Pozměňovací Návrhy Zákona o Ochráně Přírody: Zničení Národních Parků, Nebo Lepší Podmínky pro Obyvatele?

04.03.2026

Pozměňovací návrhy k aktuálně projednávané novele zákona o ochraně přírody vyvolávají ostré reakce. Proti jsou vědci i zástupci všech čtyř tuzemských národních parků. Naopak některé samosprávy po změně legislativy volají. Poslanecká sněmovna by ještě v průběhu června měla ve třetím čtení projednat novelu zákona o ochraně přírody a krajiny.

Kritika a Podpora Návrhů

Poslanci za ODS v čele s Janem Burešem předložili několik pozměňovacích návrhů ve vztahu k fungování národních parků, které kritizují vědci, ekologové i samotné národní parky. Zastánci legislativních změn naopak volají po lepších podmínkách pro obyvatele.

„Můj návrh vůbec není proti tomu, aby byly některé části národního parku ponechány svému vlastnímu osudu, ale na druhou stranu je také potřeba přemýšlet nad tím, že do toho národního parku chodí lidé. Ale hlavně, že zde žijí,“ uvedl Jan Bureš v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.

K němu se přidává advokátka Jana Marečková, která pro pozměňovací návrhy připravovala konkrétní připomínky obcí. „Obce setrvale vyjadřují svou nespokojenost se suchými lesy, jak na Šumavě, tak třeba i v Českém Švýcarsku. Občané si uvědomují, kolik lesů zahynulo a kolik je ztrát na ekosystémových a mimoprodukčních funkcích. Jsou to závažné důsledky pro životní prostředí celé okolní krajiny,“ upozorňuje.

Argumentace Proti Změnám

S touto argumentací nesouhlasí ředitel Správy národního parku Šumava Pavel Hubený. Podle něj měly obce spolu se zástupci krajů zásadní slovo například během schvalování aktuálně platné zonace v roce 2020, kde jsou požadavky samospráv zohledněné přesně tak, jak si je samy definovaly. Zároveň odmítá, že by uschlé lesy uvnitř parku ohrožovaly okolí.

Čtěte také: Analýza dopadů nového zákona

„Máme dost přesná čísla z pozorování jak u nás, tak u sousedů v Bavorsku. Přes třicet let sledujeme povodí včetně výparu. Pokud se ponechá odumřelé dřevo, místní ekosystém okamžitě začne fixovat vodu. Říkat, že na Šumavě odumřely nějaké smrky, a to ovlivnilo nejbližší lesy mimo park, je skutečně nesmysl,“ oponuje.

Hlas Samospráv

Mezi dlouhodobé kritiky Správy Národního parku Šumava patří nezávislá starostka městysu Strážný na Prachaticku Jiřina Kraliková, předsedkyně Svazu šumavských obcí. Pozměňovací návrhy k novele zákona o ochraně přírody a krajiny podporuje.

„Jde nám o posílení hlasů samospráv v radách národních parků, a také o nastavení měřitelné a vymahatelné odpovědnosti správ národních parků za jejich činnost. Starostové odpovědnost mají a musí se chovat s péčí řádného hospodáře, tak proč by ji nemohly mít i národní parky,“ odůvodňuje svůj postoj.

Starosta Kvildy na Prachaticku Radek Thér naopak stávající legislativu považuje za dostatečnou a spolupráci se správou parku označuje za dobrou. Nejvýše položená obec v Česku má na svém katastru celkem pět maloplošných zvláště chráněných území. Ročně ji navštíví přes jeden milion lidí.

„Přes území pod naší správou masivní kůrovcová kalamita prošla zhruba před sedmnácti lety. Obnovené porosty jsou již vyšší, než je výška člověka. Vznikají tak zde nové pralesy, jako například kolem pramene Vltavy, které jsou druhově pestré. Je radost nyní sledovat proměnu tohoto lesa.

Čtěte také: Ekologie a chemická výroba

Národní Park Křivoklátsko

Sněmovní výbor pro životní prostředí tento týden projednal šest pozměňovacích návrhů k připravované legislativě o ochraně přírody. Schválil z nich návrh Kláry Kocmanové (Piráti), který má snížit administrativní zátěž. Už při předchozích jednáních opoziční poslanci vyjadřovali nesouhlas s novelou zákona o ochraně přírody, která kromě úpravy pravidel pro odškodnění za státní pozemky či posílení ochrany památných stromů obsahuje i vyhlášení Křivoklátska jako pátého národního parku v Česku.

Pokud bude zákon schválen v navržené podobě, Křivoklátsko se stane pátým národním parkem v Česku. Zamýšlený park má pokrývat 105 kilometrů čtverečních, což představuje přibližně 16 procent současné chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Podle ministerstva životního prostředí je tato oblast biologicky cenná a zaslouží si nejvyšší možnou ochranu. Poslankyně Eva Fialová (ANO) navrhla společně se svými stranickými kolegy ve výboru vyjmout Národní park Křivoklátsko z právní úpravy. Návrh na vyhlášení národního parku kritizovali dále někteří opoziční poslanci včetně její stranické kolegyně Bereniky Peštové.

Zástupcům ministerstva poslankyně vytkla, že podle ní je dosud nezajímal zájem místních obcí. Mezi dalšími pozměňovacími návrhy, které výbor nepodpořil, byla úprava období lovu lišek, kterou předložila Karla Maříková (SPD). Její návrh by měl zabránit lovu březích samic mimo stanovené období.