Místní poplatek za provoz systému odpadového hospodářství: Legislativa a novinky

Rok 2022 přináší pro obce a města řadu změn a nových povinností plynoucích z nové odpadové legislativy. Významnou novinkou je povinnost obcí informovat nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o vybraných aspektech odpadového hospodářství obce, konkrétně dle § 60 odst. 4 zákona č. 541/2020 Sb.

Společnost EKO-KOM připravila na svých internetových stránkách novou sekci INSPIRÁTOR, která je určena zastupitelům samospráv měst a obcí a zástupcům městských a obecních úřadů. Inspirátor slouží jako pomůcka pro zajištění efektivní komunikace témat z oblasti nakládání s komunálními odpady směrem k občanům a jako „pomocník“ ke splnění nové zákonné povinnosti. Příležitostí, jak lze obsažené materiály při komunikaci využít, existuje hned celá řada - místní zpravodaj, informační letáky do schránek, letáky ve stojanech na úřadech, regionální deníky, webové stránky či sociální sítě obce.

Změny v odpadové legislativě

Dle nového zákona o odpadech obce již nemají povinnost zpracovávat plány odpadového hospodářství (POH). Povinnost pro kraje však zůstává. Současný zákon o odpadech je, co se povinnosti obce vydávat OZV týká, benevolentnější.

Obecní systém odpadového hospodářství (dříve systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů), který je obec povinna podle § 59 odst. Pokud se obec rozhodne obecně závaznou vyhlášku k nastavení obecního systému odpadového hospodářství použít, může jejím prostřednictvím splnit svou další povinnost, kterou je určení míst pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů vznikajících na jejím území, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu a jedlých olejů a tuků.

Určit místa pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů jsou povinny i obce, které obecní systém odpadového hospodářství nenastaví obecně závaznou vyhláškou. V takovém případě si obec může zvolit jiný způsob, kterým tato místa určí (např. mohou jimi být sběrné dvory, zařízení určená pro nakládání s odpady, velkoobjemové kontejnery, sběrné nádoby nebo pytle.

Čtěte také: Česká migrace a příroda

Další povinnosti obcí

Obec je povinna zaslat každoročně do 28. února hlášení o komunitních kompostárnách na jejím území. Provozovatel komunitní kompostárny je povinen provozovat kompostárnu v souladu s vyhláškou, vést provozní deník a průběžnou evidenci o množství přijatých rostlinných zbytků a zaslat do 28.

Obec je oprávněna stanovit, že se může komunální odpad v obci soustřeďovat nad rámec obecně závaznou vyhláškou určených složek i na další složky určené obecním úřadem či radou obce, neboť obec je oprávněna stanovit obecní systém třídění komunálního odpadu na základě § 59 odst. Obec je oprávněna, v rámci zákonného zmocnění [§ 59 zákona o odpadech], obecně závaznou vyhláškou stanovit pouze obecní systém, nemůže však regulovat otázky upravené v právních předpisech (zejména v zákoně o odpadech).

Co obec nemůže stanovit

• stanovovat skutkové podstaty přestupků a sankce za jejich spáchání, jelikož jsou upraveny zejména v zákoně č. 541/2020 Sb., o odpadech a zákoně č.
• ukládat povinnost nepoškozovat sběrné nádoby, poněvadž zničení nebo poškození cizí věci je považováno za přestupek podle § 8 odst. 1 a 2 zákona č.
• stanovit povinnosti umístit sběrné nádoby pouze mimo pozemní komunikace či zákaz umísťovat sběrné nádoby na pozemní komunikace, protože zákaz umisťovat bez příslušného povolení na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace jiné předměty než dopravní značky a zařízení stanovuje § 29 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, příp. rovněž § 5 odst. 1 písm. g) a odst. 2 písm. c) zákona č.
• omezovat jakýmkoliv způsobem (i jiným než OZV) produkci komunálního odpadu jednotlivých fyzických osob (např.

Poplatky za komunální odpad

Od 1. ledna 2022 mohou mít obce na svém území zavedeny pouze poplatky podle zákona č. Na rozdíl od předchozí právní úpravy, kdy byl poplatek za komunální odpad upraven zákonem o odpadech a poplatek za systém odpadového hospodářství zákonem o místních poplatcích. Na základě novely tohoto zákona účinné od 1. ledna 2021 (zákon č. 543/2020 Sb.) došlo ke změně poplatků za komunální odpad, kdy místní poplatek za systém odpadového hospodářství byl v zásadě nahrazen poplatkem za obecní systém odpadového hospodářství a poplatek za komunální odpad poplatkem za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Obecně závazné vyhlášky o poplatku za systém odpadového hospodářství a poplatku za komunální odpad, vydané podle starého zákona o odpadech, přestaly platit 31. prosince 2021. Obec není povinna poplatek za komunální odpad na svém území zavést.

