Cíl Územního Systému Ekologické Stability v České Republice

Územní systém ekologické stability (ÚSES) má v České republice již dvacetiletou historii; v roce 1992 byl včleněn do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a stal se tak jedním z hlavních pilířů obecné ochrany.

Právní úprava územního systému ekologické stability krajiny je primárně zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny) a příslušné prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb.

Definice a Úrovně ÚSES

Zákon o ochraně přírody a krajiny definuje ÚSES v § 3 odst. 1, písm. a) jako „vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.

Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability“.

Rozlišují se tři úrovně ÚSES - místní (lokální), regionální a nadregionální.

Čtěte také: Ekologická stabilita

Základní skladební prvky ÚSES, tj. biocentra a biokoridory, která vytvářejí prostorový základ ÚSES, mají základní úkol - ochranu druhů rostlin nebo živočichů v místě jejich přirozeného výskytu. Biotop, nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.

• Biocentrum: Biotop, nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.
• Biokoridor: Lineární úsek krajiny s vyšší ekologickou bohatostí, který umožňuje migraci organismů, spojuje biocentra a vytváří územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES). Území nemusí umožňovat rozhodující části organismů trvalou nebo dočasnou existenci, slouží především k migraci mezi biocentry. Biokoridor mohou být např. strouhy, meze, aleje, souvislé pásy křovin, živé ploty apod.
• Interakční prvek: Krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Mimo to interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.).

V rámci ÚSES se vymezuje několik úrovní: místní biocentra menší rozlohy, regionální biocentra zahrnující větší území a nadregionální biocentra ještě větší rozlohy.

Pro biokoridory platí to samé, jejich šířka se odvíjí od toho, do jaké úrovně náleží.

Strategické Dokumenty a Cíle

Posílení ekologické stability krajiny je v praxi složitý proces, kde na sebe navazuje řada nástrojů nejen resortu životního prostředí, ale i z oblasti územního plánování a zemědělské či lesnické politiky.

Nástroje proto musejí být vzájemně účinně koordinovány, k čemuž významně přispívají zejména strategické dokumenty.

Čtěte také: Projektování ÚSES v krajině

Z hlediska ÚSES jsou zásadní strategické dokumenty MŽP, konkrétně Strategický rámec udržitelného rozvoje, Státní politika životního prostředí, Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR a Státní program ochrany přírody a krajiny.

Tyto obecné předpoklady se pak spojují v jednotlivých cílech strategických dokumentů a ty jsou velmi podobné.

Jedná se o podporu a uchování ekologické stability, vytváření a péče o ÚSES a o vytváření ekonomických nástrojů k podpoře realizace ÚSES.

Strategický Rámec Udržitelného Rozvoje

Strategický rámec, který nahradil v roce 2010 dosavadní Strategii udržitelného rozvoje (2004-2009), chápe ochranu krajiny jako předpoklad pro ochranu druhové diverzity.

K jejímu zajištění definuje dva základní cíle: Udržení a zvýšení ekologické stability krajiny a podpora jejích funkcí.

Čtěte také: Ekologická stabilita a produkce

Tohoto cíle lze dosáhnout zejména udržitelným hospodařením v krajině, které minimalizuje negativní zásahy do krajiny, podporou vegetačních opatření v krajině, především výsadby a obnovy remízků, alejí, solitérních stromů, větrolamů, vodních prvků, a prostřednictvím ÚSES, a to i formou podpory pozemkových úprav, které jsou jeho základním nástrojem.

V případě ÚSES nabádá k zapojení vlastníků a jejich motivaci formou dotací a příspěvků a v neposlední řadě ke zvýšení osvěty.

Státní Politika Životního Prostředí

V oblasti ochrany krajiny dokument konstatoval, že se k datu jeho schválení krajina v ČR stále potýká s nízkou ekologickou stabilitou, a je proto nutné zajistit její podporu důslednou realizací ÚSES.

SPŽP formulovala požadavek, aby se do roku 2003 uskutečnilo 50 % projektů ÚSES zpracovaných v rámci komplexních pozemkových úprav.

V současnosti je připravena navazující, verze SPŽP, která stejně jako předcházející uvádí, že přetrvává neuspokojivý stav krajiny v důsledku narůstající fragmentace, způsobené zejména budováním technické a dopravní infrastruktury.

Zdůrazňuje, že je třeba zlepšit strukturu a stabilitu krajiny, aby byla schopná předcházet důsledkům extrémních klimatických jevů a poskytovat ekosystémové služby.

Na základě těchto doporučení formuluje cíle, jež jsou opět spojeny s posílením ekologické stability krajiny.

Státní Program Ochrany Přírody a Krajiny

Státní program ochrany přírody a krajiny byl schválen vládou v roce 1998 a reagoval především na potřebu zajistit plnění závazků Úmluvy o biologické rozmanitosti (Rio de Janeiro, 1992), jejíž smluvní stranou se ČR stala v roce 1993.

SPOPK mj. zdůraznil nezbytnost zachovat území s vysokou ekologickou stabilitou v podobě zvláště chráněných území, biocenter a biokoridorů jako zdrojů diverzity a genofondu pro postupnou stabilizaci člověkem narušené krajiny.

