Chov plazů v přírodě a v zajetí: Rozdíly

Vzhledem k nárůstu chovu plazů v zajetí a různorodosti informací o jejich chovu, taxonomii a přirozeném chování, tento článek poskytuje ucelený pohled na danou problematiku.

Systematika a názvosloví želv rodu Testudo

Většina euroasijských želv rodu Testudo, jako T. hermanni, T. graeca, T. marginata, a T. kleinmanni, obývá rozsáhlá území a tvoří mnoho poddruhů. V českém názvosloví panuje určitý zmatek: T. hermanni je želva zelenavá (i řecká), T. graeca je želva žlutohnědá a T. marginata je želva vroubená či širokoštítá.

Dřívější dělení druhů na poddruhy, používané chovateli, zahrnovalo:

• Testudo hermanni hermanni, robertmertensii, boettgeri (od západu na východ: Iberský, Apeninský a Balkánský poloostrov).
• Testudo marginata a Testudo kleinmanni - dříve bez poddruhů.

Po roce 1990 došlo ke změnám v systematice rodu Testudo. Například, Testudo horsfieldi byla do rodu zařazena z genu Agrionemys a pak opět vyňata.

Některé populace zůstaly nezařazené, například severobalkánské formy z taxonu graeca a západolybijská forma z taxonu kleinmanni.

Čtěte také: Nákupní chování v rozvojových zemích

Zařazení populace na Balkáně a v západním Turecku jako Testudo graeca a španělské populace jako Testudo ibera by bylo logické.

Přirozené podmínky života želvy zelenavé (Testudo hermanni)

Tato želva obývá Apeninský poloostrov, Sardinii, Korsiku, Mallorku a izolované lokality ve Španělsku a jižní Francii. V Itálii dorůstá menších rozměrů (13-18 cm) a liší se kontrastním černožlutým zbarvením karapaxu a plastronu a žlutou kůží. Žije ve světlých dubových hájích, lesostepích, porostech macchie, okrajích vinic a polí.

Na podzim je oblíbenou potravou maliní a ostružiní, které poskytují cukr a vitamíny pro hybernaci. Na jaře spásá květy bylin, čerstvé výhonky, smetánku a trávu. Občas konzumuje i zeleninu na zahrádkách.

V suchém létě může konzumovat trus dobytka a mršiny. Z těchto poznatků vycházíme při krmení v chovu, abychom předešli zdravotním problémům. Proto se nedoporučuje podávat housku máčenou v mléce, seno nebo granule.

Želvy jsou aktivní brzy po východu slunce, vyhřívají se a spásají orosenou vegetaci. V sušším období se ochlazují. Noční poklesy teplot jsou nutné pro správný růst krunýře, denní teploty se pohybují od 15 do 35 °C. V chladném období jsou aktivní pouze přes poledne, v teplejší části roku dopoledne a na večer. Přes poledne se ukrývají v houští. Jejich biorytmus je řízen tlakem vzduchu a teplotou.

Čtěte také: Život vlků ve volné přírodě

V chladných obdobích klesají noční teploty na 3-7 °C, odpolední teploty jsou okolo 17-21 °C. Želvy nemají rády vítr. Tímto by jsme se měli řídit i v chovu v zajetí.

Zimní spánek (hibernace)

Zimní spánek je nezbytnou součástí zdravého vývoje želv. Bez něj zvíře neustále roste a chřadne. Výjimkou může být první rok života želvy narozené v zajetí. V přírodě zimují i mláďata, ale ztráty jsou obrovské. Přežijí jen zdraví a silní jedinci.

Agama vousatá (Pogona vitticeps)

Agama vousatá je oblíbeným druhem chovaným v Česku. Patří do druhu Pogona a vyskytuje se v suchých a polosuchých oblastech Austrálie. Obývá polopouště, subtropické lesy, savany a křoviny. Agamy umí dobře šplhat a tráví čas na stromech i na zemi.

Agama vousatá roste rychle a pohlavní dospělosti dosahuje ve věku dvou let. Mladé agamy rostou průměrně o 1 cm týdně. Hmotnost dospělé agamy je 350-600 gramů. Charakteristické jsou vousy a ostny. Hlava má trojúhelníkovitý tvar. Samci mají na bázi ocasu dvě kapsy s pářícími orgány a na spodní části zadních nohou femorální póry.

