Cíle Výuky Ekologie

Tento článek se zaměřuje na výukové materiály určené pro výuku základů ekologie na základních a středních školách. Tyto materiály jsou navrženy tak, aby žákům pomohly pochopit základní pojmy a principy ekologie, a také aby rozvíjely jejich praktické dovednosti a znalosti v této oblasti.

Materiály pro výuku ekologie

Pro žáky 9. ročníků základních škol jsou k dispozici materiály, které lze využít v hodinách přírodopisu nebo během Dnů Země. Součástí těchto materiálů je text pojednávající o základech ekologie, šest pracovních listů, kroužkovací test a kontrolní písemná práce. Žáci si mohou text přečíst a poté vyplňovat pracovní listy, nebo s textem pracovat a hledat v něm potřebné informace, které chybí v pracovních listech. Materiál obsahuje i řešení všech pracovních listů a testů. Celý materiál je vytvořen v černobílé variantě, která není tolik náročná na tisk.

Učebnice ekologického přírodopisu

Učebnice ekologického přírodopisu je určena pro využití na základních školách a navazuje na ucelenou řadu učebnic pro 6.-9. ročník. Uplatnění nalezne ve školách, které zdůrazňují ekologický aspekt výuky nejen v rámci výuky přírodopisu. Zejména je však určena školám středním, jejichž náplní je v souladu s RVP biologické a ekologické vzdělávání. Tato tematika může být vyučována jako předmět samostatný, v rámci předmětu jiného, podle ŠVP konkrétní školy.

Učebnice klade důraz na praktické a dobře využitelné znalosti a dovednosti v životě každého žáka. Je rozšířena o základní informace z biologie člověka, věnuje se také ochraně zdraví jednotlivce, vztahům člověka k životnímu prostředí i tomu, jak lidé svými činnostmi toto prostředí ovlivňují. Zdůrazňuje důležitost péče o životní prostředí, jehož jsme všichni součástí. Text je na mnoha místech výrazně aktualizován a je rovněž doplněn bohatým obrazovým materiálem, který zahrnuje jak fotografie a ilustrace, tak nejrůznější tabulky, grafy a schémata. Učebnice obsahuje i otázky a úkoly, rozšiřující či doplňující učivo je po straně vyznačeno světle zelenou čarou.

Pracovní listy a jejich zaměření

Pracovní listy se zaměřují na různé aspekty ekologie a biologie. Žáci se učí rozpoznávat a popisovat adaptace živočichů k různým prostředím, porovnávat morfologické, fyziologické a behaviorální adaptace a definovat pojem ekosystém. Dále rozlišují přirozené a umělé ekosystémy, popisují význam mrtvého dřeva v ekosystému a vysvětlují význam světla pro organismy.

Čtěte také: Cíle ČR 2050

Pracovní listy se mohou využívat k opakování probraného učiva, ale lze je žákům zadat před výkladem nové látky jako domácí přípravu nebo jako podklad do vyučování při probírání nové látky.

Obsah pracovních listů

• Základy ekologie
• Ekosystémy
• Mrtvé dříví
• Abiotické faktory prostředí (voda, teplota, světlo)

Cíle výuky ekologie

Cílem výuky ekologie je, aby žák:

• Rozpoznal a popsal adaptace živočichů k různým prostředím.
• Porovnal morfologické, fyziologické a behaviorální adaptace.
• Definoval pojem ekosystém.
• Rozlišil přirozené a umělé ekosystémy.
• Popsal význam mrtvého dřeva v ekosystému.
• Vysvětlil význam světla pro organismy.
• Popsal adaptace organismů na světelné podmínky.
• Rozlišil ektotermní a endotermní organismy.
• Objasnil rozdíl mezi počasím a klimatem.
• Popsal koloběh vody v přírodě.
• Vysvětlil adaptace živočichů k vodnímu a suchozemskému prostředí.

Detail předmětu: Základy ekologie

Cílem předmětu je poskytnout posluchačům všeobecné znalosti z obecné ekologie rostlin a živočichů.

Obsahová struktura předmětu:

1. Základní terminologie, ekosystém, výskyt organismů v ekosystému.
2. Organismy a prostředí, pojmy (biotop, ekotop, teritorium, stanoviště, ekologická nika).
3. Typy organismů, ekologická pravidla.
4. Ekologické faktory; abiotické, biotické, intenzita faktorů, bioindikátory - definice, klasifikace, význam.
5. Biosféra, atmosféra, pedosféra, hydrosféra - definice, vlastnosti, vztah k živým organismům.
6. Biogeochemické cykly, výměna látek mezi geosférami.
7. Populace, definice, hlavní atributy populace, vztahy mezi jedinci dané populace, vzájemné ovlivňování populace a prostředí.
8. Biocenóza, synekologie - definice, hlavní charakteristiky biocenózy, potravní řetězce, trofické úrovně.
9. Vztahy mezi populacemi (symbióza, kompetice, parazitismus aj.)
10. Ekosystém, fungování ekosystému, stádia vývoje ekosystému, klimax, sukcese.
11. Antropogenní změny v koloběhu prvků (zásahy člověka do geochemického režimu Země).
12. Biogeografie, člověk a biosféra.

Výsledky učení předmětu: Zvýšení znalostí, dovedností a kompetencí studentů se projeví zejména v následujících oblastech:

1. Studenti získají základní znalosti o složkách životního prostředí a fungování ekosystému.
2. Studenti si uvědomí provázanost vztahů mezi neživými a živými složkami životního prostředí.
3. Studenti budou schopni nabyté poznatky tvůrčím způsobem aplikovat do oblasti ochrany životního prostředí.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody: Výuka předmětu je realizována formou: Přednáška - 2 vyučovací hodiny týdně. Vyučujícím a studentům je k dispozici e-learningový systém LMS Moodle.

Čtěte také: Česká energetická koncepce: role jaderné energie

Čtěte také: Udržitelnost v silničním stavitelství

tags: #cíle #výuky #ekologie

Oblíbené příspěvky:

• Způsoby detoxikace ovzduší
• Podrobnosti o obžalobě Zlín
• Žížaly v kompostu: Počet
• Čínská příroda
• Měnící se povaha života a smrti