Jak prokládat hnůj v kompostu pro úrodnou zahradu

Založení kompostu by mělo být to první, co učiníme při zakládání nové nebo obnově staré zahrady. Ideální je polostinné, závětrné místo. Kompost pohltí spoustu zahradního i kuchyňského odpadu a vyrobí z něj zdarma kvalitní hnojivo. Správně uzrálý kompost bude pro rostliny zdrojem zdraví a krásy.

Co vše lze zkompostovat?

Posečenou trávu a listí, mech, slámu, podrcené větve, kůru, piliny, zaschlé drny (pokládáme je kořeny vzhůru), chlévský hnůj, organický odpad z kuchyně (včetně kávové sedliny a papírových sáčků od čaje), dřevěný popel, lepenku či nepotištěný papír, plevele bez semen a kořenů (kořeny lze přidat jen po dokonalém proschnutí). Rozmanité materiály je vhodné co nejvíce střídat.

• Tráva: Tráva bývá hlavní náplní kompostu. Je bohatým zdrojem dusíku a dobrým základem budoucího hnojiva. Je však vhodné ji prokládat vrstvami jiných materiálů, aby příliš neslehla a neplesnivěla.
• Karton: K provzdušnění jednotlivých vrstev trávy poslouží například sláma, piliny, ale i na kousky natrhaný, nepotištěný karton. Dřevo a materiály z něj navíc obohatí kompost o uhlík.
• Kopřivy: Trávu je vhodné prokládat i hrubšími rostlinami. Učiněným blahodárným lektvarem pro kompost jsou kopřivy bohaté nejen na dusík, ale i na minerální látky a stopové prvky.
• Dřevo: Jako domov pro mnoho užitečných tvorů poslouží trouchnivé dřevo.

Jak prokládat listí v kompostu

S prvním podzimním dnem se blíží období, kdy se stromy v našich zahradách a alejích začnou zbavovat listí. Důležité pro nás je, že se jedná o materiál, který můžeme vrátit půdě, a tím ji opět připravit na další vegetační cyklus.

Biologický materiál by se měl ideálně míchat v kompostéru v poměru klidně i 30:1, kde jednička je tráva a dužnaté zbytky z kuchyně (tedy menší poměr dusíkatých látek). Zbytek by měly tvořit tak zvané „hnědé“ látky, bohaté na uhlík. Pokud se budete chtít zbavit všeho listí najednou, uložte do kompostéru listí ve vrstvách 15-20 cm tlustých, a proložte tenkými vrstvami materiálu bohatého na dusík. Ideální je v tomto případě hnůj, ale v klidu ho nahradíte jakýmkoliv zeleným materiálem, například trávou.

Kdo někdy kompostovat listí zkoušel, ví, že je velice odolné. Pomůže právě zmiňované podrcení, ale i tak se může stát, že po roce prosejete kompost a kostřičky listů zůstanou. Metodou, která se osvědčuje a nic nestojí, je pravidelné přehazování. Suché listí je vhodné skladovat v ohrádce z pletiva, kde samo pomalu podléhá rozkladu.

Čtěte také: Jak hnůj prospívá kompostu a úrodě

Využití koňského hnoje v kompostu

Kůň vylučuje nestrávené pevné zbytky potravy defekací - kálením, tekutý odpad odchází mikcí - močením, plyny tzv. krepitací. Nás zajímají první dvě složky odpadního hospodaření koně, protože přesně z těch se skládá tzv. chlévská mrva. Za 24 hodin lze počítat s produkcí (podle druhu stravy) v rozmezí 30-60 % hmotnosti z přijaté potravy.

Koňský trus je nutné nechat projít vysokými teplotami, které při procesu kompostování vznikají. Jedině touto cestou se s velkou jistotou zbavíme vajíček parazitů. Prostým rozbránováním čerstvého trusu si bohužel kontaminujeme komplet celé pastevní plochy, což si určitě nikdo nepřeje.

Co to vlastně kompost je?

Kompost je naprosto nejpřirozenější medicínou k vylepšení půdních vlastností! Jde o proces rozpadu biologického materiálu působením půdních organismů. Výrazně zvyšuje úrodnost zeminy, podporuje činnost půdních bakterií a provzdušnění půd. Při kompostování se postupně snižuje objem kompostované hmoty.

Procesy kompostace musí probíhat aerobně - tedy za přítomnosti vzduchu. Čím pestřejší směs kompostovaných surovin, tím kvalitnější výsledná masa - tedy kompost. Kompost obsahuje především cenný humus, jehož úkolem v půdě je vyrovnávat pH, zadržovat vodu, poutat živiny a bránit tak jejich vyplavování, ale zároveň je zpřístupnit rostlinám. Humus dokáže i zachycovat zdraví škodlivé látky z půdy, zvyšuje kyprost a soudržnost zeminy a navíc optimalizuje mikrobiální profil půd.

Hnojný kompost potřebuje teplo, vlhko a vzduch. Hnojný kompost by měl být, k zajištění optimálních tepelných a rozkladných procesů, vždy více než metr široký. Optimum je někde mezi 1,5-2 metry. Na výšku počítejte minimálně s 1 m, ale když půjdete výš, bude jen dobře. Zásadně zakládejte kompost na holé zemi, určitě nepodkládejte ani fóliemi, ani betonovými panely!

Čtěte také: Hnůj nebo kompost pro lepší úrodu?