V přírodě má agama hnědé zbarvení, v zajetí oranžové, červené nebo žluté. Délka života v zajetí závisí na kvalitě péče. Vhodná strava, UVB záření a prostor pro pohyb jsou klíčové.

Čtěte také: Rozpoznávání stresu u psů

Agama vousatá trpasličí (Pogona henrylawsoni) je menší a má kulatější hlavu. Agama kočinčinská je citlivá na chyby chovatelů.

Agamy vousaté jsou ektotermní a potřebují se vyhřívat na slunci. Jsou to samotáři, kteří brání své teritorium. Komunikují řečí těla, dominanci signalizují kýváním, otevíráním tlamy a vrtěním ocasu, submisivitu máváním tlapkami.

Mládě agamy může být zpočátku bázlivé. Agamy potřebují volný prostor a větev na šplhání. Pro správný vývoj potřebují vyhřívací lampu a UVB záření.

Terárium pro agamy může být skleněné nebo z nábytkových desek. Agamy konzumují rostlinnou i živočišnou potravu. Je třeba pamatovat na suplementaci vápníku.

Mladé agamy by měly mít ve stravě 80 % živočišných produktů. Agama vousatá je oblíbený domácí plaz, který je odolnější vůči chybám než například chameleon jemenský.

Ochrana ex situ a in situ

Ochrana in situ zahrnuje ochranu ekosystémů a populací ve volné přírodě. Pokud je to nedostatečné, používá se ochrana ex situ, tedy udržování jedinců v umělých podmínkách. Příkladem jsou druhy vyhynulé ve volné přírodě, ale přežívající v zajetí, jako jelen milu a kůň Převalského.

Cílem programů ex situ je vytvoření nových populací ve volné přírodě. Jedinci z populací žijících ex situ mohou být vypouštěni do volné přírody. Ochrana druhů in situ je nezbytná pro druhy, které je obtížné chovat v zajetí. Výzkum populací žijících v zajetí může poučit o bionomii druhů a navrhnout nové strategie pro populace in situ. Populace ex situ mohou snížit tlak na sběr jedinců ve volné přírodě.

Zvířata jsou chována ex situ v zoologických zahradách, zvířecích farmách, akváriích a u soukromých chovatelů, rostliny v botanických zahradách, arboretech a semenných bankách.

Ochrana ex situ má omezení, například vysoké náklady. Udržování afrických slonů nebo černých nosorožců v zajetí je 50krát dražší než ochrana ve volné přírodě. Provoz zoologických zahrad stojí ve Spojených státech asi jednu miliardu USD ročně. Ex situ programy zachraňují pouze jeden druh, zatímco ochrana ve volné přírodě chrání celé společenstvo.

Jedinci chovaní v zajetí mohou seznamovat veřejnost s potřebou ochrany druhů. Pražskou zoologickou zahradu navštíví ročně až 1,25 milionu osob, zoologické zahrady po celém světě 600 milionů lidí. Finanční prostředky získané ze vstupného mohou být využity na financování ochranářských aktivit in situ.

Zoologické zahrady chovají více než 400 tisíc suchozemských obratlovců náležejících k 8 tis. druhů a poddruhů savců, ptáků, plazů a obojživelníků. Zoologické zahrady se soustřeďují na chov velkých obratlovců, protože jsou atraktivnější pro veřejnost. V rámci celosvětové strategie prezentují zoologické zahrady ekologická témata a informace o ohrožení druhů.

Zoologické zahrady jsou vůdčími subjekty při chovu populací vzácných a ohrožených druhů. Ze suchozemských obratlovců chovaných v zoologických zahradách bylo pouze asi 20 % odchyceno ve volné přírodě. Ochrana ex situ se zaměřuje na ochranu ohrožených druhů bezobratlých a vzácných plemen domácích zvířat.

Skupina specialistů pro záchranné chovy poskytuje zoologickým zahradám informace o správné péči o ohrožené druhy. Jednou z nejdůležitějších databází je Mezinárodní katalog druhů, který poskytuje informace o dvou milionech zvířat chovaných v 650 institucích v 70 zemích.

