Jak zakrýt kompost pro bohatou úrodu

Nejen dobře vyzrálý kompost, ale především zdravá biohmota vám přinese bohatou úrodu. Kompost musí být v dobré kondici. Kompost není jen hromada biologického odpadu, ale živá hmota, která potřebuje péči nejen při jeho zakládání, ale i na jaře. Je jedno, zda je kompost uložen v hromadě či kompostéru.

Vlhkost a zrání kompostu

Přes zimu se změnily vlhkost i teplota, které mají vliv na zrání kompostu. Jak dosáhnout, aby byl kompost pěkně kyprý a voněl jak lesní půda? Jako každý živý organismus potřebují mikroorganismy v kompostu přiměřené množství vody. Při jejím nedostatku zastavují ihned svou činnost a kompost přestává zrát. V opačném případě, je-li kompost příliš vlhký, dochází v důsledku nedostatku vzduchu k nežádoucím hnilobným procesům.

Správnou vlhkost určíme pomocí orientační zkoušky. Vezmeme kompostovaný materiál do ruky a stlačujeme ho tak pevně, jak se dá. Za optimální vlhkosti při otevření pěsti musí materiál zůstat pohromadě. Pokud je kompost příliš suchý, při otevření pěsti se rozpadne.

Jak napravit chyby u kompostu

Suchý kompost: Řešení je jednoduché - kompost řádně prolít nejlépe horkou vodou a jakmile bude k dispozici posečená tráva, zakrýt jí povrch kompostu. To samozřejmě platí u kompostu na hromadách či v ohrádce. Případně použít plachtu k zakrytí, aby kompost nevysychal. Po prolití je kompost nutné převrstvit, aby se rovnoměrně provlhčil.

Kompost se pomalu rozkládá: Zimní měsíce, a zvlášť velké mrazy, zastavily rozkladný proces. Pokud kompost nezraje podle očekávání, pomůže jednak převrstvení, které zvýší aktivitu bakterií, teplotu, a tím urychlí rozklad. Zároveň můžeme přidat materiál, který udržuje strukturu a vlhkost (sláma, piliny, větve). Do kompostérů se s úspěchem používají i takzvané startéry, které zvyšují činnost bakterií, a tím se teplota uvnitř kompostu zvyšuje.

Čtěte také: Maskování odpadové trubky

Ulehlý, mokrý kompost: Při nedostatku kyslíku probíhá v kompostu anaerobní rozkladný proces, při kterém vznikají různé zapáchající látky. Zápach může vzniknout u kompostu s vysokou vlhkostí a při skladování čerstvě posečené trávy. Proto musíme biologické odpady s jemnou strukturou, vysokou vlhkostí a vysokým obsahem dusíku (měkké, zelené a šťavnaté suroviny) smíchat se strukturním materiálem, který se pomaleji rozkládá, jako jsou například sláma či hobliny nebo štěpka. Proto platí, že čím častěji kompost provzdušňujeme, tím rychleji biohmota uzraje. Takže vidle do ruky a pusťte se do toho.

Kompostér a jeho využití

Pokud nemáte na kompost dostatek prostoru či by vám vadil esteticky, a přesto chcete kompostovat, využijte kompostér. To je uzavřená plastová nádoba zkonstruovaná tak, aby v ní tlecí procesy probíhaly rychle, s co nejmenší námahou (převrstvování hmoty) a bez vedlejších obtěžujících účinků (zápach).

Kompostéry mají na víku otevíratelný ventil na regulaci přístupu vzduchu. Ventil slouží k regulaci teploty, neboť v kompostéru během zrání dosahuje teplota až 85 oC, proto je třeba větrací ventil v létě otevřít a na zimu opět uzavřít. A pozor na zrádné jarní slunce, které může být příčinou přehřátí kompostéru! Proto hlídejte venkovní teplotu a včas otevřete ventil.

V tepelně izolovaných kompostérech může tlení probíhat i v zimě. Jediným nedostatkem kompostérů je, že v uzavřeném systému, kde se materiál nepromíchává i během rozkladu za tepla, může dojít k vytvoření zahnívajících nebo suchých míst.