Několikrát za sezónu hnojný kompost překopejte a proházejte - prostě párkrát napněte svaly a smíchejte jednotlivé vrstvy. Co do „koňského“ hnojného kompostu patří? Samozřejmě v prvé řadě sesbíraný trus koní! 🙂 Obecně je uváděno, že kompostovat se dá vše, co podléhá biologickým rozkladným procesům.

Vyvážení poměrů v kompostu

Při zakládání kompostu je nutné vyvážit poměry - prokládat a mísit tzv. „zelené s hnědým“. Tedy materiály dusíkaté s uhlíkatými. Vše měkké, čerstvé a šťavnaté, jemné (tráva, zbytky ovoce a zeleniny, kobyláky) je materiál dusíkatý. Dále pamatujte, že rozdrcení, pokrájení či posekání materiálu usnadňuje tlení.

Kompost se musí několikrát během roku „přehodit“ - tedy zajistit, aby se okrajové části dostaly doprostřed a byly tudíž také vystaveny dostatečným tepelným procesům. Rozkladné procesy v kompostu probíhají postupně. Je při nich produkováno teplo dosahující postupně 50-70 °C, tzv. horká kompostace, při které dochází k rozkladu organických látek.

Koňský hnůj a kompostování

Ze stájí, výběhů a pastvin vyvážíme přísně vzato mrvu, teprve na hnojišti se nám díky fermentačním procesům mění v hnůj. Díky vysokému obsahu dusíku je cenným hnojivem. Řadí se mezi tzv. hnojiva výhřevná, proto ho používáme k prohnojení těžkých a „studených“ půd, skvělý je do pařenišť, která výborně „vytápí“, také pod žampiony. POZOR - do hnoje nikdy nepřidáváme vápno!

Osobně vždy začínám větvemi ze sadu (jakožto drenážní a provzdušňovací vrstvou), které svým průměrem nestojí za to brát ke kotli na ztopení - šetřím si je za tímto účelem celý rok. Na ně přijde vrstva slámy - z hlediska kompostace je jedno, zda půjde o slámu čistou, či použitou pod koňmi. Tyto dvě vrstvy zavozím ostříhanou podzimní zahrádkou - tedy zbytky seschlých květin, ostříhaných keřů (nikoli jedovatých), chrástu ze zeleniny. Tyto hrubé suché materiály zajistí provzdušnění dna kompostu a zároveň plní funkci odsávání případné přebytečné vlhkosti.

Čtěte také: Hovězí hnůj: Přírodní hnojivo pro vaši zahradu

Slamnaté části hnoje používám na postupné prokládání vrstev, snažím se celoročně do „hnojokompostu“ přidávat pestré vrstvy materiálů - ráda do něj poklidím i nekvalitní seno, větve menšího průměru (ideální je, když jim pomůže štěpkovač), shrabané listí ze zahrady, kůru po přípravě dřeva na zimní topení a samozřejmě veškeré povolené zbytky z kuchyně.

Nebojte se, zase ji pastvinám vrátíte zpět - ve výsledném hnojivu, které na podzim plochám s radostí dopřejete. Ještě nesmím zapomenout zmínit, že výbornou a cennou mezivrstvou jsou v hnojném kompostu kopřivy (celkově je přínosné prokládat hromadu hrubšími stébelnatými rostlinami). Kopřiva je doslova „nadupaná“ dusíkem, stopovými prvky a minerály.

Po založení kompostu literatura doporučuje sledovat vlhkost (suchý kompost prolévat, v mokrých obdobích naopak chránit před přemokřením) - mnoho vody způsobuje zápach, nedostatek brzdí rozkladné procesy. Někdo urychluje zrání kompostu častým přehazováním, přičemž cílem je mít hotový kompost již za tři až šest měsíců. Jiní nechávají (a to je i můj případ) hnojokompostoviště v poklidu pracovat na přeměně hnoje ve zlato celý rok.

Závěr

Základem úrodnosti půdy by mělo být vždy hnojení organickými hnojivy (nejlépe na podzim). Tedy hnojem a kompostem. Hnojení pouze průmyslovými hnojivy vytváří tzv. hladovou půdu, která jen mizerně drží vláhu a stejně tak bídně živiny.

Je pro zahradu lepší kravský, koňský nebo králičí? Kupka hnoje představuje pro nadšeného zahradníka nebo zahrádkáře skutečný poklad. Jen málokdy si můžete vybírat, který hnůj, tedy od kterých zvířat, použijete. Ale pokud na výběr máte, pomůžeme vám s rozhodováním.

My, koňáci, máme přístup k cenné komoditě, kterou koňský trus bezesporu je. Měli bychom si koňských koblížků považovat a naučit se s nimi efektivně zacházet. Udržíme tak naše pastviny, pole a zahrady v kondici, jakou nikdy pouze na umělém hnojení mít nebudou. Nezbavujme se hnoje - buďme rádi, že ho máme! Vždyť naši předci se bez pořádného hnojiště neobešli, hnůj byl základem každého hospodářství. Díky němu byla půda výživná a bohatá, kyprá a humózní, uměla skvěle podržet vláhu.

tags: #jak #prokládat #hnůj #v #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožené dědictví UNESCO
• Udržitelné balení tyčinek
• Legislativa pro veterány
• Ekologická likvidace suti Městec Králové
• Jak na plevel bez chemie