Změny v přírodě – prezentace pro základní školu

02.04.2026

Diplomová práce se zabývá využitím běžně dostupných přírodnin ve výuce o přírodě u žáků 1. stupně v závislosti na fenologických změnách v přírodě.

Vzdělávací programy a učivo o přírodě

V současné době jsou na prvním stupni žáci, kteří se učí podle vzdělávacích programů Základní škola, Obecná škola a Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávaní. V roce 2007 vstoupil pro všechny typy základních škol v platnost nový vzdělávací program, a to Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV).

„RVP ZV vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy - předškolní, základní a střední vzdělávání. ŠVP si každá škola vytváří samostatně podle stanovených kriterií v RVP ZV.

Ve vzdělávacím programu Základní škola je učení o přírodě zahrnuto v povinných předmětech prvouka (1. - 3. ročník) a přírodověda (4. a 5. třída), částečně i v předmětech pracovní činnosti (1. - 5. ročník) a vlastivěda (4. a 5. ročník).

V předmětu prvouka je učivo obsahově členěno do několika témat.
Výuka začíná tématy jednoduššími a žákům známými především ze své rodiny a svého okolí.
V jednotlivých ročnících je učivo opakováno, postupně rozšiřováno a směřuje k tématům méně známým a obecnějším.
Témata zahrnující učení o přírodě jsou Příroda a Život v přírodě.

Pevná týdenní časová dotace tohoto předmětu jsou dvě hodiny týdně v 1. i 2. ročníku a od 3. V předmětu přírodověda se učivo opírá o poznatky z vědních oborů, především přírodovědných. Svým obsahem plynule navazuje na poznatky získané v předmětu prvouka. Učivo je opět členěno do několika témat.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Ve 4. ročníku to jsou Rozmanitost přírody, Neživá příroda, Rostliny i živočichové v zimě, Přírodní společenstva na jaře.

V dokumentu RVP ZV je vzdělávací obsah rozdělen do několika vzdělávacích oblastí. Některé vzdělávací oblasti pak mohou být tvořeny vzdělávacími obory. Učivu o přírodě se věnuje vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, částečně je také zastoupeno ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.

„Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Svým široce pojatým syntetickým (integrovaným) obsahem spoluutvářípovinné základní vzdělávání na 1.

Každý z těchto tématických okruhů je doplněn o očekávané výstupy (pro 1. a 2. obdobQ a přehledem učiva. Minimální časová dotace pro vzdělávací oblast Člověk a jeho svět v 1. - 5.

Rámcový vzdělávací program na rozdíl od dříve závazného vzdělávacího programu Základní škola, případně Obecná škola, umožňuje učitelům vybírat a strukturovat učivo takovým způsobem, který vychází ze specifických zvláštností regionu školy i potřeb žáků. a přijatých nebo obecně uplatňovaných rostlinách.

Na málotřídních školách je zatím nutné v současnosti oba programy (RVP ZV a Základní škola) propojovat tak, aby došlo k jejich naplnění, protože předměty prvouka, přírodověda a vzdělávací oblast Člověk a jeho svět jsou zde většinou učeny současně.

Čtěte také: Klimatická změna: nevratné dopady

Přestože v obou vzdělávacích programech jsou odlišné prvky, je možné jejich obsah naplnit. Při zavedení Rámcově vzdělávacího programu pro všechny ročníky 1. Velký rozdíl je ovšem v uspořádání učiva v jednotlivých ročnících, kdy učitel podle RVP ZV může učivo uspořádat v rámci 1. a 2. období právě podle potřeb svých, žáků, ale i možností školy. To mu na málotřídní škole umožňuje tématicky výuku sjednotit.

Získané vědomosti a dovednosti žáků jednotlivých ročníků jsou však odlišné podle jejich věku. Např. 2. období, tedy do konce 5. ročníku. Výstupy 1. 3. Méně náročná práce pro učitele je při používání vzdělávacího programu Základní škola, kdy je učivo pevně stanoveno osnovami pro jednotlivé ročníky, které se musejí dodržet.