Zralost kompostu a test klíčivosti

Chcete využít kompost k jarním výsevům či na záhony a nevíte, zda je dostatečně vyzrálý? Otestujte si jeho kvalitu: Mělkou misku naplníme prosetým kompostem a dobře ho navlhčíme. Nejprve vysejeme rychle klíčící semínka (řeřicha, fazole), přitlačíme je a zakryjeme fólií, abychom udrželi vlhkost. Jestliže po 3 až 4 dnech semena vyklíčí, je kompost zralý. Zelené děložní lístky svědčí o dobré kvalitě kompostu, zatímco žluté či hnědé výhonky o nedostatečně vyzrálém kompostu. Kompost ještě stále zraje a uvolňující se čpavek zabraňuje růstu rostlin.

Čtěte také: Kreativní řešení pro zakrytí odpadu WC

Výživnost kompostu

Čím různorodější materiál jsme do kompostu dávali, tím je kvalitnější a tím budou lepší i výsledky klíčivosti. Přesný poměr živin v kompostu se dá zjistit pouze půdním rozborem, ale orientačně stačí vědět, že čím je kompost starší a tmavší, tím je v něm více uhlíku. Aby nám kompost pomohl vypěstovat bohatou úrodu, musí být dobře vyzrálý a musí obsahovat kvalitní humus (biohmotu). Kompost je totiž živá hmota, nikoli jen „hromada“ biologického odpadu.

Kompostér na vlastní zahradě

S kompostérem ve své zahradě ušetříte peníze za hnojivo tím, že do své zahrady vnesete kompost bohatý na živiny. Kompostér je dřevěný nebo plastový kontejner určený k ukládání kompostu. Nabízí se místo ve stínu nebo polostínu na rovné ploše. Výběr místa je pro kompostér rozhodující.

Co patří na kompost - a co nepatří?

Pro kvalitu přírodního hnojiva jsou rozhodující jeho složky. Kompostovat lze všechny organické materiály podléhající rozkladu. Může se jednat o jakékoli zbytky ze zahrady nebo o domácí odpad. Pro udržitelné a ekologicky šetrné hnojení jsou vhodné kompost, koňský hnůj, rohové piliny nebo kvalitní organické značkové hnojivo.

Přehled kompostovacích poměrů

Zelené kuchyňské zbytky nebo mladé části rostlin jsou plné dusíku a měly by být smíchány se suchými, uhlíkatými rostlinnými materiály - tzv. hnědým materiálem - jako jsou větve, sláma a dřevní štěpky. Dobrý kompost vzniká při správném poměru uhlíku k dusíku (25:1 nebo 30:1). Převládá-li podíl uhlíku, rostlinné zbytky se rozkládají pomaleji.

Vrstvení a plnění kompostu

S trochou času a správným nářadím můžete začít vrstvit a plnit svůj kompost - je to skvělý způsob, jak ekologicky využít kuchyňské a rostlinné odpady. Dřevěný kompostér nabízí místo pro váš odpad.

Čtěte také: Tipy pro údržbu potrubí

Tipy: Péče o kompost

V zásadě je vytváření a péče o hromadu kompostu velmi jednoduché - se správnými tipy pro péči o kompost. Přeházením a prosetím kompostu získáte užitečný humus. Přibližně po třech až čtyřech týdnech se hromada kompostu zmenší. Pokud je kompost příliš vlhký, použijte hrubý, suchý materiál, například větve nebo větvičky.

Typické problémy s kompostem

Ať už se kompost kazí, není dostatečně zralý nebo plesniví - kompostování nefunguje vždy perfektně. Nepřidávejte příliš vlhké přísady. Hromadu kompostu je bohužel většinou nutné přeházet - shnilý kompost již nelze zachránit. Kompost vždy potřebuje čas, aby dozrál. Nezapomeňte: Kompost sice potřebuje klid, ale čas od času by měl být přeházen nebo obrácen. To znamená, že pokud se objem vašeho kompostu zhruba o třetinu zmenšil, měli byste vzít do ruky lopatu.

To podporuje větrání a urychluje proces kompostování. Bakterie plísní se vyskytují v každé zahradní půdě a jsou zcela přirozené. Poté zkuste kompost převrstvit a suchý materiál dobře promíchat s vlhkým.