Legislativní možnosti, díky nimž mohou obce vybírat platby za svoz komunálního odpadu, jsou tři:

1. První možností, a zároveň nejčastější, je stanovení poplatku za komunální odpad dle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Podle zákona o místních poplatcích poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí fyzická osoba přihlášená v obci a fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není přihlášená žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu.
2. Druhou možností je stanovit poplatek za komunální odpad dle § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Podle § 17a zákona o odpadech je poplatníkem každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Tuto možnost často využívají obce a města, kde žije velký počet osob, které zde nejsou přihlášeny k pobytu, a to právě z toho důvodu, že není vázán na trvalé bydliště, ale na množství vyprodukovaného odpadu. Poplatek za komunální odpad tak platí každý občan, který v obci žije a vytváří komunální odpad. Takto stanovený poplatek za komunální odpad má například Hlavní město Praha.
3. Do třetice může obec s fyzickou osobou uzavřít smlouvu dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech. Tato úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle § 17 odst. 6 zákona o odpadech, je výsledkem smlouvy, kterou uzavírá obec s fyzickou osobou a je shodným projevem vůle obou stran, které mají rovné postavení. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích.

První způsob platby se uskutečňuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi obcí a fyzickou osobou, ostatní dva obec stanoví (respektive může stanovit) pouze formou právního předpisu (obecně závaznou vyhláškou). Uvedené možné způsoby plateb za komunální odpad však nelze (v rámci jedné obce) v žádném případě směšovat či různě kombinovat.

Čtěte také: Klimatické podmínky a mobilheimy

Kdo platí poplatek?

Z výše uvedeného vyplývá, že zákon o místních poplatcích rozlišuje dvě skupiny poplatníků popisovaného místního poplatku. Pokud jde o vysokoškolské studenty, mají povinnost platit předmětný místní poplatek pouze v obci, ve které mají trvalý pobyt. Vysokoškolské koleje rozhodně nelze považovat za »stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci«, a proto případné vybírání místního poplatku je v rozporu se zákonem o místních poplatcích. Jestliže však dotaz míří na poplatek za komunální odpad ve smyslu § 17a zákona o odpadech, je dvojí placení v souladu s právním řádem.

Současná legislativa vůbec neřeší platby za komunální odpad těch obyvatel, kteří se z jakéhokoliv důvodu nezdržují na adrese trvalého pobytu, například vysokoškolských studentů. Ti potom musí platit za odpad na koleji i v místě svého trvalého pobytu.

Rady z praxe: Jak to dělají jinde?

Některá města a obce od občanů poplatky za svoz odpadů neúčtují. Jsou to například Česká Lípa, Dubí, Kralupy nad Vltavou, Most, Nová Paka, Teplice nebo Ústí nad Labem. Jak řeší svoz odpadu?

„U nás v obci jsme zavedli koeficient daně z nemovitosti 5. Reálně se daň z nemovitostí zvýšila pouze o 100 %, koeficient se netýká polí, luk, vinic, sadů, zahrad, a zavedli jsme takzvaný příspěvek na obydlení v obci. Když je v některém č.p., které je určené k bydlení, hlášený alespoň jeden trvale hlášený člověk, pak dáváme majiteli nemovitosti příspěvek 4000 Kč ročně - po předložení dokladu, že má zaplacené daně z nemovitostí za minulý rok," uvádí ve svém příspěvku na našem webu Petr Šmíd, starosta obce Hrušovany.

Petr Šmíd v komentáři dále pokračuje: „Je možné k tomu přistoupit variabilně a schválit například to, že když je nemovitost určená k bydlení, tak za každého trvale hlášeného občana, který je tam nahlášen k 31. 12. daného roku náleží majiteli nemovitosti příspěvek - třeba 1500 Kč, nejvýše však 6000 Kč od obce. Pak jsou lidé vcelku intenzivně motivováni k tomu, aby si změnili trvalý pobyt. No a kdo není hlášený a má u Vás jen postavený RD, tak ať alespoň platí zvýšenou daň z nemovitosti."

Čtěte také: Ekologické produkty

Mezi města, kde občané již řadu let nemusí hradit poplatky za svoz SKO patří i Kralupy nad Vltavou. Ty vedlo k tomuto rozhodnutí mimo jiné vysoké procento neplatičů za svoz a nutnost vymáhání dluhů, které neúměrně zatěžovalo městskou pokladnu.