Metody výuky

Tyto metody patří mezi nejčastěji užívané. Mohou se vyskytovat samostatně nebo jsou součástí všech ostatních metod, které doplňují. při výuce důležité: ..... vnímáním, jednak s praktickou činností a také s myšlením.

Výklad - u žáků na 1. stupni by měl být použit pouze u skutečností a jevů, u kterých nelze použít jinou a pro žáky přijatelnější metodu.
Výklad by se měl opírat o dosud získané vědomosti a poznatky žáků.

od jednoduchého k složitějšímu..." Často je uplatňován výklad na základě analogie, kdy je určitý jev vysvětlen na základě podobnosti (např. u žáků 1.

Rozhovor - při rozhovoru je důležitá otázka učitele, která by měla žákovi pomoci odlišit podstatné jevy od nepodstatných.
Otázky jsou často kladeny při pozorování rostlin, živočichů, při řešení problémů apod.

Rozhovor často přechází v diskuzi, která zapojuje všechny členy do řešení dané problematiky.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Dramatizace - je často praktikována u mladších žáků, kdy pomocí prožitku si lépe pamatují danou skutečnost.
Metody písemných prací - tyto metody se vyskytují u tzv.
Metody práce s učebnicí, knihou, textem - pro využití této metody je nutné, aby žáci zvládali základní čtenářské dovednosti, a to především čtení s porozuměním.

Tuto práci jim může usnadnit i učitel, kdy důležité informace v textu zvýrazní nebo připraví jednodušší variantu textu podle vyspělosti žáka. Při užívání těchto metod „dominuje žákovo učení". Práce s textem v jakékoliv podobě (knihy, časopisy, encyklopedie, internet aj.) provází člověka celý život a takto získané informace mohou být důležité při dalším studiu, v budoucím povolání, ale i v běžném životě. žáci postupně s touto metodou seznamovali od chvíle, kdy jsou schopni čtení s porozuměním.

Pozorování předmětů a jevů - ..... samostatně nebo pod vedením učitele studují přírodniny a přírodní jevy a nezasahují, nebo jen minimálně do jejich průběhu.

Učitel žákům pomáhá, aby si všímali důležitých a podstatných jevů a znaků, které se žáci snaží správně slovně formulovat.

Krátkodobé - proběhne v krátkém časovém úseku.
Demonstrace obrazů statických - je v učivu o přírodě využívána často.
Projekce statická a dynamická - jedná se především o přírodovědné filmy či pořady v televizi.

Podstatou těchto metod je přímý kontakt žáka s předměty a manipulace s nimi.

Nácvik pohybových a pracovních dovedností - jsou sem řazeny aktivity, které napodobují chování živočichů a zároveň jsou průpravným cvičením.

Těchto her se užívá u mladších žáků k rozvoji především hrubé motoriky nebo k zpestření výuky u starších žáků.

Žákovské laborování - na 1.

Žáci musí být seznámení s dodržováním bezpečnosti při manipulaci s předměty. Při pokusu žáci mohou pozorovat určitý jev v uměle navozených podmínkách a jeho průběh měnit.

Pracovní činnosti - tato vyučovací metoda je hojně využívána v koutcích přírody.

Častou činností je pěstování pokojových rostlin, kdy žáci rostliny přesazují, zalévají, pokoušejí se o množení rostlin, pozorují klíčení semen aj.

Grafické a výtvarné činnosti - v učení o přírodě mají své nezastupitelné místo.

Vyučovací hodina je základní organizační formou na našich školách. Uvedené fáze nemusí vždy učitel striktně dodržovat, ale může je přizpůsobovat konkrétní situaci.

Vycházka je jednou z nejdůležitějších forem v učivu o přírodě. Žáci mají možnost bezprostředně pozorovat rostliny, zvířata a přírodní jevy v přirozeném a skutečném prostředí. „Často v primární škole využíváme vycházek v jednotlivých ročních obdobích (fenologické vycházky). Seznamujeme tak žáky se změnami, které probíhají v přírodě během roku, které lze většinou velmi dobře s žáky pozorovat a zároveň o nich mívají i dostatek vlastních zkušeností.