Formy kompostování

Kompost je zahradníkovo černé zlato. Je hnojivem a výtečným substrátem v jednom. Vyrobíme ho ze všeho, co zahrada již nepotřebuje, a zpracujeme v něm i bioodpad z domácnosti.

V kompostéru

Plastové nebo dřevěné kompostéry lze pořídit v různém provedení i velikosti. Stačí je postavit na zahradu, a jsou připraveny k použití. Výhodné je pořídit si hned dva, jeden plníme, ve druhém již naplněném kompost zraje. Nakonec kompostér otevřeme z boku a kompost snadno vybereme.

Výhodou kompostérů je, že drží materiál pohromadě a teplo, které tlení provází, tak snadno neuniká. Díky tomu snáze dosáhneme horké fáze zrání, při které teplota stoupne až na 65 °C a zlikviduje životaschopná semena i oddenky plevelů a zárodky houbových chorob. Abychom optimálního zrání dosáhli, je však třeba kompostér správně plnit. Ideální je směs tří čtvrtin suchých materiálů (listí, štěpky, pilin, slámy, papíru) a čtvrtiny či nejvýše třetiny zelených materiálů, bohatých na dusík (trávy a plevele, zvířecího trusu, většiny zbytků z kuchyně).

V létě bývá přebytek trávy, na podzim listí. Pokud však trávu necháme předem proschnout, poslouží jako suchý materiál. Rovněž si můžeme uschovat podzimní listí ve vzdušné ohrádce a na jaře ho využít k mísení s trávou.

V ohrádce

Na větší zahradě bývá ke kompostování tolik odpadu, že bychom potřebovali celý zástup kompostérů. Než se materiál slehne, zabere mnoho prostoru. Vyplatí se tedy spíše prostornější ohrádky, které rovněž drží materiál pěkně pohromadě. Mezery mezi latěmi či prkny mohou být výhodou (přispějí k provzdušnění) i nevýhodou (materiál jimi vypadává, je třeba přidat pletivo).

Je pravda, že pokud je kompost dobře namíchaný, bude pěkně zrát i v ohrádce bez mezer. Stejně jako u kompostérů se vyplatí mít ohrádek k dispozici více - nejjednodušší je vytvořit jednu opravdu velkorysou, podlouhlou s přepážkami. Odklopná nebo vysunovací přední stěna usnadní případné přehazování a poté vykládání hotového kompostu.

Na hromádce

Pokud nemáme připravenou ohrádku a kompostér je pro zahradu příliš malý, můžeme kompostovat i na hromadě. Měla by být nejvýše metr vysoká, metr a půl široká, dlouhá může být libovolně. Nevýhodou je, že při okrajích nebude rozklad probíhat tak rychle jako uvnitř. Hromadu je proto vhodné občas přeházet tak, aby se okrajové části dostaly dovnitř.

Je nutné kompost přehazovat?

Přehazování kompost provzdušní, a urychlí tak jeho zrání. Ideální je kompost přeházet každý měsíc, postačí i jednou či dvakrát v průběhu zrání. Od podzimu do jara však přístupný kompost, ve kterém může spát ježek, ponecháme v klidu. Zimní přehazování navíc vede ke zbytečným ztrátám tepla. Pokud je kompost dobře založen, uzraje i bez přehazování, jen za delší čas. A na jeho okrajích mohou zůstat nerozložené kousky.

Ovšem pokud si přejeme zlikvidovat semena plevelů a zárodky chorob při takzvaném horkém kompostování, kromě vhodné skladby materiálů tomu velmi napomůže i častější přehazování - v prvních dvou měsících jednou týdně. Bakterie totiž v této fázi spotřebují spoustu kyslíku. V další fázi stačí překopání jednou za dva týdny. Existují otočné kompostéry, ve kterých materiál provzdušníme otáčením. Ušetří nám práci a dobře pracují i v zimě. Nemají však kontakt s půdou, zrání proto urychlí, pokud přidáme kompostový startér nebo trochou surového kompostu (viz níže), který je na žádoucí mikroorganismy velmi bohatý.

Za jak dlouho uzraje?

