Čína, země s rozmanitou kulturou, se stává stále častěji objektem zájmu filmařů, kteří se zaměřují na její přírodní bohatství a ekologické výzvy. Dokumentární filmy nabízejí jedinečný pohled na čínskou krajinu, faunu a flóru, a také na snahy o ochranu přírody a kulturního dědictví.
Unikátní dokument o Tibetu z 50. let
Režisér Vladimír Sís (1925-2001) a kameraman Josef Vaniš (1927-2009) se v roce 1954 zúčastnili ojedinělé expedice do Číny a Tibetu. Při níž ve spolupráci s čínskými filmaři natočili dokument o budování gigantického dopravního díla Sečuánsko-tibetské magistrály, jež spojila vnitrozemskou Čínu s Tibetem, který byl po čínské okupaci v letech 1950-1951 považován za součást Čínské lidové republiky.
Autoři se v první části soustřeďují na popis tibetské přírody a života tamních obyvatel, přičemž zdůrazňují uzavřenost země, danou zeměpisnými podmínkami. Ve druhé části pak sledují výstavbu silnice, při níž tisíce dělníků s primitivním nářadím v náročných podmínkách zvolna klestí cestu přes velehorské masivy a po úbočích horských řek. Až po nich přicházejí na řadu stroje a nákladní automobily.
Tvůrci popisují i výstavbu druhé větve silnice, kde se stavitelé naopak potýkali s úskalím neprostupné džungle. Zachycují i situaci, kdy se řeky rozvodnily a kdy části stavby hrozila zkáza. Snímek vrcholí spojením obou silnic a dostavbou magistrály do Lhasy. Končí slavností při otevření silnice, jež znamenala zároveň spojení Tibetu se světem.
V komentáři, čteném Karlem Högerem, se autoři samozřejmě nemohli vyhnout dobové ideologii a museli řadu věcí zamlčet. S tímto problémem se však vyrovnali poměrně se ctí, protože se soustředili zejména na etnografický popis s množstvím tibetských názvů a pojmů a věnovali se více hrdinství obyčejných lidí než politickým konsekvencím.
Čtěte také: Řešení klimatických změn v Číně
Od doby vzniku až do současnosti má snímek ve světovém kontextu naprosto unikátní hodnotu, protože je jedním z mála obrazových svědectví doby a Tibetu 50. let. Do Tibetu se totiž téměř žádný filmař v té době nedostal. Na několika záběrech se objeví i XIV. dalajláma Tändzin Gjamccho, který již v té době byl duchovním vůdcem Tibetu.
Původně vznikly tři verze filmu: pro českou distribuci, druhá pro Čínu a třetí pro mezinárodní filmové festivaly v Benátkách a v Karlových Varech. Původní nesestříhaný materiál v archivu Československého armádního filmu byl ještě před rokem 1989 skartován. Film se příliš nepromítal a zvláště po roztržce mezi Čínou a Sovětským svazem se uváděl jen výjimečně ve filmových klubech.
Kameraman Josef Vaniš při expedici fotografoval a jeho unikátní snímky (zejména se 14. dalajlámou) se staly známé i ve světě. Již v roce 1956 byly vystaveny na výstavě Neznámý Tibet v Náprstkově muzeu a na řadě dalších výstav po roce 1990 včetně velké akce Tibet v mysli v roce 2009 v Praze, záhy po autorově smrti. Vyšla též jeho kniha fotografií Vzpomínka na Tibet (Práh, Praha 1997), jiné fotografické publikace byly vydány též v angličtině, němčině a francouzštině.
Vladimír Sís s Josefem Vanišem napsali také knihy Tibet (Naše vojsko, Praha 1958), Země zastaveného času (Mladá fronta, Praha 1959) a Tajomný Tibet (Mladé letá, Bratislava 1960).
