Je vegetariánství z hlediska klimatické změny řešením?

Existuje mnoho důvodů, proč omezit konzumaci masa nebo se ho zcela vzdát. Vegetariánem se člověk nejčastěji stane kvůli zvířatům. Druhým důvodem odklonu od masa je zdraví. Pokračující kácení deštných pralesů, eutrofizace povrchových vod, emise amoniaku a metanu - ekologických problémů souvisejících s živočišnou výrobou je široká škála. Jak moc ale produkce masa k těmto problémům přispívá? Je velký rozdíl mezi druhy masa?

Uhlíková stopa masa

Jedním z nejlepších ekologických ukazatelů, kterým se dá dopad na životní prostředí vyčíslit, je uhlíková stopa. Je to ukazatel, který už téměř zlidověl. Používá se napříč sektory od zemědělství přes dopravu a průmysl až například po bankovnictví. Zpátky ale k masu. Průměrný Čech ho sní kolem 82 kilogramů na osobu za rok. Více než polovina z toho je vepřové, třetinu tvoří drůbeží, primárně kuřecí maso.

Když se podíváme na uhlíkovou stopu jednotlivých druhů masa, nejhůř většinou dopadne hovězí. Pohybuje se kolem 25 kg ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2e) na kilogram masa. To je však hodnota typická pro evropské země. Na druhém místě se s velkým odstupem za hovězím nachází v Česku zdaleka nejoblíbenější vepřové maso se stopou kolem čtyř až pěti kilogramů CO2e na kilogram. Kuřecí maso vychází ještě o něco lépe, většinou se pohybuje v průměru mezi dvěma a třemi kilogramy CO2e.

Rozdíly v uhlíkové stopě

Kde se ale bere ten násobný rozdíl mezi hovězím, vepřovým a drůbežím? Roli hraje více faktorů. Krávy jsou, stejně jako ovce nebo kozy, přežvýkavci. Nejprve trávu spolknou a nechají fermentovat v předžaludku, aby ji následně znovu přežvýkali a spolkli. Druhým důležitým faktorem je výtěžnost jatečných zvířat - tedy kolik masa se z jednoho zvířete získá, vyjádřeno procenty živé váhy před porážkou. Toto je téma, o kterém se na rozdíl od krkání krav veřejně příliš často nediskutuje. Zbytek, což jsou vnitřnosti, většina kostí, nohy s kopyty, obsah trávicího traktu a veškerá krev, putuje rovnou do kafilerií. Třetím faktorem, který by se neměl opomenout, je rychlost produkce a její efektivita. Čím rychlejší je váhový přírůstek při daném množství krmiva a dalších vstupů, tím nižší uhlíková stopa na kilogram vychází.

Vegetariánství a klimatická změna

Je ale vegetariánství z hlediska klimatické změny řešením? Konzumací mléčných výrobků věci příliš neprospějeme. Například tvrdé sýry mají uhlíkovou stopu na kilogram hmotnosti vyšší než vepřové maso. Dojnice se chovají za podobných podmínek jako masné krávy, a když jejich dojivost klesne, jdou na porážku - stejně jako masné krávy.

Čtěte také: Jak obce financují svoz a likvidaci odpadu?

Je jasné, že současný systém vysoké spotřeby masa a živočišných výrobků není udržitelný. Ani přechod na čistě rostlinnou stravu ale není zcela realistický. Probíhající dekarbonizace tohoto sektoru každopádně bude velkým přínosem. Z pohledu spotřebitele není řešením upřednostňování drůbežího před hovězím, i když se to podle jejich stopy může na první pohled zdát. Není to nic neproveditelného. Tradiční česká kuchyně je plná bezmasých jídel z čočky a hrachu, zelných placek, houbových nákypů nebo bramborových škubánků.

A jaký by měl takový krok dopad? Průměrná spotřeba masa kolem 82 kilogramů na osobu ročně znamená v průměru 225 gramů masa denně. Pokud bude v denním jídelníčku figurovat jen jedno masité jídlo místo dvou nebo tří, dostaneme se na 100 gramů masa, což odpovídá 36,5 kg za rok.