Tato forma výuky slouží k rozšíření zájmu o učivo a zvyšování zájmu o ně. Vždy by měla následovat až po probrání samotného učiva, její délka by neměla přesáhnout jednu hodinu. Tyto formy „doplňují práci žáků ve škole a významně rozšiřují zájmy, zkušenosti a znalosti žáků ve vybraných přírodovědných oblastech.

Individualizovaná výuka je „zdůrazňováním individuálního přístupu k žákům a diferenciací cílů i používaných postupů. Ve skupinách je často snaha realizovat kooperativní výuku, která je založena na spolupráci žáků při řešení různých problémových úloh.

Podle výkonnosti - mohou být žáci ve skupinách homogenních nebo heterogenních.

V homogenních skupinách jsou žáci, kteří jsou např. stejného prospěchu nebo stejných dovedností. Náročnost úloh v homogenních skupinách se přizpůsobuje každé skupině. Skupina se slabšími žáky má zadán méně obtížný úkol než skupina s žáky nadanějšími. V heterogenních skupinách většinou žáci pracují na úkolu stejné náročnosti. Hromadná výuka nemusí být vždy frontální.

žáka, která je plně plánována a řízena učitelem.

Roční období a změny v přírodě

Česká republika se nachází v mírném podnebném pásu. Vzhledem k stálému sklonu zemské osy (23,5°) a obíhání Země kolem Slunce po elipsovité dráze se v našich podmínkách pravidelně střídají čtyři roční období, které jsou charakteristické typickými změnami teplot, ale i změnami v délce dne a noci.

Tyto změny závisí na postavení severní polokoule, kde se nachází i Česká republika, vzhledem ke Slunci. Při oběhu Země se tedy průběžně mění množství, doba a úhel dopadu slunečních paprsků. V okamžiku, kdy je severní polokoule přikloněna ke slunci, dopadá na ni více světla a tepla, a proto je dlouhý den a nastává období léta. Přestože se Česká republika nachází v mírném podnebném pásu, vyskytují se během jednoho ročního období podnebné rozdíly.

Ukázky environmentálních programů pro školy

S radostí vám představuji nabídku environmentálních programů pro školní rok 2025/2026. Programy jsou určeny pro skupiny do 30 žáků a obvykle začínají od 8:00, jiný čas je však možný po domluvě. Lze je hradit z projektů nebo šablon. Těším se na spolupráci ve školním roce 2025/2026.

Příklady programů:

Terénní exkurze od Studénky žel.

Délku trasy doporučuji minimálně 2 km časově min. 1,5 hod. až 2 hod. Vzdálenost druhé trasy je 4,8 km časově min. 3 hod. a vede kolem rybníku Kačák, který sousedí s Kotvicí. Třetí trasa je dlouhá 6,5 km časově i s výkladem a klidným tempem s pauzami na svačinku min. 4 až 4,5h. Výlet začíná u železniční stanice ve Studénce a hned po krátké 300metrové cestě se připojíme na stezku, která nás provede jedinečným prostředím této lokality.

Cestou seznámíme s mnoha zajímavými rostlinami a zvířaty, které zde žijí. Povíme si o jedinečných ekosystémech, kterými budeme procházet, a zaměříme se i na problém invazivních druhů, které ohrožují původní přírodu. Možná uvidíme živou kuňku obecnou , jeho hlas je typickým znakem zdejšího prostředí. Za pěkného počasí můžeme pozorovat ještěrky, které se vyhřívají na slunci.
Pohodová nenáročná trasa kolem rybníka Kačák, který sousedí s rybníkem Kotvice.