Některé vzácné druhy zvířat se těžko adaptují na zajetí a špatně se množí. Pomáhá lepší péče, speciální potrava a ustájení. Vyvíjejí se nové techniky pro zvýšení míry reprodukce zvířat chovaných v zajetí, například pěstounství, umělé oplodnění, umělá inkubace vajec a přenos embryí. Novou metodou je kryogenetika, tj. zamražení vajíček, spermatu, embryí a tkáňových kultur.

Zvířata chovaná v zajetí obvykle ztrácejí chování nezbytné k přežití ve volné přírodě a mohou se u nich vyvinout genetické, fyziologické a morfologické změny. Kvůli nemocem získaným v zajetí jsou někteří jedinci nevhodní pro vypuštění. Při vytváření programů ochrany druhů ex situ je nutné si zodpovědět řadu etických otázek.

Blavor žlutavý (Pseudopus apodus)

Blavor žlutavý je beznohý plaz s hladkou a lesklou kůží, obývající lesy, louky, zahrady a meze. Vyskytuje se v Evropě a západní Asii. Je to masožravec, živí se hmyzem, pavouky a měkkýši. Má zuby s jedovými žlázami. Je vejcoživorodý a rodí živá mláďata.

Blavor má schopnost autotomie (odlomení ocasu) a vylučuje nepříjemný zápach z kloaky. Je považován za zranitelný druh. Je důležité jej nechytat a nevyrušovat.

Unikátní schopnosti a adaptace blavora

• Beznohý vzhled: Usnadňuje pohyb v hustém porostu.
• Vnější zevní ušní otvor: Umožňuje slyšet zvuky.
• Vynikající čich: Pomáhá najít potravu a partnery.
• Jedovaté zuby: Paralyzují kořist.
• Obranné strategie: Autotomie a vylučování zápachu.
• Krytí a kamufláž: Umožňuje splynout s okolím.
• Přizpůsobivost k prostředí: Schopnost žít v různých typech prostředí.
• Hibernace: Umožňuje přežít chladné měsíce.
• Sociální chování: Komunikace pomocí feromonů a zvukových signálů.

Rozpoznávání blavora

• Vzhled: Protáhlé tělo, hladká kůže.
• Oči: Má víčka.
• Ušní otvor: Má vnější ušní otvor.
• Hlava: Široká a plochá.
• Zuby: Má jedové zuby.
• Končetiny: Nemá končetiny.
• Chování: Noční tvor.
• Potrava: Živí se bezobratlými.
• Prostředí: Žije v různých typech prostředí.
• Rozšíření: V Evropě.

Rozmnožování blavora

• Námluvy a páření: Na jaře.
• Vejcoživorodost: Rodí živá mláďata.
• Vývoj embrya: V těle samice.
• Délka těhotenství: 3 až 4 měsíce.
• Počet mláďat: 5 až 20.
• Péče o potomstvo: Žádná.
• Růst a vývoj: Pohlavní dospělost ve věku dvou až tří let.
• Délka života: Až 15 let v přírodě, až 20 let v zajetí.
• Pohlavní dimorfismus: Samice jsou větší a mají tmavší zbarvení.
• Populace a rozšíření: Běžný druh v Evropě.

Blavor v České republice

• Výskyt: Poměrně běžný druh.
• Habitaty: Lesy, louky, meze, zahrady, parky, rybníky a mokřady.
• Nadmořská výška: Od nížin po nižší horské polohy.
• Různorodost stanovišť: Vysoká ekologická plasticita.
• Ochrana: Zařazen mezi ohrožené druhy.
• Vzdělávání a osvěta: Důležité pro zvyšování povědomí.
• Spolupráce s místními komunitami: Nezbytná pro účinnou ochranu.
• Výzkum: Důležitý pro získávání nových poznatků.
• Legislativa: Zákony a nařízení týkající se ochrany přírody.
• Monitoring a management: Klíčový pro hodnocení účinnosti ochrany.

Chov agamy vousaté v zajetí: Praktické rady

Nákup agamy:

• Pořiďte agamu u ověřeného chovatele.
• Odběr agamy je ideální osobně.
• Nekupujte mláďata mladší než 2 měsíce.
• Agama by měla vážit minimálně 30 gramů a měřit alespoň 22 centimetrů.
• Mládě by nemělo mít vystouplé kosti, propadlé svaly, zalepené nebo přivřené oči, nezahojené rány a celkově by nemělo být apatické.
• Pokud vybíráte ze skupiny stejně starých mláďat, doporučujeme sáhnout po větších jedincích.
• Pokud si plánujete pořídit pouze jednu agamu, doporučujeme spíš samce.