Tibet je země velehor, kde je život vzhledem k přírodopisným podmínkám velmi těžký. Oplývá však také přírodním bohatstvím. Pramení zde mimo jiné posvátná řeka Brahmaputra. Horské potoky a bystřiny tvoří i další veletoky. Ale jsou zde též úrodné oblasti, kde dozrává ovoce a sklízí se obilí. Pastevci na koních na planinách pasou stáda ovcí, koz a jaků.
Čtěte také: Environmentální problémy Číny
Lidé se věnují mimo jiné i tkaní látek a vázání typických koberců. Obdivuhodná je architektura dalajlámova letního sídla Norbilunka i paláce Potala ve Lhase a také pančhenlámova sídla Tašilhünpo. Kromě nich je zde řada chrámů a klášterů. Lidé dodržují staré zvyky a obřady, provozuje se i starobylá pantomima. K tradičním sportům patří lukostřelba a jezdecké závody.
Tibet je ovšem velmi uzavřený a se světem ho spojují jen nebezpečné a často neschůdné karavanní cesty, vedoucí přes vrcholky věčně zasněžených velehor. Karavany jsou přitom nezbytné pro zásobování země, do níž dovážejí například čaj nebo dřevo. Proto v létě 1951 podepsal Mao Ce-tung dekret o stavbě magistrály na Střechu světa, jež měla spojit hlavní město provincie Sečuán (S’čchuan-Sikchang - ve filmu špatně) Čcheng-tu s hlavním městem Tibetu Lhasou.
Projekt Silnice míru a přátelství, který se vyznačuje ojedinělou náročností, dostali na starost největší odborníci. - První vojáci a dělníci se brodí sněhem k hoře Čchor-šan. Rozbíjejí palicemi a sekáči kameny a skály, aby mohli použít trhavinu. O stavbě Kchang-dzang-kung-lu se zpívají písně. Pracují tu i lidé z vnitrozemí, kteří třeba až dosud neviděli sníh. Večer se vracejí do záchytných stanových táborů. - Úrodné údolí Mekongu. Ve stanu se radí lámové i vůdcové karavan, kteří pomáhají zásobovat stavbu. Karavany mezků a jaků vyrážejí denně na cestu.
Další část silnice se buduje ve skalním masivu nad řekou Nun-ťiang. Stavbaři se dopravují na místo primitivní lanovkou přes vodu a stejným způsobem přepravují i zásoby. - Dělníci šplhají po skále pomocí lan a pokračují po vodorovných lanech, natažených mezi skobami. Úzký schod vylámaný ve skále se pomalu rozšiřuje. Potom se dají použít trhaviny. Cesta do Lhasy musí být ukončena do podzimu 1954. Konečně se podaří přes průsmyk dopravit první stroje.
Teď se pracuje pomocí pneumatických kladiv a pomáhají i buldozery. Vznikne pevný most a první nákladní auta projedou do nitra Tibetu. - Začíná nový den ve městě Ja-an. Nákladní vozy Praga každodenně odjíždějí ke vzdáleným horám se zásobami pro stavbaře po původní čajové stezce. Přes vrcholek Orlanšan sjíždějí do hlubokého údolí další řeky Ta-tu, přes niž vedl starobylý most Osmi hrdinů, u nějž se odehrávaly velké boje. Nyní vede přes řeku nový přechod. Dělníci vítají kolonu náklaďáků.
Čtěte také: Globální klima a Čína
U silnice je prostý památník těm, kteří při stavbě zahynuli. Silnice zdolává průsmyky i strže. Díky ní se proměňuje celý kraj. Vznikají podél ní nové obce. Tibeťané obdivují dosud neznámé zboží. V nových výměnných stanicích se obchoduje s kůžemi, s bylinami a se vzácný pižmem. Prodává se tu dovážený čaj, kterého Tibeťané spotřebují velké množství. Objevují se první nemocnice a lékaři, kteří ošetřují Tibeťany, zvyklé dosud jen na tradiční medicínu.
