Možná si říkáte, že odpověď na otázku, proč používat hnůj do kompostu, je nasnadě: "Protože rostliny budou větší a rychleji porostou". To je sice pravda, ale i rostlina, která má dostatečný přísun minerálů a živin, může strádat, pokud není ve zdravé půdě. Ve volné přírodě se půda sama obnovuje díky přirozeným procesům. V půdě, kterou využíváme pro pěstování rostlin, okrasné zahrady a pokojové rostliny, se tyto procesy přirozeně vytvářet nemohou.
Zdravá půda obsahuje humus, který vzniká rozkládáním zbytků těl rostlin, hub a organismů a také z trusu živočichů. Humus je jedním z produktů přirozených procesů ve volné půdě. Přítomnost humusu v uzavřeném pěstování, jako jsou záhony, skleníky a pařeniště, je třeba podpořit.
Hnojiva se rozdělují na organická a minerální. V ideálním případě se organická hnojiva používají pro obohacení půdy a zlepšení jejích vlastností a minerální hnojiva pouze pro doplnění minerálních látek. Proto se nedoporučuje dlouhodobě využívat jen minerální hnojiva. Půda se po čase stává "hladovou", naruší se hospodaření s vodou a mikroorganismy odumírají "hlady". Organická neboli statková hnojiva jsou rostlinného a živočišného původu, obsahují pouze organické látky a jsou ekologická.
Kompost lze využívat během celého roku, je proto cenným produktem, který si může vytvořit každý, a to bez ohledu na to, zda vlastní zahradu či nikoliv. Kompostováním lze navíc zužitkovat většinu zbytků z domácnosti a omezit tak množství komunálního odpadu.
Chlévský hnůj není jen kravský nebo koňský, ale do této skupiny patří i slepičí, ovčí, prasečí a králičí hnůj. Výhodou chlévského hnoje je jeho vysoký obsah živin a výhřevnost. Pozor však na králičí hnůj, který se nedá použít na přímé hnojení. Hnůj musí takzvaně "uzrát" a využívá se při zakládaní záhonů na podzim nebo se přimíchává do zrajícího kompostu. Pokud nemáte přístup k čerstvému hnoji, lze koupit granulovaný hnůj v pytlích. Granule můžete přimíchat do půdy, substrátu, kompostu nebo je nasypat kolem již vysazených rostlin.
Čtěte také: Zahradničení s dusíkatým vápnem: Průvodce
Není ovšem hnůj jako hnůj. Některý se rozkládá a uvolňuje živiny velmi pomalu, jiný naopak reaguje rychle a produkuje velké množství tepla. Hnůj má rozdílné vlastnosti
Kravský hnůj je vynikající především pro svou vyváženost, protože obsahuje veškeré potřebné živiny. Používejte ale pouze hnůj od malochovatelů nebo biofarmářů. Tak budete mít jistotu, že do půdy společně s hnojem nepřidáváte hormony, antibiotika a mnoho dalších látek, které v půdě nemají co dělat. Organické složení kravského hnoje poskytuje rostlinám živiny, které pomáhají podpořit jejich zdravý růst. Kravský hnůj uvolňuje živiny postupně. Nepoužívejte jej na hnojení kořenové zeleniny, jako je mrkev, petržel nebo pastinák, a dále pod cibuli a česnek. Naopak toto použití hnoje ocení rajčata a okurky.
Koňský hnůj je velmi výhřevný a používá se tradičně do skleníků. Navíc zvyšuje vodní zadržovací schopnost půdy, což znamená, že rostlinky budou mít na jaře k dispozici více vlhkosti. Pomáhá také udržovat pH půdy v rovnováze, vytváří ideální prostředí pro zdravou mikroflóru a vylepšuje strukturu půdy. Rozleželým koňským hnojem smíchaným s kompostem hnojte jahody, rajčata, papriky, brambory nebo tykvovitou zeleninu.
Prasečí hnůj je studený hnůj, který se rozkládá velmi pomalu. Čerstvý prasečí hnůj obsahuje obrovské množství dusíku ve formě sloučenin amoniaku, díky čemuž může spálit kořeny rostlin. Kromě toho má silnou kyselou reakci, proto je nutné jej nechat rozležet. Kompostovaným prasečím hnojem prokážete dobrou službu především celeru, pórku a maliníkům, použít se dá i na lilky, brambory či papriky.
Králičí hnůj se, stejně jako hnůj kozí a ovčí, velmi rychle rozkládá. Tento druh hnoje se vyplatí ukládat do kompostu, aby se zbavil nadměrného množství dusíku. To by rostlinám sice velmi svědčilo, ale výsledkem by byl příliš bujný růst. Tento hnůj je vhodný pro nejcennější zeleninu jako chřest, artyčoky, rajčata, lilek, okurky, cukety, tykve a mnoho skleníkových plodin.
