nahradit i ropu.
Lidé kolem něj vymysleli stroj velký 13x7x7 metrů. Stojí v hale poblíž Mostu a dokáže malý zázrak. Zjednodušeně řečeno, když do něj vložíte nejrůznější odpad a zmáčknete tlačítko, na konci vám vyjedou bez zplodin suroviny, ze kterých se věci kdysi vyrobily.
V původní chemikálie, nezbytné pro průmysl, umí například zcela proměnit 65 milionů PET lahví za rok, čímž nahradí až 6 milionů litrů ropy. Vše, co ze stroje vypadne, tekuté a pevné látky, skončí opět v továrnách. Odpadní plyn uvnitř slouží jako zdroj tepelné energie.
Vývoj technologie s názvem ERVO stále pokračuje, aby zvládla recyklovat i odpad z nových materiálů. Na vzniku jednotky se podílela desítka špičkových českých expertů a mezinárodní vědecké kapacity. Vše zatím stálo 40 milionů. Dnes je inovace ve stavu obchodního projektu.
Firma jedná s desítkami zájemců o koupi zařízení a dvě už prodala do ciziny. Výroba jednotky trvá tři měsíce a nejdražší typ stojí desítky milionů. Tvůrci z LOGeco chtějí mít do konce roku 2021 v Česku 20 recyklačních jednotek a 40 v cizině. Vynález umí zpracovat i 15 tun komunálního odpadu denně a poradí si také s nebezpečnými látkami, oleji, kaly, pneumatikami a dalším smetím. Automatickou jednotku, která nepotřebuje třídicí linku, obsluhují jen dva lidé. Výrobce má dva až tři roky náskok před konkurenčními technologiemi.
Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel
„Jsme česká technologie, česká společnost, česká investice. Mostecko si odborníci pro vývoj vybrali proto, že blízko je chemička Unipetrol a její laboratoře, kde se dělaly testy. A v Podkrušnohoří mají pokusy tradici.
Svůj projekt na zpracování odpadů chystá i Unipetrol, který hodlá postavit testovací pyrolýzní jednotku. Tři roky bude zkoumat chemickou recyklaci plastů a její možné zavádění do běžné výroby. „Naší ambicí je v horizontu několika let chemickou cestou recyklovat odpadní materiály nejen z nejbližšího okolí, ale pravděpodobně z celé republiky a případně i dalších koutů střední a východní Evropy,“ řekl v březnu člen představenstva Tomáš Herink.
Další inovace v oblasti recyklace plastů
Česká firma ve spolupráci s vědeckými pracovníky vyvinula novou recyklační technologii, která dokáže použité plasty proměnit na olej, ze kterého se pak mohou vyrobit další plasty nebo pohonné hmoty. První plně funkční jednotku představila společnost v Chomutově, s unikátním strojem chce ještě letos vyrazit na trh.
Přístroj dokáže zpracovat například použité kelímky od jogurtů, polystyrenové obaly na jídlo nebo igelitové sáčky. Výsledkem složitého procesu uvnitř vynálezu je olej, ze kterého je možné po dalším zpracování vyrobit pohonné hmoty nebo opět plast.
Jednotka dokáže každý den zpracovat až tunu nadrceného plastového odpadu, ze kterého může vzniknout až tisíc litrů oleje. Surovina díky přesně daným teplotám a dalším podmínkám několikrát změní svoje skupenství, z pevného na kapalné, poté na plyn a nakonec opět na kapalinu.
Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?
Podle chemického inženýra a externího poradce firmy Lubomíra Lukače jde o stejný produkt, jaký vzniká z ropy. „To znamená, že to může skončit jak v benzinu, tak v naftě. Co se týče plastů, v podstatě to skončí v čistém polyethylenu, v čistém polypropylenu, v čistém polystyrenu,“ uvedl.
Optimus, jak recyklační jednotku firma pojmenovala, se vejde do lodního kontejneru. Kromě PVC a PET dokáže zpracovat většinu odpadu ze žlutých kontejnerů, do kterých lidé odhazují použité plasty.