Se zastávkou na ptačí pozorovatelně v PR Kotvice.
Přírodní památka Turkov

Je jedinečnou ukázkou zachovalé přírody na území Ostravy. Vyhlášená byla v roce 1993 a dodnes představuje významný přírodní klenot své bohaté biodiverzitě a unikátní poloze. Nacházíte se na rozhraní tří ostravských městských obvodů - Martinova, Poruby a Třebovic - což ji činí snadno přístupnou přímo z měst. Turkov ukrývá poslední fragment lužního lesa podél řeky Opavy, který se zachoval v původní podobě. Na malé ploše zde najdeme neuvěřitelnou pestrost života, od ptáků přes hmyz až po savce. Na jaře se oblast proměňuje v nádherný koberec plný květin. Přírodní památka Turkov je klasifikována jako lokální mokřad, což znamená, že má zásadní význam pro udržení vodního režimu a biologické rozmanitosti v této oblasti.
program trvá: dle domluvy např.

délka programu: 60 min. Tento program se může lišit obsahem dle dané lokality. Názorně si vysvětlíme pojembiodiverzita a proč ji chránit. Prozkoumáme podrobně faunu a floru. Zaposloucháme se dozpěvu ptáků. Popovídáme si např.
Připravili jsme pro vás jedinečný program vhodný na projektový den, který přiblíží svět rostlin a zvířat nejen odborně, ale i prakticky.

Programem vás provede zkušená botanička Ing. Zdena Rozbrojová a ekolog, ornitolog Ing. Markéta Cichá, které se postarají o poutavý a podrobný výklad přímo v terénu. Během této exkurze se zaměříme na flóru a faunu konkrétní lokality. Žáci si vyslechnou odborný výklad, který je obohacený o ukázky přírodních zajímavostí, a zároveň si osvojí nové poznatky praktickým pozorováním v přírodě. Součástí programu jsou pracovní listy s úkoly, které žáci vypracovávají ve skupině, čímž si procvičují kolektivní spolupráci a prohlubují své znalosti. Kromě toho na ně čekají zajímavé aktivity, které pomáhají pochopit ekologické souvislosti a význam ochrany přírody. Jako odměnu si žáci odnesou přírodninu, které jim bude připomínat tento výjimečný den. Cílem exkurze je nejen rozšířit vědomosti žáků o rostlinách a zvířatech, ale také podpořit jejich zájem o přírodu a její ochranu.
Tuto terénní exkurzi vede úžasná zkušená botanička Ing. Zdena Rozbrojová.

program trvá: cca. cena programu je: 2000 Kč (Max. 30 dětí. Terénní exkurze začíná na zastávce železniční stanice Studénka a vychází se směrem do PR Kotvice. Na trase jsou biotopy např. lesní tůňky, Odra, rybníky, louky a les. Trasa je dlouhá necelých 7 km. Řekneme si mnoho zajímavostí nejen o zvířatech, ale i o ekosystémech, kterými budeme procházet. Ukážeme si invazivní druhy. Díky bohatosti dané lokality, si výklad zpestříme praktickými ukázkami.

Další programy

Interaktivní povídání o vodě ukáže žákům, proč je tento přírodní dar tak vzácný a nepostradatelný.
Co všechno dokáže obyčejná kapka? V tomto programu se pustíme do zkoumání vody zblízka a odhalíme její fyzikální kouzla.
V tomto programu si vysvětlíme, co znamená pojem biodiverzita a proč je pro nás všechny, tak důležitá.
Vánoce voní přírodou! V tomto programu si nejprve povíme, proč je příroda pro náš život, tak důležitá a co všechno nám dává.
program trvá: min. Přírodovědná vycházka městským sadem v Opavě nabízí skvělou příležitost, jak zpestřit běžnou výuku a propojit teoretické znalosti s praxí.

PXEDMT: NAUKA O PXÍROD byl vytvoYen ze vzdlávací oblasti lovk a pYíroda. V pYedmtu si ~áci osvojují základní poznatky okruhu Základy pYírodních vd, který je rozdlen na tematické celky: Základy pYírodopisu, Základy ekologie, Základy fyziky, Základy chemie a Základy zempisu. Jednotlivá témata se vzájemn propojují a bezprostYedn na sebe navazují.

tags: #změny #v #přírodě #prezentace #pro #základní