Proč opadávají plody ovocných stromů?

01.04.2026

V červnu si mnoho zahrádkářů všímá nepříjemného jevu - meruňky a višně opadávají, přestože ještě ani nezměnily barvu. Příčin může být víc, od přirozeného opadu přes choroby až po nevhodnou péči. Meruňky a višně opadávají z různých důvodů - od přirozeného procesu přes choroby meruněk a višní až po chyby v péči.

Přirozený opad plodů

To, že opad plodů probíhá už v červnu, může být zcela přirozené - jde o tzv. fyziologické opadávání, kdy si strom sám reguluje množství plodů podle své vitality. Přirozený opad plodů vrcholí v červnu - strom redukuje nadbytečné plody, což je normální a žádoucí. Sledujte, v jakém stavu plody padají - jsou zdravé, nebo měkké a zhnědlé? Padají i se stopkou?

Nedostatek živin, vláhy nebo stres

Jindy je však problém složitější. Nedozrálé plody padají často kvůli nedostatku živin, vláhy nebo stresu.

Bohužel hrozby sucha jsou stále častější a letošní jaro bylo na srážky velmi chudé. Pokud cítíte, že jsou stromy na suchu, kroutí se jim listy, které hnědnou a žloutnou stejně jako nedozrálé plody, pak je vhodné stromům dopřát zálivku.

Zálivka nemusí být každý den, postačí jednou za týden nebo 14 dnů, ale musí být skutečně výživná, musí jít tedy do desítek litrů, zhruba dvacet až třicet litrů týdně. Takto je vhodnější strom zalévat než mu dopřávat malé zálivky denně.

Čtěte také: Vše o hnědých popelnicích na bioodpad

Pokud vám začínají padat meruňky, může to být také příznak toho, že jsou přehnojené dusíkem. I když se těšíte na velké plody, hnojit byste měli s rozvahou, stačí dvakrát až třikrát za sezónu.

Choroby meruněk a višní

V neposlední řadě mohou opad plodů způsobit také nejrůznější choroby.

Monilióza meruňky a višně - houbová choroba, při níž plody hnědnou, měknou a následně opadnou. Meruňky napadá hned několik chorob. Jde například o moniliniovou spálu, která způsobuje, že květy a plody hnědnou, větévky vadnou a usychají. Plody se mohou mumifikovat, tedy zmenšovat a tvrdnout. Tyto plody je třeba všechny odstranit, stejně jako napadené větévky. Dále hrozí hniloba meruněk, tehdy se na plodech rozšiřují hnilobné skvrny a postupně uhnije celý plod. Na napadených plodech se rozšiřují hnilobné houby. I v tomto případě je třeba se zbavit nakažených větví a plodů.
Šárka švestek a višní - virové onemocnění, které může narušit vývoj plodů. Višně a švestky pak napadá šárka. Jde o vážné onemocnění, které postupně vede až k úhynu stromu, projevuje se skvrnami na listech, plody jsou různě deformované, skvrnité a předčasně měkké. Strom se oslabuje, až uhyne. Virus šárky přenáší hmyz. Plody stromu, který napadne šárka, jsou nejedlé a neprodejné. Jejich dužina je velmi měkká a bez chuti.
Mrtvice meruněk, známá také jako apoplexie, je závažný stav postihující meruňku obecnou. Projevuje se náhlým vadnutím větví a předčasným odumíráním stromu. Nejčastěji postihuje meruňky pěstované ve středních a severních oblastech Evropy. Mrtvice meruněk je projevem komplexu různých nemocí a nepříznivých faktorů. Ve většině případů má mrtvice za následek úhyn stromu, někdy jen jeho části. Zákeřnost mrtvice spočívá v tom, že oslabený strom i několik let relativně dobře plodí a prospívá. Mezi nejčastější varovné signály, že mrtvice meruňky může přijít, patří klejotok. Jde o výron podobný rostlinné pryskyřici. Někdy se mu říká gumotok. Jeho barva se pohybuje od tmavě oranžové do máslově žluté barvy. Nejčastěji se objevuje na povrchu kůry, ale i na plodech peckovin. Ve většině případů za apoplexií meruňky může napadení rostlinnými patogeny, které narušují rozvody živin po stromě. Chcete-li zabránit zasažení stromu mrtvicí, chraňte ji před chorobami.
Žloutenka meruňky je onemocnění způsobené mikroorganismem Candidus Phytoplasma prunorum, který parazituje v rostlinném pletivu stromu. (Nejde o virus, ani bakterii, ale tzv. fytoplazmu). Úmrtnost meruněk napadených žloutenkou je asi 30% (u mladých stromů dokonce 40%). Různé studie v ČR i Evropě potvrzují vysoké promoření výsadeb meruněk tímto patogenem, i u bezpříznakových stromů. Kromě meruněk napadá tato fytoplasma i broskvoně, švestky a třešně. Proti žloutence meruněk se dá bojovat pouze preventivně, neexistují žádné účinné chemické prostředky. Napadené stromy je nutné kompletně zlikvidovat.
Valsová korová nekróza peckovin je vysoce škodlivé houbové onemocnění. Jde o kancerózu kůry, způsobující odumírání větví. Příčinou jsou dřevokazné houby rodu Cytospora (zejména druhy Cytospora leucostoma a Cytospora cincta). Houba napadá všechny druhy peckovin. Infekce způsobuje kancerózu kůry a odumírání větví. Nákaza se nejčastěji objevuje v místech větvení nebo poranění při nevhodném řezu, přes který houba pronikne do stromu. Měruňky nakažené v raném věku mají vyšší míru úhynu ve srovnání s infekcí u starších stromů. Náchylnost ke korové nekróze je vyšší u meruněk, které jsou pod stresem z důvodu nerovnováhy živin v půdě. Problémem je vysoké pH půdy, které omezuje dostupnost živin. Stromy s bledými listy, které vykazují nedostatek dusíku, jsou náchylnější k infekci houbou Cytospora. Korová nekróza je vyvolaná bakterií Pseudomonas syringae. Touto bakteriální rakovinou je infikováno kolem 90% meruněk v jihomoravském kraji. Bakterie se běžně vyskytuje na kůře stromu a za vlhkého počasí proniká do dřeva přes řezné rány či pukliny způsobené mrazem.

