První trajekt s hybridním motorem bude brzy plout Baltským mořem

Baltským mořem se už brzy bude plavit první trajekt s hybridním motorem. Firma totiž věří, že hlučné a páchnoucí trajekty na naftu jsou už v námořní dopravě pomalu minulostí. Finsko si objednalo 90 metrů dlouhou loď poháněnou převážně elektřinou v polských loděnicích v Gdyni.

„Očekáváme, že to bude spolehlivější technologie, navíc při jízdě na elektřinu nevzniká žádný hluk a zplodiny, takže to zlepší život lidí, kteří žijí v okolí trasy trajektu. Je přesvědčená, že šetrnost k životnímu prostředí bude stále víc důležitá.

Společnost FinFerries se inspirovala v Norsku. Od loňska tam mezi fjordy jezdí elektrotrajekt jménem Ampér. „Dobíjení baterií je řešeno při zastávkách, kdy je ale jen deset minut času při vyloďování, a je tak potřeba to řešit rychlodobíjením.

Za rok provozu v Norsku ušetří okolo 2,5 tisíce tun oxidu uhličitého a 37 tun oxidu dusíku. Jak dodávají sami provozovatelé trajektu, elektřina je v oblasti vyráběna vodními elektrárnami, takže trajekt nezpůsobuje ani žádné nepřímé emise,“ vysvětluje David Vobořil ze serveru oEnergetice.cz.

Zkombinoval by se na to výkon dieselového a elektrického motoru. „Kdyby se na hladině vyskytl led, aby ho byl trajekt schopen prorazit. Loď pro 90 osobních aut poprvé vypluje příští rok.

Čtěte také: Nádobí pro trampy a trekaře

Rozvoj elektrických trajektů, jako je Ellen, přichází v době, kdy Mezinárodní námořní organizace (IMO) připravuje zavedení nových předpisů týkajících se emisí oxidu siřičitého. Generální ředitel Leclanché Anil Srivastava označil Ellen za "předchůdce nové éry komerčního námořního sektoru". Podle informací CNBC Ellen koncem minulého týdne absolvoval trasu mezi přístavy Soby a Fynshav. Loď je poháněna bateriemi, které dodala švýcarská firma Leclanché.

Plně elektrický trajekt Ellen, který je největší na světě, dokončil svoji první plavbu mezi dánskými ostrovy Aero a Als. Projekt Ellen získal finanční podporu od Evropské unie. Na jedno nabití je trajekt schopen ujet 22 námořních mil.

Ekologické iniciativy a cíle v dalších oblastech

Obnovitelné zdroje energie do roku 2030 ve světě pokryjí téměř polovinu veškeré poptávky po elektřině. Jen solární fotovoltaické elektrárny a větrná energie do konce desetiletí zdvojnásobí svůj podíl na celosvětovém mixu při výrobě elektřiny na 30 procent. Navzdory tomu ale vývoj zaostává za cíli, které si stanovila konference COP28 o ochraně klimatu.

Ministři životního prostředí zemí EU se včera na zasedání v Lucemburku shodli na jednotné vyjednávací pozici sedmadvacítky před klimatickým summitem COP29, který příští týden hostí Ázerbájdžán. Ministři životního prostředí zemí EU se včera v Lucemburku snažili dohodnout na společné vyjednávací pozici evropského bloku pro letošní klimatickou konferenci COP 29, která se koná v listopadu v Ázerbájdžánu. Česká republika chce spolu s dalšími státy takzvané jaderné aliance do textu prosadit zmínku, že do klimatické neutrality patří i jaderná energetika, řekl novinářům český ministr Petr Hladík.

Česká republika bude prosazovat úpravy cílů EU v automobilovém průmyslu. Zároveň bude usilovat o zavedení mechanismů pro sledování vývoje na automobilovém trhu do strategie EU. Mezi stěžejní úkoly bude patřit urychlení revize zákazu spalovacích motorů a také přehodnocení emisních limitů pro nová osobní auta a dodávky pro příští rok. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Čtěte také: Tipy pro Spojení s Přírodou

Evropským automobilkám hrozí, že v roce 2025 nesplní emisní cíle stanovené EU pro vyráběné vozy a případné sankce poškodí celé důležité odvětví. Důvodem je přitom klesající poptávka po bateriových vozech, které jsou pro výrobce nejefektivnějším způsobem, jak snížit průměrné emise CO2. O elektromobily není takový zájem, jak se původně očekávalo, protože jednotlivé země nevytvořily příznivé podmínky pro jejich používání. V rozhovoru s ČTK to uvedl předseda představenstva Škody Auto Klaus Zellmer.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) chce navrhnout dřívější přezkum dopadů zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory v EU. Namísto původně plánovaného roku 2026 by se opatření mělo revidovat již v příštím roce. Důvodem je snaha o udržení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu, zachování pracovních míst a zajištění dostupnosti dopravy.