Recyklační jednotka Optimus je po osmi letech vývoje pravděpodobně ve finální podobě. Znečišťování krajiny plasty patří k nejvýznamnějším problémům, které musí současná společnost řešit ve vztahu k životnímu prostředí.
Bioplasty a cirkulární ekonomika
Do nové etapy, která znamená výstavbu pilotní výrobní linky, vstupuje česko-čínský projekt s názvem Hydal. Linka bude umístěna v čínském akceletátoru Nanopolis ve městě Suzhou.
„Našim společným cílem s čínským partnerem je výstavba kapacit pro výrobu biopolymeru PHA společně s produkcí zemědělských fólií. Čína je největší světový spotřebitel zemědělských fólií a má obrovské problémy s foliemi ze syntetických plastů. Ta kvůli projektu vytvořila se svým čínským partnerem Jiangsu Cleanet společný podnik s názvem Suzhou Hydal Biotech.
Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat
Biotechnologie Hydal využívá jako zdroj použitý fritovací olej, jež slouží pro výrobu biopolymeru PHA a bioplastů. „Výroba PHA se odehrává bez použití primárních potravinových zdrojů, jde o produkci z odpadního materiálu, jehož recyklace je jinak nákladná, pokud vůbec bývá recyklován.
Transferu technologie předcházel aplikovaný výzkum, který v České republice probíhá již třetím rokem. V jeho rámci jsou vyvíjeny a pilotně vyráběny finální produkty, tedy bioplasty.
Stejným způsobem byla vyvinuta i výroba zemědělské biologicky odbouratelné a biokompostovatelné folie pro Čínu z čínského použitého fritovacího oleje. Tato folie se na čínských polích rozpadne během 180 dnů.
Vývoj technologie do průmyslové úrovně stál desítky miliónů korun, které pokryly zdroje Nafigate Corporation. TAČR pak přispěla 3,8 miliony na vývoj průmyslové receptury pro zemědělské folie a dalšími 12 miliony na transfer technologie do Číny.
„Technologie bude vyžadovat další investice - v řádech stovek milionů korun. Další výzkum se zaměřuje na aplikaci technologie v plně provozních průmyslových podmínkách. To je cíl, který se nyní postupně naplňuje v ČR a Číně.
„Rozvíjíme i další technologické postupy pro výrobu takzvaných kopolymerů, které rozšiřují aplikační potenciál. A na úplném počátku je aplikovaný výzkum, tady je před našimi týmy extrémně mnoho práce.
Společnost Nafigate Corporation propojuje experty z oblasti vědy a zaměřuje se na transfer hi-tech produktů a inovativních technologií do praxe. Na globální trh přináší například projekty zaměřené na vývoj nové energeticky úsporné generace nanovlákenných membrán pro technologie čištění vody a vzduchu, textilní průmysl či kosmetiku.
Zodpovědnost a řešení problému odpadu
Ve většině světa jsme dnes utvrzováni v tom, že viníky jsou zákazníci: „Kdyby to nechtěli, tak to nikdo nekupuje a my to přestaneme vyrábět. Zákazník chce hezké, pohodlné a trvanlivé věci,“ slyšíme ze strany korporací.
Tam je možné vystopovat to, jak se podařilo přenést zodpovědnost (tedy i zodpovědnost za odpady) z firem na jednotlivce. Podle časopisu New Internationalist (zdroj) vedou stopy do amerického státu Vermont, který v roce 1953 zakázal jako první jednorázové plastové láhve poté, co si místní farmáři začali stěžovat, že je nacházejí v seně pro zvířata.
Vlastně jsme v Americe 50. Organizace KAB šikovně přesměrovala pozornost veřejnosti od výrobců ke spotřebitelům a odpověď na moji otázku od Dunaje, kdo za to může, byla najednou jasná: nemohou za to firmy, nýbrž jednotlivci, z nichž se mezitím stali zákazníci! To oni „se svobodně rozhodují“, co kupují a oni to následně i vyhazují... Firmy dělají jen to, co si přejí zákazníci.
Charakteristickým dobovým sloganem bylo „Packages don’t litter, people do“ (obaly nedělají nepořádek, to lidi). V 70. letech připravila KAB důležitou reklamní kampaň, která se proslavila po názvem „Plačící indián“.