Kompost může být zralý za půl roku (při optimálním postupu) nebo za rok. Plně zralý kompost má tmavou barvu, je jemný a kyprý. Poslouží jako vynikající pěstební substrát, který lze použít samotný nebo ho smísit s pískem či perlitem. Na rozdíl od kompostu surového se hodí i pro výsevy. Surový ještě není rozložený zcela, obsahuje větší kousky materiálu. Poslouží jako účinný startér nového kompostu, a pokud jím zamulčujeme záhony, pohnojí je a oživí, podpoří půdní život a tvorbu humusu.

Zalévat či zakrývat?

Kompost by měl být mírně vlhký - suchý nebude zrát, příliš mokrý bude hnít bez přístupu vzduchu. Z přiměřeně vlhkého kompostu v dlani vymáčkneme pár kapek tekutiny. Pokud je příliš suchý, můžeme ho zavlažit. Když hojně prší, je výhodné kompost naopak zakrýt.

Co vše můžeme zkompostovat?

Veškerý odpad ze zahrady: trávu, listí včetně ořešákového, plevel, zbytky zeleniny, naštěpkované nebo nasekané větve z prořezávek. Bioodpad z domácnosti včetně dřevěného popela, papírových utěrek bez potisku, kávové sedliny, papírových sáčků. I slupky exotického ovoce lze zkompostovat, mikroorganismy, případně postřiky se rozloží a zneškodní. Zbytky jídel, zvláště masitých, patří jen do uzavřených kompostérů, aby nelákaly hlodavce.

Jak zazimovat kompost

Kompostovací procesy zcela neustávají ani v zimě: mikroorganismům však musíme zajistit příhodné podmínky k práci. Potřebujete hnojivo pro domácí pěstírnu? Mnoho zahradníků zazimování kompostu vůbec neřeší. Mikroby totiž rozkládají organickou hmotu i během zimy. Kvůli nízkým venkovním teplotám probíhá tlení pomaleji, ale nezastaví se úplně - pokud není kompost úplně promrzlý. Klíčové je zajištění správných teplotních podmínek, aby mikroorganismy mohly pracovat, počasí navzdory.

1. U otevřeného kompostu se doporučuje vytvořit hromadu o rozměrech alespoň 1×1×1 metr. U uzavřeného kompostéru jste limitováni velikostí nádoby.
2. Vytvořte si dostatečnou zásobu „zeleného“ materiálu, například hromadu spadaného listí, které začnete přidávat do kompostu během zimy. O hnědý materiál většinou nebývá nouze: odpadu z domácnosti neubývá ani během zimy. Jakmile teploty venku klesnou pod 4 °C, kompost nepřehazujte. Ze spodních částí kompostu by unikalo cenné teplo.
3. Vrstvěte odpad na kompost ve větším množství.
4. Pokud chcete otevřený kompost chránit před vlhkostí nebo větrem, můžete ho na zimu překrýt geotextilií. Geotextilie propouští vodu a vzduch, takže mikroby v kompostu mají zajištěn přístup kyslíku. Pokud založíte kompost na návětrném místě, zatižte geotextilii na okrajích latěmi. Při vydatnějších přeháňkách, kompost kontrolujte.

Kompostování v létě

Kompostování v létě vyžaduje trochu péče, ale za odměnu dostanete kvalitní, voňavou zeminu plnou života. Pokud kompost smrdí, dusí se nebo přehřívá, není to důvod k panice - jen signál, že potřebuje trochu vzduchu, struktury a rovnováhy. A právě léto je ideální čas na to, stát se skutečným mistrem kompostu.

Teplo je pro kompostování vítané - podporuje činnost mikroorganismů. Pokud ale kompost není dobře provzdušněný, může se zahřát příliš, a to hlavně uprostřed hromady. Při teplotách nad 60 °C už mikrobi odumírají a kompost se „zastaví“.

Co s tím?

• Kompost důkladně promíchejte - přeházejte ho vidlemi, aby se uvolnilo teplo a dostal se dovnitř vzduch.
• Přidejte suchý strukturální materiál - jako jsou drcené větvičky, sláma, hobliny nebo suché listí. Pomohou uvolnit kompaktní hmotu a zlepší proudění vzduchu.
• Nedoplňujte dusíkatý materiál (čerstvá tráva, kuchyňské zbytky) v době, kdy je kompost horký - zhoršíte situaci.
• V extrémním horku můžete kompost lehce zakrýt rohoží nebo plachtou, ale nenechávejte ho zapařit.