Názory vegetariánů na vegetariánství a nevegetariány

Níže jsou shrnuty odpovědi na otázky týkající se vegetariánství a vztahu vegetariánů k nevegetariánům.

• Je někdo z Vašich známých taktéž vegetariánem?
  • 75,16 % respondentů uvedlo, že nezná žádného vegetariána.
  • 14,15 % respondentů uvedlo, že ano, znají vegetariány.
• Je pro Vás důležité vegetariánství jako společný zájem při výběru přátel/partnerů?
  • 75,16 % respondentů uvedlo, že ne.
  • 14,15 % respondentů uvedlo, že ano.
• Snažil/a jste se někdy někoho přesvědčit, aby se stal vegetariánem?
  • 81,45 % respondentů uvedlo, že ano.
  • 11,32 % respondentů uvedlo, že ne.
• Myslíte si, že jsou ve společnosti zažité určité předsudky vůči vegetariánům a vegetariánství obecně?
  • 81,45 % respondentů uvedlo, že ano.
  • 11,32 % respondentů uvedlo, že ne.

Z výše uvedených odpovědí vyplývá, že vegetariánství je ve společnosti stále vnímáno rozporuplně. Mnoho lidí má vůči vegetariánům předsudky a považuje je za "jiné". Tyto předsudky jsou často založeny na nedostatku informací, tradicích a kulturních zvyklostech. Nicméně, i mezi samotnými vegetariány existují rozdílné názory na to, jak by se měli chovat k nevegetariánům a jak moc by měli prosazovat svůj životní styl.

Alternativní způsoby stravování

To, co máme na talíři, ovlivňuje vývoj a budoucnost naší planety a životního prostředí. Zemědělství jako takové zabírá polovinu obyvatelné půdy na Zemi, vytlačuje lesy a další ekosystémy a produkuje čtvrtinu světových emisí skleníkových plynů. Konkrétně na maso a mléčné výrobky připadá přibližně 14,5 procenta celosvětových emisí. Změna globálního způsobu stravování tak může pomoci snížit emise uhlíku a podpořit udržitelné zemědělství. A proto existuje několik takzvaně „klimaticky příznivých” způsobů stravování. Mezi nejznámější patří veganství, založené výhradně na rostlinné stravě, a vegetariánství. Méně známou je pak strava flexitariánská, při níž jsou tři čtvrtiny masa a mléčných výrobků nahrazeny rostlinnou stravou. A pak je tu nový trend: klimatariánství.

Čtěte také: Změny v odpadovém hospodářství

Standardní strava obyvatel vyspělých zemí založená na mase vyprodukuje denně přibližně 7,2 kilogramu ekvivalentu CO₂, zatímco vegetariánská strava 3,8 kilogramu a veganská strava 2,9 kilogramu. Pokud by se každý na světě stal veganem, ušetřili bychom téměř 8 miliard tun CO₂. To představuje úsporu 20 až 60 procent všech emisí z produkce potravin, které v současnosti dosahují 13,7 miliardy tun CO₂ ročně.

Využití vody a půdy

Na vyprodukování jednoho kilogramu hovězího masa potřebujeme 15 tisíc litrů vody. Zároveň například avokádo nebo mandle mají v měřítku ovoce a zeleniny jednu z největších vodních stop, ovšem i přesto má celkově rostlinná strava asi poloviční spotřebu vody než standardní strava založená na mase. Celosvětový odklon od masa by také uvolnil obrovské množství půdy, kterou dnes využíváme k pěstování potravy pro hospodářská zvířata nebo pro jejich pastvu. Sója je jednou z nejrozšířenějších plodin na světě, ale téměř 80 procent její světové produkce se zkrmuje hospodářským zvířatům. Snížení potřeby zemědělské půdy by pomohlo zastavit odlesňování a přispělo by k ochraně biologické rozmanitosti. Půda by se také mohla využít k zalesnění, tedy k vytvoření přirozeného úložiště oxidu uhličitého.

