Osobnost, vztah k přírodě, práci a lidem: Psychologický pohled


29.03.2026

Co tvoří osobnost? Přesná definice: SOUHRN PSYCHOLOGICKÝCH, FYZICKÝCH A SOCIÁLNÍCH ASPEKTŮ (VLASTNOSTÍ). Jinými slovy je to souhrn vlastností, procesů, stavů, návyků, postojů, které tvoří celistvou strukturu a dynamiku, individualitu konkrétního člověka. To se projevuje navenek chováním.

Osobnost není neměnná, vliv na její vývoj mají zkušenosti, výchova a další socializační procesy, dále biologické a sociální faktory.

Co je předmětem psychologie?

Předmětem psychologie je studium psychiky, která existuje v dimenzích prožívání a chování vědomého a nevědomého. Směřuje k poznání osobnosti. Prožívání jsou vjemy, představy, emoce, procesy rozhodování, vybavování z paměti apod. Vědomí jsou zážitky, zkušenosti, procesy od prostého vnímání až po složité myšlení. Vědomí máme, když vidíme, slyšíme, cítíme, myslíme, něco si představujeme, rozhodujeme se, konáme. Začíná kolem třetího roku v procesu sebeuvědomování (vědomí tedy nemá novorozenec).

Temperament

Soubor vlastností vztahujících se k citovému (emocionálnímu, afektivnímu) reagování, které je charakteristické pro daného jedince. Typologie čtyř temperamentů, rozdělení lidí podle převládajících tekutin v těle -> nějaká tekutina v těle člověka převládá a on se podle toho chová. ->HIPPOKRAT -> starořecký lékař (asi 460-377 př.n.l. - 5. stol. př. n. l.) -> upravil lékař Galemos (2. stol. př. n. l.).

Extroverze a Introverze

Člověk, jehož psychická energie je obrácena spíše k vnějšímu světu, je společensky družný, aktivní, v jednání s lidmi otevřený, pohotově navazující kontakty s lidmi. Naopak, člověk, jehož psychická energie je obrácena spíše do svého nitra, je uzavřený a samotářský, ve styku s lidmi zamlklý, pasivní obtížně navazující mezilidské kontakty.

Čtěte také: Více o charakteristikách ohrožení

Motivace

Pojem motivace pochází z lat. slova movere = hýbati se. Činnost u mnoha jedinců má různé motivy. Některé motivy si člověk neuvědomuje.

Principy motivace:

  1. Princip vzájemné výměny odměn a trestů - platí v mezilidských vztazích, v partnerství mezi výdejem a příjmem.
  2. Princip pásma optimální motivace.

Člověk pociťuje nedostatek jako nepříjemný a má proto snahu jej odstranit, tj. danou potřebu uspokojit (nasytit, saturovat).

Druhy potřeb:

  1. Nižší (někdy též biofyzologické, elementární, primární) - např. spánek, potravy, kyslík apod.
  2. Vyšší - např. bezpečí, lásky, obliby, přátelství aj.

A.H. Maslow na základě svých klinických zkušeností vytvořil hierarchicky uspořádaný systém lidských potřeb.

Čtěte také: Charakteristika uložených odpadů

  1. Vyšší potřeby nastupují obvykle tehdy, když jsou přiměřeně uspokojeny potřeby nižší.
  2. Není-li naplněna potřeba nižší (vyšší) tak se tlak na její uspokojení zvyšuje (snižuje).

Charakter

Charakter se projevuje ve vztahu člověka k ostatním lidem, k práci, přírodě, i k době samému. Formuje se především prostřednictvím výchovy a dalších společenských jevů. Charakter je část osobnosti, která kontroluje a reguluje jedincovo chování podle společenských (zejm.morálních) norem a požadavků. Mravní zdroje našeho jednání (principy, zásady, přesvědčení) v nás nejsou přítomny od narození. Dítě se s nimi zprvu setkává v podobě přístupů rodičů k němu, vyjadřují jaké má být, jak se má chovat, co nemá dělat atd.

Charakter lze popsat pomocí vztahů jedince k těmto důležitým životním zkušenostem:

  1. Vztah k sobě samému - je otázkou sebehodnocení a sebeřízení. Například vlastnosti jako skromnost, povýšenost, chamtivost, závist, sobectví.
  2. Vztah k druhým lidem - vlastnosti jako čestnost, taktnost, štědrost, slušnost, obětavost.
  3. Vztah k práci (pracovní činnosti) - podle toho, jak uspokojuje jeho potřeby, zájmy. Do této skupiny charakterových vlastností patří např.: vztah k morálce, k životnímu prostředí, vztah k životu, vztah k věcem, majetku.

Jednotlivé složky charakteru jsou navzájem spjaty např. vztah k sobě souvisí s plněním pracovních povinností, s postojem k přírodě. Charakter není vrozený, utváří se především v předškolním věku. Začíná patrně až kolem 3 let v období tzv. sebeuvědomování, které je spojeno s negativismem.