Pastevec čeká s koněm u porodnice na miminko a maminku. Spolu pak odjíždějí do hor. Děti chodí do nových škol, kde jim mladí čínští učitelé přibližují svět. Meteorolog vysvětluje vesničanům, jak funguje meteorologická stanice s českým vlasovým vlhkoměrem. Na polích se objevují první hospodářské stroje, pomáhající při sklizni i následné orbě. Stroje se začnou používat také v nových dílnách. Místo loučí se uplatňuje elektrika. Auta zkrátila měsíce cesty na dny.
Zbývá zdolat poslední pohoří před Lhasou. Zároveň se buduje druhá silnice do Lhasy přes provincii Čching-chai. Karavany velbloudů a jaků tudy táhnou podél budované druhé cesty. I tady ve stepi a v ledovcových polích se dělníci dřou. Kočující pastevci poprvé vidí „železné krávy“, tedy nákladní auta. Silnice pokračuje v místech subtropických džunglí. Starousedlíci radí inženýrům, jak se vyhnout bažinám a jiným překážkám. Motorové pily kácejí mohutné kmeny.
V stanových táborech jsou pojízdné obchody, kde si i Tibeťané kupují pro ně dosud neznámé věci a potraviny. - V srpnu 1954 se na cestě objeví čtrnáctý dalajláma, který se z města Čhamdo provázen čínskými důstojníky vydává na cestu do Pekingu. Duchovní vůdce promluví k lidem při slavnosti a obřadu o historické přeměně Tibetu. Věřící mu vzdávají úctu. Na silnici se dalajláma pokloní u pomníku jedné z obětí stavby magistrály. Také druhý tibetský vůdce pančhenláma putuje do Číny, tentokrát ve vojenském terénním autě. I on je cestou oslavován prostými lidmi.
Směrem od Lhasy staví poslední úsek Tibeťané, muži i ženy. Budují hráze a regulují řeky. Ty se však při záplavách vylily z břehů a dosavadnímu dílu hrozí zkáza. Voda odřízne dělníky od zásobování. Nejnutnější zásoby se dopravují i po řece na vorech a člunech. Lidé po pás ve vodě budují další hráze a konečně překonají přírodní živel. - V udolí řeky Pa-ch se setkají všechny úseky cesty. Následuje velká společná oslava dělníků. Přijíždí první nákladní vůz.
Svítání nad Lhasou. Posvátné a zakázané město klášterů a chrámů s vrcholnými uměleckými díly a architekturou slaví 25. prosince 1954 svátek, při němž Tibeťané vítají první kolonu nákladních vozů. Silnici oficiálně otevírají představitelé města. Spojení Tibetu s vnitrozemím Číny se stalo skutečností. Pod sídlem dalajlámy Potalou projíždějí vozy s portrétem Mao Ce-tunga. Na slavnosti tančí Tibeťané tanec štěstí.
Dokument Pod kupolí odhaluje znečištění ovzduší v Číně
Když se na nějaký dokumentární film podívá za celou jeho existenci milion diváků, je to obrovský úspěch. Čínský dokument Pod kupolí vidělo během několika dní na webu 300 milionů diváků a okamžitě se stal obrovskou senzací. A stejně rychle z webů zmizel - tedy jen z webů, na něž má vliv čínská vláda…Dokument se věnuje fenoménu znečištění vzduchu v Číně - a je velmi osobní.
Jeho autorkou je bývalá televizní hvězda Chai Jing. Tato exmoderátorka státní televize ho začala natáčet, když se ukázalo, že dítě, které čeká, má rakovinu… Příčinou byly zřejmě zvýšené koncentrace jedů v pekingském vzduchu. Stačily tři dny a dokument na webu Tencent (čínská obdoba YouTube) zhlédlo 150 milionů lidí - úspěch byl okamžitý a nečekaný. Není se čemu divit; znečištění ovzduší je v Číně nepředstavitelně velký problém.
Chai navíc film natočila velmi emocionálně - například autentická scéna, kdy jí pětiletá holčička z Pekingu vypráví, že ještě nikdy neviděla Slunce ani modrou oblohu, je velmi působivá…Nečekané důsledkyChai se stala v Číně stejně rychle předmětem útoků, zatím jen mediálních. Vyčítá se jí, že se stala nástrojem v rukou cizí propagandy a také napojení na Spojené státy.
