Ohrožující faktory pro tetřeva hlušce v CHKO Český les

Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) je mohutný lesní kur s velkým areálem výskytu, zahrnujícím velkou část Evropy a severní Asie. Původně byl v českých zemích rozšířený na velké části území, moderní lesní hospodářství jej ale z drtivé většiny území vytlačilo a dnes přežívá jen v několika posledních oblastech.

Tetřev vyžaduje staré smrkové nebo smíšené porosty přirozeného charakteru s bohatým podrostem, včetně borůvek, které jsou pro něj důležitým zdrojem potravy. S nástupem moderního lesnictví rychle mizí, protože stejnověké smrkové monokultury mu nevyhovují.

Tetřev hlušec je známý především svým tokem. Oproti očekávání nejde o nijak hlasitý zvuk - tokající kohouti jsou slyšitelní sotva na několik desítek metrů.

Rozšíření a ohrožení tetřeva hlušce

Areál tetřeva hlušce je značně rozsáhlý a sahá od Španělska po centrální Sibiř; na východní Sibiři se vyskytuje příbuzný druh Tetrao urgalloides. Evropská populace je poměrně velká a je považována za zabezpečenou, to se však týká pouze souvislého areálu v severní a severovýchodní Evropě (evropské Rusko a Skandinávie). Výskyt ve zbytku Evropy je mnohem méně početný, ostrůvkovitého charakteru a na řadě míst tetřev již vymizel.

V Českých zemích byl tetřev dříve mnohem více rozšířen, i když nikdy nešlo o úplně běžný druh. Přeměna horských a podhorských lesů jej vytlačila z drtivé většiny území a již zhruba od poloviny 20. století byl výskyt omezen pouze na pohraniční pohoří. Koncem 20. století se situace ještě zhoršila a tetřev vymizel např. v Krkonoších, Jeseníkách nebo Krušných horách.

Čtěte také: Moravský kras: Stráž přírody a zkameněliny

Zásadní ohrožující faktory

Zcela zásadní faktor, který vedl k vytlačení z většiny areálu výskytu, je zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Tetřev hlušec není schopný přežívat ve stejnověké smrkové monokultuře, která mu neposkytuje dostatek potravních zdrojů a současně ani vhodných úkrytů pro stavbu hnízda.

V sousedním Polsku bylo v rámci experimentu zjištěno, že v hospodářském lese bez vyvinutého podrostu jsou hnízda tetřeva velmi rychle nalezena běžnými lesními predátory (liška, kuna, prase divoké, krkavec). Naopak v členitém terénu pralesovitého charakteru je vhodných míst k úkrytu hnízda dostatek (jakkoliv je zde predátorů minimálně stejně) a tetřevi tak mají šanci úspěšně vyvést mláďata. Ke ztrátám dochází i při nárazech dospělých tetřevů do pletiv v oplocenkách.

Dalším souvisejícím problémem je i nedostatek potravních zdrojů, zejména borůvek. Ty v hustých smrkových monokulturách nezmlazují.

Vliv vyrušování

Tetřev je velmi citlivý na vyrušování (ačkoliv o něco méně než příbuzný tetřívek obecný). Škodí mu pohyb turistů mimo značené stezky, a to především v době toku, a zejména v zimě.

Ochranná opatření v CHKO Beskydy

Cílem regionálního akčního plánu je stabilizace populace tetřeva hlušce na území CHKO Beskydy. Prostředkem, jak toho chceme dosáhnout, je jednak vyhlášení „tetřevích oblastí“ - míst, která jsou klíčová pro přežití tetřeva hlušce v Beskydech, do kterých je třeba směřovat managementové zásahy a kde je třeba minimalizovat pohyb osob mimo značené stezky.

Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o CHKO Český les

Mezi opatření podporující přežití tetřeva patří mj. Cílem je získat a aktualizovat věrohodná data o rozšíření, charakteru výskytu a ekologii kriticky ohrožené kočky divoké (Felis silvestris), především s využitím genetického monitoringu v jihozápadní části ČR. Hlavně: 1. Rozšířit standardní druhově specifický monitoring pomocí chlupových pastí a fotopastí s následnou analýzou DNA ze získaného materiálu v oblastech s potvrzeným výskytem kočky divoké (NP a CHKO Šumava, CHKO Český les, CHKO Slavkovský les, CHKO Křivoklátsko, Doupovské hory, Povltaví-Dobříšsko). 2. Vyhodnotit rizikové faktory výskytu s důrazem na analýzu přítomnosti hybridních jedinců s kočkou domácí (Felis catus) v populaci a 3.

Čtěte také: Moravský kras a stráž přírody

tags: #chko #cesky #les #ohrozeni #faktory

Oblíbené příspěvky:

• Zásady programů výchovy v přírodě
• Úpické klima: Analýza
• Česká legislativa emisí
• Environmentální projekty a mezinárodní podpora
• Změny v ochraně přírody