Čtěte také: Biologický odpad a nemocnice: Co s ním?
Drůbeží trus díky vysokému obsahu dusíku, fosforu a draslíku poskytuje rostlinám potřebné živiny pro jejich zdravý růst a vývoj, zlepšuje strukturu půdy a podporuje růst mikroorganismů. Vysoký obsah fosforu ocení kvetoucí rostliny. Další použití hnoje je pro rajčata, papriky, okurky, cukety, dýně, brokolici, zelí, kapustu, fazole, hrách, ale také pro jahody, maliny, ostružiny, borůvky, jablka, hrušky.
Vyhněte se nadměrným dávkám hnojiv, které mohou poškodit rostliny a narušit půdní rovnováhu. Nepoužívejte hnojiva s obsahem dusíku a klasické nehašené stavební vápno.
Kompost, to je směsice organických látek, u nichž došlo k rozkladu a uvolnění důležitých živin. Pokud budete používat kompost jako hnojivo, půda v záhonech bude kypřejší a bude lépe zadržovat vodu a živiny, které pak budou k dispozici rostlinám. Kompost rovněž zlepšuje písčitou i těžkou půdu a prospívá půdní mikroflóře. Ideální doba zrání kompostu jsou 3 roky, použitelný je už ale zhruba po roce. Vždy je dobré vědět, odkud kompost pochází a zda neobsahuje některé suroviny, které do kompostu rozhodně nepatří a které jej znehodnotí.
Kompostování hnoje je efektivní způsob, jak přeměnit organickou hmotu na výživné hnojivo, které zlepšuje strukturu půdy a podporuje její dlouhodobou úrodnost. Čerstvý hnůj sice obsahuje vysoké množství živin, avšak jeho přímé použití může být problematické kvůli přítomnosti amoniaku a patogenů. Použití speciálních mikroorganismů urychluje rozklad organické hmoty a zajišťuje rovnoměrné zrání kompostu. Aktivní bakterie pomáhají eliminovat nepříjemné pachy, podporují provzdušnění a optimalizují poměr organických látek.
Pouhá hromada nám nevytvoří dobrý kompost. Aby rozklad probíhal co nejlépe, musí být kompost více než metr široký. Optimální je 1,5 - 2 metry. Výška by neměla přes 1 metr. Založení kompostu ve velkém provozu závisí na volném prostoru. Při zakládání kompostu u malých farem či domácností bychom měli dodržet následující: umístění v částečně zastíněném rohu zahrady, vhodné v blízkosti druhů dřevin jako je bez černý, líska, bříza a olše, které poskytují jednak stín a jednak svými kořenovými výměšky podporují život půdních organismů. Také by měl být založen na holé zemi a ne na betonové podložce či folii, aby byl zajištěn kontakt s půdními organismy a během zimy se např.
Čtěte také: Problém odpadu ze spaloven
Aby rozklad probíhal co nejlépe, je potřeba zajistit:
Podle následujících údajů lze kombinovat různé příměsi kompostu, aby byl splněn potřebný poměr C:N 30:1. Nemusíte to dokonale přepočítávat, uhlíkaté látky jsou ty suché (dlouhá tráva, sláma, suché listí, piliny, štěpka), dusíkaté pak "mokré" čili zbytky z kuchyně, padané ovoce, krátce sečená tráva.
Proces rozkladu probíhá v kompostu postupně. Organické látky nejdříve napadají půdní bakterie a při jejich činnosti se začne zvyšovat teplota až na 50 stupňů. Tato teplota je příznivá pro množení takzvaných termofilních bakterií, které dále zvyšují teplotu až na 70 °C. Při tomto takzvaném horkém kvašení rychle dochází k rozkladu organických látek a zároveň vznikají příznivé podmínky pro činnost hub. Houby pokračují v rozkladu organických látek, kterých je stále ještě dostatek. Jejich význam je i v tom, že vlákna podhoubí zachycují čpavek, který by unikal do vzduchu a tak vlastně kompost obohacují o dusík.
Zelené hnojení je druh organického hnojiva, kdy se do půdy zapravuje biomasa z rostlin, které jsou pro tento druh hnojení určeny. Díky tomu se zvyšuje výživnost a úrodnost půdy. Tento druh hnojení má navíc oproti ostatním způsobům celou řadu výhod. Semínka rostlin jsou cenově dostupná a pokud necháte část vypěstovaných rostlin dozrát do semen, můžete si z nich semínka uchovat na další výsev.
Probiotika představují jednu z nejzásadnějších technologií pro 21. století, která může přispět k udržení zdraví lidí, zvířat, rostlin i půdy. Probiotika neznečisťují spodní vody, zlepšují kondici rostlin, a to nejen vůči škůdcům, ale i proti teplotním výkyvům. Probiotika zlepšují celkovou kondici rostlin a průběžně přeměňují draslík a fosfor z organické hmoty do formy přijatelné pro rostliny, což se kladně odráží na kvalitě, chuti i vůni plodů. Výrazně zvyšují jejich cukernatost, škrobnatost nebo olejnatost. Zlepšují složení půdní mikroflóry a tím i strukturu a úrodnost půdy.