Národní parky Číny: Dokumentární cesta za divokými tajemstvími říše středu
Představte si zemi velkou jako Evropa, jejíž divoké hranice ukrývají nespočet tajemství, kde bájné zvířecí dynastie usilují o zachování svého dědictví. Vydáme se na cestu za poznáním některých z nejvzácnějších a nejméně známých přírodních rájů na světě. Od majestátních náhorních plošin a mýtických hor plných zvířecích dramat až po lesy, v nichž žijí vzácní, překvapiví a plachý tvorové.
Od zrádných plání po bující mokřady, je čas odhalit Divoká tajemství Číny. Tato mimořádná výprava začíná pětidílným dokumentem Národní parky Číny, jehož premiéra bude odvysílána v úterý 4. listopadu ve 20:30 na televizní stanici Viasat Nature.
Království pandy
První epizoda zavede diváky hluboko do rozlehlého Národního parku pandy velké v jihozápadní Číně. Tato pozoruhodná oblast, třikrát větší než Yellowstonský národní park, je domovem více než 10 000 druhů, včetně téměř 2 000 volně žijících velkých pand. V hustých bambusových lesích potkáváme chlupatou Hvězdu, mládě pandy, které zkoumá svět pomocí svých zubů.
Mezi impozantními horami a širokými údolími žijí vzácné červeno-bílé obrovské létající veverky a sudokopytníci takiné, zatímco ohrožení ibisi chocholatí si našli způsob, jak žít v blízkosti lidí na okraji lesa.
Ostrovní deštné pralesy
Existují v Číně také tropické deštné pralesy? Ano! Jeden z nejpozoruhodnějších deštných pralesů Asie se nachází na ostrově Chaj-nan, známém také jako „čínská Havaj“. Místní jedinečná zvířata, jako například skvrnití létající ještěři, po stromech lezoucí krabi z potoka Xin Nei nebo majestátné královny kobry, předvádějí fascinující podívanou, která uchvátí každého milovníka přírody.
Predátoři, smrtící souboje rostlin o světlo a hmyz uvězněný v orchidejích - to vše jsou jen některá z překvapení, která zde čekají na objevení.
Střecha světa
Sanjiangyuan, nejvýše položený národní park na světě s průměrnou nadmořskou výškou 4 500 metrů, je místem, kde pramení tři mohutné asijské řeky: Žlutá řeka, Jang-c’-ťiang a Mekong. V těchto extrémních podmínkách žijí druhy, které jinde nenajdete: jeřáb černokrký kroužící nad skalami, jeleni běloústí obývajíci horské louky a ledy, vlci lovící tibetské divoké osly a hravé tibetské lišky, které se učí lovit pižmovky.
Táto druhá epizoda přináší dramatické migrace i nelítostné boje o přežití.
Země sibiřských tygrů
Daleké severovýchodní lesy Číny jsou domovem posledních sibiřských tygrů a levhartů amurských. Seriál sleduje jejich noční lovy, ostražitá stáda jelenů sika, zmije číhající v záloze i žáby dybowské, které na jaře ožívají v závodním tempu. V zimě zase lstivé kuny sibiřské vykrádají skrýše veverek. Tygří království je říší neviditelných hrdinů a překvapivých střetů mezi predátory a jejich kořistí.
Mýtické hory
Závěrečná epizoda nás zavede do subtropických lesů hor Wu-i, které jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Tyto hory, zahalené do mlhy a proslulé svou ohromující krásou, doslova překypují životem a tajemstvími čekajícími na objevení. Uvidíme černého orla, jak v mlze pečuje o svá mláďata, desítky druhů žab a ropuch bojujících o přežití během období rozmnožování, a také pozoruhodné chování ptáků a hmyzu, kteří si během milionů let vyvinuli jedinečné strategie přežití.
