Chatrani Nemovitosti a Veřejné Ohrožení v České Republice

Tento článek se zabývá problematikou zanedbaných nemovitostí, které představují veřejné ohrožení, a souvisejícími právními aspekty v České republice. Zaměříme se na povinnosti vlastníků, možnosti sankcí ze strany státu a soudní rozhodnutí, která se k této problematice vztahují.

Právní Rámec a Povinnosti Vlastníků

Podle § 139 odst. 1 stavebního zákona, není-li stavba řádně udržována, může stavební úřad vlastníkovi stavby nařídit zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby.

Ulice nyní procházejí děčínští strážníci. Jeden z domů na seznamu se nachází v městské části Boletice. Zrezlé zábradlí balkonů by se mohlo uvolnit a spadnout na kolemjdoucí. „Musíme řešit všechny problémy, které vznikají kolem domů, ať už je to rušení nočního klidu, obecně veřejný pořádek, nebo nepořádek kolem popelnic,“ uvedl ředitel Městské policie Děčín Marcel Horák. Fotky z místa strážníci předávají magistrátu. Ten se pak za pomoci stavebního úřadu a odboru správních činností snaží majitele donutit, aby objekt opravili.

Pokud se majitel o svou nemovitost dlouhodobě nestará, hrozí mu ve správním řízení statisícové pokuty. „Budu ráda, když zejména u těch velmi konfliktních objektů budeme vymáhat ty nejpřísnější možné sankce, které nám legislativa umožňuje,“ řekla Lehká. Kontaktovat majitele objektů však nemusí být jednoduché. Přesvědčil se o tom i štáb ČT, který zkoušel volat jednomu z nich. Úspěšný však nebyl. Podle nájemníků se majitelé často mění. „Bere peníze a je mu to jedno. k § 177 zákona č.

Závažná Havárie a Postup Stavebního Úřadu

Za závažnou havárii podle § 177 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, nelze zpravidla považovat stav nemovitosti spočívající v dlouhodobém chátrání. Chátrání nemovitosti je důsledkem neplnění povinností vlastníka, nejde o stav náhle vzniklý a nečekaný.

Čtěte také: Práva a Povinnosti Ohledně Odpadu

Pokud jde o řešení aktuálního stavu stavby, který znalec v dodatku ke znaleckému posudku označil jako „kritický, havarijní, ohrožující bezprostředně bezpečnost okolí (chodce, dopravní prostředky)“, pak na tuto situaci pamatuje § 129 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, podle něhož je stavební úřad oprávněn vlastníku stavby nařídit odstranění stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby.

Dle § 130 odst. 1 téhož zákona „[v] povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo zařízení stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby.

Dle § 131 odst. 2 téhož zákona „[t]en, komu bylo odstranění stavby nařízeno, odpovídá za škodu, která v souvislosti s odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě nebo pozemku, pokud nebyla způsobena jejich závadným stavem.

Odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona dopadá na případy odstranění stavby, která svým stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob. Typicky například odstranění stavby, která působením vnějších vlivů zchátrá natolik, že ji již není možné opravit (provést zabezpečovací práce).

Soudní Rozhodnutí a Ústavní Práva

Nález Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 25. listopadu 2003 sp. zn. I. ÚS 558/01 ve věci ústavní stížnosti J. D. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze z 20. 6. 2001 sp. zn. 9 To 52/01 a proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích z 23. 2. 2001 sp. zn. 17 T 7/99, jimiž byl stěžovatel uznán vinným spácháním trestného činu podvodu podle § 250 odst. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 6. 2001 sp. zn. 9 To 52/01 a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 2. 2001 č. j. 17 T 7/99-1882 se v části týkající se viny i trestu u J. D. ruší pro rozpor s čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 39 a čl. 36 odst.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a hodnota nemovitosti

Ústavní stížností ze dne 18. 9. 2001 se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 6. 2001 sp. zn. 9 To 52/01 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 2. 2001 č. j. 17 T 7/99-1882 v těch částech, kterými byl uznán vinným spácháním trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 a 4 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění účinném do 31. 12. 1997, (dále též "tr. zák.") a tvrdil, že jejich vydáním došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv, a to práva domáhat se stanoveným postupem svého práva u soudu, garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), práva na veřejné projednání věci a na vyjádření se k prováděným důkazům podle čl. 38 odst. 2 Listiny, zásady není trestného činu bez zákona, garantované čl. 39 Listiny a čl. 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), protože skutek popsaný v napadených rozhodnutích mu klade za vinu jednání, které nebylo trestné, a práva na použití příznivější úpravy a zásady presumpce neviny podle čl. 40 odst. 2 a 6 Listiny.

Příklad z Děčína

Radnice v Děčíně chce začít pokutovat majitele nemovitostí, jejichž technický stav ohrožuje okolí. Na seznamu má přibližně třicet budov v soukromém vlastnictví. Podle města z nich do ulice opadává omítka, z některých se dokonce už zřítily části římsy. Majitelé tak postupně dostávají dopisy z radnice, aby své domy opravili. Pokud to neudělají, mohly by jim hrozit i statisícové pokuty.

Čtěte také: Ochrana nemovitosti před povodněmi

tags: #chatrani #nemovitosti #verejne #ohrozeni

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost Marius Pedersen
• Ostefit: Zdraví z přírody – recenze a zkušenosti
• Průvodce tříděním plastů
• Tipy pro psychickou pohodu
• Analýza klimatu v Bergenu