Americký husarský kousek z 50. let, kdy se firmám podařilo přehodit zodpovědnost za plastové znečištění na lidi, se s globalizací velmi rychle rozšířil po velké části planety tak, že většina obyvatel dnes věří tomu, že si za své odpadky mohou sami.
I u nás považujeme za vrchol ekologického úsilí třídění odpadků v domácnostech a jejich následné odnášení do barevných popelnic. Podle společnosti EKO-KOM v tom patří Češi mezi premianty Evropské unie. iDnes Čechy dokonce nazývá „krály recyklace“.
Jsou za tím léta profesionální marketingové komunikace, špičkového PR, masivního lobbingu a samozřejmě stamilionové rozpočty, na které jsme se - jak se za chvíli dočtete - dokonce sami složili.
V roce 1997 ji založilo deset firem, z nichž každá v ní vlastní desetiprocentní podíl - Ball Packaging CZ a Ball Packaging Europe, Hamé, Coca-Cola, Pepsico, Opavia - LU, Procter & Gamble, Unilever, TetraPak, Sig Combibloc, tedy ti největší producenti odpadů pocházejících z jednorázových obalů (zdroj).
EKO-KOMu se podařilo vybudovat jedinečný systém, kdy je v ceně každého výrobku započítán malý poplatek, který platíme za likvidaci odpadů podobně, jako si OSA (Ochranný svaz autorský) účtuje několik korun při každém nákupu USB flashky nebo prázdného CD. (zdroj, zdroj).
Proč Česko nazavede zálohování pet láhví tak, jak je to běžné v Německu a dalších zemích? „Odpadový a recyklační byznys by tím byl do poměrně značné míry narušen ...
Úspěch EKO-KOMu shrnuje trefně Martin Hobrland ze serveru Třídění odpadu: „Díky skvělé marketingové práci se EKO-KOM vypiplal z administrativního přerozdělovače peněz na vedoucí instituci v oblasti ochrany přírody a tzv. životního prostředí. Lidově řečeno, z kozla se stal vládce zahrady.
První bezobalový obchod, který v Česku vznikl (na koleně) v roce 2015, a další, kterých je v době vzniku této knihy jenom v naší zemi ke stovce, jsou velkou nadějí.
Recyklace odpadních vod jako budoucí trend
V Česku se zatím oficiálně řeší alespoň efektivita hospodaření se srážkovými vodami a ochrana zdrojů vody pitné. Zatím je sice vody na většině území relativní dostatek, ale na krizové scénáře je dobré být připraveni předem. Přitom ekonomický tlak na užívání jiných vod než těch z veřejných vodovodů či studní u nás není.
Vyvinuto bylo zařízení schopné vyčistit v budovách takzvanou šedou vodu pro její další využití. Nové recyklační zařízení vodu mechanicky předčistí a poté biologicky vyčistí na úroveň vody dešťové. Pomocí filtrace na odtoku přitom zařízení vodu zabezpečí i hygienicky.
Výsledkem je hygienicky bezpečná voda neobsahující chlor, proto ji lze využít například i k zavlažování zahrad, polí a sadů. Dokonalé vyčištění šedých vod je důležité především kvůli minimalizaci rizik spojených s opětovným využitím vyčištěné vody.
Podle profesora Jörga E. Drewse z Technické university v Mnichově a předsedy odborné skupiny International Water Association je však využívání odpadních vod ve světě již zcela běžné.
Dělá se to například v 80 % zemí USA a třeba v Kalifornii používají recyklovanou odpadní vodu v zemědělství jako zálivku, v průmyslu, pro doplnění rezervoárů podzemních vod, ale i k rekreaci. A například Japonci přímo nařizují v konkrétních případech využívání šedých vod ke splachování na záchodech.
Vladimír Jirmus ze společnosti Asio předpovídá: „Sazby vodného a stočného by u nás mohly za pár let narůst až nad sto korun za každý kubík vody. A pak již budou vyloženě nezbytná zařízení, která dovedou vyčistit šedou vodu, aby ji bylo možné dále využívat. Převažovat bude v tomto případě voda ze sprch, umyvadel a van, tedy z koupelen.“
Společnost Asio již exportuje nové zařízení na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a Chorvatska. Právě na jihu Evropy je již nyní potřeba recyklace sladké vody vyloženě naléhavá.