Proč sledovat dokument Národní parky Číny?
Díky dechberoucí kinematografii, oceňovanému produkčnímu týmu a vyprávění světově proslulého Sira Stephena Frye je každá epizoda skutečnou lahůdkou pro milovníky přírody. Dokument, natáčený v rozlišení UHD po dobu tří let, zachycuje mnohá zvířecí chování, která dosud nikdy nebyla zdokumentována a řadí se tak mezi nejambicióznější přírodopisné projekty, jaké kdy v Číně vznikly.
Připravte se na úžas a objevte sami, že v Číně je možné opravdu všechno! Neobyčejné srdce této země můžete poznat v dokumentu Národní parky Číny na stanici Viasat Nature od 4. listopadu ve 20:30 s novými epizodami každý úterní večer.
Čína a její starobylá přírodní říše: Odhalení tajemství Tibetské náhorní plošiny
Věděli jste, že existuje místo, kterému se přezdívá Střecha světa i Třetí pól? Tibetská náhorní plošina skrývá více než jen dechberoucí výšky, kdysi byla oceánem, dnes hostí nejvýše položenou železnici planety a ohrožené živočichy, kteří se živí jedem. Tato rozlehlá oblast o velikosti pěti Francií je plná přírodních záhad a extrémů, které překonávají lidskou představivost.
Pro další přírodní tajemství, úchvatné krajiny a fascinující zvířata sledujte 7. července v 19:00 na televizní stanici Viasat Nature dokumentární minisérii Čína a její starobylá přírodní říše, která bude odvysílaná během pásma dokumentů o divoké Ásii. Jedinečný třídílný dokument, který přináší mimořádný pohled na iniciativu čínské vlády založit deset národních parků na ochranu nejvzácnějších druhů a nejkřehčích ekosystémů.
Každý díl odhaluje ukryté přírodní ráje, představuje výjimečná zvířata a rostliny, dechberoucí krajiny i izolované komunity, které žijí daleko od ruchu civilizace.
Kan-pa: Pohled do života horníků v Číně
Čína patří dlouhodobě mezi největší producenty a zároveň největší spotřebitele uhlí na světě. Sedmdesát procent veškeré její energie pochází z uhelných elektráren. Odvrácenou stranu čínského ekonomického rozmachu nejlépe vystihuje situace v tamních dolech, kde každý rok zahyne při nejrůznějších nehodách asi dvacet tisíc horníků.
Režisér Jüan-čchen Liou nás ve svém působivém snímku zavede do malé vesnice Kan-pa ležící nedaleko dolů Kchu-si. V hloubce 400 metrů pod zemí zde stejně jako jeho otec a dědeček pracuje mladý muž jménem Chuej. Dobře ví, o jak nebezpečnou práci jde, a tak když mu přes cestu přeběhne krysa, což je v Číně chápáno jako špatné znamení, nebere to na lehkou váhu a zůstane ten den raději doma. Mohl by totiž dopadnout jako další protagonista filmu, Luo, který kvůli závalu skončil před několika lety na vozíku.
Daleko od světel civilizace se prostírá úplně jiný svět. V němž vládne příroda...
Západní Čína - křehký ráj: Tibetská, nebo také Čchingchajsko-tibetská, plošina
Rozlehlé království ledu a sněhu. Jedno z nejdrsnějších prostředí na světě. K životu zde je potřebná velká houževnatost. Tato liška tibetská má tři věčně hladová mláďata. Po dlouhých měsících strávených v podzemní noře je teplé letní počasí vylákalo ven. Do krajiny, která překypuje životem. V jejich novém světě je spousta věcí, které se liščata budou muset naučit. Matka se zatím stará, aby je nakrmila. Je to práce na plný úvazek. Ale pokud nepoleví, najde na náhorní plošině vše, co její rodina potřebuje.
Veškerý život na ploše dva a půl milionu kilometrů čtverečních je podivuhodně propojen a harmonicky vyvážen. Klíčem k přežití na střeše světa je odvěká úcta člověka k přírodě.
