Ciceron: Druhá příroda

Tento článek se zabývá díly Marka Tullia Cicerona, významného římského státníka, řečníka a filozofa.

Ciceronovy řeči a spisy

Zrcadlové latinsko-české vydání významné soudní řeči největšího římského řečníka M. Tullia Cicerona, pronesené na obhajobu římského politika Publia Sestia (Pro P. Sestio) v roce 56 př. n.

Druhý díl dvousvazkového výboru z rozsáhlé korespondence Marka Tullia Cicerona, mj. s Caesarem či M. Antoniem, umožňuje poznat atmosféru a poměry římského státu na sklonku republiky (65-43 př. n.

Soubor Caesarianae přináší tři pozoruhodné řeči, které Cicero přednesl před vítězem občanské války, samotným Gaiem Iuliem Caesarem, a ve kterých ho žádá o milost pro ty, kdo stáli - tak jako řečník sám - na straně poražených.

Ciceronovo stěžejní dílo navazuje na spis O věcech veřejných a pojednává o zákonech z filosofického, společenského a politického hlediska.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi Druhá Příroda PageFive

První česko-latinské vydání jednoho ze základních děl politické filosofie připravil a poznámkami opatřil J. Český překlad v zrcadlovém vydání pořídil a poznámkami opatřil J.

De natura deorum

De natura deorum (zkratka De nat. deor., česky O přirozenosti bohů) je Ciceronův filozofický spis z roku 45 př. n. l. Dělí se na tři samostatné knihy. Stejně jako v ostatních filozofických spisech, předkládá zde Cicero záměr obeznámit s filozofií římskou veřejnost, která neměla možnost číst tehdy již klasická díla v řečtině.

Spis má formu fiktivního dialogu, který se odehrává v domě Ciceronova přítele a akademického (skeptického) filozofa Gaia Kotty, kromě nějž v rozhovoru vystupují ještě epikúrovec Gaius Velleius a stoik Quintus Lucilius Balbus. Tito zde střídavě prezentují pojetí boha, resp. bohů dle stanovisek svých škol a zároveň kritizují názory svých protivníků.

Po Ciceronově úvodu se ujímá slova epikúrovec Velleius: podává zde přehled teologických názorů 27 starověkých filozofů a podrobuje je ostré kritice, zejména Platóna, ale také stoiky a jejich pojetí heimarmené (Prozřetelnosti). Poté vykládá teologickou nauku Epikúrovu.

Velleius uznává kvality Kottovy řeči a žádá ho, aby tedy nastolil své bohy; to Kotta odmítá, neboť se to neslučuje se skeptickým stanoviskem.

Čtěte také: Lambda sonda a emise na Citroen Xara Picasso

Po Balbovi se ujímá slova opět Kotta a byť jeví k Balbově učení větší náklonnost než k Velleiově epikureismu, přednese kritiku stoické teologie, během čehož si vydatně pomáhá příběhy z řecké mytologie.

Balbus by rád reagoval, již se však stmívá, a proto rozhovory končí.

Balbův pohled na bohy

Balbus uvádí, že téma nesmrtelných bohů se dělí na čtyři části:

1. Existují bohové.
2. Vysvětlení jejich povahy.
3. Svět je jimi řízen.
4. Starají se o osudy lidstva.

Lucilius pokračuje, že první bod nevyžaduje argumentaci. Při pohledu na oblohu a nebeská tělesa je zřejmé, že musí existovat síla s transcendentní inteligencí, která tyto věci řídí.

Víra v bohy je stabilní a trvalá, posilovaná věky a zakořeněná v každé generaci. Naopak, fiktivní názory časem mizí.

Čtěte také: Kniha Druhá příroda – recenze

Balbus dále uvádí, že úcta k bohům a respekt k náboženství neustále sílí. Důvodem je, že bohové často projevují svou moc tělesnou přítomností. Například v latinské válce byli Castor a Pollux viděni bojovat v římských řadách.

Proroctví a předzvěsti budoucích událostí jsou důkazem, že budoucnost lze předvídat. Příběhy Mopsa, Teiresia, Amfiaraa, Kalchase a Helena by nebyly součástí legend, kdyby byly zcela v rozporu s fakty.

Osud Gaia Flaminia, který ignoroval náboženství, a Publia Claudia, jehož neuváženost v první punské válce vedla k porážce loďstva, ukazují, že říše byla získána veliteli, kteří poslouchali náboženské příkazy.

Římané jsou v náboženském cítění, tedy v úctě k bohům, mnohem lepší než ostatní národy.

Náboženství bylo u předků tak mocné, že někteří velitelé se obětovali nesmrtelným bohům za stát. Sibylské proroctví a věštby to potvrzují.

Tiberius Gracchus zrušil volby konzulů, protože věštci zjistili, že úředník nebyl v pořádku. Muž největší moudrosti raději veřejně přiznal přestupek, než aby se poskvrnil bezbožností stát.

Úřad augura má vysokou důstojnost a věštecké umění je božsky inspirováno. Pokud existují osoby, které interpretují vůli bohů, musí tito bohové existovat.

Cleanthes uvádí čtyři důvody vzniku myšlenek o bozích:

1. Předzvěst budoucích událostí.
2. Velké výhody z mírného klimatu a úrodnosti země.
3. Hrůza z blesků, bouří, zemětřesení a jiných přírodních jevů.
4. Jednotný pohyb a otáčení nebes a uspořádaná krása slunce, měsíce a hvězd.

Chrysippus říká, že pokud existuje něco, co lidská mysl nedokáže vytvořit, musí být to, co to vytváří, nadřazené člověku. Nebeská tělesa nemohou být vytvořena člověkem, proto to, co je vytváří, je nadřazené člověku a nazývá se "bůh".

Pokud by byl vesmír obýván lidmi a ne bohy, bylo by to šílenství. Vše, co je ve vyšší pozici, má větší hodnotu. I lidská inteligence nás vede k domněnce existence mysli ve vesmíru, a to mysli božské.

Sympatická shoda, propojení a afinita věcí nutí souhlasit s tím, že svět má rozum, je moudrý, šťastný a věčný.

tags: #ciceron #druha #priroda

Oblíbené příspěvky:

• Kód odpadu pro kaly z nádrží
• Měření emisí u veteránů
• Podívejte se na celoroční použitelnost biometanu
• O recyklaci akumulátorů
• Příčiny znečištění ovzduší