Pro domácnosti proto ministerstvo spustilo program Dešťovka zaměřený na chytré hospodaření se srážkovými, ale i odpadními vodami. „Jsem velmi rád, že ministerstvo přišlo s nabídkou podpory efektivního hospodaření se srážkovými vodami a zároveň ochrany zdrojů pitné vody.
Možnosti recyklace polymerních materiálů
Zcela obecně platí, že ekologický i ekonomický smysl recyklace jakéhokoliv odpadu tkví ve využití jeho materiálového a energetického obsahu. Nejefektivnější je tedy recyklace materiálů vyrobených energeticky náročným procesem z obtížně dostupných surovin. Nutnou podmínkou je dostatečně vysoký rozdíl mezi energetickým vkladem do primární výroby a do recyklace.
V tomto ohledu jednoznačně vede hliník následovaný ostatními kovy. V případě polymerních materiálů jsou předpoklady k úspěšné recyklaci podstatně horší. Energetický vklad do výroby polymerů není výrazně vyšší než energetická náročnost jejich recyklace, a proto musí být případ od případu pečlivě váženo, jakým postupem odpadní plasty zhodnotit, aby výsledek ekonomické a ekologické bilance procesu skončil pozitivně.
Naštěstí se všechny polymerní materiály vyznačují vysokým energetickým obsahem daným jejich chemickým složením, a tak vždy zbývá jako poslední možnost jejich zhodnocení energetické.
Technologický odpad se recykluje ve zpracovatelských závodech již od počátků výroby a zpracování polymerů, tedy již od čtyřicátých let. Technologické odpady jsou buď přidávány přímo k primárnímu materiálu, nebo se z nich vyrábějí stejné výrobky, avšak v nižší kvalitativní třídě. V tomto případě jde vždy o primární recyklaci.
Složitější je to již s recyklací průmyslového odpadu, zvláště pokud sestává z více druhů polymerů. Separace a čištění jednotlivých složek směsného plastového odpadu jsou operace technicky i ekonomicky náročné, a proto se primární recyklace jednotlivých materiálových složek nemusí vždy vyplácet.
Uživatelský odpad obyvatelstvo dobrovolně třídí z komunálního odpadu a tvoří ho především použité plastové obaly a plastové výrobky s kratší dobou životnosti. Materiálově sestává ze směsi komoditních plastů (tj. HDPE, LDPE, PP, PET, PS) s převažujícím podílem polyolefinů a malou příměsí konstrukčních plastů (ABS, PA, PBT, PC).
Vzhledem k obrovskému objemu uživatelského plastového odpadu má jeho zhodnocení celospolečenský význam, ale zároveň představuje z hlediska technologie recyklace nejsložitější problém.
Prakticky jediným spolehlivým zdrojem informací o objemu produkce plastového odpadu jsou výkazy autorizované společnosti EKO-KOM, a. s. Předpokládejme, že plastový odpad z komunálního sběru tvoří téměř výhradně jednorázové plastové obaly. Zanedbáme tedy ostatní vysloužilé plastové výrobky, kterých je v uživatelském plastovém odpadu odhadem nejvýše několik hmotnostních procent.
Podle výročního shrnutí EKO-KOM bylo na trh v ČR v roce 2018 uvedeno 1 187 087 tun obalů pro jedno použití, z čehož bylo 22 % obalů plastových, tj. 261 159 tun. Ze stejného zdroje vyplývá, že z tohoto množství bylo 67 %, tj. 174 977 tun, recyklováno.
Hlavní překážkou ekonomicky schůdné recyklace uživatelského plastového odpadu je skutečnost, že je to směs plastů, nadto znečištěná. Proto svoz komunálního sběru nejdříve směřuje do třídicích závodů, kde jsou z této směsi jako první vytříděny snadno recyklovatelné složky.
tags: #český #podnik #vynález #recyklace
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]