Škůdci

Vrtule třešňová a další žraví škůdci - napadají plody zevnitř, což vede k jejich předčasnému opadu. U meruněk jde např. Třešně může zahubit vrtule třešňová, což je hmyz, který snáší vajíčka pod slupku třešní. Z vajíček se líhne larva, která požírá třešeň a v období největší zralosti spadne na zem, kde se zavrtá do půdy. Přečká zimu, vylíhne se z ní muška vrtule, a celý proces běží nanovo.

Prevence a ochrana

Sledujte pravidelně stav plodů, vyživujte a zalévejte stromy rovnoměrně a nezapomeňte na ochranu postřikem proti monilióze a dalším houbovým infekcím.

Zálivka a výživa: Pravidelná, ale nepřehnaná zálivka, vyvážené hnojení bez přebytku dusíku.
Ochrana postřikem: Proti monilióze meruněk a višní používejte vhodné fungicidy (např.

Pro ochranu ovocných stromů a plodů před moniliovou spálou a hnilobou, můžete použít jeden z fungicidních postřiků proti moniliové hnilobě, spále i jiným nemocem ovocných stromů. Fungicidní přípravky jsou vhodné zejména jako postřik jablek, meruněk a jiného výše zmiňovaného ovoce.

Přípravek Zdravé jablko Plus - postřik proti moniliové hnilobě jablek a hrušek, ale také k ochraně před padlí nebo skládkovými chorobami. Vhodný je také proti rzi hrušňové a strupovitosti jabloní.
Přípravek Zdravá meruňka - slouží k ošetření meruněk před moniliovou spálou a ochrání také květy před mrazem.
Postřik proti plísním a moniliové spále INPORO Red Block - postřik proti moniliové spále švestek, meruněk, višní, třešní, broskvoní, ale také jádrovin, jako jsou jabloně nebo hrušně.

Všechny postřiky proti moniliové hnilobě můžete aplikovat prostřednictvím některého zahradního postřikovače z naší nabídky. Pokud vlastníte více stromů či dokonce sad, doporučujeme vám například zádový postřikovač SOLO s 10litrovou nádrží a polstrovanými nosnými popruhy.

Čtěte také: Odpad v České republice

Důležitá jsou všechna opatření, která omezují poškození plodů, především účinná ochrana proti živočišným škůdcům.

Čtěte také: Systém nakládání s odpady v Chýni

tags: #proč #opadávají #plody #ovocných #stromů