Český svaz ochránců přírody (ČSOP) se dlouhodobě věnuje ochraně přírody a krajiny v České republice. Jednou z organizací, která aktivně přispívá k ochraně přírody, je i Český svaz ochránců přírody Krásná Lípa. ČSOP spolupracuje s dalšími organizacemi a institucemi na ochraně přírody a životního prostředí s ohledem na budoucí generace.
ČSOP se aktivně podílí na monitoringu velkých šelem, jako jsou rys ostrovid, vlk obecný a medvěd hnědý. Cílem monitoringu je získat informace o výskytu a pohybu těchto šelem, což je důležité pro jejich ochranu a management.
V únoru probíhalo mapování velkých šelem v Beskydech. Mapovatelé procházeli přidělené trasy a dokumentovali pobytové znaky rysů, vlků, případně medvědů (stopy, trus, kořist).
I letos „sčítání“ potvrdilo výskyt rysů a vlků. Stopy rysa byly pozorovány na několika lokalitách v Moravskoslezských Beskydech, zatímco ve Veřovických vrších, Vsetínských Beskydech a na české straně Javorníků nebyl rys v termínu mapování potvrzen. Potěšující byla prokázaná přítomnost rysa ve Slezských Beskydech, které nejsou součástí CHKO Beskydy. Jednotliví vlci byli zjištěni v Moravskoslezských Beskydech a ve Slezských Beskydech. Stopy trojice vlků byly zaznamenány v hřebenové části Javorníků.
Rys ostrovid je jedinou velkou šelmou, která se v CHKO Beskydy pravidelně rozmnožuje. V Javorníkách se na moravsko-slovenském pomezí pohybují čtyři rysové.
Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel
Vlk obecný se v CHKO Beskydy aktuálně vyskytuje jen v počtu 2-3 jedinců. Další žijí v Javornické části CHKO Kysuce, odkud přecházejí na české území. Několik vlků se zdržuje ve Slezských Beskydech, na polské i české straně.
Medvědí přítomnost nebyla ve zdejších horách od loňského jara zaznamenána. Během únorového monitoringu nebyl medvěd potvrzen ani na slovenské straně Javorníků.
Odborníci uvádějí, že nejdůležitějším přímým a nepřímým faktorem ovlivňujícím úmrtnost velkých šelem jsou lidské aktivity (smrt na komunikacích, legální a nelegální lov).
„Někteří lidé ještě stále považují velké šelmy za škůdce a mají-li možnost, hubí je. Příroda však stvořila vlky, rysy a medvědy, aby regulovali jiné živočichy, třeba býložravce či menší šelmy, a tím přispívali k přírodní rovnováze. Zbytky kořisti těchto predátorů pomáhají zejména v zimním období přežít mnoha dalším druhům savců a ptáků, takže velké šelmy mají pozitivní vliv na celý ekosystém,“ konstatuje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Velké šelmy jsou jako magnet. Přitahují pozornost veřejnosti i přírodovědců. Díky velkému zájmu o vlky, rysy a medvědy můžeme dnes lépe chápat prostorové nároky divokých zvířat v člověkem pozměněné krajině. Informace o výskytu velkých šelem se používají v územním plánování při vymezování nezastavitelných ploch. Taková území pak slouží jako klidové oblasti, kde mohou žít nejen velké šelmy, ale i další zvířata,“ doplňuje Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?
ČSOP se také věnuje zabezpečování hospodářských zvířat proti útokům velkých šelem. Organizace pořádá semináře a praktické ukázky pro chovatele, kde se dozvědí, jaké možnosti finanční podpory ze strany státu či kraje jsou nyní k dispozici a jaké se plánují. Praktická ukázka se zaměřila na stavbu elektrických ohradníků a využití pasteveckých psů při ochraně stád před útoky velkých šelem.
František Groessl popisoval při semináři přednosti i slabiny různých typů elektrických ohradníků: „Naše organizace, Český svaz ochránců přírody Libosváry, přes 20 let udržuje pastvou ovcí, koz a jaků řadu cenných míst na Domažlicku a Tachovsku. Nehodlali jsme dopustit, aby se naše zvířata ocitla na vlčím jídelníčku. Z organizačních i ekonomických důvodů paseme v elektrických ohradnících bez přítomnosti pastevce, pouze s pravidelnými každodenními kontrolami. Takže samostatně pracující pastevečtí psi jsou pro nás jediným vhodným řešením, jak maximalizovat účinnost preventivních „protivlčích“ opatření. Škody jsme zatím neměli žádné.“
Josef Rusňák z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR říká: „Úkolem státu je vytvářet podmínky pro koexistenci pastevectví a velkých šelem, protože oboje naše krajina potřebuje. Program péče o vlka mimo jiné popisuje, jak konflikty, které s sebou návrat této šelmy přináší, omezit. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR proto nyní připravuje zjednodušení dotačních pravidel pro chovatele na nové programové období OPŽP 2021-2027, aby finance na zabezpečení stád před velkými šelmami byly co nejdostupnější. Kromě toho hledá způsob, jak chovatelům z národních zdrojů pokrýt náklady, spojené se změnou organizace pastvy, jako je přehánění na noc do košárů, pastva v menších oplůtkách, kontrola ohradníků a jejich funkčnosti, práce pasteveckých psů.“
Pomoci chovatelům se rozhodl i Královéhradecký kraj, na ochranu stád vyčlenil 3 miliony korun.
Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka Programu péče o vlka obecného, konstatuje: „Nesmíme totiž zapomínat, že více než devadesát procent vlčího jídelníčku tvoří přemnožená zvěř, která škodí lesníkům i zemědělcům. Vlci tak pomáhají snižovat počty srnců, jelenů či prasat divokých.“
Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat
„Zpracovali jsme standardy pro zabezpečení stád, prosadili jsme navýšení kompenzací za škody, kolegové na regionálních pracovištích drží pohotovosti ve dnech pracovního volna, aby chovatelům v případě škod byli rychle nápomocni, všechny informace včetně příkladů dobré praxe soustřeďujeme na webové stránce www.navratvlku.cz. Snažíme se zajistit kvalitní monitoring vlka na našem území a mít dostatečné informace o jeho výskytu a původu, chystá se novela zákona o náhradách škod, která pokryje širší škálu škod způsobených chráněnými šelmami,“ uzavírá Jelínková.
Společnost NET4GAS je generálním partnerem ČSOP. Od roku 2007, kdy vznikl program NET4GAS Blíž přírodě, pomohla desítkám neziskových organizací a projektů, pro které právě motto „Blíž přírodě“ znamená neodmyslitelnou součást udržitelného rozvoje a společenské odpovědnosti. Jak říká Jan Moravec z ČSOP: „Nikoli ploty a zákazy, ale poznání vzácných míst, jejich přijetí za svá, za něco, čím se můžeme pochlubit, jsou nejlepší cestou k jejich ochraně.“ Program má veřejnost do přírody nejen přilákat, ale i vzbudit v ní zájem o její ochranu a posílit úctu k ní. Často se jedná o lokality s výskytem vzácných či ohrožených druhů flóry a fauny.
tags: #Český #svaz #ochránců #přírody #Krásná #Lípa