Suchomilka bělavá: Ohrožený druh českých suchých trávníků


17.03.2026

Rozmanitost schránek a často ekologická vyhraněnost - taková je zjednodušená charakteristika našich suchozemských měkkýšů. Většina z nich má ráda vlhko. Přesně naopak je to s našimi suchomilkami obývajícími slunné biotopy. V České republice jich žije šest druhů, a to vždy na suchých, teplých místech s nízkým bylinným nebo nejvýše křovinatým porostem. Mají silnostěnné ulity světlé barvy, které odrážejí sluneční záření.

Popis suchomilky bělavé

Suchomilka bělavá (Candidula unifasciata) je menší druh plže o šířce ulity 5-9 mm a výšce 3-6 mm. Ulita je stlačeně kulovitá, poměrně pevná, obvykle jemně rýhovaná se 4-5 závity. Ústí ulity je mírně sešikmené s ostrým obústím. Píštěl je poměrně úzký. Zbarvení je bělavé až nažloutlé s výrazným tmavohnědým proužkem. Někdy je pod ním ještě několik tenčích proužků.

Možná záměna

Záměna je možná s dalšími suchomilkami zejména z rodu Xerolenta a Helicella.

Biologie a ekologie

Suchomilka bělavá obývá otevřené suché trávníky a skalnaté stepi, především na vápenatém podkladu. Někdy osidluje i druhotné xerotermní biotopy (např. lomy).

Výskyt v České republice a ohrožení

Jen tři ověřené lokality v Česku má suchomilka bělavá (Candidula unifasciata). Na Moravě pouze Štrambersko, v Čechách okolí Prahy a Opočna. Oproti běžné suchomilce obecné má více klenutou schránku menší velikosti a v Červeném seznamu bezobratlých je uvedena jako kriticky ohrožený druh. Ostatně to platí pro všechny uvedené druhy.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Nejrozšířenější je východo-submediteránní suchomilka obecná (Xerolenta obvia). Špinavě bílá schránka má tmavě hnědé až černé pásky, které často splývají, nebo se naopak rozštěpují. Někdy mohou být málo znatelné, případně zcela chybět. Schránka je 7,8 - 9,5 mm vysoká a 15 - 17 mm široká. Objevuje se i ve městech nejen na výslunných porostech kolem sídlišť, ale někdy i na stěnách budov. Najdeme ji rovněž ve starých opuštěných lomech nebo na železničních náspech. Několik jedinců jsem pozoroval dokonce na čerstvě vyvezené stavební suti v Brně - Bystrci.

Vzácná je suchomilka rýhovaná (Helicopsis striata), která má žebernatou schránku bez pruhů. V ČR se vyskytuje sporadicky, početná populace je každoročně hlášena ze Slovenska z NPR Čenkovská step (okr. Nové Zámky). Mezi naše vzácné obyvatele stepních strání patří ještě suchomilka panonská (Candidula unifasciata soosiana), suchomilka ladní (Helicella itala) a suchomilka přehlížená (Cernuella neglecta).

Suchomilkám se podobá středně velká páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis) se silně rýhovanou ulitou, která má pět podélných tmavých pásků.

Příklad ochrany přírody: Botanická zahrada a arboretum Štramberk

Vydáme-li se ze Štramberka po Lašské naučné stezce, dojdeme na jejím třináctém zastavení k unikátní botanické zahradě a arboretu. Botanická zahrada s arboretem tu začala vznikat v roce 1996, kdy lom odkoupil pan Petr Pavlík a místo začal přeměňovat v oázu, která ochraňuje jak jedinečná vegetaci i vzácné živočišné druhy, a zároveň poskytuje odpočinek a rekreaci návštěvníkům - milovníky přírody jistě zaujme kamenný labyrint s amfiteátrem starého lomu, hojně navštěvované jsou horolezecké cesty na některých stěnách. Botanická zahrada slouží jako genobanka pro budoucí rekultivace lomu. Najdeme tu například 12 druhů orchidejí a mnoho druhů, které lze najít pouze ve Štramberku, nikde jinde v republice. Zahrada představuje v tomto směru naprosto unikátní lokalitu. Cílem zahrady je , aby tyto unikáty nevyhynuly.

V lomu se těžilo od roku 1860 do dvacátých let minulého století. Poté opuštěný lom sloužil jako skládka a naposledy byla jeho plocha upravena pro fotbalové hřiště se škvárovým povrchem. Proto prvním nezbytným krokem při budování zahrady bylo odstranění navezeného odpadu a očištění starého skalního reliéfu. Současná plocha nově založené zahrady je téměř deset hektarů, první výsadby proběhly v roce 1999 a vše je tedy ještě ve stavu zrodu. Vápnomilná a teplomilná společenstva rostlin štramberského původu představují hlavní část expozice. Na dně vznikl unikátní vápencový mokřad bohatý na vodní a bahenní rostliny. Najdeme tu místní druhy ohrožených a zvláště chráněných rostlin, které pocházejí především ze záchranného přenosu z lomu Kotouč. Doplňují je další rostliny získané z jiných lokalit. Z unikátního mokřadu na Kotouči pochází mj. i přeslička různobarvá, orobinec sítinovitý, kruštík bahenní či tučnice obecná. Členitý terén na dně lomu s četnými jezírky a skalkami umožnil, že kousek od sebe roste mokřadní i suchomilná vegetace.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Na skalních výchozech, suťových polích a lukách se vyskytuje řada zajímavých živočichů, např. saranče modrokřídlé, svižník polní, soumračník skořicový, suchomilka bělavá, bělozubka šedá, plch lesní, dlask tlustozobý. Skalní step je na bezobratlé neobyčejně bohatá; jen motýlů bylo na území botanické zahrady a arboreta doposud zjištěno více než 1100 druhů.

Pouťová jeskyně

V květnu 1999 byla v době Štramberské pouti na dně lomu po odvozu škváry a hlušiny objevena jeskyně. Jeskyně byla nazvána Pouťová. Známá byla zřejmě již okolo roku 1880. Krátce nato však byla při pracích v lomu zasypána a zapomenuta. Při průzkumu v roce 2003 se speleologové dostali do hloubky přes 50 m, jeskyni proto můžeme zařadit mezi nejhlubší v republice. Doposud prozkoumaná část jeskyně má propasťový charakter s průměrným sklonem 52 stupňů.

V lomu jsou těžbou odkryty blokové akumulace štramberských vápenců. V některých místech jsou tyto vápence velmi bohaté na různé zkamenělé organismy. V severovýchodní stěně se nachází skluzové těleso černošedých jílovců s bloky šedých jílovitých vápenců a rezavě hnědých glaukonitických pískovců křídového stáří. Bylo zde nalezeno množství drobných zkamenělin.

Literatura

  • Buchar J., Ducháč V., Hůrka K., Lellák J.: Klíč k určování bezobratlých. Scientia, Praha 1995
  • Farkač J., Král D., Škorpík M.: Červený seznam ohrožených druhů České republiky, AOPK ČR, Praha 2005
  • Juřičková L., Horsák M., Beran L.: Checklist měkkýšů České republiky, Acta Soc. Zool. Bohem., Praha 2001
  • Pfleger V. (1988): Měkkýši.

Čtěte také: Pracovní rizika

tags: #suchomilka #belava #ohrozeni

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]