Tři etapy procesu interiorizace:

  • Nutná rozumová zralost jedince, který vnější požadavky rozumově chápe.
  • V další fázi postupně dochází k přetváření vnější mravní autority ve svůj vnitřní mravní zřetel především tím, že dítě požadavek citově prožívá.
  • V poslední etapě utváření charakterových vlastností jedinec bez vnějších příkazů uvědoměle jedná.

Na utváření charakteru má rozhodující vliv rodina se svým způsobem života a výchovným stylem, škola, skupina vrstevníků a v poslední době se více upozorňuje na význam sebevýchovy.

Čtěte také: Příroda v Dánsku

Postoje

Postoje se začínají utvářet kolem 3-4 let vlivem životních zkušeností, procesem socializace. Člověk (na základě poznání sebe sama) řídí a kontroluje své chování a prožívání. Svědomí je účinným mechanismem seberegulace, určuje co se smí a nesmí, co je morální a co je nemorální.

Volní vlastnosti: vůle je nejvyšší orgán seberegulace. Mezi záporné volní vlastnosti patří lenost, zbabělost, liknavost, vznětlivost, pohodlnost aj.

Schopnosti

Schopnosti člověka se projevují v kvantitativních a kvalitativních charakteristikách výkonu. Nejsou vrozené, ale vznikají a rozvíjejí se na základě vrozených vloh (dispozic). Rozlišujeme specifické schopnosti (herecké, jazykové, matematické) a obecné schopnosti (moudrost, soudnost - tzv. inteligence).

Frustrace

(z lat. frustrare = marnit, klamat, působit zklamání) je psychický stav, který vzniká při nemožnosti dosáhnout vytčených cílů, uspokojit určité potřeby. Jde o psychickou zátěž. Také lze uvést, že stres je odpovědí organismu na frustraci. Rozlišujeme pět základních reakcí na frustraci:

  1. Útok - agrese vedena proti překážce uspokojení potřeby s cílem tuto překážku narušit, rozbít a tím dosáhnout žádaného cíle.
  2. Únik - člověk se zbaví překážky, ale zároveň i cíle, je většinou hodnocen negativně jako bázlivost, nedostatek odvahy.
  3. Obejití překážky - třeba i delší cestou s vynaložením velkého úsilí.
  4. Regrese - Někteří lidé se vlivem frustrační zátěže chovají jako malé děti, jako by se ve svém vývoji vraceli zpět.
  5. Projekce - jedinec neschopný řešit příčiny své frustrace promítá veškerou vinu a zodpovědnost do druhých.

Stres

(z lat. stringere = napínat) je souhrn reakcí organismu na jakoukoliv zátěž, odpověď organismu na zátěž vznikající působením vnějších vlivů i vnitřních vlivů. H. Selye popsal obecný adaptační syndrom GAS. Zvyšuje se koncentrace tzv. stresových hormonů (adrenalinu a noradrenalinu). Cílem této reakce je zmobilizovat síly v organismu k obraně. Fáze stresu:

  1. Fáze poplachu - prvotní reakce na stres, šoková fáze, mobilizace energie.
  2. Fáze adaptace, přizpůsobení - mizí příznaky prvního stádia poplachu, dochází již k lepšímu využití uvolňované energie.
  3. Fáze vyčerpání - nastává pokud nedojde k vyřešení stresové události ve fázích poplachu a adaptace.

Podle intenzity výše uvedených fázích rozlišujeme dva druhy stresu: eustres (motivující stres) a distres (negativní stres). Mezi stresory (činitele, podněty, okolnosti vyvolávající stresovou reakci) patří tělesné situace fyzické frustrace a sociální závažné životní události.

Konflikt

(z lat. conflicto = střetnout se, utkat se v boji) je psychický stav, kdy se jedinec ocitá ve střetu dvou nebo více protichůdných sil. Je důležité se pozitivně využívat konfliktů k vylepšení skupinových vztahů a ke svému osobnímu rozvoji. Konflikt není negativním jevem, negativně v něm působí záporné emoce. Obvykle konflikty obsahují konstruktivní prvky. Může jít o střet jedince s jedincem nebo se skupinou, či skupinami různých zájmů, potřeb, názorů, apod.

Příčiny konfliktů:

  • Nedostatečná komunikace
  • Nepříznivý aktuální psychický a tělesný stav - neuspokojené potřeby, únava, stres, negativní emoce, nepříjemné bolesti apod.

Existují různé styly řešení konfliktů: útok (A-výhra, B-prohra), útěk (A-prohra, B-výhra), popření konfliktu (A-prohra, B-prohra), kompromis (50% pro A i B) a dohoda (A-výhra, B-výhra).

tags: #charakter #osobnosti #vztah #k #prirode #praci

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]