Chov více agam:

• Nepořizujte si více než jednoho samce.
• Ideální je skupina alespoň dvou samic a jednoho samce.
• V případě, že neplánujete odchov mláďat, pořiďte si samotné samičky.
• Doporučujeme mít dvě terária pro případ, kdy je nutné agamy oddělit.

Velikost a délka života agamy:

• Celková délka agamy včetně ocasu se pohybuje v rozmezí mezi 44 až 57 cm.
• Agamy se dožívají nejčastěji 10 - 16 let (ojediněle i více).
• Samci se obvykle dožívají déle.

Terárium pro agamu:

• Minimální vnitřní rozměry terária pro jednu agamu doporučujeme 100 x 50 x 50 cm, pro dvě agamy 120 x 60 x 60 cm, pro tři agamy 140 x 65 x 60 cm.
• Terárium musí být dostatečně odvětrané.
• Ideální je mít v teráriu dva větrací otvory, které zajistí správnou cirkulaci vzduchu.
• Agamy rády šplhají a odpočinek nad zemí je uklidňuje, proto doporučujeme terárium se zadní stěnou s většími policemi, na kterých mohou agamy odpočívat.

Vybavení terária:

• Větve s hrubou kůrou z listnatých stromů (švestka, hrušeň, dub apod.), zajímavé exotické kořeny, korkové větve, kameny a další přírodniny.
• Na dno terária umístíme písek, který musí být co nejméně prašný.
• Ideální volbou je písek do bazénových filtrací s frakcí 0,6 - 1,2 mm.
• Vhodnou alternativou k písku je například kukuřičná podestýlka.

Osvětlení terária:

• Jako zdroj denního světla jsou vhodné plnospektrální zářivky Sunlux Daylight nebo speciální širokospektrální LED svítidla Arcadia Jungle Dawn Led Bar.
• UVB záření zajistí například kompaktní UVB žárovka (minimálně 10.0 25W, ideálně 15.0 25W), lineární zářivka (10 až 14 % UVB) nebo výbojka.
• U zmíněných světel je důležité dodržet optimální vzdálenost od agam a navíc je nutné je umístit poblíž výhřevného světla.

Doporučené osvětlení pro terárium 120 x 60 x 60 cm:

• Plnospektrální (denní) zářivka SUNLUX DAYLIGHT 30W 90 CM T8.
• Výhřevná bodová žárovka GIGANTERRA BASKING SPOT LAMP 60W.
• UVB žárovka SUNLUX UVB 15.0 25W.
• Agamám svítíme zhruba 12 hodin denně. V noci nesvítíme.

Teplota v teráriu:

• Pod výhřevným světlem je ideální rozmezí teplot 43 - 48°C.
• Na nejchladnějším místě v teráriu byste měli mít přibližně 27 - 28°C.
• Teploty ve zbytku terária by se měly pohybovat mezi 30°C až 34°C.

Chování agamy:

• Kývání hlavou je u agam přirozený projev chování.
• Otevírání tlamy pomáhá agamě s termoregulací.
• Zčernáni laloku agamy nejčastěji souvisí s dominantním chováním.
• Agama máváním nohy vyjadřuje podřízenost.
• Občasné hrabání je u agam běžný projev chování.

Snížená aktivita agamy:

• Nejčastější příčinou snížené aktivity agamy je nedostatečně osvětlené terárium - chybí zdroj denního osvětlení.
• V teráriu nesmí chybět 3 zdroje světla: výhřevná žárovka, UVB žárovka a denní světlo.
• Denním světlem se snažte prosvětlit téměř celou plochu terária.

Svlékání kůže:

• Četnost svlékání staré kůže závisí na rychlosti růstu agamy.
• Mláďata se poprvé svlékají po 2 až 3 týdnech od vylíhnutí.
• Agamy nesvlékají celou kůži najednou, proto je u mláďat neustále nějaká část těla ve svleku.
• Interval svlékání je zhruba každé 3 - 4 týdny a postupně se s věkem prodlužuje.