Střední Čína - jedinečná příroda: Hornatá centrální oblast Číny
Už dva miliony let jsou tato skrytá údolí mezi horami domovem jednoho z nejoblíbenějších zvířat na světě. Pandy velké. Roční mládě se teprve učí všem dovednostem, které bude potřebovat k samostatnosti. Umění lézt po stromech pandu chrání před nepřáteli. Malá samička však nebere výuku příliš vážně a matku její kousky znervózňují. Byla by klidnější, kdyby dcerka slezla dolů na pevnou zem. Národní park Panda je posledním útočištěm těchto vzácných šelem ve volné přírodě. Chráněné horské území se prostírá na rozloze dvacet sedm tisíc čtverečních kilometrů.
Během následujících měsíců bude tato starostlivá matka učit své mládě všem dovednostem, které potřebuje k přežití. Zde, v pandím ráji.
Východní Čína - poslední útočiště: Ostrovem na jihu Číny se rozléhá strašidelné volání, jaké neuslyšíme nikde jinde na světě
Proniká deštným lesem až tři kilometry daleko. Vydává je jeden z nejvzácnějších primátů na světě. Gibon hainanský. Toto mládě je nesmírně vzácné. Ve volné přírodě dnes žije posledních třiatřicet jedinců tohoto druhu primáta. Síla a hbitost mláděte každým dnem roste. Díky nejdelším pažím ze všech primátů, prstům, které se dají používat jako závěsný hák a velmi ohebným ramenním kloubům se giboni dokážou na jediné zhoupnutí dostat až patnáct metrů daleko. Je to dokonalá adaptace na život, který tráví téměř výhradně v korunách stromů.
Jejich domovem je pouhých šestnáct čtverečních kilometrů chráněného deštného lesa. V národním parku na tropickém ostrově Hainan. Život dospívajícího mláděte se však brzy změní. Narození malého brášky je pro ně znamením, že je na čase učinit první kroky k samostatnosti. Závisí na tom jeho budoucnost.
Čína z výšky: Epická cesta napříč rozmanitou krajinou a kulturou
Čína je pestrá země s rozmanitou kulturou. S novým pořadem se vypravíte do vzduchu na epickou cestu napříč různorodou čínskou krajinou a kulturami. Seznámíte se s aspekty, jako jsou starověké tradice, inženýrství, zemědělství a přírodní divy, které formovaly a formují tento obrovský národ.
Sbohem, synu: Hluboké drama o ztrátě, vině a lidských vztazích v Číně
Filmy pokrývající velké časové období mají složitou výchozí pozici, mnohdy se od nich totiž očekává, že najdou ideální rovnováhu mezi lidskými příběhy a kontextem, ve kterém se odehrávají. Fascinující splynutí obou rovin nabízí nový snímek čínského režiséra Wanga Siao-šueje, v němž společensko-politická reflexe nikdy nestojí v cestě osobnímu dramatu, ba co víc, organicky jej posiluje. Tříhodinové nechronologicky vyprávěné drama Sbohem, synu je narativním ekvivalentem Rubikovy kostky.
Blízcí přátelé v pustině viny a odcizení
Právě populární hlavolam snímek připomíná nejvíce. Většinu času totiž vypráví v útržcích, které bez varování přeskočí klidně i dekádu a stovky kilometrů. Referenční bod pro diváka představuje ústřední manželský pár Jao-ťün a Li-jün, jež v úvodu přijdou o syna Sing-Singa. Svědkem nehody je chlapcův kamarád a právě jeho rodiče se stanou druhou významnou dvojicí příběhu. Dobří přátelé hlavních hrdinů totiž cítí určitý podíl viny, ale ta má - jak se postupně dozvídáme - hlubší kořeny daleko v minulosti. Vzájemné problémy rodin posiluje neschopnost jejich pocity artikulovat, pročež se trhlina mezi nimi prohlubuje, až se stává nepřekročitelnou.
tags: #Čína #ekologické #filmy #dokumentární
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]