Hnědé popelnice na bioodpad: Vše, co potřebujete vědět

Z ulic českých měst jsme zvyklí na tři typy barevných kontejnerů: žluté na plasty, modré na papír a zelené na sklo. Většina z nás (podle statistik až dvě třetiny českých domácností) také odpad na tyto tři základní druhy dělí a považuje to za zcela samozřejmé. Již méně však máme zafixovanou existenci ještě čtvrté barvy, a sice hnědé.

Bioodpad je odpad organického původu. Tzv. bioodpad je souhrnné označení pro veškerý odpad, který je schopen rozkladu na základě procesů aerobní nebo anaerobní fermentace. To zní složitě a odborně, ve skutečnosti na tom však nic záhadného není. Laicky řečeno, jde o všechno, co byste mohli vyhodit na kompost.

Co je bioodpad?

Biologický odpad vzniká však nejen na zahrádkách, ale i v běžném provozu domácnosti. Jeho vznik je standardní součástí každého procesu přípravy jídla, tudíž je jasné, že celkové množství vyprodukovaného bioodpadu nebude nijak zanedbatelné. V součtu může jedna průměrná domácnost „vyrobit“ i několik kilogramů bioodpadu týdně. A jistě se shodneme na tom, že pokud by tolik materiálu skončilo ve standardním kontejneru na směsný komunální odpad, byla by to určitě škoda. Má totiž velký potenciál v další využitím - zahrádkáři moc dobře vědí, jak cenný je čerstvý kompost a kolik živin dodá pěstovaným rostlinkám.

Rostlinný odpad tvoří až 20 % obsahu běžných popelnic na směsný odpad, kde se jejich potenciál v žádném případě nevyužije. Topivo je to mizerné, špatně hoří. Dejte bioodpadu druhou šanci! Využít BIOpopelnici. Bioodpad však můžete třídit i v případě, že vás pěstitelský koníček minul.

Co patří do hnědé popelnice?

Může být rostlinný, jako je například odpad z údržby zahrady nebo slupky brambor, ovoce, ale i čajové sáčky (ne v plastovém obalu). Dále slouží pro odpady rostlinného původu jako je posekaná tráva, listí, zbytky rostlin, plevel, květiny,...

Čtěte také: Odpad v České republice

Popelnice na bioodpad hnědá o objemu 240 l vhodná pro skladování biologicky rozložitelného odpadu. Perforace na bocích popelnice na bioodpad umožňuje optimální cirkulaci vzduchu, přivádí dovnitř kyslík a pomáhá vytvářet vhodné prostředí k rozvoji vegetace užitečné při následném kompostování, přispívá k redukci zápachu. Uvnitř popelnice na bioodpad je vsazený rošt, pod který může uvolňující se voda volně odtékat a následně se odpařovat. Povrch materiálu je trvanlivý a odolný vůči UV záření i chemickým látkám. Rozměry HDPE popelnice jsou 560*630*1120 mm (šířka, délka, výška). Popelnice je vybavena slotem na čip s vnitřním průměrem 3 cm a její maximální nosnost dosahuje 110 kg.

Co do hnědé popelnice nepatří?

Potraviny živočišného původu (maso, kosti, dokonce uhynulá zvířata), oleje, exkrementy nebo znečištěná podestýlka by se správně neměly objevit ani v soukromých zahradních kompostech, mohou totiž obsahovat nebezpečné látky, které svým rozkladem nepříznivě ovlivňují kvalitu výsledného humusu a pokračují tak v nežádoucím koloběhu životním prostředím.

Většinou se do nich ale nesmí házet živočišný odpad, jako třeba zbytky vařených potravin. Každý druh bioodpadu se totiž rozkládá jinak a v kompostárnách by to mohl být problém. Červená samolepka na hnědé popelnici jasně říká, že tam nepatří ani zbytky vařených potravin nebo třeba podestýlka od morčete. Živočišné zbytky nejsou na jeho výrobu vůbec vhodné, nachází se v nich potenciálně řada patogenů a parazitů.

Zpracování bioodpadu

„Pracovníci Pražských služeb odvážejí bioodpad do kompostáren, kde z nich vzniká cenný kompost. Jiný materiál, jiné zpracování V přírodě se BRKO, tedy biologicky rozložitelný komunální odpad, dříve nebo později rozloží. V případě průmyslového zpracování ale musíme rostlinný a živočišný odpad oddělit.

„V přírodě se rozkládá za pomoci mikroorganismů a bakteriálních procesů. Kyslík, tedy vzduch, rozkládá rostlinný odpad. Ten se proto v kompostárnách pravidelně provzdušňuje. Bakterie, které rozklad zvládají, potřebují kyslík. Jakmile jsou v kompostu nějaké zóny, které jsou málo prokysličené, tak rozklad neprobíhá správně, bakterie nejsou v optimálních podmínkách, a tím pádem to může začít třeba zapáchat, kompost kysne a děje se tam něco, co nechceme,“ nastiňuje Dočkal.A stejné je to, pokud se tam dostane živočišný odpad, například zbytky jídla nebo odřezky masa. Pro svůj rozklad kyslík nepotřebují.

Čtěte také: Systém nakládání s odpady v Chýni

„Jsou to bakterie, které ovšem nemohu fungovat v kyslíkatém prostředí. Bez přístupu kyslíku dochází k vyhnívání, kvašení, jak to známe v močálech. Svět čelí záplavě plastu. Ze zbytků potravin tak můžeme získat teplo a energii, zatímco kompost nám slouží jako hnojivo. Pokud v jedné sběrné nádobě budou oba materiály současně, pak podle Dočkala zřejmě skončí na skládce, v lepším případě ve spalovně.

Právě podle možností zpracování si každá obec sama určuje, co přesně do nádoby na bioodpad můžeme vyhodit. Dřívější nástup jara uspíšil i práce na zahrádkách. Mnohé obce proto už začaly s přistavováním velkoobjemových kontejnerů na rostlinný odpad a zároveň svážením hnědých popelnic.

Proč třídit bioodpad?

Dejte bioodpadu druhou šanci! Navrací do půdy formou hnojiva nebo substrátů. Prospějete tak i pražským parkům, sadům a zahradám, a orné půdě určené pro pěstování zemědělských plodin. To nám všem zlepší i ovzduší 😀 Dlouhodobě zlepšuje strukturu půdy a její zpracovatelnost (např.

Čtěte také: Podmínky pro skládkování zeminy

tags: #hnědé #popelnice #bioodpad

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace odpadu s magnetickými separátory
• Funkce a použití přivzdušovacího ventilu
• Seznam dobrodružných knih o přírodě
• Tipy na výlet Vsetínsko
• Odvod kondenzátu