Naopak se podařilo ÚSES zařadit mezi nosné tituly podporované dotacemi z Programu péče o krajinu či Programu revitalizace říčních systémů s výší podpory až 100 % celkových nákladů vynaložených na opatření k budování ÚSES.

Upravený SPOPK (2009) nově zareagoval na potřebu aktualizace některých odborných podkladů, zejména na vymezení nadregionální úrovně (NR) ÚSES, který byl naposledy koncepčně stanoven na území celé ČR v územně technickém podkladu nad­regionálního a regionálního ÚSES ČR v roce 1996.

SPOPK rovněž zdůrazňuje potřebu zajistit dostatečnou rezervu státní půdy pro realizace skladebných částí ÚSES nebo pro případnou směnu pozemků (po­dle § 59 ZOPK).

Proces Vymezování a Vytváření ÚSES

Skladebné části ÚSES jsou vymezovány na základě potenciálních ekosystémů ve vazbě na abiotické podmínky a aktuální stav krajiny v podrobnosti plánu ÚSES podle prováděcí vyhlášky k zákonu č. 395/1992 Sb.

Takto zpracovaný ÚSES je převzat jako podklad pro zpracování územního plánu a představuje jeden z limitů využití území, který musí být při zpracování územního plánu respektován a uveden do souladu s ostatními funkcemi daného území.

Po schválení vymezení ÚSES v územně plánovací dokumentaci nastupují další, zejména motivační nástroje (dotace a osvěta) podporující jeho realizaci v krajině.

Stávající právní úprava ÚSES rozlišuje mezi „vymezením“ ÚSES a „vytvářením“ ÚSES, jakožto různými a od sebe oddělenými fázemi jednoho procesu.

Vymezení místního, regionálního i nadregionálního ÚSES stanoví orgány ochrany přírody v tzv. plánu systému ekologické stability.

Plán ÚSES je podle znění prováděcí vyhlášky podkladem pro projekty ÚSES, provádění pozemkových úprav, pro zpracování územně plánovací dokumentace, pro lesní hospodářské plány a pro vodohospodářské a jiné dokumenty ochrany a obnovy krajiny.

Zpracování plánu ÚSES provádějí odborně způsobilé osoby, tj. Plány ÚSES schvalují příslušné orgány územního plánování v územně plánovací dokumentaci.

Je nezbytné zdůraznit, že neschválený plán ÚSES je pouze nezávazným pokladovým materiálem, který může mít nejvýše podobu územně plánovacího podkladu.

Další fází následující po vymezení ÚSES je vytváření ÚSES.

Zákon o ochraně přírody a krajiny v § 4 odst. 1 výslovně uvádí, že vytváření ÚSES je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.

K vytváření ÚSES slouží především projekty ÚSES, které jsou souborem přírodovědné, technické, ekonomické, organizační a majetkoprávní dokumentace.

Podkladem pro zpracování projektu ÚSES je schválená územně plánovací dokumentace nebo plán ÚSES.

Zpracování projektů rovněž provádějí odborně způsobilé osoby, tj. držitelé příslušné autorizace - „projektant územních systémů ekologické stability“.

Vytvářením ÚSES se tedy rozumí uskutečňování konkrétních záměrů za účelem realizace koncepčních materiálů, jimiž došlo k vymezení ÚSES.

ÚSES a Územní Plánování

Z hlediska právní ochrany hraje ÚSES významnou roli především v oblasti územního plánování.

Schválený plán ÚSES, resp. vymezení ÚSES v územně plánovací dokumentaci, nicméně nemusí být zcela „petrifikovanou“ záležitostí.

Je zjevné, že veřejný zájem na vytváření a fungování ÚSES se může střetávat s požadavkem socioekonomického rozvoje daného území, a proto je nutno v těchto případech vždy posoudit střet těchto zájmů v procesu přijímání změny územního plánu.

Plán ÚSES se přitom stává závazným až okamžikem schválení územně plánovací dokumentace.

Do tohoto okamžiku má charakter „pouze“ oborového dokumentu.

Tento oborový podklad je pak v rámci prací na územně plánovací dokumentaci dále zpřesněn, sladěn s dalšími funkčními systémy a dopracován do definitivní podoby.

Je nezbytné nezapomínat, že ÚSES, přestože je významnou částí obecné ochrany přírody a krajiny nemá zákonem o ochraně přírody a krajiny stanoven žádný ochranný režim.

O to je důležitější, aby byly podmínky využití skladebných částí ÚSES, tzv. funkční regulativy, stanoveny v textové části územního plánu.

V případě pořízení a uplatnění plánu ÚSES, resp. návrhu vymezení ÚSES v územně plánovací dokumentaci, tedy postupují orgány ochrany přírody v souladu s § 27 odst. 3 stavebního zákona o poskytování údajů o území pro potřeby pořizování územně analytických podkladů a uplatňují působnost dotčených orgánů při pořizování územně plánovací dokumentace, včetně projednávání jejího návrhu, tj. zejména podle § 39 - 42 a § 50 - 53 stavebního zákona.

Nicméně velmi účelné je neformální projednání návrhu plánu ÚSES s dotčenými orgány.

tags: #cíl #územního #systému #ekologické #stability

Oblíbené příspěvky:

• Pohořelice - klima
• Přehled ekologických dohod
• Pocit ohrožení a úzkost
• Problémy a zápory chovu zvířat v ekologickém zemědělství
• CHKO Krušné hory