Automobilový průmysl v Evropské unii je v krizi, shodli se během dnešní debaty v Evropském parlamentu europoslanci napříč všemi stranami a politickými skupinami. Na řešení toho, jak obnovit konkurenceschopnost evropských výrobců, mají ale odlišné názory. Podle českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) je potřeba okamžitě revidovat Green Deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu, a zrušit zákaz spalovacích motorů, který EU naplánovala na rok 2035.

Nová francouzská vláda chce zvýšit daň na nejvíce znečišťující dopravní prostředky. Dotkne se to především aut se spalovacím motorem a letadel. Francii, která podle premiéra Michela Barniera trpí "kolosálním zadlužením", by tím do státní pokladny za rok 2025 mělo přibýt 1,5 miliardy eur (37,9 miliardy Kč).

Británie končí s produkcí elektřiny z uhlí. Dnes ukončí provoz poslední uhelná elektrárna v Británii, která leží v Ratcliffe-on-Soar u Nottinghamu. Země považovaná za kolébku výroby elektřiny z uhlí tak bude první ze skupiny ekonomicky vyspělých států G7, která s touto produkcí po 142 letech skončí.

Čtěte také: Česká environmentální výchova

Zelená transformace českého průmyslu nemůže být podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) financována pouze z dotací. Je nutné si uvědomit, že Česko nezajistí vyšší hrubý domácí produkt (HDP), zaměstnanost a efektivitu práce, když neinvestuje a nemodernizuje celé odvětví, řekl Hladík na konferenci Green Deal Summit Prague. Vystoupili na ní také zástupci průmyslu, energetiky a evropští politici. Před začátkem konference u vchodu protestovali ekologičtí aktivisté.

Lesní požáry v Brazílii letos zničily na 22,4 milionu hektarů porostů, což je zhruba stejné území jako rozloha Rumunska. Více než polovina z toho připadá na oblast Amazonie.

Ve světových řekách je úhrnem nejméně vody přinejmenším za posledních 33 let, za která jsou známá data. Upozornila na to ve své dnes zveřejněné zprávě Světová meteorologická organizace (WMO).

Německá společnost Thyssenkrupp nyní přehodnocuje plány na produkci zelené, tedy uhlíkově neutrální oceli. S odkazem na sdělení firmy to uvedla agentura Reuters.

Zástupci českého audiovizuálního průmyslu včera v Brně podepsali memorandum o založení České platformy pro udržitelnou audiovizi. Bude sloužit jako centrum pro otázky udržitelnosti tohoto odvětví v ČR, uvedl předseda Asociace producentů v audiovizi (APA) Vratislav Šlajer. Cílem je minimalizovat environmentální dopad při výrobě filmů a dalších audiovizuálních děl.

Vědci a odborníci z osmi zemí dunajského povodí se shodli na tom, že je klíčové pravidelné zaplavování lužních lesů, jinak hrozí jejich zánik. Lužní lesy hrají důležitou roli ve vodním hospodářství a biodiverzitě tohoto regionu. Informovala o tom Česká zemědělská univerzita (ČZU). Jedním z prvních míst projektu je soutok Dyje a Moravy. Ve Valticích se uskutečnilo mezi 11. a 13. zářím setkání vědců z mezinárodního projektu Dalia, jež se má zaměřit na ochranu lužních lesů.

Migrace matek s dětmi, méně času na vzdělávání či horší obživa jsou některé z důsledků klimatických změn, které dopadají podle humanitární organizace CARE ČR více na ženy než muže. Vychází z dat a zkušeností, které sbírala poslední tři roky na svých mezinárodních projektech. Její nová kampaň s názvem Klimatická změna diskriminuje se soustřeďuje na genderové aspekty a ukazuje na zhoršování nerovností mezi pohlavími.

tags: #cesty #trajektu #svět #emise #dokument

Oblíbené příspěvky:

• Nejvíce znečištěná města v Evropě
• Ochrana přírody v ČR
• Jak přilákat ptáky do zahrady
• Kubánský ráj pro potápěče
• Ekologická témata v sociologických studiích