Etické aspekty

Každý rok porážíme 69 miliard kuřat, 1,5 miliardy prasat, 0,65 miliardy krůt, 0,57 miliardy ovcí, 0,45 miliardy koz a 0,3 miliardy skotu. To je více než devět zabitých zvířat na každého obyvatele planety ročně. Jaká je tedy ideální strava, která sníží emise skleníkových plynů a omezí ničení biodiverzity? První volbou pro každého může být dieta nepojmenovaná. Ta, která nenálepkuje a neomezuje. Například kombinace rostlinné stravy a občasné konzumace masa a mléčných výrobků by ušetřila nejméně 5,5 miliardy tun ekvivalentu CO₂ ročně, tedy 40 procent všech emisí z potravin.

Kritika vegetariánství

Průměrný novopečený vegetarián (žijící v industrializovaném západním světě) sníží proměnou své stravy vlastní produkované emise o 4,3 % (o cca 544 kg CO2). Ono často opakované „Snížení vaší uhlíkové stopy o polovinu tím, že se stanete vegetariánem“ je silně zavádějící informací. Protože se v případě vašeho doživotního přechodu na bezmasou stravu teoreticky sníží jen ty emise, které mají co do činění s potravou. Ne třeba vaším odíváním, přepravou do zaměstnání, spotřebou energií na vytápění bytu. Vegetariánská nebo veganská dieta má sílu a moc snížit jen ty vaše emise, které souvisejí s jídlem. Předstírat, že bezmasá strava sníží vaši uhlíkovou stopu o polovinu, znamená ignorovat další velký kus koláče vaší osobní emisní bilance. Ve skutečnosti je pak výsledný efekt přechodu na bezmasou dietu ještě neparnější.

Vegetariánská a zvláště veganská strava jsou značně náročné z hlediska zajištění potřebného přísunu pro tělo nezbytných látek. Zajištění potřebné pestrosti tak častěji zvyšuje nutnost získání potravin odjinud, což může naopak ekologickou stopu zvyšovat. Náročnost na životní prostor ještě zvyšuje to, že příznivci vegánství a vegetariánství jsou většinou i zastánci biopotravin a biostravy. Ta je většinou náročnější na práci i rozlohu nutné zemědělské půdy (na jednotku vyrobených potravin). Většinou je tak náročnější i z ekologického hlediska. Ovšem, že takové potraviny a jídelníček jsou dražší a nedostupné pro nízkopříjmové vrstvy obyvatelstva.

Čtěte také: České odpadové povinnosti

V rostlinách je uhlík, který rostliny ve formě CO2 vychytaly dříve z atmosféry. Ten uhlík se do lidí dostane přímo (vegani) nebo přes zvířata (masožravci). Vegani i masožravci ho nakonec z těla dostanou ve formě CO2 nebo metanu. Stejně jako dobytek. Důležitější než co člověk jí je, odkud to je. Například jahody z Maroka asi nebudou pro klima to pravé. Ale ani banány nebudou velká výhra.

Maso je pro výživu lidstva naprosto esenciální, tvrdí přední vědci a současně varují, že veganství rozhodně není šetrnější k životnímu prostředí. Naopak existují vědecké důkazy, které spíše poukazují na opak - tedy že chov hospodářských zvířat je stabilizačním faktorem pro klima a životní prostředí. Dosud však neexistují přesvědčivé důkazy, že emise z chovu hospodářských zvířat mají vliv na změnu klimatu. Naopak existují vědecké důkazy, které spíše poukazují na opak - že chov hospodářských zvířat je stabilizačním faktorem pro klima a životní prostředí, ve kterém my jako lidský druh žijeme a prosperujeme. Průzkum provedený ve Velké Británii ukázal, že pouhých 12 % takto smýšlejících osob žije ve venkovských oblastech, zatímco 88 % připadá na obyvatele měst.

tags: #dopady #vegetariánství #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Svoz odpadu v Třinci
• Klimatické prvky
• Bioodpad v panelovém domě
• Sanace areálu Spolchemie
• Mechanismus pro posuvné dveře na odpadkové koše