„Od roku 2015 občané Kralup nemají povinnost úhrady poplatku za svoz komunálních odpadů. Ale tento poplatek byl nezávisle kompenzován zvýšeným koeficientem pro výpočet daně z nemovitosti. Zrušení poplatku s sebou nese i některé nevýhody - jako například přehled o obsluhovaných kontejnerech, či absenci motivačního prvku. Tato změna však byla finančně velmi vstřícná k samotným občanům, a přesto nám peníze v rozpočtu nechyběly,“ přibližuje situaci Vojtěch Pohl, místostarosta města Kralupy nad Vltavou.

Daň z nemovitosti kryje i náklady na svoz odpadu ve Frýdlantu nad Ostravicí. „Navýšením koeficientu daně z nemovitosti získáme finance, které pokryjí poplatky za komunální odpad,“ připojuje se Helena Pešatová, starostka města Frýdlant nad Ostravicí a doplňuje: „Dále si slibujeme, úpravou a četností svozu, že občané budou i více separovat. Uvidíme, výsledky jsou zkresleny koronavirovou situací, kdy lidé nechodili do práce, množství chat bylo trvale obsazeno, a tak se hromadil komunální odpad.“

„V České Lípě se poplatek za svoz komunálního odpadu neplatí od roku 2010, letos tedy deset let,“ konstatuje Jitka Volfová, starostka města Česká Lípa, které se také rozhodlo jít cestou zvýšení daně z nemovitosti.

„V roce 2009 zastupitelstvo rozhodlo o odpuštění tohoto poplatku z důvodů zvýšení koeficientu daně z nemovitosti, který byl z koeficientu 1 zvýšen na koeficient 2,“ říká Jitka Volfová, „Odpuštění poplatku za komunální odpad bylo vnímáno jako částečná kompenzace zvýšeného poplatku za daň z nemovitosti. Příjem z daně z nemovitosti kryje v současnosti náklady jen z menší části - v letošním roce je na svoz odpadu v rozpočtu vyčleněno 49,4 mil. Kč, nicméně znovuzavedení poplatku zatím nechystáme. Určitě tuto otázku řešíme, ale nechceme o ní rozhodnout do doby, než vzejde v platnost novela zákona o odpadech.“

Ve Šlapanicích nebo Nové Pace hradí svoz odpadu z městského rozpočtu. „Financování odpadového hospodářství jde obecně ze zdrojů města, protože koeficient daně z nemovitosti vyšší nemáme (2). Nejlepší řešení to není. Přinutit občany přihlásit se k trvalému pobytu lze snad jedině nějakou výhodou, kterou mají jen občané s trvalým pobytem, jinak zůstává jen přesvědčování a dobrá vůle lidí,“ uvádí Michal Klaška, místostarosta města Šlapanice.

„Město Nová Paka financuje odpady z rozpočtu města. Je to rozhodnutí samosprávy,“ vysvětluje Josef Cogan, starosta města Nová Paka, „Dále máme příspěvek za tříděný odpad. V Nové Pace se poměrně rozsáhle třídí již více než dvacet let. Kdysi jsme motivovali občany, aby více třídili právě i snižováním poplatku za odpady při zvýšení rozsahu třídění. Většina zastupitelů, ale také zastává názor, že poplatek je jen daň „z hlavy“, a že nevybíráme za jiné služby, třeba veřejné osvětlení. Aby měl poplatek smysl, odpad by musel být zpoplatněn přesně za objem vyhozený konkrétní osobou, problém je, že pak by vznikaly černé skládky. Spousta lidí by tvrdila, že vše vytřídí. Pravdou je, že máme minimum černých skládek a většinou je udělají jen dementi, co jedou z Krkonoš a vyhodí někde u cesty do příkopu igelitový pytel s odpadem.“

Nová Paka se pravidelně umisťuje na předních místech soutěže Čistá obec. Kritériem hodnocení je množství vytříděného odpadu v přepočtu na obyvatele a rok. Josef Cogan dále uvádí: „Podle parametru rozsahu třídění se v soutěži „Čistá obec“ Královehradeckého kraje držíme v naší kategorii pořád někde kolem třetího místa, tak asi budeme v třídění nadprůměrní. Pořád se ale přemýšlí, jak systém zlepšit a zefektivnit.“

Změna místa trvalého pobytu občana

Problematika ohlášení změny místa trvalého pobytu občana je upravena zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje podmínky pro zaevidování údaje o adrese místa trvalého pobytu občana.

tags: #mistni #poplatek #za #provoz #systemu #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Jak pěstovat túje Smaragd
• Ekologie populací a společenstev
• Vodní doprava a životní prostředí
• Neživá příroda - test pro 9. třídu
• Ekologie hlavačky poloměsíčité