Hnojení se netýká jen záhonků a pěstebních ploch, ale také okrasné a pokojové rostliny potřebují vaší péči a dostatek živin. A jsme zase u té půdy! V květináči nebo pěstební nádobě jen těžko zužitkujete kompost nebo chlévský hnůj - raději využijte kvalitně připravený pěstební substrát. Ten již obsahuje vše potřebné a na trhu jsou k dostání takové substráty, jejichž výroba nedrancuje přírodu a neničí přírodní rašeliniště.
Podzimní hnojení pomáhá rostlinám lépe přečkat zimu, odolávat nepříznivým povětrnostním podmínkám, a dokonce i některým chorobám. Aplikujte jej, jak název napovídá, na podzim. Ideálně v době, kdy je všechno sklizeno, a záhony jsou volné. Chlévský hnůj obsahuje pro půdu potřebné živiny, jako je draslík, vápník, fosfor a další prvky. Po sklizni je důležité vrátit půdě to, co jste z ní vzali. Kompost a chlévský hnůj jsou to pravé, co půda po sklizni potřebuje.
Použití hnoje na zahradě by nikdy nemělo probíhat "začerstva", to znamená, že vyvezete z chléva kolečko hnoje a šup s ním pod jahody. To by vám rostliny moc nepoděkovaly. Čerstvý hnůj obsahuje vysoký obsah soli a amoniaku, a tyto látky mohou být pro rostliny škodlivé, proto je potřeba čerstvý hnůj nechat kompostovat po dobu alespoň šesti měsíců. Tím dojde nejen k uvolnění nežádoucích látek, ale také k rozpadu případných patogenů nebo bakterií.
Při kompostování nesmí dojít k ohrožení životního prostředí, při předcházení vzniku bioodpadů lze kompostovat libovolný organický materiál, který není vedlejším živočišným produktem a není odpadem. Je třeba dbát na to, aby do životního prostředí neunikly látky, které by mohly ohrozit kvalitu povrchových nebo spodních vod, dále se musí dbát na vhodné umístění, případně druh kompostéru v záplavových územích.
Určitě se nedoporučuje hnojit pouze průmyslovými hnojivy. Pokud se používají pouze tato hnojiva, dochází k znehodnocení půdy a vytváří se tzv. hladová půda, která neudrží vláhu ani živiny. Je tedy nutné používat oba typy hnojiv. Organická hnojiva jsou základem hnojení. Jsou potřebná pro tvorbu organické hmoty v půdě, která dodává půdě sílu a úrodnost.
K zelenému hnojení lze použít i přezimující výsevy např. ozimé obiloviny (žito, ozimé vikve apod.). Během zimy chrání půdu a na jaře se zapracují do půdy. Ozim se vysévá do konce října.
Jedná se o přírodní minerální eko-bio hnojivo - organogenní sediment patřící mezi olejové roponosné břidlice. Vznikl působením primitivních zelených řas (Botryococcus braunii), které mají vysokou přirozenou vlhkost, plasticitu, relativně nízkou hmotnost a vysokou pórovitost. Svými vlastnostmi představuje alternativu chlévského hnoje. Navíc dodává stopové prvky, zadržuje vodu, brání vyplavování živin z dodaných hnojiv, váže na sebe těžké kovy a neutralizuje jejich toxické účinky. Snižuje spotřebu anorganických hnojiv, snižuje se mortalita sazenic, zvyšuje se výkonnost pěstovaných plodin a užitkovost hospodářských zvířat.
| Typ hnoje | Vlastnosti | Vhodné pro | Nevhodné pro |
|---|---|---|---|
| Kravský hnůj | Vyvážený obsah živin, postupné uvolňování | Rajčata, okurky | Kořenová zelenina, cibule, česnek |
| Koňský hnůj | Výhřevný, zvyšuje zadržování vody | Jahody, rajčata, papriky, brambory, tykvovitá zelenina | - |
| Prasečí hnůj | Studený, pomalý rozklad, vysoký obsah dusíku | Celer, pórek, maliníky, lilky, brambory, papriky | - |
| Králičí hnůj | Rychlý rozklad, vysoký obsah dusíku | Chřest, artyčoky, rajčata, lilek, okurky, cukety, tykve | - |
| Drůbeží trus | Vysoký obsah dusíku, fosforu a draslíku | Rajčata, papriky, okurky, cukety, dýně, brokolice, zelí, kapusta, fazole, hrách, jahody, maliny, ostružiny, borůvky, jablka, hrušky | - |