Zimování agamy:

• Během zimování agamy nepřijímají žádnou potravu.
• Agamy se zimují vyprázdněné - nesmí mít v sobě zbytky nestrávené potravy.
• Agamu přestaneme krmit zhruba 7 - 10 dní před zimováním.
• Poté začneme postupně omezovat osvětlení a snižovat teploty v teráriu.
• Teploty v teráriu by přes den měly klesnout alespoň na 22 °C.
• Zimovat nemusíme v teráriu, agamu můžeme umístit například do plastového boxu s pískem.
• Teplota by během zimování neměla klesnout pod 13 °C.
• Zimování by mělo trvat 2 - 2,5 měsíce.
• Zimovat agamu není nutné, ale určitě to doporučujeme.
• Pomáhá jim přečkat chladné období, během kterého je v přírodě nedostatek potravy.
• Zároveň si agamy během zimování „dobíjí baterky“ na novou sezónu.
• Zimování má pozitivní vliv na celkovou kondici a délku života.
• Také jé důležité v případě, kdy chceme agamy rozmnožovat.
• Důležité je zmínit, že se zimují pouze dostatečně velké a zdravé agamy.
• Nemocné, poraněné nebo jinak oslabené agamy nezimujeme.

Vlhkost a koupání agamy:

• Agamy není vhodné často rosit ani obecně zvyšovat vlhkost v teráriu.
• Stačí, když agamě porosíme jednou za několik týdnů (3 - 6 týdnů) okolí tlamy, aby měla možnost se napít.
• Agamy se nemusí rosit ani v období svlékání, naopak jim jde svlékání kůže lépe za sucha.
• Maximálně můžeme jednou za den lehce porosit terárium, aby se dočasně mírně zvýšila vzdušná vlhkost.
• Výjimkou jsou mláďata v prvních 6 týdnech života, která snadno podléhají dehydrataci.
• Koupele agamy prakticky nepotřebují.

Určení pohlaví agamy:

• Položte agamu na stůl ideálně tak, aby šlo světlo od okna ze strany.
• Ocas ohněte nahoru, břicho zůstává na podložce.
• Případné hemipenisy jsou vidět zespoda na kořeni ocasu těsně nad kloakou.
• Hemipenisy vytváření dvě boule pod kůží.
• U dospělých samců jsou druhotným znakem stehenní (femorální) póry (viditelné hlavně u samcům starších 2 let).

Rozmnožování agamy:

• Samice naklade první snůšku vajec zpravidla 4 týdny po páření.
• V některých případech samice začínají tvořit vejce samovolně a k páření, tedy i k oplodnění vajec dojde až dodatečně.
• V takovém případě může samice klást i po 2 týdnech od páření.

Strava agamy:

• V přírodě se agamy vousaté živí rostlinnou potravou a vším, co zvládnou ulovit (např. hmyz, drobní obratlovci, pavouci apod.)
• V zajetí krmíme rostlinou potravou a běžně dostupným krmným hmyzem (cvrčci, sarančata, švábi).
• Holátka myší představují bohatý zdroj živočišných bílkovin a vápníku.
• Krmení holátky a jinými obratlovci ale není nezbytné.

Pití agamy:

• Agamy nemají sklony pít z běžných hlubších misek.
• Preferují mělké misky nebo tácky, do kterých mohou pohodlně vkročit.
• Popřípadě je možné nabízet vodu z rozprašovače nebo kapátka.
• Agamy se mohou napít i během koupele.
• Bohatě stačí, když nabídnete vodu jednou za pár týdnů.

Vitamíny, vápník a minerály pro agamu:

• Agamy ke správnému vývoji potřebují vápník spolu s dalšími minerálními látkami a v menší míře vitamíny.
• Při výběru vápníku se vyhněte těm s přídavkem vitamínu D3.
• Ideální je čistý vápník, který doplníme o vápník s dalšími minerálními látkami Aquamin.
• Dávkování: mláďatům zhruba do 7 měsíců podáváme čistý vápník 3x do týdne a Aquamin také 3x týdně.
• Starším agamám stačí čistý vápník 2x týdně a Aquamin 1x týdně.
• Doporučujeme také zařadit do jídelníčku agam včelí pyl.

Vyprazdňování agamy:

tags: #chovani #plazu #v #prirode #a #v

Oblíbené příspěvky:

• Vodní ekosystém a jeho potravní řetězec
• Klíčové prvky konstrukce střechy
• Průvodce tříděním odpadu v Hejnicích
• Udržitelné řešení pro Vodňany
• Objevte radost z malování