Jak poznat správnou vlhkost?

Jednoduchý test: vezměte hrst kompostu a zmáčkněte ji v dlani. Měla by držet tvar, ale nesmí z ní kapat voda. Pokud je příliš suchý, přidejte trochu vody a čerstvých zbytků. Pokud je naopak mokrý, přimíchejte suchý materiál a zajistěte odtok vody.

Co dělat, když kompost zapáchá?

Zdravý kompost by měl vonět po lesní půdě. Zápach znamená, že něco není v rovnováze - obvykle přemíra vlhkého nebo dusíkatého materiálu bez dostatku „hnědých“ složek (např. suchých listů, papíru, slámy).

Nejčastější příčiny zápachu:

• Příliš mokrý kompost (často po deštích nebo kvůli trávě)
• Nedostatek kyslíku - kompost se dusí
• Přemíra kuchyňských zbytků nebo masa, tuku (které tam nepatří)

Řešení:

• Přidat uhlíkatý materiál - karton, dřevěné hobliny, papírové utěrky, suchou trávu
• Kompost otočit - nebo alespoň rozrušit ucpané vrstvy
• Zakázat některé suroviny - tuky, oleje, maso, mléčné výrobky a vařená jídla by na běžný kompost neměly přijít vůbec

Kompostování - přehled jednotlivých kroků

1. Správný materiál: Jako základ použijte rozdrcené kusy dřeva nebo větve. Na tuto vrstvu je vhodné nanést 2 až 3 kbelíky zralého kompostu a teprve potom může přijít na řadu kompostovatelný materiál (rostlinný kuchyňský a zahradní odpad).
2. Drcení/míchání: Veškerý odpad musí být rozdrcený, protože mikroorganismy si pomocí trávicích enzymů poradí jen s narušeným povrchem potravy. Drcené a dobře promíchané suroviny jsou zpracovány nejrychleji.
3. Kompostér: Vybírat můžete mezi otevřenými systémy (kompostování na hromadě, drátěné nebo laťkové kompostéry) nebo uzavřenými rychlokompostéry a termokompostéry. U otevřených systémů probíhá výměna vzduchu a vody přirozeně, v závislosti na aktuálním počasí. U malého množství odpadu určeného ke kompostování zabraňují zavřené boční stěny příliš rychlému vyschnutí nebo ochlazení kompostu.
4. Bakterie, houby a další: Na procesu kompostování se podílí především bakterie, houby a některé vyšší organismy. Červi, hmyz a pavoukovci obsazují kompost až ke konci procesu tlení. Tím, že jej neustále prohrabávají, ovlivňují především fyzikální vlastnosti zralého kompostu. Procesu tlení můžete pomoci speciálním urychlovačem kompostu.
5. Překopáním k provzdušnění: Během tlení se kompost sesypává. Kvůli tomu mikroorganismy nemají dostatečný přísun kyslíku. Je tedy zapotřebí kompost překopat a promíchat. Vše, co bylo nahoře, přijde dolů, co bylo venku, přijde dovnitř. A naopak. Pokud je to možné, zakryjte nakonec povrch slabou vrstvou zeminy, listí nebo slámy.
6. Prosévání: oddělení zeminy od zbytků odpadu: Kompost je připravený k použití, když výrazně klesne jeho teplota. Pokud dáváte přednost práci s jemnou zeminou, kompost během překopání prosejte přes prohazovací síto, čímž odstraníte hrubý materiál.
7. Konečný produkt: kompost: Kompost je v letní sezóně „zralý“ po 4 až 6 měsících. Poté by neměl ležet déle než 1 rok, protože jinak se vytrácí cenné organické látky.
8. Kompost jako kondicionér půdy: Hotový kompost by neměl být zapracován do půdy hlouběji než 5 až 10 cm - nejlépe v období od jara do léta.

tags: #cim #zakrýt #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Neobvyklé jevy v české přírodě
• Účinné řešení pro ucpané odpady
• Historie stanoviště v Přerově
• Co je imobilizovaný dluhopis
• Problémy s emisemi u Fiatu